Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hostem je Matěj Stropnický, poradce ministryně práce a sociálních věcí. Matěj Stropnický se v doprovodu ministryně Jany Maláčové zúčastnil přepadové kontroly v severočeské firmě Edgewell. Posléze zveřejnil na internetu fotografie z inspekce a podle některých kritiků tím porušil zákon. Proč se inspekce účastnil a jak akce souvisela s blížícími se volbami, ve kterých bývalý lídr Zelených kandiduje za ČSSD? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2021. Premiéra 26. 7. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.; 22 min.).

Lit.: Pancíř, Tomáš – vla: Zúčastním se i dalších inspekcí práce. Překvapilo mě, že je to považováno za zločin, říká Stropnický. In web ČRo 1 Radiožurnál, 26. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poradce ministryně práce a sociálních věcí Matěj Stropnický se v jejím doprovodu zúčastnil přepadové kontroly v severočeské firmě Edgewell. Posléze zveřejnil na internetu fotografie z inspekce a podle některých kritiků tím porušil zákon. Proč se inspekce účastnil? A jak akce souvisela s blížícími se volbami, ve kterých bývalý lídr Zelených kandiduje za ČSSD? Hostem Tomáše Pancíře ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byl Matěj Stropnický. (…)

Diskusní pořad, dnes na téma: Letní gynekologické potíže. Host: MUDr. Andrej Černý, Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2021. Premiéra 26. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Redaktorka Tereza Lišková, průvodkyně Kateřina Konečná ze Správy pražských hřbitovů, sochař Jan Šnéberger a Stanislav Děd ze spolku Omnium o kouzlu a významu hřbitovů. Hudbu vybírá Eliška Vidomus.

Natočeno 2021. Premiéra 26. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Nabídneme souhrn dění na Olympijských hrách v Japonsku. Jak netypická je letošní pandemická olympiáda viděno očima historika? Které olympijské hry poznamenaly mimořádné události? Jak se do nich promítla bezpečnostní situace a jak politika? Moderuje Jan Burda a Martina Mašková.

Hosty byli David Jakš, zpravodaj v Asii, Český rozhlas; František Kolář, Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy; Jarmila Kratochvílová, atletka
Štěpán Křeček, analytik BH Securities.

Natočeno 2021. Premiéra 26. 7. 2021 (ČRo Plus, 8:10 h.; 23 min.).

Lit.: marz – Burda, Jan – Mašková, Martina: Ekonom: Tokio je tragédie. Ale některé hry se v minulosti staly ještě větší černou dírou na peníze. In web ČRo Plus, 26. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Právě probíhající olympijské hry v Tokiu se kvůli koronavirové pandemii přesunuly o rok. I dnes je provází velmi přísná epidemiologická opatření a hlediště sportovišť zejí prázdnotou. Japonci chtěli pořádáním olympiády znovu potvrdit, že Japonsko patří mezi světové lídry – očekávala se návštěva až 40 milionů turistů a s tím spojené příjmy. Nic z toho se ale nekoná, shrnuje analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Jen samotné posunutí olympijského klání o rok celý podnik prodražilo o bezmála šedesát miliard korun. „Celkově se pořádání her vyšplhalo už na 339 miliard a náklady pravděpodobně ještě porostou,“ předpovídá host Speciálu.

„Místo aby se pořádání olympijských her zapsalo do japonské historie zlatým písmem, tak to spíš vypadá na národní tragédii, proti které se formují protesty,“ komentuje s odkazem na negativní postoj k pořadatelství mezi samotnými Japonci.

Velká očekávání tak budou podle Křečka následovat velká zklamání. Analytik ale připomíná, že historie olympijských her zná i smutnější scénáře: „Jsou příklady klání, které se sice vydařily a pořádaly se bez nějakých výrazných omezení, ale byly pravděpodobně ještě větší černou dírou na peníze.“ (…)

Hostem je Kateřina Bečková, autorka knihy Zbořeno. Poprvé viděla bourat nějaký dům, když jí bylo osm let. Historička Kateřina Bečková si ten zážitek zapamatovala tak intenzivně, že se později stala kurátorkou a její poslední kniha Zbořeno je právě o domech, které už nestojí. Jaká je role Klubu za starou Prahu v takových případech? V jaké míře funguje, když se za hodnotnou stavbu postaví veřejnost? A který pražský dům je v současnosti ohrožen, aniž se o tom zatím obecně ví? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2021. Premiéra 26. 7. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:07 h.).

Lit.: tš – Kroc, Vladimír: Soudobá architektura v historickém prostředí je žádoucí, kontrast není sprosté slovo, zdůrazňuje historička. In web ČRo 1 Radiožurnál, 26. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Místopředsedkyně Klubu Za starou Prahu Kateřina Bečková vydala knihu Zbořeno, v níž mapuje porevoluční demolice architektonicky cenných budov. Za ostudné považuje třeba zbourání Transgasu či Hotelu Praha: „Byly to jedinečné, neopakovatelné stavby, kterým se nic nepodobá. I když v nich spousta lidí nenašla zalíbení,“ vysvětluje. „Po roce 89 jsme mysleli, že se nebude bezmyšlenkovitě bourat. Prvním šokem byl Špačkův dům,“ vzpomíná. Jaké stavby jsou nejohroženější dnes? (…)

Lukáš Wagenknecht, senátor za Českou pirátskou stranu. Senát schválil návrh zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice přezdívaný Lex Dukovany. Jenže kritici upozorňují, že zákon neošetřuje dostatečně nebezpečí, že stavba jaderného reaktoru se daňovým poplatníkům výrazně prodraží. Měli bychom se takové eventuality obávat? Moderuje Lukáš Matoška.

Natočeno 2021. Premiéra 26. 7. 2021 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: ert – Matoška, Lukáš: Piráti chtějí dostavět Dukovany, ale ČEZ a politici nesmí mít volné ruce s cenou, říká senátor Wagenknecht. In web ČRo Plus, 26. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Senát schválil návrh zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice přezdívaný lex Dukovany. Podle kritiků ovšem nedává dostatečné záruky, že se výstavba výrazně neprodraží – namísto původně uváděných 162 miliard by nový blok mohl vyjít až na 400 miliard korun. „Politici, dodavatel i realizátor, tedy Skupina ČEZ, by neměli mít úplně volné ruce s tím, že si tam natočí cokoli a zaplatíme to z daní,“ zdůrazňuje senátor Lukáš Wagenknecht (za Piráty).

Wagenkchent v Senátu prosazoval zastropování výkupních cen elektřiny z nového bloku, s tím ale neuspěl. Podle něj by mělo být na parlamentu, zda výkupní cenu případně navýší. „Takhle je to tak, že ministr podepíše cokoliv a občané to zkrátka zaplatí. Já navrhoval, aby debata musela proběhnout na půdě v parlamentu,“ obhajuje.

Vedle ekonomické pojistky Wagenknecht požaduje i geopolitickou, aby elektrárnu nemohlo stavět Rusko nebo Čína. Poukazuje přitom na to, že součástí ČEZu je i společnost ÚJV Řež a.s., zčásti vlastněná firmou ŠKODA JS a.s., která je vlastněná ruskou Gazprombank a je na sankčním seznamu Spojených států. „A to nikdo neřeší,“ kritizuje senátor.

Vláda v reakci na výbuch muničního skladu ve Vrběticích z tendru vyloučila společnost Rosatom, podle Wagenknechta ale hrozí, že případná příští vláda může rozhodnutí změnit. (…)

Vyprávění o tom, jak v Mariánských Lázních vznikla hudba skupiny Aktual a v Praze na Novém Světě povstalo akční umění. O Jindřichu Chalupeckém, Americe 70. Let a smutném návratu do normalizace. O proměně věčně stíhaného rušitele pořádku v rektora Akademie výtvarných umění a ředitele Národní galerie. Připravila Alena Zemančíková, zvuková spolupráce Petr Janečka.

Natočeno 2021. Premiéra 26. – 30. 7. a 2. – 6. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Lit.: Zemančíková, Alena: Působit každým gestem, slovem, činem, pohledem, vzhledem, vším. Osudy Milana Knížáka. In web ČRo 3 Vltava, 26. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vyprávění o tom, jak v Mariánských Lázních vznikla hudba skupiny Aktual a v Praze povstalo akční umění. O Jindřichu Chalupeckém, Americe 70. let a smutném návratu do normalizace. O proměně věčně stíhaného rušitele pořádku v rektora Akademie výtvarných umění a ředitele Národní galerie v Praze. (…)

Životní příběh Milana Knížáka začíná roku 1940 v západních Čechách: v městečku Blovice na jižním Plzeňsku, kde se narodil, v Mariánských Lázních, kam se rodina přestěhovala a kde chodil do školy, v Plzni, kam jezdil z Prahy za přáteli. Vyprávění o dětství a raném mládí v lázeňském městě, ze kterého zmizel luxus i mezinárodní ruch a odkud se do gymnázia jezdilo dvě stanice vlakem do městečka Plané, do jisté míry objasňuje fakt, že Milan Knížák byl ve svém uměleckém projevu po celý život solitérem, odvozujícím svou tvorbu od vlastního vnímání prostředí a života v něm, bez vzorů. Když po různých studijních a zaměstnaneckých peripetiích přichází mladý muž do Prahy, je nabit energií a potřebou nenápadně prostoupit každodenní život obyvatel vlasti uměním, osvobodit lidi od naučeného života. (…)

Británie před pár dny oznámila, že couvá od plošného očkování dětí a mládeže (pod 18 let) proti covidu, protože nemá dostatek informací o vlivu vakcíny na mladý organismus. Mělo by i české zdravotnictví přistupovat k očkování děti obezřetněji? Nebo riziko nákazy jasně převyšuje riziko vakcinace? (A jaká je efektivita vakcín v celé populaci?) Debatovat budou epidemiolog, bývalý ministr zdravotnictví a člen výboru České vakcinologické společnosti Roman Prymula a imunolog výzkumného centra Recetox Masarykovy univerzity v Brně Vojtěch Thon. Moderuje Karolína Koubová.

Natočeno 2021. Premiéra 26. 7. 2021 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: Koubová, Karolína – oci: Nechtějme, aby děti zachraňovaly počty očkovaných. Vakcína je pro ně riziková, tvrdí imunolog Thon. In web ČRo Plus, 26. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká vakcinologická společnost souhlasí s očkováním proti covidu pro děti nad 12 let, prý přínosy převažují před riziky. Britští odborníci ale tvrdí opak a země očkování dospívajících odložila. „Přínosy nad riziky mírně převažují,“ tvrdí epidemiolog a člen České vakcinologické společnosti Roman Prymula. Imunolog výzkumného centra Recetox Masarykovy univerzity v Brně Vojtěch Thon ale navrhuje vakcíny přenechat rizikovým skupinám i z jiných zemí světa, než je jen Česko.

„Stále máme vakcíny pro použití v nouzovém režimu, tedy jde-li o záchranu života. Tyto vakcíny se sledují, jestli jsou bezpečné. U dětí to stále nevíme. Studie byly prováděny na minimálním množství dětí. Naočkujme ty, kteří mohou zemřít, což děti v dané chvíli nejsou,“ žádá imunolog Thon.

Prymula odmítá, že by vakcíny nebyly testované také na dětské populaci. „Nemáme dlouhodobé zkušenosti, ale z těch krátkodobých tady skutečně nějaký velký problém není. Má očkování mladších věkových kategorií smysl? Z epidemiologického hlediska určitě ano.“

„Není tady ideální svět, takže je tu poměrně vysoké procento starších osob, které se očkovat nenechaly. Proto to musíme suplovat v kategoriích nižších, abychom zabránili cirkulaci viru v populaci a chránili i ty, kteří se očkovat nenechali. Byť je to z jejich hlediska určitě sobecké,“ konstatuje epidemiolog. (…)