Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Vláda chystá od března postupný návrat dětí do škol. Je to na místě s příchodem nakažlivější britské mutace covidu, která způsobuje současný růst počtu nakažených a těžkých průběhů onemocnění? Je společensky přípustné poslat děti do škol za cenu zhoršení epidemie? A jak důležité jsou pro otevírání škol správný systém testování a očkování učitelů? Debatovat budou bývalý národní koordinátor testování a ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého Marián Hajdúch a imunolog Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Karel Drbal. Připravila Karolína Koubová.

Natočeno 2021. Premiéra 19. 2. 2021 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: Čihák, Ondřej – Koubová, Karolína: Je jasné, že školy patří ke clusterům nákazy. Musíme děti testovat, říká exkoordinátor testování Hajdúch. In web ČRo Plus, 19. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda v pátek rozhodla, že obchody zatím zůstanou zavřené, nadále se ale počítá s otevřením škol postupně od 1. března. Imunolog Karel Drbal věří, že nový koronavirus se ve školách nešíří tak, jak se obecně míní. „Zavírání škol je velmi kontraproduktivní. Všechna kvalitní data mi dávají za pravdu, tedy že minimálně základní školy jsou prostorem velmi bezpečným.“ S tím ale nesouhlasí bývalý národní koordinátor pro testování Marián Hajdúch.

„Především je třeba se na návrat studentů do škol připravit, tedy pravidelně testovat dostatečně citlivými testy. Ale epidemická situace se v tuto chvíli extrémně zhoršuje a jaká bude počátkem března, si netroufnu odhadnout,“ vysvětluje v Pro a proti ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého Hajdúch. (more…)

Jan Mach, ředitel náchodské nemocnice. Královéhradecký kraj má nemocnice přetížené pacienty s covidem a hejtman kraje proto jedná o možném převozu pacientů do Polska. Pomohlo by něco takového nemocnicím v pohraničí? Hrozí, že kromě Trutnovska budou v kraji uzavřeny také další okresy? Zeptá se Veronika Sedláčková.

Natočeno 2021. Premiéra 22. 2. 2021 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Dlouhodobý výzkum Život během pandemie sleduje na vzorku 2500 lidí, jak koronavirus ovlivnil obyvatele České republiky. Z práce výzkumníků vychází i šestidílná dokumentární série. Připravila Apolena Rychlíková. Dramaturg Ivan Studený.

Hovoří Daniel Prokop, Lucie Trlifajová a další.

Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 22. 2. 2021 (ČRo Plus, 11:10 – 11:30 h.). Repríza 6. dílu 25. 1. 2023 (ČRo Plus, 14:10 – 14:33 h.) v rámci projektu Speciál – 10 let ČRo Plus.

Repríza 1. dílu 2. 3. 2025 (ČRo Plus, 14:34 h.); 3. dílu 16. 3. 2025 (ČRo Plus, 14:34 h.); 4. dílu 23. 3. 2025 (ČRo Plus 14:34 h.) s aktuálním komentářem autorky (rozhovory vede Jakub Horáček).

Obsah: 1. Duševní zdraví – 2. Práce – 3. Roztáčet kola – 4. Šetřit nebo utrácet? – 5.

Pozn.: O dokumentární sérii informovala 27. 2. 2021 v 17:05 – 17:08 h. Česká televize na ČT 24 (rozhovor s Apolenou Rychlíkovou).

Lit.: Studený, Ivan – Rychlíková, Apolena: „V jednu chvíli se všechno sesypalo.“ Až pětina lidí teď trpí zvýšenými pocity úzkosti a depresemi. In web ČRo Plus, 22. únor 2021 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Pandemie dopadla na různé oblasti našich životů. Jednou z nich je duševní zdraví, podle sociologů se až trojnásobně zvýšil počet lidí, kteří pociťují úzkosti nebo středně těžké deprese. Krize se podepsala hlavně na psychice mladých dopělých, žen s malými dětmi a těch, kteří přišli o příjem. Právě o nich bude první díl dokumentární série Život během pandemie, který připravili Apolena Rychlíková a Ivan Studený.

