Petr Veselý. Interpretace obrazu obrazem jako specifický způsob komunikace s ním, iniciační povaha Milletovy tvorby pro dílo Vincenta van Gogha. Režie Lukáš Kopecký.
Čte Vladimír Krátký.
Nastudovalo Brno v roce 2019. Premiéra 10. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.) v cyklu Esej při příležitosti 145. výročí úmrtí francouzského malíře (20. 1. 1875).
Shari Lapena. Kompletní audiokniha. Režie Jan Drbohlav. Hudba Petr Hanzlík. Obal Jan Vyvadil. Zvuk, střih a mastering Jan Kalužný.
Účinkují Martina Hudečková a Libor Hruška.
Natočeno 2018. Vydalo Euromedia Group – Knižní klub v roce 2018 (1 CD MP3, celková délka 9 hodin 39 minut).
Lit.: Engli, Tery: Shari Lapena – Manželé odvedle. In web Zápisník spisovatelky, 9. 1. 2020 (posluchačská recenze). – Cit.:
Zdravím všechny své báječné čtenáře u nového článku!
První dny nového roku jsem trávila převážně s audioknihami, protože mě jeden klučina na facebooku přivedl k suprový aplikaci na poslech, tak jsem ji testovala. Teď už audioknihy poslouchám jen přes ni, protože se v ní dají nastavit složky, odkud bere audioknihy – takže v Audiolibrixu dám stahovat knihu do dané složky a v té aplikaci ji vidím.
Prvními dvěma audioknihami v roce 2020 byly Proč máma pije (ale tu jsme nedoposlouchala a odložila jsme ji) a audiokniha Manželé odvedle od autorky Shari Lapeny. Na tu se teď půjdeme společně podívat! (…) (more…)
Host Václav Šanda, herec. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jaroslav Sedláček.
Natočeno 2020. Premiéra 9. 1. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Hostem Hovorů je Petr Hladík, ředitel Domácího hospice v Novém Městě na Moravě. Před tím byl ale dlouhá léta redaktorem Českého rozhlasu. O rozhodnutí vydat se zcela jiným profesním směrem, stejně jako o nadšeném putování ve prospěch sponzorských příspěvků pro hospic bude pořad Hovory, který připravila Ivana Chmel Denčevová.
Natočeno 2020. Premiéra 9. 1. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Před padesáti lety zemřel novinář Vladimír Ležák Borin. Pozoruhodná osobnost české meziválečné žurnalistiky a muž, na kterého měli spadeno za války nacisté i příznivci Edvarda Beneše a po válce komunisté. Od roku 1939 proto žil na Západě. Život Ležáka Borina přiblíží už za chvíli v pořadu Portréty historik Eduard Burget. Připravil a moderuje David Hertl.
Natočeno 2020. Premiéra 9. 1. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.).
Lit.: Hertl, David: Ležák-Borin, originál za všech okolností. In web ČRo Plus, 9. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před padesáti lety, 11. ledna 1970, zemřel v Praze muž, jehož pestrý život nepřestává zajímat badatele: Vladimír Ležák-Borin, novinář, publicista a trochu i politik.
Člověka, kterému byly všechny politické strany „těsné“, připomene v pořadu Portréty historik Eduard Burget.
Vadil skoro všem
„Za hlouposti se nestyďte a pravdy každému přejte.“ Pod tímto titulkem vyšel počátkem února 1969 článek v tehdy novém týdeníku Tribuna, vydávaném konzervativním křídlem Komunistické strany Československa.
Čtenářům – zejména „předválečným členům strany“ – se musely asi dělat mžitky před očima, když pod článkem objevili podpis: V. L. Borin. Tento muž byl v podstatě veřejným nepřítelem všech režimů, které u nás vládly po roce 1939: nacistů, Benešovy vlády v Londýně i po osvobození v Praze a komunistů od 30. let bez ohledu na to, kdy byli nebo nebyli u moci.
Dvakrát do Moskvy
Ležák-Borin pocházel z chudé dělnické rodiny. Ještě před maturitou utekl z gymnázia na Slovensku ve snaze přeběhnout do Ruska k legiím, byl ale zadržen. Bojoval s Poláky na Těšínsku, působil ve francouzské Cizinecké legii a po návratu do Čech vstoupil do socialistické strany. Roku 1928 přestoupil ke komunistům, byl redaktorem Rudého práva a Haló novin, v roce 1934 pobýval v Sovětském svazu.
O dva roky později tam odcestoval znovu. Prý chtěl vstoupit do Rudé armády jako zpravodaj ve válce s Japonskem, daleko pravděpodobnější ale je (a vyplývá to i ze vzpomínky ředitele Melantrichu Jaroslava Šaldy)., že tam byl vyslán jako reportér Svobodného slova. Nedlouho po příjezdu do Moskvy byl ale uvězněn a obviněn z trockismu. (…)
Hostem je odborník na kybernetiku a člen komise, která určí nové vedení NÚKIB, Patrik Zandl. Kdy budeme znát jméno nového šéfa Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost? V jakém stavu je úřad, který založil a vedl nedávno odvolaný ředitel Dušan Navrátil? Uchová si úřad politickou nezávislost? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2020. Premiéra 9. 1. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).
Loňská silvestrovská noc přinesla jedno velmi zajímavé a ostře sledované výročí: Před dvaceti lety předstoupil na televizních obrazovkách před ruský národ v té době již těžce nemocný Boris Jelcin a představil mu svého kýženého následníka – v té době poměrně nenápadného premiéra a bývalého podplukovníka sovětské KGB Vladimira Putina. Jeho dosavadní kariéře a hlavně jeho politické budoucnosti se věnuje v pořadu Zaostřeno Libor Dvořák.
Natočeno 2020. Premiéra 9. 1. 2020 (ČRo Plus, 14:33 h.). K poslechu zde.
Činy amerického prezidenta Trumpa jsou zločinné. Nikdo nesmí překračovat mezinárodní právo, ani prezident Spojených států, prohlásil po zabití íránského generála Solejmáního exministr zahraničí, dnes poslanec za TOP09 Karel Schwarzenberg. O napjaté situaci na Blízkém východě i našem vztahu ke Spojeným státům s ním budu mluvit v Interview Plus. Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2020. Premiéra 9. 1. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Roszypal, Michael – Erhart, Michael: Že Solejmání připravoval útoky proti USA? Jedna paní povídala, míní Schwarzenberg (TOP 09). In web ČRo Plus, 9. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Činy amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou zločinné. Nikdo nesmí překračovat mezinárodní právo, ani prezident Spojených států, prohlásil po zabití íránského generála Kásema Solejmáního exministr zahraničí, dnes poslanec za TOP09 Karel Schwarzenberg.
„Když jeden stát (USA) v druhém státě (Iráku) zabije představitele třetího státu, tak je to podle mého názoru jasné porušení mezinárodního práva. Spojené státy nevyhlásily Íránu válku. Nikdo je neopravňuje v Iráku zabíjet Íránce,“ vysvětluje svůj postoj v pořadu Interview Plus.
Argumentuje i tím, že na rozdíl od uznaných teroristů, jako byl Usáma bin Ládin nebo Abú Bakr al-Bagdádí, byl generál Solejmání oficiálním představitelem Íránu.
„Jednotky Kuds dělaly podobné věci v Iráku, Jemenu nebo Libanonu. Zajisté nebyly svatí, ale právní situace je odlišná,“ dodává. (…)
Michal Frankl, historik. „Strach je něco, co je třeba brát vážně, nezesměšňovat; je třeba argumentovat a ukazovat za tou masou údajných vetřelců skutečné lidi, s jejich vlastním osudem a rozhodováním“, říká muž, který zkoumá fenomén uprchlictví i moderní antisemitismus. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2020. Premiéra 9. 1. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Marková, Zuzana – Tachecí, Barbora: Argument o antisemitismu muslimů je přehnaný. Používá se jako záminka, myslí si historik Frankl. In web ČRo Plus, 9. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Michal Frankl se aktivně věnuje výzkumu fenoménu uprchlictví v Evropě, dokonce na tuto svou vědeckou činnost získal grant. Mezi antisemitismem ve 30. letech a dnešní islamofobií, prý vidí jisté paralely. Na druhou stranu − takto primitivní srovnání dělat nechce.
V souvislosti se strachem z muslimských uprchlíků se často artikuluje téma jejich antisemitismu. Vidět světový nárůst protižidovských nálad v souvislosti s vlnou migrace ale podle Michala Frankla není tak docela na místě.
„Nepochybuji o tom, že lidé si s sebou něco přinášejí… Otázkou je, co s tím a jakým způsobem je může třeba znalost historie někam posunout,“ komentuje obavy ve společnosti. (more…)
Ektoplasma věnovaná seriálu Dracula a dvojici Steven Moffat a Mark Gatiss. Připravil Antonín Tesař.
Natočeno 2020. Premiéra 8. 1. 2020 (ČRo Rádio Wave, 6 min.).
Lit.: Tesař, Antonín: Hvězdy britské scenáristiky Moffat a Gatiss zakously špičáky do Draculy a vylámaly si je. In web ČRo Radio Wave, 8. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stanice BBC odstartovala nový rok s Draculou. Ve třídílné televizní minisérii dostali slavného upíra z románu Brama Stokera na hraní Steven Moffat a Mark Gatiss, tvůrci seriálu Sherlock, minisérie Jekyll a spoluautoři proslulého Pána času.
Sherlock se stal jedním z nejdůležitějších britských seriálů právě uplynulého desetiletí. Moffat a Gatiss v něm předvedli to nejlepší i to nejhorší, čeho jsou jako scenáristé schopní. Ukázali se především jako pečliví a oddaní fanboyové, kteří velmi detailně znají předlohy, z nichž vychází. Někdy je dokážou ohýbat a převracet překvapivě krkolomnými a zajímavými způsoby, jindy se spíš jen naprázdno předvádí, a občas se dokonce lacině podbízí jiným fanouškům. Sherlock začínal jako chytrá, místy možná trochu překombinovaná a někdy hodně na efekt dělaná detektivka. Končil jako výprodej fanservicových scének pro fanynky slashe a Benedicta Cumberbatche. (more…)
Powered by WordPress