Portréty dnes vypráví životní příběh generála Jaroslava Červinky – propojuje totiž dvě století: narodil se v revolučním roce 1848 a poprvé bojoval za Rakousko proti Prusku v roce 1866. Sloužil v carské a nakonec v československé armádě, v obou dosáhl hodnosti generála. Vojáka, který stál u zrodu našich legií v Rusku, připomene David Hertl.
Natočeno 2020. Premiéra 3. 8. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.; 26 min.).
Lit.: Hertl, David: Jaroslav Červinka, voják tří armád. Jeho život propojuje události, které měnily Evropu. In web ČRo Plus, 3. srpen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Byl úředně potvrzeným nejstarším československým legionářem. Voják tří armád – rakousko-uherské, carské a nakonec československé, ve dvou posledních dosáhl generálské hodnosti.
Když to u vojska nešlo podle jeho představ, dokázal se sbalit a odejít, což udělal hned několikrát: Jaroslav Červinka (1848-1933), muž o dva roky starší než „tatíček“ Masaryk a voják, který si občas dokázal z lidí nadělat nepřátele.
První světová válka, na jejímž konci vzniká samostatný československý stát, je v historii našeho vojenství zapsána především vznikem a působením zahraničních vojenských sborů, legií. V jejich řadách byli často vojáci, kteří za sebou měli složité životní cesty. Patří k nim právě i dnes trochu opomíjený generál Jaroslav Červinka.
Příběh impozantního muže s mohutnými kníry se začíná psát v roce velkých revolucí a je k neuvěření, že v jeho životopisu lze nalézt položky jako účast v bitvě u Hradce Králové (1866) nebo válku v Srbsku proti Turkům (1878) – a na druhé straně i zmíněné působení v legiích nebo práci inspektora československých záložních vojsk, kterou vykonával až do roku 1924. Jeden život tak propojuje události, které doslova měnily Evropu.
Zatímco velká část českých vojáků se do legií dostala složitou cestou přes dezerci z armády rakouské a přes pobyty v zajateckých táborech, Červinka se k legiím připojil „z druhé strany“. Zlomový okamžik se odehrál v létě roku 1878, kdy ukončil aktivní službu v rakousko-uherské armádě. (…)