Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

13. 1. 2020

Diagnóza F – Maria Funke (2020)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 11:16

Může být kontrolovaná konzumace alibismem pro lidi, kteří se alkoholu ještě nechtějí vzdát, ale jejich okolí na ně tlačí? Může vést kontrolované pití i k abstinenci? A kam je možné se obrátit, pokud chci vyzkoušet právě tuhle cestu? Příležitosti a limity kontrolovaného pití představila v Diagnóze F psycholožka Marie Funke. Připravila Adéla Paulík Lichková.

Natočeno 2020. Premiéra 10. 1. 2020 (ČRo Rádio Wave, 19 min).

Lit.: Paulík Lichková, Adéla: Pokud se ještě nerozvinula těžká fyzická závislost, je možné usilovat o kontrolované pití alkoholu, říká psycholožka. In web ČRo Radio Wave, 10. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Konzumace alkoholu je v naší společnosti běžná, tolerovaná a často nadměrná. Jako nejčastější terapeutické řešení problému s alkoholem se nabízí úplná abstinence. Pro některé lidi je ale představa, že už se nikdy nenapijí, naprosto nereálná. Pokud se u nich ještě nerozvinula těžká fyzická závislost, je možné se vydat na cestu kontrolované konzumace.

Nedirektivní terapeutická metoda je určena motivovaným lidem, kteří si uvědomují, že mají s pitím problém, ale ještě se jim úplně nechce si připustit, že by byli ti zoufalci, kteří ztratili veškerou kontrolu, musí do konce života abstinovat a brát antabus. „Častěji volí cestu kontrolovaného pití mladší generace. Může to pro ně být cesta, jak zvládnout to, že mají nakročeno k problémovému užívání alkoholu, ale neumí si představit, že by se dalších třeba 60 let neměli alkoholu vůbec dotknout,“ vysvětluje v Diagnóze F psycholožka Marie Funke z Centra psychologické a psychiatrické péče Adicare. (more…)

Seriál Radiožurnálu – Mámou potmě 1/? (2019?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:03

Časosběrný seriál. Připravily Veronika Hlaváčová, Anna Duchková.

Natočeno 2019 (?). Premiéra 13. – 17. 1. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 1 díl cca 18 min.) v cyklu Seriál Radiožurnálu.

Lit.: Duchková, Anna – Hlaváčová, Veronika: Seriál Radiožurnálu: Mámou potmě. Jak se připravuje na mateřství nevidomá máma samoživitelka? In web ČRo 1 Radiožurnál, 13. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Nevidomá Alena z Prahy loni v únoru zjistila, že čeká dítě. Už tehdy si říkala, že to bude těžké. Životní výzvu ale přijala i přesto, že svou dceru nikdy neuvidí, a navíc se o ni bude starat bez partnera. Reportérka Veronika Hlaváčová s Alenou natáčela časosběrný seriál. Navštívila ji několik týdnů před porodem a pak i v porodnici.

„Je to ten nejhezčí zvuk, který jsem v životě slyšela,“ usmívá se Alena během vyšetření na monitoru v porodnici v pražském Podolí. Srdce jejího ještě nenarozeného miminka bije silně a pravidelně. O židli kousek od lůžka má opřenou bílou hůl, vodicího psa dnes nechala doma.

Bude to dcera, termín porodu má 1. listopadu. (more…)

Vzpomínka na Ivana Medka (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:00

Petr Marek. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 10. 1. 2020 (ČRo Plus, 6 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Marek, Petr: Petr Marek: Vzpomínka na Ivana Medka. In web ČRo Plus, 10. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je to právě deset let, co se Ivan Medek odebral na věčnost. Jsou lidé, kteří jsou jedineční, a jejich vzácnost si nejvíce uvědomíme, až když už tu nejsou.

Takovým byl a je Ivan Medek se schopností přesně pojmenovat společenské jevy a s unikátní osobní integritou. Takové vlastnosti a osobnosti tu velmi schází, na rozdíl třeba od těch – abychom to odlehčili – kteří jak říká Jan Werich „tady už 350 let nemuseli bejt“.

Ivan Medek byl veřejný činitel, glosátor společenských a politických jevů, komentátor, publicista, muzikolog. A také celoživotní odpůrce totalit. Mnozí z nás ho máme nejvíce spojeného s legendární promluvou: „Tady Ivan Medek, Hlas Ameriky, Vídeň.“ Kdy zpoza hranic vysílal své komentované zprávy o tom co se skutečně děje v tehdejším komunistickém Československu. Vysílali jsme s ním pak také společně na těchto rozhlasových vlnách, v Československém rozhlase, předchůdci dnešního Českého rozhlasu.  (more…)

Dopoledne pod Ještědem – Jiří Jiroutek (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:58

. Připravila Iveta Kalátová.

Natočeno 2020. Premiéra 10. 1. 2020 (ČRo Liberec, 16 min.).

Lit.: Kalátová, Iveta: Schůzka u Sirek, kakao v mlíčňáku nebo pivo v Kotelně. Už nejdu do Ještědu. In web ČRo Liberec, 10. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O tom, jak vznikala kniha fotografií dnes už neexistujícího fenoménu krajského města, přišel vyprávět její autor, fotograf Jiří Jiroutek.

Inspirací k vydání knihy bylo vlastně nepřímo bourání libereckého obchodního domu Ještěd v roce 2009. Publikaci se podařilo vydat k, jak autor sám říká „smutnému“, 10. výročí demolice, v roce 2019. (more…)

Sametová revoluce – od jeslí k jeslím? (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 10:56

Jana Jochová. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 9. 1. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty .

Lit.: Jochová, Jana: Jana Jochová: Sametová revoluce – od jeslí k jeslím? In web ČRo Plus, 9. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Někdy se zdá, že rodinná politika nemá jiné téma, než je zaměstnanost matek malých dětí.

Avšak rovnítko mezi politikou zaměstnanosti a rodinou politikou udělat nemůžeme, z principu věci jdou totiž vždycky trochu proti sobě.

Před rokem 1989 jsme v ústavě z roku 1960 měli v článku 27, že rovnoprávné uplatnění žen v rodině, práci a veřejném životě se děje i rozvojem zařízení a služeb, čímž se myslely také jesle. Jesle tak ženám ústavou zaručovaly možnost využít svých schopností k účasti na životě společnosti. Jesle takzvaně osvobozovaly ženy od péče o děti, aby mohly pracovat. Inspirací pro budování jeslí byl Sovětský svaz.

Po roce 1989 se ústava upravila tak, aby byla přátelská rodině a rodinu jako celek postavila na první místo. Výchova a péče o děti se vrátila rodičům a dětem se zakotvilo ústavní právo na rodičovskou výchovu a péči.

V následujících letech proto byly přijaty zákony, které podporovaly rodinnou péči, např. zákon o veřejném zdravotním pojištění nebo prvotní úprava nároku na rodičovský příspěvek.  To začalo před 30 lety, po pádu totalitní moci, jehož výročí jsme nedávno oslavili. (…)

V litovelské Záložně připravují prostor pro expozici unikátní sbírky harmonik (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:54

Reportáž připravila Barbora Sonnková.

Natočeno 2020. Premiéra 12. 1. 2020 (ČRo Olomouc, 2 min.).

Lit.: Sonnková, Barbora: V litovelské Záložně připravují prostor pro expozici unikátní sbírky harmonik. In web ČRo Olomouc, 12. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Litovelské Muzeum harmonik se pravděpodobně letos přestěhuje do části budovy Záložny v centru. Tu vedení města nechá upravit pro potřeby expozice. Její součástí bude zhruba 200 hudebních nástrojů sběratele Jiřího Sedláčka. Zatím má akordeony u sebe doma, kam se na ně jezdívají dívat lidé z celé republiky.

S nezávislým místostarostou Litovle Lubomírem Brozou stoupáme do prvního patra budovy záložny v centru města. „Historicky tady byla první záložna, je tady krásný velký vestavěný trezor. Potom tady byla kavárna a následně banka. Když se banka odstěhovala, zůstaly prostory nevyužité,“ popisuje Broza. To se má ale ještě letos změnit, právě tady vznikne muzeum harmonik. Městu se totiž část své unikátní sbírky rozhodl darovat místní rodák – dvaaosmdesátiletý Jiří Sedláček. (…)

Mozaika – Zemřel Ivan Passer (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:52

Nekrolog připravil Tomáš Pilát.

Natočeno 2020. Premiéra 10. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Pilát, Tomáš: Zemřel Ivan Passer. Přední filmař, který rád stál v pozadí. In web ČRo 3 Vltava, 10. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  „I v padesát let starém filmu hlídám herce, aby řekli to, co říct mají,“ svěřil se mi Ivan Passer na karlovarském filmovém festivalu v roce 2016. Festival tehdy uváděl digitálně restaurovanou verzi jeho filmu Intimní osvětlení. Je to jediný československý film, pod kterým je Passer podepsán jako režisér – a to přesto, že je předním představitelem československé nové filmové vlny.

Slavná trojka Passer – Forman – Papoušek se podílela na několika zásadních snímcích slavného období naší kinematografie, například na Láskách jedné plavovlásky, Konkursu nebo Hoří, má panenko. Vždycky ale stál v pozadí. Rád pomáhal a do popředí se netlačil. Asi to ani neuměl.

Slova z titulku článku pronesl poté, co restaurovaný film viděl. „Víte, dnes mám pocit, že s ním vlastně nemám nic společného. Ale mám úzkost, aby představitelé jednotlivých rolí nepopletli dialog, aby řekli to, jak jsme ten film natočili. Je to trochu bizarní, vím, ale nemůžu si pomoct. Pořád, i dneska, hlídám, aby to dopadlo tak, jak jsme chtěli,“ svěřil se tehdy režisér, který už za sebou měl dlouhou a úspěšnou filmovou i pedagogickou dráhu v cizině, především v Americe. (more…)

Sto let NDM 1/44 (2019-2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 6:52

Cyklus připravil Marek Pivovar a Eva Lenartová. Odborná spolupráce Jiří Štefanides. Technická spolupráce Marek Hoblík. Dramaturgie Eva Lenartová.

Průvodci jsou herci NDM Renáta Klemensová a Tomáš Jirman. Ukázky z nedokončených pamětí Anny Kratochvílové čte Anna Cónová.

Připravil ČRo Ostrava v roce 2019-2020. Premiéra 1. dílu 1. 9. 2019 (ČRo Ostrava, 15:30 h.); 25. dílu 16. 2. 2020 (ČRo Ostrava, 15:30 h); 42. dílu 13. 9. 2020 (ČRo Ostrava) v cyklu Rozhlasové listování.

Obsah: 25. Josef Kobr – 42. Anna Kratochvílová I. – 43. Anna Kratochvílová II. – 44. Anna Kratochvílová III.

Lit.: Lenartová, Eva: Rozhlasový seriál mapuje sto let Národního divadla moravskoslezského. In web ČRo Ostrava, 29. srpen 2019 (článek). – Cit.: Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě slaví sto let od svého založení. Český rozhlas Ostrava připravil k tomuto výročí dokumentární seriál, který století divadla mapuje. V letošním roce uslyšíte osmnáct dílů, každou neděli jeden, další budou následovat v roce příštím.

Seriál se začíná už v roce 1906, kdy úvahy o stálém českém divadle v Ostravě nabývaly na intenzitě a na významu. Německé divadlo mělo rok před otevřením a to české mohli diváci vidět jen v podání kočujících společností různé úrovně. (more…)

12. 1. 2020

Tento svět není pro chudé

Filed under: Historie rozhlasových her — Marthos @ 23:16

Martin Čípek

(pro web Panáček v říši mluveného slova)

Korupce, snobismus, omezenost, patolízalství a podlézavost – vlastnosti, které Ostrovskij ve své divadelní hře Výnosné místo (1856) předhodil na pranýř pokřivené ruské morálky, jsou výstižným vyjádřením odvěkého lidského úsilí o smysl života.

V Ostrovského hře je tento konflikt interpretován prostřednictvím výnosného úřednického místa. Rodinné zázemí si zákonitě vynucuje i lepší postavení. Jenže, chce-li se člověk oženit, musí být finančně zajištěn. A bez vlivné přímluvy nikdo lepšího postavení nedosáhne… Ostrovskij rozehrává v jednoduchém schématu osudy dvou úředníků. Žadov, synovec prezidiálního rady Višněvského, je idealista a snílek. To jej, společně s jeho prudkou povahou, zásadovostí a upřímností, činí zranitelným a slabým. Jeho protipólem je Bělogubov, mladý úředník, který oplývá všemi vlastnostmi potřebnými pro završení slibně se rozvíjející kariéry. Finanční neúspěchy prvního a naopak úspěchy druhého vedou k dramatickým zvratům v překonávání životních situací. Cesta Bělogubova a jeho ženy vede po dlažbě loajálnosti, vypočítavosti a úplatkářství. Žadov jde cestou poctivé práce a píle, opravdového citu k ženě. Kdo z nich dosáhne štěstí? A jaká je cena lidského štěstí?

Ostrovského hra slavila mimořádný úspěch na prknech pražského Národního divadla paradoxně v těch nejkrutějších dobách, na počátku padesátých let. Režisér Jan Škoda hru nastudoval v překladu Ladislava Fikara, premiéra se konala v září 1950 a stažena byla až po 79 reprízách v květnu 1953. A přestože Ostrovského hra si bez skrupulí bere na paškál kariéristy, hlupáky, pokrytce, parazity a pleticháře, nikdo z těch, kdo tehdy zastával vrcholné funkce v politickém i veřejném životě, netušil, že se hraje o nich, o jejich pošramocených charakterech. Rozhlasová inscenace (1952) vycházela ze Škodova jevištního představení, režisér Josef Bezdíček nicméně celek upravil tak, aby nebylo nutné použít úlohy vypravěče (což tehdy byla obvyklá metoda, s níž vznikla nejedna rozhlasová adaptace divadelní hry). Naopak na svém místě ponechal původní herecké představitele jednotlivých rolí – díky tomu zůstaly navždy uchovány výkony Zdeňka Štěpánka, Vlasty Fabianové, Karla Högera, Vítězslava Vejražky, Zdenky Baldové a Jiřího Plachého. (more…)

Lichváři, exekutoři, nebo zbrojaři? Pár otázek k etice sponzoringu (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 23:13

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2019. Premiéra 10. 10. 2019 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Lichváři, exekutoři, nebo zbrojaři? Pár otázek k etice sponzoringu. In web ČRo Plus, 10. říjen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Milion a půl korun. Přesně za tolik se pokusila prodat svou nezávislost a čest Univerzita Karlova.  Před pár dny si ji totiž zavázala jedna z nejproblematičtějších firem České republiky – Home Credit.

Společnost, která spadá pod impérium nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, byla v minulosti známá poskytováním predátorských, lépe řečeno lichvářských úvěrů, které si Češi a Češky nejčastěji brali na udržení alespoň bazální kvality života. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress