Daniel Prokop, sociolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V roce 2021, který byl druhým rokem covidové pandemie, ve společnosti výrazně vzrostla slovní a někdy i fyzická agresivita. Lidé jeví stále menší ochotu se podřizovat restrikcím. Jaká opatření je možné v této situaci úspěšně zavádět? A jak sjednotit společnost? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2021. Premiéra 31. 12. 2021 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: Erhart, Michael – Bumba, Jan: Sociolog Prokop o omikronu: Je čas na zplošťování křivky, my jsme se ale rozhodli nedělat nic. In web IRozhlas, 30. 12. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pandemie koronaviru a otázky jejího řešení nebo přístupy k očkování v roce 2021 rozštěpily společnost do mnoha vzájemně se nechápajících táborů. „Netýká se to jen Česka. V každé takové krizi vzniká tato tenze, solidaritu střídají rozbroje jednotlivých skupin a je nutné, aby stát udělal maximum pro zvýšení důvěry,“ míní sociolog Daniel Prokop, ředitel společnosti PAQ Research.
V Česku podle sociologa Daniela Prokopa existuje zvláštní kombinace nízké důvěry v instituce, individualismu a tendence přenášet náklady individuálního chování na ostatní lidi, což prohlubuje polarizaci.
„Jsme relativně velcí individualisté, říkáme, že stát nám nemá do čeho mluvit, ale zároveň máme veřejné zdravotnictví a individuální chování tak odnášejí jiní lidé. Za nárůsty hospitalizací platí lidé, kteří jsou očkovaní a udělali maximum pro to, aby omezili epidemii,“ vysvětluje.
Stát přitom dostatečně nepomáhá. Vyzývá sice, aby lidé nechodili do práce nemocní, ale na nemocenské pak dostanou jen 60 procent platu. „Stát v mnoha věcech lidem nedůvěřuje a potom se mu to vrací zpátky,“ podotýká Prokop.
To je podle něj zároveň důvod toho, proč se stát bojí vymáhat protiepidemická opatření. „Myslím, že těch opatření je moc a že se v nich lidé ztrácejí. Neví, jaká jsou důležitá a jaká ne,“ upozorňuje. (…)