Jiří Weil. Vybrané kapitoly z románu. Pořad připravil Jiří Plachetka. Hudební spolupráce Josef Plechatý. Natáčecí technik Věra Blovská. Zvukový mistr Libuše Podlešáková. Režie Josef Červinka.
Účinkuje Miroslav Středa.
Natočeno 1990. Obnovená premiéra 1. dílu 27. 4. 2021 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Vydala Radiotéka 17. 1. 2022 (MP3, CR.ES.2021.312)
Alternativní verze názvu: Moskva, hranice – Moskva – hranice
Pozn.: Román Moskva – hranice popisuje děsivý rozklad charakteru, individuality a lidské důstojnosti v sovětské společnosti třicátých let. Vychází z autentického svědectví autora Jiřího Weila, kterému nikdo nechtěl uvěřit a které ovlivnilo celý jeho život.
Weil v románu píše o atmosféře stalinských čistek v Sovětském svazu ve třicátých letech. Kniha se ale neohlíží za terorem zpětně, nýbrž poprvé byla vydána už v roce 1937. A to poté, co se Weil vrátil z ročního vyhnanství u jezera Balchaš, kam ho sovětské úřady poslaly. Ve své době kniha vyvolala prudkou polemiku i nevůli zejména levicových intelektuálů. Odsoudil ji i Julius Fučík a druhého vydání se dočkala až v roce 1991. (anotace)
Obsah.: 1. Hrdinka první části románu Ri, pocházející z měšťanské rodiny, odjíždí za svým manželem, inženýrem Robertem, do Moskvy, i když to není místo, kde by chtěla žít. Slyšela, že tamní obyvatelé jedí zvláštní jídla. Robert zde dostal práci jako „cizí specialista“. Ri skoro neumí rusky a cítí, že se vzdává komfortu, který jí nabízí Evropa. Robert Ri nutí, aby se zapojila do politického dění. Ri se bojí, že její muž podlehl kolektivním ideálům, stejně jako její bývalý manžel Karel v Palestině.
2. Ri již měsíc žije v Moskvě. Seznámila se s mnoha cizinci a chodí do politického kroužku. Cítí ale, že nerozumí novému společenskému řádu. Postupně kvůli přežití psychicky rezignuje a stává se odosobněným kolečkem systému. Naopak její muž Robert prožívá chvíle naplnění a štěstí.
3. Ri pracuje již přes dva měsíce v továrně, učí se pracovat na automatickém soustruhu. Brzy začne splňovat normu. Stává se z ní energická údernice. Chodí do klubu zahraničních dělníků. Seznamuje se s Jarmilou a s žurnalistou, straníkem Janem Fischerem. Manžel Ri, Robert, si začíná dávat pozor na jazyk.
4. Jan Fischer a Ri se citově sblížili. Ale je to tak správně? Neexistuje jen práce, schůze a přesně určené koleje – láska, žena, manželství, děti? Fischer cítí, že se na něho chystá obvinění, tajemník stranického výboru Finkelbruch se na něho vyptává a nechá mu prohledat půdu. A do toho všeho vražda Sergeje Mironoviče Kirova. Leningradští spiklenci musí být odhaleni! Společný přítel hlavních hrdinů Tony je zatčen. Měl Fischer Tonyho udat? Straně nezůstane nic utajeno.
5. Fischer je v práci vyslýchán Finkelbruchem kvůli setkávání se s Tonym. Musí odevzdat všechny své dokumenty a jít domů. Nastává čas prověrky, začne se projednávat jeho případ. Zlostné výkřiky účastníků vytváří atmosféru strachu, nenávisti a podezírání. Fischer ví, že je předem odsouzen, cítí vinu, i když vinen není.
6. Vychází najevo, že Fischer zachránil život jistému soudruhovi Herzogovi v Berlíně. Doufá, že se mu tento skutek přičte k dobru. Lidé, se kterými se znal, se od něho odvrací. Druhá schůze, stejná zloba zúčastněných. Přesto Fischer s ostatními zpívá internacionálu. Přichází zpráva o Herzogově smrti. Jan Fischer jde Herzogovi na pohřeb, zůstává však stát mimo průvod jako vyvrhel u pohřební brány. Navštěvuje Roberta a Ri. Pozvou ho dál, ale mlčí. Fischer si uvědomuje, že vidí Ri naposledy.
Lit.: Hajžinová, Barbora: Zakázané svědectví z období stalinských čistek. Moskva – hranice Jiřího Weila. In web ČRo Plus, 28. duben 2021 (článek). – Cit.: Román Moskva – hranice popisuje děsivý rozklad charakteru, individuality a lidské důstojnosti v sovětské společnosti třicátých let. Vychází z autentického svědectví autora Jiřího Weila, kterému nikdo nechtěl uvěřit a které ovlivnilo celý jeho život. (…)
Weil v románu píše o atmosféře stalinských čistek v Sovětském svazu ve třicátých letech. Kniha se ale neohlíží za terorem zpětně, nýbrž poprvé byla vydána už v roce 1937. A to poté, co se Weil vrátil z ročního vyhnanství u jezera Balchaš, kam ho sovětské úřady poslaly.
Ve své době kniha vyvolala prudkou polemiku i nevůli zejména levicových intelektuálů. Odsoudil ji i Julius Fučík a druhého vydání se dočkala až v roce 1991. (…)