Už za dva dny, v pondělí 2. března, zpřístupní Vatikán archivy z doby úřadování papeže Pia XII. Ten bývá někdy kritizován za to, že nedokázal dost důrazně vystoupit proti nacistickému vyhlazování Židů. Co můžeme od zpřístupnění mnoha mimořádně zajímavých písemností očekávat, po tom pátrala redaktorka Lenka Kopecká.
Natočeno 2020. Premiéra 29. 2. 2020 (ČRo Plus, 20:33 h.; 25 min.).
Lit.: Kopecká, Lenka: Pius XII. – oběť mýtů a polemik. Vatikán otevírá tajné archivy z druhé světové války. In web ČRo Plus, 29. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: K 80. výročí volby Eugenia Pacelliho na Svatý stolec se papež František rozhodl, že na den Pacelliho narozenin 2. března 2020 zpřístupní tajné vatikánské archivy z druhé světové války.
Aktuálním počinem papeže Františka svítá naděje pro badatele, historiky a laickou veřejnost, že osobnost Pacelliho, který přijal jméno Pius XII., bude znovuobjevena v jiné dimenzi.
Pontifikát Pia XII. (1939-1958) představuje vrchol i závěr tzv. piánské epochy (od Pia XI. po Pia XII.). Římský biskup a šéf katolické církve Pius XII. (Eugenio Maria Giuseppe Giovanni Pacelli) byl v čele církve v době nejtěžšího zápasu Evropy o mír a stal se obětí mýtů a proticírkevních polemik.
Svými obdivovateli byl pokládán za asketu a „svatého Boha“, ale měl i své odpůrce, kteří ho kritizovali za údajné „veřejné mlčení“ vůči genocidě a jeho nestrannou politiku během druhé světové války.
Toto téma se stalo klíčovým po válce a je aktuální i dnes, kdy Vatikán v březnu 2019 oznámil, že v roce 2020 na Pacelliho narozeniny (2. března) zpřístupní archivy, aby se veřejnost přesvědčila o skutečném postoji Pia XII. během druhé světové války.
Jednodenní konkláve
V době, kdy papež Pius XII. vstupoval do svého pontifikátu, byla Evropa ohrožena válkou a spekulovalo se o tom, jestli nová hlava Vatikánu bude nakloněna Hitlerovi a Mussolinimu a upevní tak diktátorskou osu Berlín – Řím.
Postoj nového papeže k vyhrocené situaci zajímal celý svět, včetně medií. Obraz volby a korunovace nového papeže se objevoval na stránkách světových, celostátních i regionálních periodik včetně těch katolických a papežův projev vysílal vatikánský rozhlas do celého světa.
Mediální obraz nově zvoleného papeže se na počátku jeho pontifikátu teprve formoval. Postupně se jeho osobností zabývali badatelé, historici a spisovatelé literatury faktu. V čele katolické církve stál v době, kdy se Evropa potýkala se dvěma totalitními režimy – nacismem a komunismem.
Konkláve se odehrálo během čtyřiadvaceti hodin a bylo nejkratší v dějinách 20. století. Katolická církev tak po staletí porušila tradici a po jednodenním konkláve ve třetí volbě zvolila dne 2. března 1939 Pacelliho, na den jeho narozenin.
Korunovace byla stanovena na 12. března 1939 v chrámu sv. Petra a užž týden předtím si žádalo o rezervaci 250 tisíc lidí. V novinách se objevovaly výzvy, aby lidé už nezasílali rezervace, protože korunovace bude veřejná. Byl o ni mimořádný zájem. (…)