Praha založila Pražské společenství obnovitelné energie. Tento týden vznik příspěvkové organizace schválili radní. Měla by metropoli od října pomoct s rozvojem fotovoltaiky a dalších zdrojů obnovitelné energie se kterým počítá klimatický plán hlávního města.
Natočeno 2021. Premiéra 5. 9. 2021 (ČRo Plus, 17:34 h.).
Od roku 2011 pomáhají vědci z brněnské Mendelovy univerzity v africké Zambii. Projektovou manažerkou rozvojových projektů, zaměřených na podporu farmářů a na obnovu přírodních zdrojů, je Markéta Smrčková z Fakulty lesnické a dřevařské. Moderuje Andrea Skalická.
Natočeno 2021. Premiéra 4. 9. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Host: MUDr. Tomáš Doležal. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jana Rychterová.
Natočeno 2021. Premiéra 4. 9. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Skutečným fenoménem 90. let byl vznik mnoha rockových klubů. Kdo byli lidé, kteří je zakládali? A co se v nich hrálo? Na to odpovídá publicistika Veronika Kindlová.
Natočeno 2021. Premiéra 4. 9. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.). Repríza 5. 2. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.); 30. 12. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.); 14. 3. 2025 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Devadesátky; 10. 7. 2026 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Návraty časem a Devadesátkové léto na Plusu!
Lit.: Kindlová, Veronika: Punk a metal místo nekonfliktních popíkářů. Fenoménem 90. let byly hudební kluby. In web ČRo Plus, 5. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co táhlo mladé lidi v devadesátých letech do hudebních klubů? A jaké kluby vznikaly? (…)
Bunkr, Mersey, Rock Hill, Pod lampou, Hudební bazar, Banán, Roxy, Tukan – to je jen několik málo z velkého množství hudebních klubů, které u nás fungovaly v 90. letech. Patřily k fenoménům tohoto neobyčejného desetiletí.
Vznik hudebních nebo konkrétněji rockových klubů je pochopitelně spojen s pádem komunistického režimu. S ním skončila regulace populární hudby a bylo povoleno svobodné podnikání. Zároveň tu byli mladí lidé, kteří se chtěli bavit podle svého a nestáli o stranou posvěcené popíkáře, kteří líbeznými hlasy pějí nekonfliktní texty.
Byl velký zájem naopak o tu hudbu, kterou režim buď přímo zakazoval, nebo jí „jenom“ nepřál. To znamená underground, punk, metal a tak dál. (…)
Fernando Luis Vallejo Rendón. Kolumbijská smutná groteska o lásce v dešti střel. Překlad Petr Zavadil. Pro rozhlas upravil Marek Horoščák. Dramaturgie Ludvík Němec. Režie Radim Nejedlý.
Účinkuje Zdeněk Bureš.
Nastudovalo Brno v roce 2021. Premiéra 1. dílu 4. 9. 2021 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou. Repríza 1. dílu 2. 9. 2025 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.
Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Eva Dvořáková. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Režii má Michal Bureš.
Natočeno 2021. Premiéra 4. 9. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).
Historický magazín prezentuje příběh válečníka Jana Jiskry z Brandýsa, kterého si najala Alžběta Lucemburská, dcera císaře Zikmunda. Měl bránit politickou vizi o vzniku podunajského soustátí. Na Spišském hradě na Slovensku a v Chrudimi natáčel Vít Pohanka.
Natočeno 2021. Premiéra 4. 9. 2021 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.).
Lit.: Pohanka, Vít: Jan Jiskra na Spiši. In web ČRo Plus, 4. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co dělali husité po husitských válkách? Poslyšte příběh válečníka, který sice bojoval na té druhé katolické straně, ale s obdobím husitství, a hlavně s tím, co po něm následovalo, je neodmyslitelně spjatý. Jan Jiskra z Brandýsa proslul jako válečník a diplomat, jehož význam zdaleka přesáhnul české země.
Narodil se někdy okolo roku 1400, vojenské vzdělání získal v zahraničí, pravděpodobně v Itálii.
Po návratu do českých zemí se zapojil do husitských válek. Nebyl ale jedním z těch, kterým se říká Boží bojovníci. Byl to katolík a v době předlipanské stál na druhé straně pomyslné barikády než husité bojující za přijímání pod obojí. (…)
Výpravy za poznáním a zábavou. Moderuje Josef Kluge. Med – jak se zpracovává, vliv na zdraví – jak se využívá v lidovém léčitelství v medicíně, kosmetice, může nahradit cukr?
Natočeno 2021. Premiéra 4. 9. 2021 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).
Před 85 lety začalo české rozhlasové vysílání do zahraničí. Programy zaměřené na prezentaci Česka a jeho pohledu na svět se vysílaly jednu dobu v desítkách jazyků. Dnes jich je kromě češtiny 5 a přinášejí reportáže a rozhovory hlavně prostřednictvím internetu. Každý měsíc na ně zavítá zhruba milion lidí z celého světa. Pořad Zaostřeno připomíná historii, ale přibližuje hlavně současnost a budoucnost stanice, nazývané dnes anglicky Radio Prague International. Připravil Vít Pohanka.
Natočeno 2021. Repríza 4. 9. 2021 (ČRo Plus, 9:33 h.; 26 min.).
Lit.: Pohanka, Vít: Český rozhlas vysílá do zahraničí už 85 let. In web ČRo Plus, 4. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.. Před 85 lety začalo české rozhlasové vysílání do zahraničí. Programy zaměřené na prezentaci Česka a jeho pohledu na svět se jednu dobu dobu vysílaly dokonce v desítkách jazyků. Dnes jich je kromě češtiny pět. Přinášejí reportáže a rozhovory hlavně prostřednictvím internetu. Každý měsíc na ně zavítá zhruba milion uživatelů z celého světa.
Všechno začalo rozvojem krátkovlnného rozhlasového vysílání ve 20. letech minulého století. A hlavně rozšířením cenově dostupných domácích přijímačů. Krátké vlny o frekvenci od 3 do 30 MHz se totiž díky mnohonásobným odrazům od ionosféry můžou šířit tisíce až desetitisíce kilometrů.
Potenciál šíření informací si jako první uvědomily koloniální velmoci jako Velká Británie. BBC zahájila zvláštní krátkovlnné vysílání globálního dosahu v roce 1932.
V období rostoucího napětí, vzestupu nacismu a jeho propagandy v Německu netrvalo dlouho a prakticky všechny vyspělejší evropské země chtěly být v éteru slyšet. Neomezovaly ho totiž jakékoli politické hranice. Československo nebylo výjimkou a na přelomu srpna a září 1936 začal Radiojournal, tedy předchůdce Československého a Českého rozhlasu, vysílat. (…)
Čím si zasloužila tak obrovskou pozornost kniha Transsibiřská odyssea Iny Píšové, oceněná cenou Hanzelky a Zikmunda jako cestopis roku? Proč se stala bestsellerem? A jak změnila autorce život? Spolu s Inou Pišovou si v sobotu po desáté připomeneme výročí posledního transportu československých legionářů z Vladivostoku. Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2021. Premiéra 4. 9. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Lit.: prh – Kroc, Vladimír: Role legionářů nebyla tak heroická, byli to zoufalí kluci, kteří litovali, že tam zůstali, říká autorka Transsibiřské odyssey. In web ČRo 1 Radiožurnál, 4. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Většina legionářů si přivezla docela velká traumata a prostě o tom nevyprávěli. A ty rodiny jsou zvědavé, co ti kluci mohli prožívat,“ přibližuje důvod, proč legionářské téma stále žije, autorka knihy Transsibiřská odyssea Ina Píšová. Ta byla oceněná cenou Hanzelky a Zikmunda za cestopis roku. Nejdříve našla ukrytý deník svého pradědečka, pak s manželem cestu z Moskvy do Leningradu zrekonstruovali. „Měsíc jsme cestovali po magistrále po jeho stopách.“ (…)
Powered by WordPress