Karel Kirs. Audio záznam 🇨🇿 Českého a 🇸🇰 Slovenského Clubhouse klubu od zdravotníků nejen pro zdravotníky. Rozhovory s osobnostmi a odborníky ze světa zdravotnictví, zdraví a zdravého životního stylu.
Natočeno 2021. Webová premiéra 1. dílu 20. 4. 2021 (Anchor Na zdraví, 55 min.), 2. dílu 8. 5. 2021 (Anchor Na zdraví, 65 min.), 3. dílu 25. 5. 2021 (Anchor Na zdraví, 66 min.). K poslechu zde.
Margaret Schellová. Čtrnáctidílné četba z autentického deníku pražské Němky Margarete Schellové Deník z Prahy. Text, který v Německu vyšel v roce 1957, do češtiny přeložila Michaela Škultéty a k vydání v nakladatelství Academia jej v roce 2019 připravili Jiří Novotný a Dušan Hübl, který je také autorem rozhlasové úpravy. Zvukový mistr Vojtěch Dluhý. Režie Tomáš Jirman.
Účinkuje Kateřina Breiská.
Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 6. 6. 2021 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Lit.: Hübl, Dušan: Zápisky vězněné Němky z internačních táborů a poválečné Prahy. Deník Margarete Schellové. In web ČRo Plus, 7. červen 2021 (článek). – Cit.: Margarete Schellová, divadelní herečka a hlasatelka německého vysílání pražského Radiojournalu, byla ve svém pražském bytě zatčena 9. května 1945. Následujících deset měsíců prožila na internačních místech a své zážitky si zapisovala na útržky papíru, které musela před svými dozorci ukrývat. Schellová přesto dokázala zápisky uchránit a provezla je v transportu až do Německa. Deník pak vyšel v téměř identické podobě bez podstatnějších zásahů. (…)
„Jenom ti Němci, o nichž je zjištěno, že byli aktivními členy nacistické strany, jsou konfinováni v koncentračních táborech,“ prohlásil v září 1945 předseda československé vlády Zdeněk Fierlinger.
Tou dobou byla na internačních místech držena i čtyřiatřicetiletá pražská Němka Margarete Schellová. Deník si začala psát šest dní poté, co byla zadržena, a psala si ho celých deset měsíců až do 15. března 1946, kdy po odsunu z Československa dorazila do americké okupační zóny v Německu. Psala obyčejnou tužkou na papíry, které měla aktuálně k dispozici. Často to tedy byly pouhé útržky, jež pak před dozorci či případnými udavači důmyslně ukrývala, neboť za něco podobného hrozily vězňům tvrdé tresty. V Deníku z Prahy nenajdeme líčení drastických prožitků, spíš ubíjející jednotvárnost lágrového života se střídáním naděje a zoufalství a proloženou řadou drobných postřehů a situací. (…)
Hostem Hovorů je Jakub Líčka, generální sekretář Charity Česká republika. Důrazně odmítá názory, že práce v neziskové organizaci není ta pravá práce, že se tam jen pije kafíčko a koná dobro. Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy, zkušenosti sbíral v zahraničí, ale jeho srdcovou záležitostí je Charita, kde působí už řadu let. Patří mezi ty, kdo stojí u zrodu aktuální sbírky „Naděje se vrátí“. Je určena na pomoc těm, kteří přišli v pandemii o někoho blízkého nebo se dostali do vážné situace. Moderuje Eva Hůlková.
Natočeno 2021. Premiéra 6. 6. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Host: Miloš Havelka, veterinář. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Tereza Boučková.
Natočeno 2021. Premiéra 6. 6. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Před téměř sedmdesáti lety – na konci června 1951 – byl zatčen někdejší československý náměstek ministra financí a poté velvyslanec ve východním Německu Otto Fischl. Protože jeho předkové byli Židé, zařadila ho Státní bezpečnost do vykonstruovaného procesu s Rudolfem Slánským a spol., byl odsouzen k smrti a popraven. V dnešních Příbězích 20. století se Adam Drda věnuje vzpomínkám jeho dvou dcer: Evy Vaňkové a Heleny Koskové.
Natočeno 2021. Premiéra 6. 6. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h.; 49 min.).
Lit.: Drda, Adam: Komunistický antisemitismus a dcery „židovského buržoazního nacionalisty“. Příběh Heleny Koskové a Evy Vaňkové (rozených Fischlových). In web ČRo Plus, 6. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jednoho srpnového dne roku 1965 se na vlnách Jaderského moře houpal nafukovací člun a v něm pět lidí: pětašedesátiletá Marie Fischlová, její dcera Helena Kosková s manželem Ivem a jejich čtyřletá holčička Eva. Všichni přicestovali z Československa do tehdejší Jugoslávie a pokoušeli se o útěk do Itálie. Pátým pasažérem byl Jiří Vaněk, Helenin švagr, tou dobou už občan USA. Člun typu Zodiak koupil pan Vaněk s manželkou v Terstu a s Ivem Koskou pak určili na mapě trasu. Od jugoslávského pobřeží vyrazili kolem páté ráno.
„Přišli jsme tenkrát na to, že když poplujeme místem, kde je Jadran nejširší, dostaneme se nejrychleji do mezinárodních vod. Trasa byla dlouhá asi 200 kilometrů – a území Jugoslávie končilo po 20 kilometrech,“ vzpomíná Helena Kosková. „Měli jsme na sobě jen plavky nebo nějaké letní oblečení, vezli jsme rybářské náčiní, a dohodli se, že pokud nás zastaví jugoslávská hlídka, bude mluvit jen Jirka. Ukáže americký pas, začne anglicky hlaholit, bude tvrdit, že jsme zabloudili. Jenomže jsme si nezjistili, odkud půjde vítr. Za pár hodin už jsme sice slyšeli auta z italského pobřeží, ale taky začalo od toho pobřeží foukat. Zvedly se třímetrové vlny, a jak po nich člun skákal, máma si poranila páteř a Jirka dostal mořskou nemoc. Dál se plout nedalo, tak jsme vyhodili kotvu, ti dva si lehli, já seděla na bortu a říkala si, jestli se dřív utopíme nebo umřeme hlady.“ (…)
Připravil Miloš Čermák.
Hovoří Dana Drábová.
Natočeno 2021. Webová premiéra 5. 6. 2021 (Seznam Zprávy, 17:30 h.; 65 min.).
Lit.: Čermák, Miloš: Nechci umřít na Marsu jako Musk, říká Dana Drábová. In web Seznam Zprávy, 5. 6. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Strach bychom měli mít z našeho poživačného životního stylu, varuje Dana Drábová. Věří ale, že až to bude nezbytné, dokáže si lidstvo poradit.
Hostem 126. dílu je Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, žena, která věří v rozum a racionalitu, celý život žije v malém městečku u Prahy a na rozdíl od Elona Muska chce dožít na Zemi.
Žena, která je nejdéle sloužící šéfkou státního úřadu v Česku, možná i v Evropě. Je jím Státní úřad pro jadernou bezpečnost a v listopadu to bude 22 let, co stojí v jeho čele. (…)
Tadeusz Rózewicz. Verše polského básníka přeložil Karol Chmel.
Recituje Ivo Gogál.
Natočeno 2011. Repríza 7. – 10. 6. 2021 (SRo Rádio Litera, 5 min.).
Colson Whitehead. Co kdyby z otrokářského jihu vedly skutečné podzemní koleje na svobodu? Napínavý příběh otrokyně Cory jako sága z dějin útlaku Afroameričanů oceněná Pulitzerovou cenou. Překlad Alžběta Dvořáková a Jan Dvořák. Připravila Blanka Stárková. Režie Vít Vencl.
Čte Elizaveta Maximová.
Natočeno v roce 2021. Premiéra 1. dílu 6. 6. 2021 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) k americkému svátku Juneteenth.
Lit.: Stárková, Blanka – Dvořáková, Alžběta: Příští stanice Svoboda? Román Colsona Whiteheada Podzemní železnice ukazuje pravou tvář Ameriky. In web ČRo 3 Vltava, 6. červen 2021 (článek). – Cit.: Jedním z nejvýznamnějších afroamerických spisovatelů současnosti je dvojnásobný držitel Pulitzerovy ceny, padesátník Colson Whitehead. Jeho věhlas zpečetil fantastický román čerpající z historicky zdokumentovaných příběhů útlaku černého amerického obyvatelstva od otrokářských dob. Podzemní železnice se letos dočkala filmového zpracování a uvádíme ji také na Vltavě k americkému svátku Juneteenth s herečkou Elizavetou Maximovou.
Colson Whitehead nosil téma svého románu v hlavě po mnoho let. Původně se při studiu pramenů chystal zpracovat osudy černého chlapce, ale nakonec se rozhodl vyprávět o dívce Coře. Částečně se při tom inspiroval i osudy Harriet Jacobsové, spisovatelky, jež v mládí unikla z otroctví.
Cora je otrokyně. Opuštěná dospívající dívka. Její matka Mabel před několika lety utekla za svobodou. Kamsi na sever. Vzala si s sebou zeleninu, pazourek, troud a mačetu, ale dcerku Coru zanechala bezútěšnému osudu. Napospas bílému otrokáři i černým obyvatelům vesnice, kteří jí každodenně dávají pocítit, že i bídní a utiskovaní lidé mají svou hierarchii. A že slabí a týraní nezřídkakdy týrají ještě slabšího. (…)
Tereza je závislá na internetu a sociálních sítích. Všechno ještě umocnila pandemie. S kamarády a kolegy se setkává on-line, rok pracuje z domova. Buduje si identitu na Instagramu, objednává si jídlo přes aplikace, prozkoumává možnosti on-line seznamek, a o světě se dozvídá z online médií. Jednoho dne se rozhodne odpojit, a zjistit, jak na tom jsou lidé, kteří z virtuálního světa vypadávají nedobrovolně. Třeba tím, že nemají počítač nebo chytrý telefon. Připravila Tereza Hronová.
Natočeno v roce 2021. Premiéra 6. 6. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.) v cyklu Dokuseriál.
Výbuch emocí, obav a rozhořčení vyvolalo v Polsku předběžné opatření Soudního dvora Evropské unie o zákazu těžby v hnědouhelném dole Turów blízko českých hranic. Ve sporu o dopady provozu tohoto důlního díla na životní prostředí nejde zdaleka jen o vodu za českou hranicí. Zaostřeno natočil Pavel Novák.
Natočeno v roce 2021. Premiéra 6. 6. 2021 (ČRo Plus, 17:34 h.).
Powered by WordPress