Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

30. 1. 2020

Rozhovor Veroniky Ruppert a Martina Minhy – František Skála (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:09

Rozhovor s výtvarníkem Františkem Skálou, ve kterém vzpomíná na pěší cestu do Benátek na bienále a mluví i o destrukci interiéru restaurace Paláce Akropolis, který vytvořil s Davidem Vávrou. Připravila Veronika Ruppert.

Natočeno 2020. Premiéra 9. 1. 2020 (ČRo Rádio Wave, 36 min.).

Lit.: Ruppert, Veronika: Výtvarník František Skála: Užíval jsem si dva roky prázdnin. In web ČRo Radio Wave,  9. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Nejdřív jsem byl v Kolumbii, pak v Austrálii a opravdu jsem si užíval, že mě nikdo neotravuje. Požáry, které teď v Austrálii hoří, se mých přátel zatím naštěstí nedotkly, ale je to hrozné,“ říká František Skála. Inspiraci ze dvou let na cestách zpracoval do nových obrazů, které od poloviny února vystaví v Brně.

František Skála (* 1956) je sochař, performer a autor jednoho z prvních českých komiksů. Patří k divadlu Sklep, spoluzakládal skupinu Tvrdohlaví a je členem tajné skupiny B.K.S. (Bude konec světa). Vystudoval řezbářství a televizní a filmovou grafiku, v minulosti se živil jako ilustrátor. Pochází z umělecké rodiny a také jeho manželka a děti působí v oblasti umění. Manželka Eva je ilustrátorka, syn František Antonín sochař a dcera Alžběta Skálová se věnuje ilustraci a volnému umění. František Skála byl jedním z prvních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého (1991) a reprezentoval Českou republiku na prestižním uměleckém bienále v Benátkách (1993). Součástí jeho díla tehdy bylo, že na bienále došel z Prahy pěšky. Deníky z pětadvacetidenní cesty později vyšly knižně.

V rozhovoru jsme se vrátili k experimentální ikebaně ze 60. let a k pěšímu pochodu na bienále v Benátkách. Dotkli jsme se také demolice Skálova interiéru restaurace Paláce Akropolis nebo současných klimatických změn.

„Když je někdo ve společnosti unaven a usne, tak se postupně zakládá různými předměty, co vydrží. Konkrétně v Japonsku byl zakladen profesor Eklhaft,“ popisuje jednu z lidských ikeban spolku B.K.S. František Skála. Mluvili jsme o vstupu japonské ikebany do ČSSR 60. let, o setkání s kulturou samorostů a různých experimentálních formách květinových aranží. Poslechněte si, jak byla česká ikebana skupiny B.K.S. přijatá v Japonsku. (…)

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress