Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Rozhovor se slovenskou a maďarskou herečkou.

Natočeno 2013. Premiéra 24. 4. 2013 (ČRo Rádio Wave, 39 min).

Lit.: Susana: Vica Kerekes není žádné „bábetko“. In web ČRo Radio Wave, 24. duben 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Měří 160 centimetrů, má maďarskou krev, narodila se na Slovensku a část života strávila při natáčení českých filmů. Sama se cítí být Čechoslovenkou a ze svých třech identit si vyzobává jen to nejlepší. Herectví a film jí vstoupily do života, ale smysl života vidí někde jinde. I proto pořád poletuje, hledá a pokorně přijímá, co a kdo vpluje do její cesty. Pořád se směje a je kouzelně maličká. Vica Kerekes je prostě zlatá, tedy zrzavá a moc krásná žena.

Jak je to s tím tvým exoticky znějícím jménem Vica?
Vica to je jako Eva, Evica, Vicuška. A je to taková přezdívka v maďarštině. V Maďarsku totiž už působí velmi talentovaná herečka Eva Kerekeš. A u nás panuje takový zákon. Když přijdeš ty na plac jako druhá, tak si to jméno musíš změnit. (…)

Olomoucký hejtman Josef Suchánek zastupující Piráty a STAN. V některých školách v Česku docházejí antigenní testy. Školy totiž v minulém týdnu dostaly materiál na čtrnáct dní, ale od pondělka se v některých regionech mohli do lavic vrátit i žáci druhého stupně. Ministerstvo školství navíc navrhuje přejít na PCR testování. Jak se na změny v testování žáků připravují jednotlivé kraje? Zeptá se Jan Bumba.

Natočeno 2021. Premiéra 6. 5. 2021 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Schválení nového stavebního zákona se zase odsouvá. Ani včera totiž nedošlo na hlasování, zato se o něm dlouze diskutovalo. Nová norma má přinést zrychlení stavebního řízení, ale také například vznik stavebního superúřadu. Jak zákon hájí předkladatelé a s čím mají největší problém jeho kritici? A jak mohou konečné vyznění stavebního zákona změnit četné pozměňovací návrhy? Moderuje Šárka Fenyková.

Hosty byli Marcela Pavlová, náměstkyně pro řízení sekce výstavby a veřejného investování Ministerstva pro místní rozvoj České republiky; František Lukl, předseda Svazu měst a obcí České republiky, starosta Kyjova; ladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory České republiky; Robin Böhnisch, ředitel Správy Krkonošského národního parku.

Natočeno 2021. Premiéra 6. 5. 2021 (ČRo Plus, 8:10 h.; 24 min.). Repríza 6. 5. 2021 (ČRo Plus, 13:10 h.).

Lit.: Marková, Zuzana – Fenyková, Šárka: Nesmíme se bát a musíme do toho říznout, komentuje Dlouhý schvalování nového stavebního zákona. In web ČRo Plus, 6. květen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) označila nový stavební zákon za vůbec nejzásadnější, kterým se sněmovna v tomto volebním období zabývá. K léta projednávanému zákonu, který by měl zejména zrychlit stavební řízení, ale existuje mnoho výhrad. Poslanci navíc musí projít bezmála stovku pozměňovacích návrhů. Prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý promptní schválení podporuje.

„Samozřejmě že máme výhrady, ale toto není jen nová stavební legislativa, je to zahájení moderní reformy státní správy. Každá taková změna je kompromisem a my tento kompromis podporujeme,“ komentuje a dodává, že Česká republika na novou legislativu zoufale čeká. (…)

Připravil Jan Markup.

Hovoří Lukáš Vajdík a  Miloslav Faifr z Klubu vojenské historie Dobřany.

Připravil ČRo Plzeň v roce 2021. Premiéra 5. 5. 2021 (ČRo Plzeň, 5 min.).

Lit.: Markup, Jan – Štěpánková, Iva: V dubnu 1943 spojenci bombardovali Dobřany. Zaznamenali první ztráty. In web ČRo Plzeň, 5. květen 2021 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: První letoun i vojáky ztratili spojenci během druhé světové války na našem území nedaleko Dobřan na jižním Plzeňsku. A to když omylem vybombardovali místo zbrojovky v plzeňské Škodovce nic netušící město Dobřany. Místní Klub vojenské historie lokalizoval místo, kam spojenecký letoun spadl.

Výsledkem útoku spojeneckých letounů na Dobřany byly více než dvě stovky mrtvých a vybombardované téměř celé město. Šlo však o tragický omyl. Pumy měly podle plánu dopadnout na plzeňskou Škodovku – jednu z klíčových zbrojovek nacistického Německa v průběhu druhé světové války.

Bombardovací svaz označil cíl v domnění, že jsou nad plzeňskou Škodovkou. „Vizuální kontakt umocnilo to, že viděli shora psychiatrickou léčebnu a kasárna,“ upřesnil Miloslav Faifr z Klubu vojenské historie Dobřany. Zdroje uvádí, že se jednalo o 249 letadel. (…)

Vystřídal během svého života mnoho hudebních nástrojů. Nejdůležitější jsou ale dudy. Reportáž připravil Jan Markup.

Připravil ČRo Plzeň v roce 2021. Premiéra 5. 5. 2021 (ČRo Plzeň, 5 min.).

Lit.: Markup, Jan – Štěpánková, Iva: Legenda chodského folkloru Antonín Konrády slaví 90. narozeniny. In web ČRo Plzeň,5. květen 2021 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Antonín Konrády říká, že má dvě medicíny – pilulky, ale pak také muziku a humor. A i díky tomu všemu oslavil domažlický dudák, zpěvák a vypravěč na konci dubna úctyhodnou devadesátku.

Pokud Toníka, jak mu kamarádi říkají, navštívíte, možná vám až vyrazí dech, v jaké je výtečné kondici a pohodě. Stále hraje i zpívá. Když byl však ještě mladík, bavila ho úplně jiná muzika než ta lidová. Od mládí hrál především na bicí a zálibu našel také ve swingu. (…)

Reportáž z automobilového závodu.

Účinkuje Zdenka Walló a další.

Natočeno 1934.

Lit.: Mašková, Tereza: Zdenka Walló. In web ČRo, 17. duben 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) V roce 1934 jí však zcela změnila život několikaminutová reportáž z automobilového závodu Tisíc mil československých, jehož průběh pro Radiojournal krátce shrnula. V létě si podala žádost o angažmá v rozhlase a na podzim nastoupila jako hlasatelka. Z redaktorské zkoušky se dochoval zápis, kde je projev Walló popsán jako „srozumitelný, klidný, jasný a rozmyslný“. Zmiňován je také její smysl pro humor.

Přijata byla jako cizojazyčná korespondentka a výpomocná hlasatelka do osmičlenné cizojazyčné redakce. Díky svým schopnostem začala brzy působit jako jedna z vůbec prvních hlasatelek Radiojournalu a dosáhla velké obliby. (…)