Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

116. díl cyklu Osudové ženy. Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Eva Dvořáková. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Dramaturgie Ivana Chmel Denčevová. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Zvuková spolupráce Jiří Pochvalovský. Režii má Michal Bureš.

Lit.: Duchková, Anna – Dvořáková, Eva: Zapomenutá hvězda české dekadence. Osudové ženy: Irma Geisslová. In web ČRo 2 Praha, 18. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Její první básnickou sbírku doporučil k vydání sám Jan Neruda. Soudobá kritika ji však nedocenila, a tak se na její dílo začalo pomalu zapomínat. Desítky let po Irmině smrti se o ní hovoří jako o předchůdkyni české dekadence i prokleté básnířce.

Psaní bylo pro Irmu Geisslovou formou existence. „Psala od mládí téměř do smrti. Právě práce, které za svého života neuveřejnila, jsou ty nejlepší. Nezastaraly. Je velkou zásluhou Ivana Slavíka, že je objevil pro českou kulturu,“ říká literární historik Martin Hrdina.

Geisslová oslovuje jednoduchostí a otevřeností, s jakou vypovídá o lidském nitru. Uměla psát zajímavě i bez různých ozdůbek, které tehdejší literární módy vyžadovaly, a to byla dovednost, ke které se její konkurenti, třeba i Vrchlický, dopracovali až ke konci života. Martin Hrdina, literární historik

Irma Geisslová se narodila v červenci roku 1855 v Pešti, její rodiče ale pocházeli z Čech. Otec pracoval jako účetní u železniční společnosti a celá rodina se často musela stěhovat za prací spolu s ním. Irma byla nejstarší ze čtyř dětí. Pár dní před 15. narozeninami přišla o matku a musela ji v péči o sourozence i v domácnosti zastoupit. „Tím se uzavřelo Irmino dětství,” dodává literární historik.

Literatura zvítězila nad Thalií

Nikdy nechodila do školy, a přesto se jí dostalo nadprůměrného vzdělání. „To měl plně pod kontrolou její otec. Stal se českým vlastencem a vzdělání ve vlasteneckém duchu také poskytl Irmě. Bohatě stačilo k tomu, aby se zapojila do českého literárního života,“ dodává Martin Hrdina.

Věnovala se také herectví, pro které nebyla zcela bez talentu. „Jedna z rodinných známých jí dokonce chtěla domluvit hereckou průpravu u známé herečky Otilie Sklenářové-Malé. Irma se ale nakonec rozhodla pro literaturu a otec ji v tom podpořil. Postaral se o její první publikační příležitosti a také o navázání kontaktů v literární světě.“

Nadějná básnířka

Jedna z Irminých prvních básní vyšla v časopise Lumír. Tehdy jí bylo 19 let a do své poezie promítala především smutek ze ztráty matky. Verše mladé neznámé autorky se dostaly do ruky tehdejšího náročného redaktora Josefa Václava Sládka a zaujaly ho natolik, že jí v dopise vybídl, aby si přestali být cizími.

„K dopisu přiložil fotografii, kterou dnes známe jako skupinový portrét tří lumírovců – Sládka, Vrchlického a Zeyera. Můžeme to považovat za vstřícné gesto a docela slibný start Irminy literární dráhy,” míní Hrdina. (…)

Od Blaise Pascala k pražskému metru. Nesklouzla naše správa veřejných statků do technokratické pasti pokroku bez ideje pokroku? Podaří se nám vystoupit ze zákopů a rozhýbat řešení městské mobility? Připravil Petr Šourek.

Natočeno 2020. Premiéra 18. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.). Repríza 19. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 6.00 hodin).

Jsem tlustý, jsem tlustá… a musím s tím něco udělat. Ale co když to roky nejde, co pak? Chirurg Mojmír Kasalický upřesní, kdy pomůže chirurgická operace? Kdy léky? Za co může genetika? A jak vypadá současná léčba obezity a nakolik je efektivní? Zeptá se Patricie Strouhalová.

Natočeno 2020. Premiéra 18. 1. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Lit.: Strouhalová, Patricie: Zbaví vás bariatrická operace obezity? Ano, ale bez změny životního stylu to nepůjde, varuje chirurg. In web ČRo 1 Radiožurnál, 18. leden 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Podle statistik má průměrný Čech nadváhu. Nejde ale jen o český problém. „Jde o celosvětovou pandemii obezity,“ říká chirurg Mojmír Kasalický. Jak zdůrazňuje, bez změny životního stylu se obezita léčit nedá – přestože hodně obézním lidem podle něj může pomoci i chirurgický zásah. „Ani jedna metoda chirurgické léčby není ideální. Je to něco za něco. Donutíme pacienty změnit životní styl, ale pokud nebudou spolupracovat, i po operaci mohou znovu přibrat.“ 

S Vlastou Winkelhöferovou o jejím překladu knihy Džuniči Sagy: „Sláma i hedvábí. Život na japonském maloměstě před sto lety“ hovoří Milena M. Marešová. Součástí pořadu je posluchačská soutěž, jejíž úspěšný řešitel obdrží knihu s věnováním překladatelky.

Natočeno 2020. Premiéra 18. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.

Rozhlasová kompozice představuje první gramatiku českého jazyka, která byla vydána v Náměšti nad Oslavou roku 1533. Ondřej Koupil ji uvádí do širšího kontextu dějin 16. století, doby, kdy se kulturní čeština měnila ze své podoby pozdněstředověké do tvaru, v kterém ji známe dnes. Připravil Ondřej Koupil. Pořad doprovázejí skladby podle českého rukopisného pramene z konce 15. století nazvaného Kodex Speciálník, které interpretuje francouzský kytarista Noël Akchoté.

Ukázky čtou Lukáš Hlavica a Vladimíra Bezdíčková.

Natočeno 2020. Premiéra 18. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 10:00 h.; 42 min.) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.

Lit.: Marešová, Milena M. – Koupil, Ondřej: Všech gramatik táta. O tom, kdo naučil češtinu být spisovnou. In web ČRo 3 Vltava, 18. leden 2020  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: První gramatika českého jazyka byla vydána před polovinou 16. století. Ondřej Koupil ji v rozhlasové kompozici uvádí do širšího kontextu tehdejších dějin, kdy se kulturní čeština měnila ze své podoby pozdně středověké do tvaru, v kterém ji známe dnes.

7. června 1533 byl v zámecké tiskárně v Náměšti nad Oslavou dokončen tisk útlého svazku s názvem Gramatika česká. Autoři nejsou uvedeni na titulní straně, ale z předmluv je zřejmé, že první část napsali Beneš Optát a Petr Gzel a druhou Václav Philomathes.

Už za deset let se knížka, překvapivě v Norimberku, dočkala druhého vydání, a pak opisu a obsáhlého komentáře v jednotě bratrské. U Jiříka Dačického v Praze roku 1588 vyšlo třetí a v pražské jezuitské tiskárně vydání čtvrté v roce 1643, sto deset let po vzniku díla. Moderní výtisk textu pořídil v 70. letech 20. století slavista Gerd Freidhof v Německu. O nejnovější českou edici se postaralo pražské nakladatelství Akropolis roku 2019. (…)

Na procházku mezi barokní šlechtické sběratele, měšťanské milovníky umění 19. století i podporovatele moderní tvorby se vydáme do Západočeské Galerie v Plzni, kde v prostoru Masné krámy probíhá výstava na téma veřejného muzejnictví i soukromého sběratelství. Připravila a uvádí Tamara Salcmanová.

Hovoří historička umění PhDr. Eva Bendová.

Natočeno 2020. Premiéra 18. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 8:30 h.) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.

Host Hana Talpová, herečka a zpěvačka. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jan Cimický.

Natočeno 2020. Premiéra 17. 1. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 14. 8. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Hostem je předseda KSČM a první místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip. Co všechno musí vláda Andreje Babiše splnit, aby si udržela podporu komunistů? Jak chtějí komunisté mluvit do chystané důchodové reformy? Mohou čeští vojáci či policisté nadále působit v zahraničních misích? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2020. Premiéra 17. 1. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).

Hostem Hovorů je profesor lékařství Univerzity Karlovy onkolog Pavel Klener. S více než padesáti lety aktivního života v zádech je nepřehlédnutelnou osobností české i světové medicíny. Krátce byl také ministrem zdravotnictví a sociálních věcí v první české polistopadové vládě. Ptát se bude Vlastimil Ježek.

Natočeno 2020. Premiéra 17. 1. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Lit.: Ježek, Vlastimil: Panuje mylná představa, že si na smrt pacienta lékař zvykne, podotýká vyznamenaný lékař Klener. In web IRozhlas, 3. 2. 2020 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Pavel Klener, hematoonkolog a onkolog, je nositelem mnoha ocenění, včetně státního vyznamenání medailí Za zásluhy o stát II. stupně v oblasti vědy. Lékařem je téměř 60 let. Byl také prvním postkomunistickým ministrem zdravotnictví a sociálních věcí.

„Panuje mylná představa, že na smrt pacienta si lékař zvykne. Žádný pacient není jednorázová záležitost. Lékař zná jeho a také vývoj choroby, kterou trpí. Cítí s ním, a pokud se začne v léčbě projevovat neúspěšnost, je zarmoucen. Když pacient zemře, zanechá to stopu nejen na příbuzných, ale také na ošetřujícím lékaři. Toho není možné se zbavit,“ říká host Hovorů pro Český rozhlas Plus.

Vědec a pedagog byl prvním postkomunistickým ministrem, který po převratu roku 1989 vstoupil do tehdy ještě kalných vod federálního ministerstva zdravotnictví. Některé jeho zkušenosti byly až bizarní.

„První den ve funkci za mnou přišel tajemník bývalého ministra s otázkou, jestli něco nepotřebuji. Oslovil mě ‚soudruhu ministře‘. Řekl jsem mu, že nevím, že bychom si tykali, a vyhodil ho i s tím soudruhem,“ vzpomíná Klener.

I mezi lékaři tehdy vznikaly buňky Občanského fóra, ovšem tehdy ještě složené ze samých komunistů. Ti si platformu začali ihned vysvětlovat jako celozávodní výbor strany.

„Vyčetli mi, že jsem s nimi nekonzultoval složení nové vědecké rady. Musel jsem jim vysvětlit, že doby, kdy vedoucí pracoviště musel svá rozhodnutí konzultovat se stranou, jsou pryč. Tuto roli jim ale OF nahrazovat nebude.“ (…)

Letos už je tomu přesně patnáct let, co se Armáda České republiky stala plně profesionální organizací. Základní vojenská služba pro každého dospělého muže se tak stala minulostí. Jaké to bylo, když před rokem 1989 k vojákům promlouval Československý rozhlas? Co vojákům říkal? Zajímavosti z vysílání armádní redakce pro vás vybral David Hertl.

Natočeno 2020. Premiéra 17. 1. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus.