Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Host: Babeta Schneiderová, organizátorka charitativních projektů. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2022. Premiéra 22. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Bylo jim třináct, čtrnáct let a vydávali si časopis, plný drsného humoru. Kolem totiž zuřila válka a dětští novináři byli vězni terezínského ghetta. Jaký byl jejich život? A jak jde dohromady utrpení a zábava? Na tyto otázky odpovídá pořad Téma Plus, který dnes připravila Naďa Reviláková.

Verše čte Vojtěch Havrda.

Natočeno 2022 (?). Premiéra 22. 1. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.). Repríza 15. 7. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).

Lit.: Reviláková, Naďa: Kdo byl třináctiletý básník z Terezína Hanuš Hachenburg? Neznáme jeho tvář, ale tušíme, co asi prožil. In web ČRo Plus, 22. leden 2022 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Bylo jim třináct čtrnáct let. Založili si vlastní republiku, vydávali časopis a sami do něj psali texty. Byly vážné i plné drsného i okouzlujícího humoru a postřehů, které svědčí o mimořádném talentu jejich autorů. Až potud by všechno znělo jako docela dobrá zábava. Kdyby nešlo o děti, které žily za války v Terezíně. O židovské děti určené nacisty k likvidaci. Jedním z nich byl i Hanuš Hachenburg, výjimečně nadaný básník, kterému je věnován pořad Téma Plus.

Mezinárodní den památky obětí holocaustu si každoročně připomínáme 27. ledna. K tomu datu, na počátku roku 1945, osvobodili vojáci Rudé armády koncentrační tábor Osvětim. Našli zde přibližně sedm tisíc vězňů, kteří měli to „štěstí“, že jim nezbyly už síly na převoz do jiných koncentračních či pracovních táborů v říši. A nacisté je současně už nestihli zavraždit v plynových komorách.

Osvětimí prošlo na 1,3 milionu lidí. Válku z nich přežilo asi 200 tisíc. Především těch „práceschopných“. Kdo nebyl měřítky svých věznitelů označen touto otrockou nálepkou hned po příjezdu, putoval většinou rovnou do plynu. Kromě starších lidí tak čekal stejný osud i děti.

Existovaly však výjimky. Mezi ty patřili obyvatelé takzvaného rodinného tábora. Co bylo jeho přesným účelem, to je dodnes obtížně pochopitelné i pro historiky. Během let 1943 a 1944 do něj mířilo několik transportů z Terezína. Byly v nich celé rodiny, které hned po příjezdu do Osvětimi neprocházely, tak jako drtivá většina nově příchozích, selekcí. (…)

179. díl cyklu Osudové ženy. Portrét moravské renesanční šlechtičny a poslední choti Petra Voka z Rožmberka (1565? – 1601). Připravila Ivana Chmel Denčevová. Dokudramata připravil Hynek Pekárek. Použitá hudba Peter Balding (The Last Sad Hour, hraje autor). Dramaturg Michal Bureš. Redaktor Ivan Studený. Zvukový mistr Jan Brauner (2 hodiny) a Lukáš Vorel (4 hodiny). Hudební spolupráce Antonín Schindler. Zvuková spolupráce Jiří Pochvalovský. Produkce Klára Illiašová a Petra Petříčková. Režie Michal Bureš.

Účinkují Jana Kotrbatá, Igor Bareš, Martina Preissová, Lukáš Hlavica, Daniel Bambas, Pavel Soukup a Petra Špalková. Hovoří Ivana Chmel Denčevová a Eva Doležalová

Natočeno 7. 1. 2022 (studio 2RS2, 19,00-22,00 h.). Premiéra 22. 1. 2022 (ČRo 2 Praha,  18,30-19,00 h.+ 28 min.). Repríza 26. 7. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Několik tisíc migrantů z blízkého východu a Afriky zůstává před hranicí EU na balkánské trase. V zimních měsících se řada z nich uchyluje do uprchlických táborů, mnoho jich ale zůstává mimo – například ve squatech nebo ve stanech. O jejich základní potřeby se pak starají dobrovolníci a některé mezinárodní organizace. O tom, jak se žije uprchlíkům na Balkáně natáčela Magdaléna Fajtová.

Natočeno 2022. Premiéra 22. 1. 2022 (ČRo Plus, 17:33 h.).

Historie Plus připomene dvě kulatá výročí architekta Josipa Plečnika. Ačkoliv původem Slovinec, do české a hlavně pak pražské historie architektury se zapsal nesmazatelným způsobem. Jak se dostal k práci pro prvního Československého prezidenta Masaryka? A jak vnímají pražané jeho stavby dnes? Pořad připravil Vít Pohanka. Zvukový mistr Ladislav Čurda. Dramaturgie Magdalena Šorelová.

Natočeno 2022 (?). Premiéra 22. 1. 2022 (ČRo Plus, 16:33 h.; 25 min.). Repríza 17. 1. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.).

Lit.: Pohanka, Vít: Architekt Josip Plečnik a Praha. Jeho působení se neobešlo bez útoků nacionalistů. In web ČRo Plus, 22. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Slovinský architekt Josip (nebo také Jože) Plečnik ovlivnil podobu Pražského hradu jako málokdo jiný. Navrhl také kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, výraznou stopu zanechal i na zámku v Lánech. V tomto měsíci si připomínáme hned dvě kulatá výročí spojená s jeho osobností: 70 let od jeho smrti (7. ledna) a 150 roků od narození (23. ledna).

Zvony kostela Nejsvětějšího srdce Páně bijí poledne. Stojím na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad a dívám se na jednu z nejoriginálnějších a aspoň podle mě nejkrásnějších staveb, které naše hlavní město má.

Pro připomenutí nebo přiblížení: Tvarem připomíná Noemovu archu, v netypické věži pojaté jako silná stěna jsou zasazené velké hodiny.

Fasáda s vystupujícími bílými žulovými kameny připomíná královský hermelínový plášť, na střeše je symbolické královské jablko. A já zdaleka nejsem sám, koho tahle stavba plná symboliky znovu a znovu uchvacuje, pro koho navozuje zvláštní atmosféru místa.

Jak dosvědčují rozhovory s lidmi, kteří sem chodí na procházku nebo na trávnících venčí psy. „Na mě to působí krásně, je to takové přirozené centrum náměstí, jeho dominanta, kterou si asi každý zapamatuje,“ říká paní Lucie, která bydlí nedaleko.

Stavba působí dobře i na Tadeáše Trojánka, který bydlí nedaleko: „Já myslím, že sem patří, možná právě tím, že nevypadá jako klasický kostel.“ (…)

Výpravy za poznáním a zábavou. Moderuje Josef Kluge. Připravila Markéta Ševčíková.

Natočeno 2022 (?). Premiéra 22. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).