S Kateřinou, sociální pracovnicí z Moravskoslezského kraje, jsme se setkaly v jednom z menších ostravských bister. Energická a rázná matka samoživitelka si od vypuknutí pandemie prošla celou řadou problémů, které jsou pro nástup koronaviru typické.

Když vláda zavřela restaurace, přišla Kateřina o brigádu v baru. Její práce se sice částečně přesunula na home office, ale doma byly i její obě děti – dcery, které vychovává sama.

I když svůj příběh vypráví Kateřina odhodlaně, čím hlouběji se do něj noříme, tím jasněji z něj vystupuje celá paleta úzkostí a množství stresu, se kterým mladá matka bojuje.

Není sama. S velkými úzkostmi se potýká i Světlana, mladá hoteliérka z Prahy, kterou koronavirus připravil úplně o všechno. „Ze dne na den se všechno sesypalo,“ říká, když shrnuje události, které ji od března potkaly a které ji dovedly až na hranici sebevraždy.

„Musela jsem vyhledat pomoc psychiatričky, beru prášky na spaní, na úzkosti, na všechno možné,“ říká Světlana.

Než koronavirus ochromil svět, pracovala spokojeně jako jednatelka v jednom z pražských hotelů pro bohatší klientelu. Dnes se věnuje sociálním službám a je ráda, že vůbec dokáže alespoň základně fungovat. (…)

Host: kadeřnice Blanka Hašková. Moderuje Tereza Kostková. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2021. Premiéra 22. 2. 2021 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Host: Diana Tabakov, výkonná ředitelka dokumentární platformy Dafilms.cz. Moderuje: Hana Slívová. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2021. Premiéra 22. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

O Josefu Drásalovi hovoří historik holešovského muzea Jan Machala. Připravila redaktorka Petra Kopásková.

Natočeno 2021. Premiéra 20. 2. 2021 (ČRo Zlín, 4 min.).

Lit.: rvorlova – Kopásková, Petra: Drásal nebo Drásalka, tak se ještě dnes na Hané říká vysokým lidem. Víte proč? In web ČRo Zlín, 20. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jeho přesnou výšku neznáme. Podle dochovaných údajů byl však Josef Drásal zřejmě nejvyšším člověkem, který kdy žil v českých zemích. Žil v Holešově a přezdívalo se mu hánácký obr.

Josef Drásal se sice narodil v roce 1841 ve Chromeči u Šumperka, většinu svého života ale prožil v Holešově na Kroměřížsku, kde také ve věku 45 let zemřel. Za svého života nikdy nebyl změřen, jeho výška byla ale přes dva metry. (…)

Nemusíme veškeré pití alkoholu patologizovat. Akorát je problém, když je toho moc, když to narušuje naše fungování a když tím řešíme jiné problémy, myslí si sociální vědec Winkler. Připravila Patricie Strouhalová.

Natočeno 2021. Premiéra 20. 2. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 26 min.).

Lit.: jkh – Strouhalová, Patricie: Proti úzkostem péčí o sebe. Možná najdeme věci, které pomáhaly, a dělat jsme je přestali, doporučuje sociální vědec. In web ČRo 1 Radiožurnál, 20. únor 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Práce, sociální oblast, fyzická oblast, spánek, emoce, komunikace: ve všech najdeme věci, které mohou posilovat naši psychickou odolnost, nebo ji narušovat,“ míní Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví. Jak se učí o duševním zdraví v zahraničí? Jak zvládat „ponorku“ v uzavřeném prostoru či konflikty obecně? „Označíme si emoce, které vznikají na základě určitých situací, rozfázujeme na naši vnitřní tendenci nějakým způsobem jednat,“ popisuje mechanismus sebeanalýzy. (…)