Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

11. 9. 2020

Ranní úvaha Pavly Horákové – Hřbitov v Podbřezí jako loď do věčnosti (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:13

Pavla Horáková. Ranní úvaha.

Natočeno 2020. Premiéra 11. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 5 min.).

Lit.: Horáková, Pavla: Pavla Horáková: Hřbitov v Podbřezí jako loď do věčnosti. In web ČRo 3 Vltava, 11. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bylo mi asi třináct, když mě tam poprvé zavedli. Už si ani nepamatuju, jestli bylo léto, nebo zima. Zbyl jen pocit okouzlení, jako bych vystoupila ze všední skutečnosti a najednou se ocitla v jiném čase. Na málokteré místo, jež jsem od té doby viděla, tak přiléhavě sedí otřepaný přívlastek „romantické“.

Podbřezí je malá vesnice ve východních Čechách, nedaleko Dobrušky. Stojí v ní zámek Skalka – skutečně je postavený na skále nad nivou Zlatého potoka. Podél vody vede loukou cesta, která v jednu chvíli přes můstek zabočí do listnatého háje a změní se v lesní stezku. Šum potoka proti proudu sílí, až se změní v hukot. A tady u lesního splavu se mezi kmeny stromů najednou zjeví cosi nečekaného. Kamenná zeď a uprostřed ní ozdobná kovaná branka. (…)

Zaostřeno na brněnskou pěší zónu (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:06

Komu patří centra měst – chodcům, cyklistům, koloběžkářům, autům, nebo všem dohromady? Jedno rozhodnutí brněnských politiků změnilo na dva roky celé historické centrum Brna, které se na dva roky stalo Petriho miskou, kde se kvůli chybě magistrátu střetli všichni. Pořad připravil Tomáš Kremr.

Natočeno 2020. Premiéra 5. 9. 2020 (ČRo Plus, 26 min.).

Lit.: Kremr, Tomáš: Po autech v brněnské pěší zóně zůstala pachuť. Silniční zkratka přes centrum se vrací chodcům. In web ČRo Plus, 5. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Komu patří centra měst – chodcům, cyklistům, koloběžkářům, autům, nebo všem dohromady? Jedno rozhodnutí brněnských politiků změnilo na dva roky celé historické centrum Brna, které se na dva roky stalo Petriho miskou, kde se kvůli chybě magistrátu střetli všichni.

Nechtěný experiment, který do pěší zóny vpustil tisíce aut, město napravilo teprve teď. A to ve prospěch chodců.

Důsledkem jsou stále viditelně poničené ulice od těžkých nákladních vozů, pozůstatky dopravních nehod, internetový katalog špatně zaparkovaných aut i pachuť po vzájemné bezohlednosti. Brněnský případ může být příkladem i varováním pro další.

„Chodím do práce na Masarykovu 31 každý den. Takže jsem každý den ve městě. No a hrůza. Málem mě tu kolikrát přejelo auto. Je tu docela velký provoz a hodně aut. Člověk někdy nemůže ani přejít ulici,“ kroutí hlavou nad projíždějícími auty jedna z kolemjdoucích v samotném centru města. (…)

Mozaika – Krajina ve stínu (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:02

Alice Aronová hodnotí nový snímek Krajina ve stínu Bohdana Slámy. Připravil Tomáš Pilát.

Natočeno 2020. Premiéra 9. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 7 min.).

Lit.: Pilát, Tomáš: Poválečný masakr Němců v jihočeské vesnici. Film Krajina ve stínu je o lidech žijících na hranici světla a stínu. In web ČRo 3 Vltava, 9. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bohdan Sláma poprvé točil podle jiného, než svého scénáře, a poprvé historickou látku. K filmu Krajina ve stínu přišel až ve chvíli, kdy se uprázdnilo místo na režisérské stoličce. S postavami snímku se pak rok sžíval. Jak říká, scenárista Ivan Arsenjev ho učil je znát.

Hlavními linkami děje filmu jsou proměňující se charaktery lidí, poválečný masakr Němců v jedné jihočeské příhraniční vesnici a komunistické bezpráví. Příběh filmu Krajina ve stínu je rozložen poměrně široce: od roku 1938 do roku 1952. Podle scenáristy i režiséra je hlavní hrdina snímku kolektivní, jde o celou vesnici. „Pro mě se pak tenhle hrdina rozpadá na jednotlivé charaktery a situace,“ doplňuje Bohdan Sláma. Ivan Arsenjev vysvětluje, proč příběh končí až v roce 1952. „Chtěli jsme ukázat i druhý odsun tamních lidí. Poté, co se vrátili z vyhnanství, byli vyhnáni znovu, tentokrát do vnitrozemí a byli nuceni žít ve velmi nedůstojných podmínkách.“
 (…)

Rendez-vous – Míla Řádová (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 8:59

Rozhovor s osobní asistentkou Jiřího Menzela a dalších slavných osobností. Připravil Pavel Vacek.

