Proč musel skončit ve funkci předseda Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák? Jak se změní podmínky aukce kmitočtů pro mobilní sítě 5G? Jsou 5G sítě nebezpečné? bývalý radní Českého telekomunikačního úřadu Ondřej Malý bude naším hostem. Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2020. Premiéra 30. 1. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Na Staromětské náměstí v Praze se z rozhodnutí zastupitelstva patrně vrátí Mariánský sloup. Je sloup výraz habsburské monarchistické ideologie a rekatolizace nebo symbol smíření a tolerance? Tomáš Pavlíček o tom bude mluvit s pražským lidoveckým zastupitelem Janem Wolfem a předsedou klubu pražských pirátů Viktorem Mahrikem. Moderuje Tomáš Pavlíček.
Natočeno 2020. Premiéra 30. 1. 2020 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Pavlíček, Tomáš – Čihák, Ondřej: Mariánský sloup měl být symbolem smíření, teď symbolizuje porážku tolerance, myslí si zastupitel Mahrik (Piráti). In web ČRo Plus, 30. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po 102 letech od stržení Mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí jsme velmi blízko tomu, aby na jeho místě stál nový. Lidovecký zastupitel Wolf návrat sloupu vítá, zatímco radní Mahrik za Piráty by vítal vertikálu současnou, coby symbol smíření.
Hlavní město se vztyčení sloupu dlouho bránilo, teď se ale jeho zastáncům v zastupitelstvu podařilo shromáždit dostatek hlasů.
„Byl to jeden ze tří mariánských sloupů na sever od Alp… Měl symbolizovat to, že Pražané znemožnili švédským vojskům dobýt Staré Město,“ říká v pořadu Pro a proti pražský zastupitel za KDU-ČSL Jan Wolf.
Jeho snahou bylo vysvětlit ostatním, proč by se sloup měl na náměstí vrátit. „Je vidět, že se to nakonec podařilo. Zastupitelé to přijali nejen jako náboženskou, ale uměleckou záležitost… Šlo o jedno z nejkvalitnějších děl počínajícího baroka.“
Staroměstskému náměstí schází vertikála… Socha Jana Husa byla koncipována směrem ke sloupu…, stejně i výška budov na náměstí… Není to jen část duchovní, ale i architektonická a barokní… Nová socha věrohodně kopíruje originál… Sochař (Petr) Váňa přenášel starými technologiemi rozměry originálu na nový kámen… Zbytek dopočítal počítač. Jan Wolf
Wolf odmítá, že by sloup symbolizoval triumf katolické církve. „Pražané bojovali proti Švédům i s Židy… Ano, po 400 letech můžeme mít různý výklad událostí, ale toto je zapsáno v historii.“
„Společnost je na Mariánský sloup připravena. Může to mít dopad i celosvětový, tedy aktuální migrace lidí z Asie do Evropy, z Afriky… I to může být jeden z důvodů, proč zastupitelé teď hlasovali pro sloup,“ vysvětluje Jan Wolf (KDU-ČSL). (…)
Každý z nás někdy nakreslil květinu, ale málokdo k tomu má průpravu jako Pavlína Kourková. Vystudovala přírodní vědy, zahradní a krajinnou architekturu a stala se z ní ilustrátorka rostlin. Chodila jsem u dědy po domě a našla starou učebnici přírodopisu, v níž se mi líbily ilustrace, popisuje malířka prapůvod své vášně pro obrazy květin. Kde tohle umění uplatňuje? Kdo kontroluje, jestli estetika nepřebíjí vědecký fakt? A jakou podobu má v tomhle oboru mezinárodní úspěch? Zeptá se Lucie Výborná.
Natočeno 2020. Premiéra 30. 1. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 29 min.).
Lit.: Výborná, Lucie: Jaro je až frustrující, nestíhám všechno namalovat, směje se ilustrátorka rostlin. In web ČRo 1 Radiožurnál, 30. leden 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pavlína Kourková je ilustrátorka rostlin, zaznamenávala například poznatky původních obyvatel Sahary o rostlinách a jejich léčivých účincích. Nejraději ale rostliny maluje. Rostliny samy mě učí malovat, nikdy jsem to nestudovala. Snažím se z úcty k nim vystihnout to nejkrásnější, co v sobě mají. Někdy musím jít se zavřenýma očima, protože všechno na mě křičí, jak je to nádherné. Z uvadajících květů cítím zkušenost a moudrost, podobně jako je tomu u lidí.
Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s)kulturou. Host: Bohdana Malik, výkonná ředitelka Opery Národního divadla a Státní opery. Vystudovala produkci na Divadelní fakultě akademie múzických umění v Praze. Byla členkou produkčního týmu muzikálů Jesus Christ Superstar a Evita, v roce 2013 se stala ekonomickou ředitelkou Divadla pod Palmovkou. Od roku 2015 spolupracuje s Operou Národního divadla a Státní operou. Vizitku Bohdany Malik moderuje Daniel Jäger.
Natočeno 2020. Premiéra 30. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.). Repríza 30. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.).
Host: Ladislav Špaček. Moderuje Tereza Kostková. V RadioCafé Vinohradská 12 můžete i vy položit svou otázku. Ladislav Špaček je známý jako popularizátor české etikety. A je známý jako popularizátor české etikety. A je opravdu nejen známáý, ale i uznávaná? Co nejčastěji jde jedním uchem tam a druhým ven? A nekontrolují se lidé v jeho přítomnosti?
Natočeno 2020. Premiéra 30. 1. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Michelle Losekoot, Eliška Vyhnánková. Kompletní audiokniha.
Čte Tereza Dočkalová.
Natočeno 2019. Vydal Jan Melvil Publishing v roce 2019 (MP3, celková délka 7 hod. 21 min.).
Pozn.: Zaujmi – naslouchej – vyprávěj – vyhodnocuj. Čtyři principy, které musí ovládnout každý, kdo chce být na sociálních sítích úspěšný. Ať už hodlá vybudovat loajální komunitu, prosadit značku nebo zvýšit prodeje. Aplikace, trendy i uživatelé sítí se můžou měnit, ale principy zůstávají.
Na sociálních sítích dnes tráví svůj čas víc než polovina světa – lze tato rostoucí čísla využít ve svůj prospěch? Tato kniha vás přesvědčí, že ano. Naučí vás prodávat těm, kteří nepřišli nakupovat, a psát pro lidi, kteří nechtějí číst. Pochopíte, jak dát sítím řád, ovládnete jejich strategie, budete umět změřit, jestli kampaň funguje. A nebo chcete vědět, zda má vůbec smysl do sociálních sítí investovat peníze? A kolik?
Ať už se o svět sociálních sítí zajímáte sami za sebe, za vaši komunitu či za firmu, máme dobrou zprávu – mohou vám opravdu výrazně pomoci, když víte, jak na ně. Jak na sítě je první knihou, která vedle mnoha dílčích postupů a příkladů z českého i světového prostředí přináší i něco mnohem hlubšího a univerzálnějšího: důmyslný systém pro tvorbu obsahu, pro vyhodnocování jeho úspěšnosti a pro skvělou komunikaci s vašimi stávajícími i potenciálními zákazníky, klienty či komunitou. A mimochodem, taky se dost pobavíte. (anotace)
Lit.: Gregor, Lukáš: Jak být úspěšný (na sociálních sítích). In web Naposlech.cz, 29. 1. 2020 (recenze). – Cit.: Staly se nedílnou součástí nejen našich životů, ale také firemní komunikace se zákazníky. A zejména na tento aspekt užití sociálních sítí se zaměřuje novinka dvojice Losekoot-Vyhnánková, audiokniha Jak na sítě. (more…)
Rozhovor s Jiřím Glonkem o počátcích horské turistiky v Jeseníkách připravil Jarda Petřík.
Natočeno 2020. Premiéra 29. 1. 2020 (ČRo Rádio Wave, 24 min.).
Lit.: Petřík, Jarda: Praděd býval Sněžkou, názvosloví se ustálilo až v 19. století, říká Jiří Glonek, autor knihy Na Jeseníky! In web ČRo Radio Wave, 29. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na počátku vzniku knihy Na Jeseníky!: O putování jesenickými horami, turistických bedekrech a mapách do roku 1945 byl objev nejstarší turistické mapy Jeseníků z roku 1881 ve Vědecké knihovně v Olomouci. „Mapa neměla záznam a nebyla datovaná, což mě zaujalo,“ říká její objevitel, zaměstnanec olomoucké knihovny a autor nové publikace Jiří Glonek. Podle něj se jedná o jediný dochovaný exemplář nejstarší turistické mapy Jeseníků.
„Mapy následně vycházely buď v rámci turistických průvodců, nebo samostatně. Nejdřív je vydávaly různé zájmové organizace turistů a horské spolky, později se k nim ale přidali i soukromí vydavatelé,“ popisuje Jiří Glonek a dodává, že první knižní bedekr vyšel v roce 1883. Být členem zmíněných spolků mělo navíc různé výhody. „Šlo především o slevy u některých obchodníků na cestování vlakem nebo ubytování v chatách, a to nejen v Jeseníkách a dalších českých horách, ale i v rámci Alp.“ První alpské spolky ale podle Glonka paradoxně vznikaly ve Velké Británii a až následně i v pevninské Evropě.
„Angličtí šlechtici a intelektuálové v podstatě můžou i za zásadní zlom ve vztahu lidí k horám, který přišel na přelomu 17. a 18. století. Od nich to přebrali němečtí romantikové jako Goethe a následně se to dostalo i do českých zemí,“ vysvětluje Glonek, kdy se divoká horská příroda stala vyhledávaným cílem nejen z pragmatického hlediska, ale i pro prosté potěšení. „Až do doby renesance nikde nevidíte namalované horské krajiny,“ připomíná. (more…)
Heinz-Peter Röhr
. Kompletní audiokniha.
Čte Ilja Kreslík.
Natočeno leden – únor 2020. Vydalo Tympanum a Nakladatelství Portál v roce 2020 (1 CD MP3, celková délka 7 hod. 20 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Hodně dobrá kniha o patologických vztazích, zajímavě vyprávěna na pozadí známé pohádky. Tím snadněji se posluchači podaří pochopit způsoby patologického jednání a hlavně jejich příčiny. Sklony k závislým vzorcům chování ve vztazích jsou častější, než by se mohlo zdát. Audiokniha renomovaného psychologa radí, jak si s nimi poradit.
Sklony k závislému chování se v našich vztazích objevují mnohem častěji, než by se mohlo zdát. Nesprávné uchopení blízkých vztahů přitom brání zdravému sebehodnocení a celkové životní spokojenosti. Dlouhodobé závislé vztahy se mohou stát spouštěčem úzkostných stavů, depresí i psychosomatických onemocnění. Renomovaný psychoterapeut Heinz-Peter Röhr na pozadí grimmovské pohádky O husopasce popisuje, jak k nezdravé vztahové závislosti dochází a jaké na sebe bere formy. Na řadě příkladů ze své praxe pak citlivě ukazuje, jak dosáhnout vnitřního osvobození a uzdravení.
Heinz-Peter Röhr (1949)
Známý německý psycholog a psychoterapeut. Původně vystudoval sociální práci a pedagogiku, již více než 30 let působí na klinice v Bad Fredeburgu, kde se věnuje především problematice léčby závislostí. Je autorem mnoha úspěšných knih. Tympanum vydalo jeho audioknihy Nedostatečný pocit vlastní hodnoty a Cesty z úzkosti a deprese.
Připravil Vojtěch Koval.
Natočeno 2020. Premiéra 30. 1. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 22 min.).
Lit.: Koval, Vojtěch: Kočí: Nemůžeme jen recyklovat, je třeba snížit množství odpadu. A nepřehazovat ho na jiné. In web ČRo 1 Radiožurnál, 30. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když budeme recyklovat, získáme z PET lahví třeba fleecové bundy. Když ale budeme JEN recyklovat, budeme mít všichni tolik bund, že nebudeme vědět, co s nimi, ilustruje docent Vladimír Kočí z VŠCHT. Podle něj je nutné snižovat množství vyprodukovaného odpadu a recyklované výrobky musí mít dlouhodobou hodnotu. Upozorňuje, že západní země se zbavují například elektroodpadu tak, že ho vyváží například do Afriky. Země jako Ghana si přitom nedokážou poradit ani s vlastním odpadem.
O podcastu Budoucnost R
Co by měl být první krok k tomu, abychom se vyhnuli momentu, kdy náš svět přestane být obyvatelný? Budoucnost R se ptá vědeckých osobností z různých oborů – od genetiky až po mobilitu. Na nové rozhovory se můžete těšit vždy ve čtvrtek. (…)
Rozhovor s výtvarníkem Františkem Skálou, ve kterém vzpomíná na pěší cestu do Benátek na bienále a mluví i o destrukci interiéru restaurace Paláce Akropolis, který vytvořil s Davidem Vávrou. Připravila Veronika Ruppert.
Natočeno 2020. Premiéra 9. 1. 2020 (ČRo Rádio Wave, 36 min.).
Lit.: Ruppert, Veronika: Výtvarník František Skála: Užíval jsem si dva roky prázdnin. In web ČRo Radio Wave, 9. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Nejdřív jsem byl v Kolumbii, pak v Austrálii a opravdu jsem si užíval, že mě nikdo neotravuje. Požáry, které teď v Austrálii hoří, se mých přátel zatím naštěstí nedotkly, ale je to hrozné,“ říká František Skála. Inspiraci ze dvou let na cestách zpracoval do nových obrazů, které od poloviny února vystaví v Brně.
František Skála (* 1956) je sochař, performer a autor jednoho z prvních českých komiksů. Patří k divadlu Sklep, spoluzakládal skupinu Tvrdohlaví a je členem tajné skupiny B.K.S. (Bude konec světa). Vystudoval řezbářství a televizní a filmovou grafiku, v minulosti se živil jako ilustrátor. Pochází z umělecké rodiny a také jeho manželka a děti působí v oblasti umění. Manželka Eva je ilustrátorka, syn František Antonín sochař a dcera Alžběta Skálová se věnuje ilustraci a volnému umění. František Skála byl jedním z prvních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého (1991) a reprezentoval Českou republiku na prestižním uměleckém bienále v Benátkách (1993). Součástí jeho díla tehdy bylo, že na bienále došel z Prahy pěšky. Deníky z pětadvacetidenní cesty později vyšly knižně.
Powered by WordPress