Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

V dnešních Příbězích 20. století se bude Adam Drda zabývat případem studenta Pavla Švandy – zemřel před čtyřiceti lety, 10. října 1981. Jeho tělo bylo objeveno na dně propasti Macocha. Všeobecně se tehdy soudilo, že za jeho smrt je zodpovědná Státní bezpečnost.

Natočeno 2021. Premiéra 26. 9. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Stavba metra D se zřejmě zpozdí kvůli sporu mezi magistrátem a místními obyvateli zastupovanými spolkem Pankrácká společnost. Lidem vadí, že magistrát s nimi dostatečně neprojednal podobu plánované stanice Olbrachtova a nezapracoval do projektu požadavek na úpravu stavební jámy. Kvůli té má padnout více než stovka stromů, přičemž existují postupy, které by dokázaly stromy ušetřit. Obyvatelé proto podali odvolání vůči celé stavbě metra D. Město se brání, že se snažilo s obyvateli najit kompromisní řešení, ale spolek nechtěl ustoupit. Detaily v dnešním Zaostřenu zjišťoval Ondřej Novák.

Natočeno 2021. Premiéra 26. 9. 2021 (ČRo  Plus, 17:34 h.).

Hostem je Iveta Pešková, zakladatelka a ředitelka organizace PROSAZ. Maminka jí řekla, že jsou lidé, kteří i když mohou, tak stejně netančí, tak proč by se ona měla trápit tím, že nemůže. Iveta Pešková je celoživotně upoutána na vozík, ale přesto před třiceti lety založila organizaci PROSAZ a pomáhá postiženým. V čem jí kromě zmíněné rady pomohli rodiče? Opravdu se zase už díváme na vozíčkáře na ulici jinak než v 90. letech? A proč si nechala ujít životní lásku? Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2021. Premiéra 26. 9. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

František Filip – mistr televizní seriálové tvorby, režisér, bez nějž by televizní archiv byl pouhou popelkou. Natočil stovky televizních pořadů, včetně nestárnoucích seriálů F. L. Věk, Sňatky z rozumu, Chalupáři, Rozpaky kuchaře Svatopluka, Cirkus Humberto, i populární filmy Utrpení mladého Boháčka, Kočár nejsvětější svátosti či Ikarův pád. Byl uveden do Dvorany slávy ankety TýTý a převzal Cenu Vladislava Vančury za dlouholetou kultivaci televizní tvorby. Na Františka Filipa zavzpomíná herec Josef Dvořák, jemuž Filip výrazně kladně zasáhl do profesního i osobního života. Připravil Tomáš Voženílek.

Natočeno 2021. Premiéra 26. 9. 2021 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.).

Hostem v Hovorech je svérázný filmový režisér Pavel Göbl. Jeho filmy nepatří do kategorie mainstreamových. Zásadně do nich obsazuje neherce, s některými pracuje opakovaně, a má rád jejich autentické herectví.  Pochází z Uherského Brodu, mluví slováckým dialektem a je na něj hrdý. Moderuje Tatiana Čabáková.

Natočeno 2021. Premiéra 25. 9. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.; 26 min.).

Lit.: Skácel, Ondřej – Čabáková, Tatiana: Režisér Göbl: Když progresivistické řeči povede vesničan ve zmijovce nářečím, zazní to, jak je to doopravdy. In web ČRo Plus, 25. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pochází z Uherského Brodu, vystudoval FAMU a o svém působení v Praze říká: „Chytl jsem tam to nejhorší, co šlo.“ Točí filmy z periferie Česka a rád obsazuje neherce, přestože sám přiznává, že práce s nimi je někdy komplikovanější. „Někomu se to říct musí a někomu ne. Člověk to musí umět odhadnout, protože když někdo funguje tak, že není potřeba mu nic moc vysvětlovat, tak ho tím můžete jen zmást a vytvoříte mu v palici guláš,“ říká režisér Pavel Göbl.

Jeho zatím poslední film Tichý společník vzbudil velmi rozdílné reakce v Čechách a na Moravě. Zatímco na jihovýchodě film přijali velmi kladně, na Febiofestu v Praze byli diváci spíše rezervovaní.

„Nečekal jsem to, ale nemrzelo mě to. Trošku mně to vlastně bylo putna. Uvědomil jsem si ale, proč jsme dostali zamítavý posudek na žádost o distribuci od státního fondu, který je víceméně pražský a ne státní,“ vzpomíná Göbl na premiéru.

„Ono se to trošku týká víry, protože tam se do velké míry řeší náboženství a smrt. Což nejsou témata, která by zajímala mladé. A Praha je mladé město. Navíc to neodpovídá pražské představě o tom, jací jsou Moraváci,“ je přesvědčený režisér, proč film v hlavním městě neuspěl. (..)

Host: Milan Motl, pedagog, sbormistr, předseda Asociace učitelů Hudební výchovy. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Marta Marinová.

Natočeno 2021. Premiéra 25. 9. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Eva Dvořáková. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Zvukový mistr Jan Brauner, Ladislav Čurda Hudba Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.

Natočeno 2021. Premiéra 25. 9. 2021 (ČRo  2 Praha, 18:30 h.).

Lit.: Dvořáková, Eva: Mrzačila ji tuberkulóza páteře. Útěchu jí přinášelo vlastní psaní. Osudové ženy: Berta Mühlsteinová. In web ČRo 2 Praha, 25. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Literatura pro ni znamenala únik do světa, v němž si mohla snít o lepším životě. Stala se oblíbenou autorkou, zejména u žen. Zasazovala se o emancipaci a ženská práva, ale největší zápas sváděla sama se sebou. Její život zásadně ovlivnily zdravotní potíže a nenaplněná touha po lásce. (…)

„Byla neduživé dítě. Nemohla kvůli tomu chodit do školy, ale otec i nevlastní matka se jí to snažili vynahradit. Měla domácí učitele. Učila se francouzsky i na klavír. Měla možnost rozvíjet svůj vnitřní svět, který byl velice bohatý,“ říká spisovatelka a publicistka Martina Bittnerová. (…)

Američané odešli z Afghánistánu. A odchod to nebyl zrovna hladký. Jaký je to signál pro západní Evropu? A do jaké míry utrpěla pověst a postavení USA jako garanta bezpečnosti a prosperity ve světě? Připravil Vít Pohanka.

Natočeno 2021. Premiéra 25. 9. 2021 (ČRo Plus, 17:33 h.).

Historický magazín Historie Plus se ohlédne za nejstaršími dějinami Romů v českých zemích. Toto kočovné etnikum pocházející z Asie prošlo díky své kulturní i fyzické odlišnosti staletími represe, než se tu mohlo natrvalo usadit. Provází Veronika Kindlová.

Hovoří historik Pavel Himl z katedry antropologických studií Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.

Natočeno 2021. Premiéra 25. 9. 2021 (ČRo Plus, 16:33 h.). Repríza 27. 11. 2022 (ČRo Plus, 9:33 h.).

Lit.: Kindlová, Veronika: Historie Romů v českých zemích? Míň než žebráci a tuláci. In web ČRo Plus, 25. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejpočetnější národnostní menšinou v České republice jsou Romové. Odhadem představují něco přes dvě procenta obyvatel. Podle historiků žijí v českých zemích nejméně od konce 15. století. Jak uvedl historik Pavel Himl z katedry antropologických studií Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, zdá se, že zpočátku byly vztahy mezi příchozími Romy a usedlým obyvatelstvem docela dobré.

Ovšem v rámci vytváření moderního státu panovníci usilovali o kontrolu nad všemi procesy ve svých zemích, a tak se snažili Romy jako cizí element vytlačit.

Romové začali být obviňováni ze špionáže ve prospěch Turků, ze žhářství a v souvislosti s tím vykazováni ze země.  Rozeběhlo se pronásledování a vyhánění, jak na úrovni zemské, tak jednotlivých panství. Romové se ocitli v bezvýchodné situaci. Žili v právním vakuu: nebyli ničí poddaní, a tedy neměli právo se nikde usadit a založit domov. Z jednoho panství byli vypuzováni do dalšího. Svého času dokonce platilo, že je kdokoli může beztrestně zabít. Měli horší postavení než žebráci nebo tuláci.

Represe vyvrcholily na přelomu 17. a 18. století. Tehdy byly vypovězeným Romům uřezávány uši nebo vypalovány cejchy. Když byl člověk takto označený znovu na území, odkud byl již jednou vykázán, dopaden, byl popraven. Osiřelé romské děti pak byly dávány na výchovu do rodin usedlých obyvatel. (…)