Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

O Bělorusku se ve zpravodajství mluví v posledních měsících téměř každý den. K událostem v Bělorusku se vyjadřují analytici, komentátoři a politologové. Co je ale vlastně Bělorusko? Jak a kdy vzniklo, jaká byla jeho národní a státní idea a jaké mělo vztahy například k bývalému Československu? Nad tím se v pořadu Téma Plus zamýšlí jeho autor Pavel Hlavatý. V pořadu zazní ukázky z rozhlasového archivu a odborné i memoárové literatury a úryvky z písní běloruské skupiny Krambambule.
Hovoří historik Petr Hlaváček z Univerzity Karlovy, historička Daniela Kolenovská z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, novinářka a zástupkyně Bělorusů v Radě vlády pro národnostní menšiny Alena Kovářová, překladatel a literát Max Ščur a politolog Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Natočeno 2020 (?). Premiéra 2. 1. 2021 (ČRo Plus, 20:05 – 21:00 h.; 54 min.).

Lit.: Hlavatý, Pavel: Kde se vzalo Bělorusko? Historie země, o které se teď znovu mluví, nezačíná s pádem Sovětského svazu. In web ČRo Plus, 2. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bělorusko je desetimilionová země s bohatou historií. Na přední místa světového zpravodajství se dostala na počátku devadesátých let při svém osamostatnění, pak ve druhé polovině téhož desetiletí při vytváření základů současného režimu a později při opakujících se výbuších občanské nespokojenosti, které ale prozatím pokaždé vedly jakoby do ztracena. Přitom historie Běloruska nezačíná rozpadem Sovětského svazu, jak ukáže Téma Plus Pavla Hlavatého. (more…)

Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Ivana Chmel Denčevová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Zvukový mistr Jan Brauner, Jiří Benák. Režii má Michal Bureš.

Účinkují Jan Teplý II., Václav Šanda, Petr Buchta, Kajetán Písařovic, Jakub Folvarčný, Simona Postlerová. Vypráví Iva Málková.

Natočeno 2020. Premiéra 2. 1. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 24 min.).

Lit.: opa – Chmel Denčevová, Ivana: Boj za svého manžela, ostravského disidenta, nikdy nevzdala. Byla jeho strážným andělem. Osudové ženy: Dolores Šavrdová. In web ČRo 2 Praha, 2. leden 2021 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Působila nenápadně. Přesto byla nepřehlédnutelná a její hlas nikdy neztratil na naléhavosti. Svojí statečností motivovala nejen svého muže, ale také obyvatele Ostravy. Pro mnohé z nich, kteří se dostali do střetu s komunistickým režimem, byla důležitou oporou. (…)

Dolores Šavrdová se narodila 26. 4. 1931 v Brně jako Dolores Kubalová. Dlouho předtím, než zakotvila jako investiční účetní v malém ostravském podniku, studovala na vysoké škole diplomacii. Její život však určila láska k významnému členovi ostravského disentu Jaromíru Šavrdovi.

Vzájemně se doplňovali. Ona klidná a rozumná, on bouřlivý a nepraktický. Podporovala ho ve všem, co dělal. Měla pochopení i pro jeho velkou vášeň – perské kočky. Dokonce se spolu snažili založit chovnou stanici. Bohužel doba svobodným duším nepřála. (…)

Historie plus představí Napoleona Bonaparte jako reformního politika, jehož Občanský zákoník – Code Civil je v mnohém platný dodnes. Letos uplyne dvě stě let od Napoleonova úmrtí. Pořad připravil Jiří Zeman.

Natočeno 2020. Premiéra 2. 1. 2021 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.). Repríza 5. 5. 2021 (ČRo Plus); 25. 7. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.).

Lit.: Zeman, Jiří: Jak Napoleon Bonaparte zformoval moderní Francii. I když ženy byly „věčně nezletilé“. In web ČRo Plus, 2. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Letos, v roce 2021, si ve Francii připomenou 200 let od smrti generála, prvního konzula a císaře Napoleona Bonaparta. O jeho vojenských úspěších se mluví hodně, ale nejslavnějšímu Korsičanovi se také podařilo z trosek revoluce zformovat moderní Francii. Poslechněte si, jak to dokázal.

Do čela státu se dostal díky svým úspěchům v armádě. Po tažení v Egyptě se stává prvním konzulem a francouzský režim se z republiky mění na vojenskou diktaturu.

Konzulové byli celkem tři, už tehdy se ale těm zbylým dvěma říkalo „opěrky Napoleonova křesla“. Změnu státního zřízení odhlasovali Francouzi v plebiscitu. Stačilo k tomu za jediný den sečíst hlasy z Paříže. Ostatní hlasovací lístky údajně hodil Napoleonův bratr do krbu.

Přejeme si, aby se už dalo hrát, říkají manželé Helena a Jaroslav Uhlířovi. Rozhovor připravil Vladimír Kroc.

Natočeno 2020 (?). Premiéra 2. 1. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 25 min.).

Lit.: Kroc, Vladimír – prh: Nejraději mám píseň, kterou zrovna dělám, přiznává skladatel Jaroslav Uhlíř. In web ČRo 1 Radiožurnál,  2. leden 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) „K muzice jsem přišel tak, že jsem začal hrát na foukací harmoniku,“ vzpomíná skladatel Jaroslav Uhlíř, který má strážného anděla ve své manželce Heleně. Společně uvítali Vladimíra Kroce u sebe doma. Věděli jste, že píseň Severní vítr měl původně zpívat Pavel Bobek? A že Holubí dům měl původně pro Jiřího Schelingera textovat Miloň Čepelka?

Připravil Pavel Vítek. Vít a Kateřina jsou vnoučata spisovatele Bohumila Říhy a s Pavlem Vítkem si měli hodně o čem povídat.

Natočeno 2020 (?). Premiéra 1. 1. 2021 (ČRo Region, 55 min.).

Lit.: Sapík, Lukáš: Dědeček nás ovlivnil na celý život, říkají vnuci Bohumila Říhy. In web ČRo Region, 1. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Knihy spisovatele Bohumila Říhy četl asi každý školák. A jaký byl Bohumil Říha dědeček, to nám prozradí jeho vnoučata Vít Majtás a Kateřina Skořepová. S Pavlem Vítkem si měli hodně o čem povídat.

Maminka stála u okna a četla psaní od babičky z Koníkovic. Na konci bylo napsáno: Přivezte k nám Honzíka! Našemu dědovi i mně se po něm moc stýská. Vždyť u nás nebyl tak dlouho! Švestky na zahradě už načisto změkly a letní jablka padají. Nemá je kdo sbírat. Punťa běhá po návsi a očichává kluky, který z nich je Honzík. Kocour sedí na sloupku u našich vrátek a vyhlíží, jestli Honzík už přijíždí. Přivezte ho, kloučka, alespoň na několik dní!“ Taky jste se teď dostali zpátky do dětství? (more…)

Rozhovor připravil Aleš Spurný.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2013. Premiéra 19. 12. 2013 (ČRo Olomouc, 38 min.) v cyklu Speciály.

Lit.: Spurný, Aleš: Projděte se vzpomínkami historika Milana Ticháka. In web ČRo Olomouc, 19. prosinec 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Milan Tichák patří k nejpopulárnějším osobnostem mezi veřejností, která se zajímá o dějiny města Olomouce. Je pilným badatelem a skvělým vypravěčem, který k historii přistupuje s pokorou.

O symbolech jedné z pražských čtvrtí, domácích koncertech a ekumenické rodině žijící na Roztylském náměstí. Novoroční povídání s violoncellistou Tomášem Jamníkem připravil Tomáš Pilát.

Natočeno 2020. Premiéra 2. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 10:15 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Monografie Petra Wittlicha věnovaná uměleckému stylu přelomu 19. a 20. století vyšla poprvé v Odeonu v roce 1982. O třetím vydání knihy, ale především o výrazných projevech tohoto slohu a jeho hlavních představitelích s autorem hovořila Milena M. Marešová.

Natočeno 2020. Premiéra 2. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:30 – 10:15 h.) v cyklu Víkendová příloha.