Hovoří Míla Řádová.

Připravil ČRo Zlín v roce 2020. Premiéra 9. 9. 2020 (ČRo Zlín, 17 min.).

Lit.: Vacek, Pavel: „Bude mi chybět Jirkův smysl pro humor,“ říká osobní asistentka Jiřího Menzela Míla Řádová. In web ČRo Zlín, 9. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Hostem Pavla Vacka v úterním Rendez-vous byla Míla Řádová. Ta byla nejen spolupracovnicí a bývalou tajemnicí Jiřího Menzela, ale i mnoha dalších slavných osobností.

O spolupráci s Jiřím Menzelem říká: “Prolínali jsme se neustále. Při naší práci byly věci vážnější i veselé. Shrnout do hodiny povídání čtyřicetiletý život s určitým člověkem nejde.” Přesto jsme díky rozhovoru s ní mohli sdílet alespoň některé osobní zážitky s nedávno zesnulým režisérem i jinými osobnostmi.

Míla Řádová se i přes smutek ze smrti Jiřího Menzela naplno zapojila do práce na letošním Zlín Film Festivalu. V guest service týmu této akce je už 20 let. V rozhovoru tak zmínila jak aktuální práci s mladými herci, tak zavzpomínala na návštěvu Giny Lollobrigidy, Annie Girardot a Ornelly Muti na zlínském festivalu v roce 2000.

Xaver a host – Zuzana Slavíková (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 8:58

Zuzana Slavíková hostem Luboše Xavera Veselého.

Natočeno 2020. Premiéra 10. 9. 2020 (ČRo Region, 29 min.).

Lit.: nwe – Veselý, Luboš Xaver: Zuzana Slavíková: Za povolání herečky jsem se styděla. In web ČRo Region, 10. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Herečku a dabérku Zuzanu Slavíkovou si lidé nejvíce pamatují ze soutěže Nejslabší! Máte padáka!, kde svým ostrým hlasem kárala soutěžící. „Oproti originálu to bylo ještě slabé,“ vzpomíná.

Jako moderátorka se Zuzana Slavíková ovšem necítí, mnohem blíže má k herectví. Její cesta k divadlu vedla přes brněnské studio Československého rozhlasu, kam v osmnácti letech nastoupila do prvního zaměstnání. „K divadlu mě to ve skutečnosti nikdy moc netáhlo, přišlo to právě až v rozhlase. Začínala jsem tam jako technička na hudebním oddělení, potom jsem se dostala do činoherního oddělení, kde jsem mimo jiné dělala různé ruchy, a to mě hrozně bavilo,“ vzpomíná. (…)

10. 9. 2020

Proč Svobodná Evropa obnovila vysílání do Maďarska (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 21:24

Jiří Pehe. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 10. 9. 2020 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.

Lit. Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Proč Svobodná Evropa obnovila vysílání do Maďarska. In web ČRo Plus, 10. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozhlasová stanice Svobodná Evropa začala po 27 letech znovu vysílat do Maďarska. Ve svém prohlášení mimo jiné uvedla, že se nezávislost médií v Maďarsku výrazně zhoršila.

V roce 1993, kdy bylo vysílání ukončeno, bylo Maďarsko podle pravidelných průzkumů organizace Reportéři bez hranic, na 3. místě na světě, pokud jde o svobodu médií. Teď je  až na 89. místě.

Vláda Viktora Orbána v posledních letech dostala postupně pod svou kontrolu největší televizní a rozhlasové stanice v zemi. Veřejnoprávní televize a rozhlas, tak jak je známe u nás, neexistují. Ale ani to vládě nestačilo. Takže se obrátila i proti nezávislým soukromým médiím, která buď s pomocí spřízněných oligarchů zcela zlikvidovala, nebo nad nimi získala kontrolu ekonomickým převzetím. (…)

Dvě minuty Miloše Čermáka – Vyměnit vládu! A pokud možno i obyvatelstvo (2020)

Filed under: Podcast — Premek @ 20:33

Miloš Čermák. Dokud nám vydrží adrenalin a endorfiny… Komentář.

Natočeno 2020.  Webová premiéra 9. 9. 2020 (Seznam Zprávy, 8:00 h.; 2 min.).

Lit.: Čermák, Miloš: Komentář: Vyměnit vládu! A pokud možno i obyvatelstvo. In web Seznam Zprávy, 9. 9. 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit: Ty naše vzdušné zámky poslepované izolepou nám zase jednou spadly na hlavu.

Vláda selhala, čteme všude. Opakujeme si to jako mantru a rádi si tomu i zatleskáme. Protože je to pravda: jestli šlo kolosálně pokazit to, co se nám na jaře na začátku pandemie povedlo, tak se to pokazilo. (more…)

Host u Tří lvů – Jiří Menzel (2005)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:41
Host Českého rozhlasu České Budějovice Jiří Menzel. Připravil Jiří Kasal. Spolupráce Martin Schuster.

Připravil ČRo České Budějovice v roce 2005. Premiéra 16. 10. 2005 (ČRo České Budějovice). Repríza 7. 9. 2020 (ČRo České Budějovice, 17 min.).

Lit.:  Schuster, Martin – Zajíček, Zdeněk: Rozmarné léto jsem nejdříve vůbec točit nechtěl, vzpomínal Jiří Menzel. In web ČRo České Budějovice, 7. září 2020  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Připomeňme si režiséra Jiřího Menzela v rozhovoru pro Český rozhlas České Budějovice. Své tvůrčí stopy zanechal i na jihu Čech třeba při režírování na otáčivém hledišti v Českém Krumlově nebo při natáčení některých filmů.

V archívní nahrávce Českého rozhlasu České Budějovice, kterou pořídil Jiří Kasal za spolupráce s Martinem Schusterem, si můžete poslechnout samotného Jiřího Menzela při vzpomínkách na své začátky, na to, jak se k filmování vůbec dostal nebo co tomu předcházelo.

Jiří Menzel zemřel ve věku 82 let v sobotu večer. V posledních letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Jako režisér natočil zhruba dvě desítky filmů, ale působil i jako herec. V roce 1967 získal za film Ostře sledované vlaky, natočený podle románu Bohumila Hrabala, americkou cenu Oscar pro cizojazyčný film.

Plus Speciál – Epidemie covid19 (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:24

Hosty byli Zdeňka Jágrová, ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy; Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky; Petr Koubský, redaktor pro vědu a technologie Deníku N. Ptala se Šárka Fenyková.

Natočeno 2020. Premiéra 9. 9. 2020 (ČRo Plus, ).

Lit.: Marková, Zuzana – Fenyková, Šárka: Roušky? Stráví s námi podzim i zimu. Dokud nebude vakcína, přiznává hygienička Jágrová. In web ČRo Plus, 9. září 2020  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká republika má za sebou rekordní nárůst nakažených onemocněním covid-19. Jaká čísla se sledují? Zvládá země epidemii opravdu tak dobře, jak tvrdí vláda, nebo je panika na místě?

Přestože čísla skutečně rostou, stále vyznívají v daném kontextu veskrze pozitivně, myslí si šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek: „Nechci to bagatelizovat, ale jsou to velmi nízká čísla.“

Určující je podle něj hlavně kapacita lůžkové péče. „Podstatné je mít vždycky v záloze alespoň 20 až 30 procent volných kapacit,“ vysvětluje a dodává, že ačkoliv počty nakažených rostou, čísla hospitalizovaných pacientů nejsou nijak alarmující a mortalita se de facto nemění.

Pokud by začaly citelně růst počty hospitalizovaných pacientů s onemocněním covid-19, následovalo by uvolňování kapacity lůžkové péče, popisuje krizový plán Dušek. „V případě potřeby umíme kapacity znásobit,“ ubezpečuje.

Statistiky má smysl bedlivě sledovat, počty nakažených by se ale neměly přeceňovat. „Ne každý covid-pozitivní je totiž doopravdy nemocný,“ vysvětluje Dušek. (…)

Historie Plus – Z mýtů národního obrození (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:00

Připravil Pavel Hlavatý.

Natočeno 2020 (26 min.).

Lit.: Hlavatý, Pavel: Z mýtů národního obrození. Jaké přetrvaly dodnes? In web ČRo Plus, 5. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Češi a 300 let pod Rakouskem: nadprůměrně kulturní český národ, nebo národ s přirozenými sklony k demokracii? Podobné mýty vytvořili před mnoha lety čeští národní obrozenci. Některé přetrvaly dodnes.

Naše národní obrození představuje díky originálnímu postavení tohoto období v českých dějinách velmi významný rezervoár nejrůznějších dobově či historicky podmíněných mýtů. Některé jsou dnes jakoby uspané, další tvoří samozřejmou součást naší kultury (a už je ani moc nevnímáme). Jiné dál žijí velmi překvapivým životem.

Jak vůbec definovat obrozenecké národní mýty? Existují výrazné rozdíly mezi našimi obrozeneckými mýty a analogickými mýty okolních (případně i jiných) národů? Pokud ano, tak proč? A jak vlastně definovat národ? Jazykově, zemsky, kulturně, sociálně – tehdy a dnes? Které jsou nejdůležitější? Dobově, v konkrétních obdobích naší moderní historie, v současnosti? Došlo u některých mýtů k jejich vývoji či transformaci? Vystřízlivěli jsme alespoň z některých naších obrozeneckých mýtů? Které naše národní mýty jsou nejnebezpečnější?  (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress