Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Není seznamka pro lidi s hendikepem trochu medvědí službou? A jak je ošetřeno riziko zneužití lidí, kteří mohou být kvůli svému hendikepu zranitelnější? Rozhovor připravila Adéla Paulík Lichková.

Hovoří Kristýna Mertlová ze seznamovací agentury.

Natočeno 2022. Premiéra 21. 1. 2022 (ČRo Rádio Wave, 25 min.).

Lit.: Paulík Lichková, Adéla: Lidé s duševním onemocněním si častěji hledají partnera s podobnou zkušeností. In web ČRo Radio Wave, 21. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Seznamování a hledání partnerského vztahu může být pro někoho složitá disciplína. V době, kdy se velká část seznamování přenesla do online prostředí, může být pro lidi s hendikepem ještě obtížnější najít partnera – když na sebe prozradí, že jsou na vozíku nebo mají nějaké duševní obtíže, často už jim ten, s nímž jsou v kontaktu, neodepíše.

Mnoho pediatrů vakcíny nemá a očkování neprovádí, ptejte se u svého lékaře, doporučuje zástupce dětských lékařů Zíma.

Hovoří místopředseda Odborné společnosti praktických lékařů pro děti Zdeněk Zíma.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 1. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 5 min.) v cyklu Ranní interview.

Lit.: anonym: Třetí dávka pro děti 12+? „Vychází se z doporučení pro dospělé. Třetí dávka je vhodná pro rizikové pacienty,“ vysvětluje lékař. In web ČRo 1 Radiožurnál, 24. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pro mladistvé od dvanácti do sedmnácti let se otevřela registrace k očkování třetí dávkou proti covidu-19. Proč by i děti měly mít takzvanou booster dávku? „Diskuse je velmi rychlá a turbulentní, ale důvody pro třetí dávku existují. Stručně jde o rizika komplikací po prodělání nemoci. I když u mladistvých je těžký průběh vzácný, určité procento dětí může potrápit,“ vysvětluje místopředseda Odborné společnosti praktických lékařů pro děti Zdeněk Zíma. (…)

Diskusní pořad, dnes na téma: Pitný režim v zimě. Host: biochemička RNDr. Michaela Bebová. Nečekejte na žízeň, i v zimě hrozí dehydratace! Proč a jak jí předcházet? Kolik tekutin bychom měli za den vypít? Jak pomáhá dostatek tekutin v těle v boji s nachlazením a chřipkou? Jaká jsou nejčastější zdravotní rizika spojená v zimě s nedostatkem vody v těle? A hraje roli i teplota nápoje, který pijeme?  Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Jaký je příběh robotů jako dramatických postav? A jak blízko k sobě mají roboti a loutky? Hosty  budou literární teoretik Pavel Janoušek a divadelníci ze souboru Buchty a loutky, kteří uvádí R.U.R. Připravila Jitka Kostelníková.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Natočeno 2022. Premiéra 24. 1. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Ovlivní životy čtvrt miliardy lidí kolem Nilu a ještě před svým dokončením vyvolává spory téměř na hraně války. Proč Velká přehrada etiopského znovuzrození vyvolává tolik emocí a jak promění údolí Nilu? V pořadu za obzorem se pokusí odpovědět Zdeněk Novák.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 1. 2022 (ČRo Plus, 11:10 h.; 25 min.). Repríza 20. 7. 2024 (ČRo Plus, 11:07 h.).

Lit.: Novák, Zdeněk: Světové kolébky zemědělských civilizací jsou teď závislé na dovozu potravin. In web ČRo Plus, 14. červenec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Když ruská invaze na Ukrajinu – a s ní spojená krize v Černém moři – přerušily dodávky ukrajinského a ruského obilí do světa, celosvětově zdražily potraviny. Odhalilo to zároveň jiný problém: země Blízkého východu a subsaharské Afriky (zahrnuje území kontinentu bez severní Afriky, která je považovaná za součást arabského světa) se v dlouhodobém horizontu stávají stále víc závislými na dovozu potravin ze zahraničí.

A to přesto, že jde o regiony, které byly v minulosti kolébkami zemědělských civilizací – ať už jde o Egypt, oblasti kolem středního toku Nigeru, nebo Etiopii. (…)

Petr Koura, historik a politolog, vedoucí Katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK. Dějiny 20. století jsou jeho doména. Své znalosti předává jako vysokoškolský pedagog studentům dějin nebo jako poradce filmařů při natáčení historických filmů. Vidí dnes v Česku paralely s minulostí? Podařilo se historikům zmapovat psychické stavy účastníků konference ve Wannsee, která právě před 80 lety určila postup při likvidaci evropských Židů? A které děje 21. století mají podle něj nejsilnější kořeny v událostech 20. století? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 1. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: lup – Tachecí, Barbora: Nacisté plánovali porazit SSSR a vyvézt Židy do sovětských gulagů. Neuvěřitelné propojení obou systémů, srovnává historik Koura. In web ČRo Plus, 24. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Historika a politologa Petra Kouru často u současných kauz napadají paralely z minulosti. „Naposledy mě to nenapadlo, když jsem četl článek o stíhání Vlasty Parkanové, která byla 10 let vystavena veřejné dehonestaci. Nemohu si pomoct, ale připomnělo mi to 50. léta a útoky na demokratické politiky po únoru 48. Byť je to samozřejmě nesrovnatelné, protože Parkanové ,se nestalo to‘, co Miladě Horákové nebo jiným,“ říká.

„Ale nemohl jsem si nevzpomenout, že jsem něco podobného už někde četl – kdy jeden režim napadá předcházející jen proto, aby tvrdil, že on je lepší, a že třeba stíhá korupci,“ dodává v Osobnosti Plus.

„Nerad o tom veřejně mluvím, protože můj pohled historika je ,insiderský‘,“ upřesňuje vedoucí Katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy s tím, že si je dobře vědom, že to může působit zjednodušeně. (…)