Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Portréty dnes vypráví životní příběh generála Jaroslava Červinky – propojuje totiž dvě století: narodil se v revolučním roce 1848 a poprvé bojoval za Rakousko proti Prusku v roce 1866. Sloužil v carské a nakonec v československé armádě, v obou dosáhl hodnosti generála. Vojáka, který stál u zrodu našich legií v Rusku, připomene David Hertl.

Natočeno 2020. Premiéra 3. 8. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.; 26 min.).

Lit.: Hertl, David: Jaroslav Červinka, voják tří armád. Jeho život propojuje události, které měnily Evropu. In web ČRo Plus, 3. srpen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Byl úředně potvrzeným nejstarším československým legionářem. Voják tří armád – rakousko-uherské, carské a nakonec československé, ve dvou posledních dosáhl generálské hodnosti.

Když to u vojska nešlo podle jeho představ, dokázal se sbalit a odejít, což udělal hned několikrát: Jaroslav Červinka (1848-1933), muž o dva roky starší než „tatíček“ Masaryk a voják, který si občas dokázal z lidí nadělat nepřátele.

První světová válka, na jejímž konci vzniká samostatný československý stát, je v historii našeho vojenství zapsána především vznikem a působením zahraničních vojenských sborů, legií. V jejich řadách byli často vojáci, kteří za sebou měli složité životní cesty. Patří k nim právě i dnes trochu opomíjený generál Jaroslav Červinka. (more…)

Nejprve na Slovensku a poté i v Česku promluvila skupina žen o sexuálním obtěžování. Asi 55 % evropských žen uvedlo, že ve svém životě zažily sexuální obtěžování. Zanedbává a bagatelizuje česká společnost tento problém? Jak bojovat proti sexuálnímu násilí? Proč si stále ještě část společnosti myslí, že si za to ženy „mohou samy“? Hosty budou Nina Nováková, předsedkyně spolku Středoevropská inspirace a filmový publicista Kamil Fila. Ptát se bude Michael Rozsypal.

Natočeno 2020. Premiéra 3. 8. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: Rozsypal, Michael – Čihák, Ondřej: Flirtování nezmizí, ale nevím, proč se toho bojí zrovna ženatí muži, říká publicista Fila. In web ČRo Plus, 3. srpen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Asi 55 procent evropských žen uvedlo, že ve svém životě zažily sexuální obtěžování. Zanedbává a bagatelizuje česká společnost tento problém? Podle Kamila Fily patriarchální stereotyp předávají dále samotné ženy, zatímco Nina Nováková v Pro a proti na Plusu klade hlavní důraz na slušné vychování a empatické lidství.

„Převážně muži si tohoto problému nevšímají. Známe sexuální obtěžování, násilí a znásilnění. Obtěžování se týká opravdu nadpoloviční většiny žen, sexuální násilí asi 25 procent,“ uvádí na Plusu filmový publicista Kamil Fila.

Předsedkyně spolku Středoevropské inspirace Nina Nováková ale sexuální obtěžování považuje za problém jen tehdy, pokud jsou splněny určité podmínky. „Tedy že je to nechtěné a nepříjemné. Za velmi špatný trend považuji předpokládat, že každý byl obtěžován, jen si toho nevšiml.“ (…)

Josef Serinek. Výběr ze vzpomínek proslulého „Černého partyzána“ Josefa Serinka, které v letech 1963-1964 zaznamenal historik Jan Tesař a které vyšly jakou součást obsáhlé knižní edice s názvem Česká cikánská rapsodie v roce 2016 v pražském nakladatelství Triáda. Připravil Robert Krumphanzl. Rekrut a dezertér, zelený kádr a vězeň (1916-1918). Režie Markéta Jahodová.

Účinkuje Hynek Čermák.

Natočeno 2020. Premiéra 3. – 7. 8. a 10. – 14. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.). Repríza 4. – 8. 8. a 11. – 15. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava, 0:00 h.); 14. – 23. 2. 2023 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Obsah: 1. Rekrut a dezertér, zelený kádr a vězeň (1916-1918) – 2. Život za 1. republiky a vězení v Norimberku a Chebu (1918-1940) – 3. Po návratu do Čech, tábor Lety (1942) – 4. Na útěku z tábora Lety (1942) – 5. Tři muži na útěku z tábora Lety (1942-1943) – 6. Lidé na Vysočině, uprchlíci v lese a zemljanky (1943-1944) – 7. Lesní oddíl, konečně v odboji (jaro-léto 1944) – 8. Přibyslavská odveta za smrt generála Vojtěcha Luži (říjen 1944) – 9. Velitelem ve Veselí, parašutisté ze Sovětského svazu (1944-1945) – 10. Za povstání v Bystřici nad Pernštejnem (květen 1945)

Lit.: Krumphanzl, Robert: Česká cikánská rapsodie. Vzpomínky proslulého „Černého partyzána“ Josefa Serinka. In web ČRo 3 Vltava, 6. srpen 2020 (článek). – Cit.: Hynek Čermák čte ze vzpomínek proslulého „Černého partyzána“ Josefa Serinka, jemuž se podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Letech a zapojit se do oboje proti nacistům, kteří povraždili jeho rodinu. (…)

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. Host: Jakub Szántó, novinář. Moderuje: Markéta Kaňková.

Natočeno 2020. Premiéra 3. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.). Repríza 3. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.).

Michal Isteník, kterého proslavila role Edy v Mostu, zažil nervy, přepracování a nevyrovnanost. Jak to vypadá, když si herec není na jevišti jistý, jestli prožívá dej, nebo realitu? A co se naučil na gymnaziálním kostnickém koncilu? Zeptá se Lucie Výborná.

Natočeno 2020. Premiéra 3. 8. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Hostem genealožka Helena Voldánová. Moderuje Aleš Cibulka. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2020. Premiéra 3. 8. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Natočeno 2020. Premiéra 5. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.; 58 min.).

Lit.: Kaňková, Markéta: Za největší vtip českých dějin považuji, že Češi žijí už tisíc let na stejném místě, říká autor oprásků Jaz. In web ČRo 3 Vltava, 5. srpen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Seriózní vědecká práce – to jsou podle autora Jaze Opráski sčeskí historje. Komiks, který už několik let baví Čechy svými paralelami dneška a dob minulých, je až do 23. 8. možné vidět také na malé výstavě v pražské Ville Pellé. Jmenuje se Naše slavní bojě a vznikla u příležitosti 400 let od bitvy na Bílé hoře. I o tom, zda na Bílou horu vedl vlek, mluvila ve Vizitce s Jazem Markéta Kaňková.

Čeština zohýbaná tak, že to kritiky přivádí k šílenství, a historie podávaná jako paralela současnosti. Třeba jak to ukázal jeden „oprásek“ nakreslený během koronavirové pandemie: zrušené jsou bitvy nad pět set účastníků. Za komiksem Opráski sčeskí historje stojí muž s přezdívkou Jaz. Cizím číslům do telefonu zásadně říká haló, původ své přezdívky neprozradí a zkomolená čeština je pro něj profesním žargonem. Ochoten je promluvit jen o své práci v Historickém ústavu, oblíbené hudbě (uslyšíte ji ve Vizitce) a karikaturistech. Patří mezi ně například Vladimír Jiránek nebo Pavel Kantorek.
(more…)