Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

24. 1. 2022

Dlouhá chvíle 1/13 (2020-2021)

Filed under: Podcast — Premek @ 23:46

Moderuje Štěpánka Fingerhutová, Magdalena Zimová, Eva Hacurová.

Hovoří Jan Vondráček, Martin Matejka, Marie Poulová, Pavel Neškudla, Štěpánka Fingerhutová, Helena Dvořáková, Klára Sedláčková Oltová, Marie Turková, Tomáš Turek, Daniela Šálková, Michaela Doležalová, Milan Potoček, Ondřej Rychlý, Eva Hacurová a Hana Burešová.

Natočeno 2020-2021.

Lit.: anonym: Dlouhá chvíle sezona 2020/21. In web Divadlo v Dlouhé, b. d. (článek + nahrávky k poslechu) – Cit.:  1. díl
Hostem prvního dílu byl Jan Vondráček, spolumoderátorkou Eva Hacurová a hlavním tématem hudba a zvuk na jevišti, ve filmu, v rozhlase i v životě.

2. díl
Druhý díl se věnuje tématu dětství a hosta Martina Matejku společně se Štěpánkou Fingerhutovou zpovídá Magdalena Zimová.

3. díl
Coco Chanel Divadla v Dlouhé, herečka Magdalena Zimová, je hlavním hostem třetího dílu a společně s Marií Poulovou hovoří o módě, návrhářství, oblékání i o divadelním kostýmu z pohledu výtvarnice a herečky.  (more…)

Dlouhá chvíle II 1/5 (2021)

Filed under: Podcast — Premek @ 23:34

Podcastová série rozhovorů Divadla v Dlouhé. Moderují Štěpánka Fingerhutová a Eva Hacurová. Znělka a zvuky Jan Vondráček. Mix zvuku Martin Kučera.

Natočeno 2021.

Lit.: anonym: Štěpánka a Eva a jejich hosté z Dlouhé. In web Divadlo v Dlouhé, b. d. (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: První původní podcastová série Divadla v Dlouhé, kterou iniciovala a moderuje nová členka souboru Štěpánka Fingerhutová, se k vám vrací v nové sezoně a přináší hned několik změn. Tou nejvýraznější je moderátorská posila. Ke Štěpánce Fingerhutové se připojí další členka našeho souboru Eva Hacurová. Eva už pomáhala moderovat několik dílů v předchozí sezoně a Štěpánce se to tak zalíbilo, že si ji přizvala znovu, tentokrát už natrvalo. Společně si pro vás přichystaly několik nových rubrik a řadu zajímavých hostů. (…) (more…)

Deníkové zápisky Michaila Bulgakova 1/3 (2021-2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 22:13

Použité texty Michail Bulgakov. Překlad Alena Morávková. Námět Lukáš Trpišovský. Úprava a režie Jan Sklenář. Zvuk Michal Jiráň.

Účinkují Klára Oltová, Marie Turková, Martin Matejka, Pavel Neškudla, Ondřej Rychlý, Jan Sklenář, Tomáš Turek, Jan Vondráček, Miroslav Zavičár.

Natočeno 2021-2022. Webová premiéra 1. dílu 24. 1. 2022 (Divadlo v Dlouhé, 52 min.), 2. dílu 31. 1. 2022 (Divadlo v Dlouhé, 47 min.); 3, dílu 7. 2. 2022 (Divadlo v Dlouhé, 35 min.).

Obsah: 1. V prvním dílu poznáváme mladého Bulgakova jako vystudovaného lékaře, kterého však strhne divadlo a odchází za ním zkusit štěstí do Moskvy, kde po klopotném začátku zažívá úspěch a s ním jdoucí závist i zastání od samotného Stalina.

Lit.: anonym: Deníkové zápisky Michaila Bulgakova. In web Divadlo v Dlouhé, 24. 1. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Během zkoušení inscenace Mistr a Markétka režijního dua SKUTR vznikl doprovodný materiál, který se zabývá životem spisovatele Michaila Bulgakova. Rozhlasová četba Bulgakovových deníků, korespondence a záznam o průběhu poslední etapy Bulgakovovy smrtelné choroby zapsané jeho ženou Jelenou je dokumentárním doprovodem k inscenaci. Poodkrývá mnoho z osobních momentů manželů Bulgakovových, které se do románu autobiograficky otiskují, celou řadu životních a tvůrčích zvratů autora a mnohé z politického a společenského života sovětského Ruska.

V prvním dílu poznáváme mladého Bulgakova jako vystudovaného lékaře, kterého však strhne divadlo a odchází za ním zkusit štěstí do Moskvy, kde po klopotném začátku zažívá úspěch a s ním jdoucí závist i zastání od samotného Stalina.

Ve druhém díle poznáme odvrácenou stranu Bulgakovova úspěchu, zákazy uvádění jeho her, nepřízeň kritiky a stranických funkcionářů. Také zachycuje postupnou progresi jeho smrtelné nemoci. Tato část nám osvětlí mnohé o Bulgakovově práci na románu Mistr a Markétka.

Třetí díl nám nekompromisně ukazuje průběh poslední etapy Bulgakovova života. Ten byl poznamenán smrtelnou sklerózou ledvin. Průběh nemoci zaznamenala na lístky papíru a do kalendáře autorova manželka Jelena Bulgakovová. Zachycuje zde popis jeho stavů, autentické citace proseb, vzkazů a nařízení umírajícího autora.

Bonus Přepište dějiny – Proč chodit na rozhovory? (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 20:43

Moderuje Tomáš Černý.

Hovoří Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2022. Webová premiéra 24. 1. 2022 (Spotify, 12 min.). K poslechu zde.

Pozn.: Krom jiného jsme byli pozváni na rozhovor do Rádia Z. Tomáš Černý to s námi vzal z gruntu a šel tentokrát s námi. Na co se nás ptají? A jak takový rozhovor vypadá? Tak tady je malý bonus Přepište dějiny.

 

Alex a host – Karel Kahovec (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:39

Karel Kahovec hostem Alex Mynářové.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 1. 2022 (ČRo Region, 24 min.).

Lit.: djo – Mynářová, Alexandra: Legenda českého bigbeatu Karel Kahovec: Nové CD už točit nebudu, lidé chtějí staré pecky. In web ČRo Brno, 24. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Karel Kahovec hrál s kapelami jako Matadors nebo Flamengo. Po smrti Petra Nováka pokračuje v jeho odkazu. Jak na zpěváka hitu Povídej vzpomíná a co chystá?

Původně se vyučil jako soustružník dřeva a dva roky dělal truhlařinu. V hudební kariéře mu zpočátku pomohla jeho sestra, Vlasta Kahovcová, která hrála v divadle Semafor. Karel Kahovec se velmi rychle profesionalizoval a kromě kytary začal také zpívat.

Taxi prosím

Po odchodu z Flamenga se dostal do Country beatu Jiřího Brabce, s kterým se představil i v londýnské aréně Wembley a americkém Nashvillu. Dalším významným působením se stala kapela Golem, se kterou hrál do roku 1989, kdy měli odjet na tříměsíční turné do Německa. „Vlivem různých okolností jsem tam nejel. Taky se nám akorát narodil syn a do toho přišla sestra, že její kamarád zakládá taxislužbu. Tak jsem 16 let jezdil s taxi.“ (…)

Reportáže Radiožurnálu – Svatba není žádná legrace (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:24

Obřad není žádná zábava, ale vážná věc. Žádný postih za nedovolené emoce prý zatím nehrozí, ale extrémní případy mohou skončit trestním stíháním, informuje Kateřina Schmiedová.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 1. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 3 min.) v cyklu Reportáže Radiožurnálu.

Lit.: tš – Schmiedová, Kateřina: Svatba není žádná legrace, řekli si v Rusku a zakázali hlasitý smích. In web ČRo 1 Radiožurnál, 24. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Úřady v Rostovské oblasti na jihu Ruska vydaly novou vyhlášku o svatbách. Součástí je i zákaz smíchu při obřadu. Úsměv je povolený. Vyhláška taky třeba zakazuje přemisťovat nábytek na úřadech nebo  předepisuje délku svatebního obřadu. Není to poprvé, co v Rusku začal platit zákaz hlasitého smíchu…

Vedle smíchu vyhláška zakazuje také hlasité rozhovory, výkřiky, kouření, jídlo, pití – alko i nealko, stěhování nábytku a květinové výzdoby na úřadech, tedy v obřadních síních. Svatebčané nesmí mít špinavé boty ani ušpiněné oblečení, žádné velké tašky, natož batohy.

Jak informuje deník The Moscow Times, vyhláška předepisuje dokonce délku svatby – obřad by měl trvat maximálně 40 minut, přičemž datum stejně jako délka obřadu musí být stanovené předem. V obřadní síni musí být ruská vlajka a státní znak. Na svatbách je naštěstí stále povolené fotografovat, nahrávat videa a vyhláška počítá i s hudebním doprovodem. (…)

13+ – Debata k novele zákona o střetu zájmů, úmrtí Eduarda Marka (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:22

Připravil Ondřej Havlíček.

Hovoří Ondřej Havlíček – moderátor, Karel Hvížďala – komentátor a spisovatel, Petr Leyer – ředitel Transparency International ČR, Michaela Tučková – spoluautorka knihy o Eduardu Markovi.

Natočeno 2022. Premiéra h.; 25 min.).

Lit.: Hlávková, Anežka: Zůstat věrný skautským ideálům, víře v Boha, sám sobě, říkal zesnulý nejstarší český skaut. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, Ve sto čtyřech letech zemřel včera nejstarší český skaut Eduard Marek, přezdívkou Hroznýš. Byl účastníkem Pražského povstání a vězněm dvou totalit, v letech 1968 a 1989 se podílel na obnově Junáka a získal Řád stříbrného vlka, nejvyšší skautské vyznamenání.

„Eduard Marek byl náš letitý farník na Spořilově u svaté Anežky. Blíže jsme se seznámili až v roce 2007, kdy jsme pro náš farní plátek udělali rozhovor a já teprve tehdy zjistila, co je to za muže a jaký život prožil. Do té doby jsem ho vnímala jako muže v kožené bundičce a džínách, kterému by tenkrát nikdo nehádal 90 let,“ řekla ve vysílání Proglasu Michaela Tučková, spoluautorka jeho životopisné knihy Nebyl den jako druhý: Touhy a sny kluka ze Žižkova. Tu společně sepsali podle deníků, skautských kronik a kroniky rodu, kterou začal Eduard Marek psát v 70. letech. „Vždycky se zajímal o svět, o lidi kolem sebe. Proto se zajímal i o mě a mou rodinu. Proto byla spolupráce jak profesionální, tak přátelská,“ doplnila Tučková. Lidé by si podle ní mohli z odkazu Eduarda Marka odnést to, co neustále opakoval: „Zůstat věrný skautským ideálům, víře v Boha, sám sobě.“ (…)

Lit.: Havlíček, Ondřej: Lex Babiš nestačí. „Novináři by měli sami vědět, že neslouží někomu, ale něčemu,“ říká Hvížďala. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, Novela zákona o střetu zájmů je podle Karla Hvížďaly potřebná, nedostatečná mu ale přijde lhůta 60 dnů na zbavení se vlastnických podílů v médiích. Legislativní úpravu nezávislosti médií by zároveň chtěl doplnit redakčními kodexy a silnějším postupem ze strany Syndikátu novinářů. Podle ředitele Transparency International Petra Leyera není zatím jasné, jak postihnout vlastníky internetových médií, vidí také další mezery, jinak ale novelu v současné podobě podporuje.

Co mění novela zákona o střetu zájmů? Měli by politici mít přímý vliv na média? A nestačí jako plně nezávislá dvě veřejnoprávní média? (…)

Kontakty – Asistovaná samovražda alebo eutanázia. Áno či nie? (Kontakty – Asistovaná sebevražda nebo eutanázie. Ano nebo ne?, 2022)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 19:55

Připravila Eva Sládková.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 1. 2022 (SRo Rádio Slovensko, 20:05 h.).

Pozn.:  Cielené ukončenie života nevyliečiteľne chorých pacientov je výbušná. Ťažká téma, ktorá rozdeľuje spoločnosť. Jedni vravia o humánnom ukončení utrpenia, iní o popieraní hodnoty ľudského života, ale aj o možnom zneužívaní tohto inštitútu. V Rakúsku nedávno schválili asistovanú samovraždu. V čom je iná ako eutanázia? Je reálne, že aj u nás budú raz platiť podobné zákony? (anotace)

Štěstí (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 16:49

Martin Stöhr. Fejeton z časopisu Host. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2022. Premiéra 22. 1. 2022 v rámci pořadu  Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).

Příběhy 20. století – Petr Riesel (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:20
V dnešních Příbězích 20. století připomíná Adam Drda letošní osmdesáté výročí židovských transportů z Plzně. První z nich vyjel 18. ledna 1942. Byl v něm i pozdější lékař, tehdy osmiletý Petr Riesel.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 1. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 52 min.).

Lit.: Drda, Adam: Těžké sny lékaře Petra Riesela. K osmdesátému výročí židovských transportů z Plzně. In web ČRo Plzeň, 16. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 80 lety zahájili nacisté a jim podléhající úřady protektorátu Čechy a Morava deportace plzeňských Židů. Mezi 18. a 26. lednem 1942 (ve třech transportech označených písmeny R, S a T) muselo odjet do ghetta v Terezíně 2604 mužů, žen a dětí – svobody se dožilo jen 204 z nich. Patřil k nim i tehdy osmiletý Petr Riesel s matkou Irenou a mladším bratrem Hanušem. Smutnému výročí a vzpomínkám lékaře Petra Riesela jsou věnovány nové Příběhy 20. století.
Mohlo by se říct, že oproti lidem, kteří kvůli rasové persekuci ztratili celé rodiny, byli zavlečeni na východ a skončili v táborech s drastickými podmínkami, měl dr. Riesel štěstí, neboť se v Terezíně spolu s některými blízkými dočkal konce nacismu. Uvažovat tímto způsobem je ale nesmyslné. Terezín nebyl tak strašný, jako například Osvětim-Birkenau, přesto v ghettu nedaleko Prahy zemřelo více než třicet tisíc lidí. I pobyt v Terezíně stačil k celoživotnímu otřesu.

„Mé trauma začalo brzy a trvalo dlouho, v opakujících se snech trvá vlastně dodnes. Představa, že z takového traumatu může člověk vyrůst jako z bot a totálně se ho zbavit nebo je přemoci a anulovat jeho formující vliv na povahu a další život, je chybná,“ napsal Petr Riesel v roce 2012. (….)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress