Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

8. 7. 2021

Zaniklá obec Königsmühle díky dobrovolníkům ožívá (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:49

Podívejte se do zaniklé obce Königsmühle. Na konci války zde stálo 6 domů. Reportáž připravila Martina Sihelská.

Připravil ČRo Plzeň v roce 2021. Premiéra 8. 7. 2021 (ČRo Plzeň, 4 min.).

Lit.: Štěpánková, Iva – Sihelská, Martina: Zaniklá obec Königsmühle díky dobrovolníkům ožívá. In web ČRo Plzeň, 8. červenec 2021  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zchátralé místo již desítky let neobydlené. Do zaniklé obce Königsmühle se vrací život. Dobrovolníci z celé republiky se rozhodli místo zachránit a obnovit. Každý srpen se tam také koná kulturní akce, jejíž výtěžek putuje právě na záchranu českého Králova mlýna.

Königsmühle, česky Králův mlýn, je jedinečně zachovalá zanikající osada. Na místě stálo na konci druhé světové války šest domů. Dodnes se tam nachází ruiny těchto staveb. „Bývalá obec není zarostlá, a proto nepůsobí depresivně. Králův Mlýn vyzařuje úžasnou energií a lidé sem velice rádi chodí,“ poznamenal Petr Mikšíček, který o Krušnohoří vydal už několik publikací a o obnovu místa se velice zasloužil. (…)

 

Xaver a host – Vlastimil Vondruška (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:45

Spisovatel Vlastimil Vondruška hostem Luboše Xavera Veselého.

Natočeno 2021. Premiéra 5. 7. 2021 (ČRo Region, 29 min.).

Lit.: djo – Veselý, Luboš Xaver: Spisovatel Vlastimil Vondruška: Kámen úrazu je, jak interpretujeme fakta. A dějiny píšou vítězové. In web ČRo Region, 5. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Historik, etnograf, publicista, spisovatel a autor řady detektivních příběhů Vlastimil Vondruška je podle statistik Národní knihovny nejčtenějším českým autorem v českých knihovnách. „Napsal jsem i historické ságy, populárně-naučné romány, ale i katastrofické romány o blízké budoucnosti.“

Jeho knihy patří v českých knihovnách k nejpůjčovanějším. Některé vyšly pod pseudonym Jan Alenský. „To bylo v počátcích mého literárního snažení a já se v té době věnoval vědecké práci. A v té době platilo, že pokud vědec napíše beletrii, tak to snižuje jeho vědeckou práci.“

Aktuálně mu vychází nová kniha s titulem O svobodě myšlení, ve které se snaží ukázat, jak se dělá demagogie. „Existuje řada takzvaných argumentačních klamů, kdy můžete používat nejrůznější řečnické triky, abyste zkreslili realitu a abyste druhé přesvědčili, že vy máte pravdu. Je tam i pár ironických povídek.“ (…)

ArtCafé – Marienbad Film Festival (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:34

Agáta Hrnčířová představí Marienbad Film Festival z jeho experimentální strany a bude se ptát svých hostů, jaké podoby může mít filmový experiment inspirovaný textem. Hudbu vybírá Anna Kolářová.

Natočeno 2021. Premiéra 7. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.; 43 min.).

Lit.: Hrnčířová, Agáta: Film není lovesong a text prostupuje obrazem. Marienbad Film Festival jde po vzniku experimentů. In web ČRo 3 Vltava, 8. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V ArtCafé mluví umělkyně Elena Pecenová a Laura Trenčanská o jejich vztahu k psaní, poezii a o tom, jak přemýšlejí nad prostupováním textu do vizuálního umění.

Šestý ročník Marienbad Film Festivalu zaměřený na experimentální a nezávislou tvorbu uvede kromě dalšího i filmy, které jsou provázané s aktem psaní. Třetí blok sekce Forum Marienbad s podtitulem Film není lovesong představí snímky Laury Trenčanské, Eleny Pecenové a Jana Kvíze. Ty kombinují různé umělecké formy a často se vztahují k textu, ať už jde o texty autorské či převzaté. Dramaturg sekce Forum Marienbad Tomáš Vobořil vysvětluje: „Víc než usazený experiment nás v této sekci zajímá moment, kdy experiment vzniká.“ (…)

Ranní host – Michal Stehlík (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:24

Připravila a moderuje Petra Květová Pšeničná.

Hovoří historik, slovakista a kandidát na rektora UK Michal Stehlík.

Natočeno 2021. Premiéra 7. 7. 2021 (Rádio Zet, 14 min.).

Lit.: Kopa, Ondřej: Ovlivňují nás až poslední dvě století, říká historik a kandidát na rektora UK Michal Stehlík. In web Rádio Zet, 7. 7. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podle Stehlíka už jsme v případě upálení mistra Jana Husa ztratili středověký kontext. Jak dodává „Jan Hus je v 21. století u nás spíše národním, než církevním symbolem.“ Potvrdil, že pro určitou skupinu lidí je hrdinou také Jan Žižka, ovšem „žádná historická postava není černobílá. Žižka byl pevně zakotven do své doby, měl starozákonní vidění světa a byl to geniální vůdce. V dějinách jde však vždy o to, jaké mu přiřadíme znaménko nebo roli.“

Dnes sice ještě nedostaneme do učebnic události po roce 2000, ale už „v soudobých dějinách kriticky bádáme nad zažitým, kdy konfrontujeme paměť s historickými prameny“. Na školách dostávají podle Stehlíka starší dějiny přednost a čím se dostáváme blíže k současnosti, tím se to stává konfrontačnější.

Doba covidová se pro školy stala velkým nárazem. „Projevilo se, že tato společnost má na jedné straně spoustu úžasných lidí a na straně druhé ne vždy jí fungují systémy od státní správy až po další. Školství je obrovský problém, ve kterém se do budoucna projeví i otázky sociální“, doplňuje Michal Stehlík. (…)

Bludičky III 1/6 (2021)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 11:39

Třetí série podcastu Bludičky. Připravily Jana Římanová a Kateřina Tomsová.

Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 16. 6. 2021 (ČRo Rádio Wave, 17 min.); 6. dílu 21. 7. 2021 (ČRo Rádio Wave).

Obsah: 1. Holanské rybníky – 2. Havraní skály – 3.  Podivín od Safírového potoka (Gustav Ginzel) – 4. Lužické hory. Sloní skály u Jitravy – 5. Malá Skála – 6. Kozákov.

Lit.: Římanová, Jana – Tomsová Kateřina: Pohanský rituál na kopci Vlhošť? Nedoporučujeme. Bludičky zkoumají kraj Holanských rybníků. In web ČRo Radio Wave, 16. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V prvním dílu třetí série podcastu Bludičky se Jana Římanová a Kateřina Tomsová vypravily prozkoumat kraj ukrytý mezi známějším Kokořínskem, Ralskem a Českým středohořím. Pod kopci Vlhošť a Ronov se rozkládá soustava rybníků obklopených pískovcovými skalami a za krátkou procházku tu stihnete navštívit hned několik zřícenin hradů a překrásný kamenný most. Prošel tudy i Karel Hynek Mácha při své pouti v roce 1832.

Jestli vás stejně jako Bludičky nebo Máchu baví prolézat opuštěné hrady a podzemní prostory, nenechte si ujít ani tuhle oblast. Za krátkou procházku jich uvidíte hned několik. Výlet navíc bude výjimečně po rovině. Okolí Holanských rybníků má v sobě tajuplnou krásu. Propojení vody a pískovcových skal i okolních prudkých kopců dodává krajině dramatický ráz. Inspirovala i děj románu Miloše Urbana Hastrman. Při procházce tak budete moci identifikovat konkrétní místa, kde se román odehrává. (…)

Lit.: Římanová, Jana – Tomsová Kateřina: Počátky českého base jumpingu hledejte na Havraních skalách, vypátraly Bludičky v okolí Údolí samoty. In web ČRo Radio Wave, 23. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Údolí samoty láká návštěvníky už svým romantickým názvem, a ne nadarmo. Krajina mezi Českým Švýcarskem a Lužickými horami oplývá měkkými pískovcovými skalami, ve kterých snadno vznikají nebo byly lidmi vykutány početné jeskyně. Skály poblíž obce Radvanec navíc skrývají řadu reliéfů tajemných postav.

Bludičky se sem vypravily po důkladném průzkumu hned několika pramenů, aby objasnily pověst o dívce a jejím pronásledovateli, která se údajně odehrála na blízkých Havraních skalách.

Před kým dívka prchala a odkud musela skočit, aby se zachránila? Jaká zvířátka vystupují v pověsti? Stojí Havraní skály za lezeckou návštěvu? Jak neznámý autor znázornil Krista po bičování v dramatické skalní kapli? A jak moc se zadýcháte, budete-li chtít navštívit jednu ze skalních prolézaček a užít si neopakovatelný výhled na hory Klíč a Ortel? (…)

Lit.: Římanová, Jana – Tomsová Kateřina: Podivín od Safírového potoka. Poznejte příběh Gustava Ginzela, svérázného dobrodruha z osady Jizerka. In web ČRo Radio Wave, 30. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spisovatel Jan Suchl o Jizerce napsal, že „normální lidi“ tam opravdu nepotkal. Co je na tom pravdy? A jaký byl asi nejznámější obyvatel této osady, světoběžník Gustav Ginzel?

Horská pastvina Jizerka je oblíbeným výchozím místem turistů v zimě i v létě. Už méně z nich ale ví, jak staré jsou kořeny této osady nebo co sem původně lidi přivedlo. Bludičky se sem vypravily za příběhem dobrodruha a světoběžníka Gustava Ginzela. Vzpomínky na něj sesbíral Jan Šebelka v knize s názvem Podivín, který okrášlil svět. Z knihy Bludičky vybraly nejpeprnější historky a přidaly něco vlastních zkušeností i pohled dalších dvou spisovatelů.

Většina z těch, kdo tu vydrželi delší dobu, byli lidé zvláštního druhu. Samotáři, jedinci s výjimečným vztahem k přírodě nebo ti, kdo si zde léčili rány, které jim život uštědřil, tvrdil Jan Suchl v knize Chléb a sůl. Pastvina uprostřed hor pamatuje středověké lovce drahokamů, divoké události druhé světové války i zběsilé nájezdy motoristů v posledních letech. I v dnešní době tu zahlédnete vzácné květiny a uprostřed horkého léta Bludičky zastihlo takřka zimní počasí. (…)

Lit.: Římanová, Jana – Tomsová Kateřina: Pohádkoví sloni, Simone de Beauvoir a Wolker. Bludičky tentokrát o krajině a dospívání. In web ČRo Radio Wave, 7. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bludičky zamířily do Lužických hor. Vybraly si svůj oblíbený dětský cíl, Sloní skály u Jitravy. S sebou si vzaly turistického průvodce z padesátých let, vzpomínky Simone de Beauvoir na léta dospívání, kdy cítila silný vztah k přírodě, a báseň Jiřího Wolkera.

Kdo projíždí po silnici mezi Chrastavou a Jablonným v Podještědí, u Jitravy zahlédne několik nezvykle bílých skal, připomínajících skupinku sedících slonů jako z kresleného filmu. Některé z nich dosahují výšky až dvaceti metrů. Jde o přírodní památku Bílé kameny, zvanou také Sloní skály, chráněnou už od roku 1955. Od okolních pískovců se liší chemickým složením, které je důvodem jejich zářivě bílé barvy. (…)

Lit.: Římanová, Jana – Tomsová Kateřina: Putování na Malou Skálu. Nahlédněte do Orlí jeskyně i života kontroverzní spisovatelky Jarmily Glazarové. In web ČRo Radio Wave, 14. červenec 2021  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S Malou Skálou je spjatý osud kontroverzní postavy českého kulturního života – Jarmily Glazarové. Výjimečná spisovatelka, která se zapletla s komunistickým režimem 50. let, se v Malé Skále narodila a odpočívá i na zdejším hřbitově. Na cestě do jejího rodného místa prozkoumaly Bludičky pravý břeh Jizery, ostrý kopec Na Chocholce s Orlí jeskyní na vrcholu a malou přírodní rezervaci s pravěkými přesličkami.

Ten, kdo putuje do Malé Skály známější cestou po levém břehu, může si na protější straně všimnout nápadně prudkého kuželovitého kopce. Upoutal i Janu a při bližším zkoumání objevila v mapě na jeho vrcholu Orlí jeskyni. Vypravily se ji tedy s Kačkou prozkoumat.

Cestou z Dolánek u Turnova putovaly částí Zlaté stezky Českého ráje, která propojuje zdejší pamětihodnosti. V době, kdy se ještě nejmenovala Zlatá, prošel tudy i světoběžník Vojta Náprstek. (…)

Lit.: Římanová, Jana – Tomsová Kateřina: Divoká hora, která není, čím se zdá. Kozákov skrývá příběh tajemného obyvatele. In web ČRo Radio Wave,  21. červenec 2021  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hora Kozákov z dálky působí jako kompaktní kužel. Nepoučeného návštěvníka proto může překvapit, že při bližším zkoumání objeví hluboká skalnatá údolí, která ji z některých stran brázdí. Jednou z nečekaně divokých částí hory vede červená značka na kozákovskou Drábovnu. Dráboven je totiž v Českém ráji hned několik a v tomto případě se jedná o dobře chráněnou skalní místnost s okénkem a výhledem do kraje. Na přelomu 19. a 20. století ji jako úkryt využíval tajemný obyvatel.

Hora Kozákov, nejvyšší vrchol v okolní krajině, byla už ve středověku známá jako naleziště drahých kamenů. Na jejím vrchu je turistická chata Klubu českých turistů a rozhledna. Louka pod rozhlednou je oblíbenou startovací plochou paraglidistů. Klikatá a přitom opravená silnice, která přes Kozákov vede, je zase oblíbeným terénem pro longboardové závody. (…)

Interview Plus – Denis Molčanov (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:35

Host: sinolog Denis Molčanov. Téma: KS Číny oslavila 100 let. Moderuje Lukáš Matoška.

Natočeno 2021. Premiéra 7. 7. 2021 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Matoška, Lukáš – ert (= Erhart, Michael): Číňané jsou úplně posedlí bohatstvím. Vydělávání peněz je motor, popisuje sinolog Molčanov. In web ČRo Plus, 7. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Komunistická strana Číny počátkem července oslavila sté výročí svého vzniku. V uplynulých desetiletích prosadila reformy, které ze země učinily největší ekonomiku světa. Na výlučném mocenském postavení ale strana pod vedením konzervativního maoistického křídla nic měnit nehodlá. Jde o totální kontrolu společnosti, říká sinolog Denis Molčanov: „Aby projevy souhlasu byly absolutní a aby komunisté udávali tón. To je důvod, proč stále silněji odmítají jakoukoli kritiku zvnějšku.“ (…)

Balanc – Proč některé děsí transgender lidé? (2021)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 11:31

Jak mluvit s transgender lidmi o jejich sexuální identitě a orientaci? Proč je téma sexuálního života pod společenskou kontrolou a lidi děsí a rozděluje? Jak můžeme pomoci někomu s coming outem? Proč jsou lidé z debat o genderu unavení? Připravil Petr Bouška.

Natočeno 2021. Premiéra 7. 7. 2021 (ČRo Rádio Wave, 33 min.).

Lit.: Bouška, Petr: Proč některé děsí transgender lidé? Odmala slyšíme, že odlišnost se trestá. Sex je nástroj moci. In web ČRo Radio Wave, 7. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Když se odlišujeme od normy, tak za to máme výrazné sankce,“ říká pro podcast Balanc psycholog a psychoterapeut Jiří Procházka. Téma genderu, sexuální orientace a identity je pro mnohé lidi kontroverzní. Zdánlivě totiž vyrostli ve světě, kde existovali muži a ženy, a to jen heterosexuální.

Nové poznatky vědy, včetně sexuologie, psychoterapie nebo sociologie, ale tyto kategorie přehodnocují a zpřesňují. Proč téma transgenderu a sexuality vyvolává tak silné diskuze a lidé se ho občas bojí? (more…)

Proč chtít víno z révy, která ještě ani není vysazená (2021)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:29

Miloš Šenkýř. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 7. 7. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šenkýř, Miloš: Miloš Šenkýř: Proč chtít víno z révy, která ještě ani není vysazená. In web ČRo Plus, 7. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Člověk, který strávil roky na ulici, pošle 200 korun. Jiný dobrovolník si vybere celou svou letošní dovolenou, aby pomohl naprosto neznámým lidem, kterým tornádo vzalo vše. Dojemné příběhy plní vysílání, weby i noviny. Spojuje je neuvěřitelná chuť pomáhat, schopnost se vcítit, jakou Češi, Moravané a Slezané dokáží projevit v podobných situacích.

V té hromadě iniciativ, myšlenek a nabídek mají zvláštní místo ty, které „myslí na budoucnost“. Vědí, že jedna věc je ta pomoc okamžitá, ale další souvisí s otazníkem, co bude dál. (…)

Vinohradská 12 – „Ryzlink tornádový.“ Jak vinaři čelí následkům katastrofy (2021)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 11:27

Připravila Lenka Kabrhelová. Editace Matěj Válek. Rešerše Martin Melichar. Zvukový mistr Martin Hůla. Hudba Martin Hůla.

Hovoří brněnská reportérka ČRo Štěpánka Kadlečková.

Natočeno 2021. Premiéra 8. 7. 2021 (ČRo Plus, 8:34 h.; 23 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka: Tornádo část vinic rozmetalo, pro region to ale může být i šance některé věci změnit, říká reportérka. In web ČRo Plus, 8. červenec 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vinaři z jižní Moravy sčítají škody napáchané červnovým tornádem. Jak na ně přírodní katastrofa dolehla? Bude k nápravě stačit pomoc, kterou zemědělcům nabízí stát? A jak se může změnit podoba vinařských obcí postižených živlem? Hostem Vinohradské 12 je brněnská reportérka ČRo Štěpánka Kadlečková.

Mozaika – Věžové domy v Kladně-Rozdělově 1/3 (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:34

Připravila K

Natočeno 2021. Premiéra 7. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava).

Obsah: 1. Šest věžových domů v Rozdělově – 2. Společné prostory – 3. Vzorový byt.

Lit.: Havránková, Kateřina: Kladenské věžové domy architekta Havlíčka dodnes vynikají originalitou, funkčností a velkorysostí. In web ČRo 3 Vltava, 7. červenec 2021 (článek + nahrávky k poslechu) – Cit.: Poslední velkou realizací architekta Josefa Havlíčka byly věžové domy v Kladně-Rozdělově. Ty se nesmazatelně zapsaly do historie československé architektury jako chytré, dokonale promyšlené a velkoryse pojaté budovy. (…)

Spoluautor mimo jiné třeba funkcionalistické stavby Domu odborových svazů v Praze Josef Havlíček odmítal socialistickou doktrínu, kvůli tomu byl po druhé světové válce postupně upozaďován. V padesátých letech minulého století v Praze už nechtěli postavit žádnou stavbu podle jeho návrhů. Jeho názory poznamenaly i jeho kariéru na ČVUT.

„Rozdělovské věžáky“ v každém případě dodnes patří mezi jedny z nejlepších realizací bytových staveb v někdejším Československu. Nově v prvním z šesti domů vzniklo Muzeum věžáků, které se historií domů i okolního sídliště věnuje. Provozuje ho město Kladno společně se spolkem Halda. Věžáky vám představíme v třídílném seriálu. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress