Dramaturg Vladimír Merhaut. Režie Karel Gissübel.
Hovoří Jaroslav Průcha a Vítězslav Vejražka.
Natočeno 1960. Premiéra 30. 6. 1960 (Praha II – VKV – Ostrava, 21:30 – 21:51 h.; 20 min.).
Pozn.: Obsahuje ukázky z inscenace Mrtvé duše (Nikolaj Vasilijevič Gogogl) a Loupežník (Karel Čapek).
Vítězslav Nezval, Mieczyslav Jastrun, Alexandr Bezymenskij, Oldřich Mikulášek, Kostas Vernalis a Jehiš Čarenc. Pásmo veršů. Dramaturg Václav Daněk. Režie Josef Melč.
Recitují Otakar Brousek I. a Olga Sluníčková.
Natočeno 1960. Premiéra 30. 6. 1960 v rámci koncertu Hudba a poezie o míru a životě (Praha II – VKV – Ostrava, 19:40 – 21:00 h.).
Zdenka Svobodová. Fejeton. Dramaturg Zdeněk Jirotka. Režie Alena Fleišerová.
Čte Jitka Frantová.
Natočeno 1960. Repríza 30. 6. 1960 (Praha II – Ostrava, 14:45 – 15:00 h.; 10 min.).
Kabaretní pásmo na uvítanou spartakiádním hostům. Připravil a průvodní slovo napsal Ivo Fischer. Klavír a skladba písně Otta Petránek. Inspicie Artur Šviha. Pomocný zvuk Eliška Novotná. Režie Josef Henke.
Účinkují Jiří Pick, Ferdinand Krůta, Jiří Lír, Bea Littmanová a Settleři.
Natočeno 1960. Repríza 30. 6. 1960 (Praha II – Ostrava, 8:30 – 9:30 h.; 36 min.).
Eugène Guillevic. Verše. Překlad Petr Kopta. Režie Jiří Hesoun.
Recituje Jaromír Spal.
Natočeno 1960 (?). Repríza 30. 6. 1960 (Praha I – Praha III – Ostrava, 4:37 – 4:39 h).
Reportáž připravila Andrea Švubová.
Natočeno 2020. Premiéra 23. 1. 2020 (ČRo Olomouc, 2 min.).
Lit.: Švubová, Andrea: Lidé z okolí Vodní tvrze v Jeseníku se necítí bezpečně a žádají město o monitorovací kamery. Podle městských strážníků jsou zbytečné. In web ČRo Olomouc, 23. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Někteří lidé z Jeseníku žádají o instalaci bezpečnostních kamer, které by hlídaly okolí Vodní tvrze a tamního parkoviště. Třeba kvůli bezdomovcům, kteří se v místě pravidelně scházejí. Tamní obyvatelé ale poukazují i na jiné problémy. Jenže vedení jesenických strážníků tvrdí, že ve městě jsou mnohem nebezpečnější místa.
Rodina Vlachovská bydlí přímo vedle nočního baru a naproti Vodní trvze. Má tři děti a situace v okolí jejich domu Ivanu Vlachovskou v poslední době znepokojuje.
„Několikrát tam vykradli prodejnu, za parkovištěm se objevují různé osoby, které nahlížejí do vozidel, které tam stojí. Viděla jsem na vlastní oči, jak si tam předávají drogy,“ říká obyvatelka.
Kamery by podle ní mohly problémy vyřešit. Proti by nebyl ani Pavel Rušar – ředitel Vlastivědného muzea Jesenicka, které sídlí v tvrzi. Nebližší kamera umístěna na budově fary přímo před tvrz podle něj nedohlédne. „Občas jsou tady problémy s bezdomovci. Jindy pořádáme akce jako muzejní noc nebo vánoční jarmark. To znamená, že vybavení přes noc třeba zůstává na zámeckém náměstí, takže bychom se určitě cítili bezpečněji,“ říká Rušar. (more…)
Připravila Hana Kašpárková.
Hovoří Pavel Šmýd.
Natočeno 2020. Premiéra 23. 1. 2020 (Rádio Proglas, 16:00 h.).
Lit.: Kašpárková, Hana: Na dřeň s laicizovaným knězem Pavlem Šmýdem: Hodnocení nechám na Hospodinu. In web Radio Proglas, 22. 1. 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaké je rozhodovat se žít po zbytek života bez partnera? A jaké je poté svůj slib zrušit? A je těžší být knězem, nebo manželem? Odpovědi na tyto otázky přinese další díl pořadu Na dřeň, jehož hostem bude dříve katolický kněz a dnes ředitel Sdružení pěstounských rodin a otec čtyř dětí Pavel Šmýd.
Téma kněžství a celibátu patří nejen v církvi mezi citlivá a často probíraná. Jak ale situaci prožívá člověk, který se rozhodl své kněžské působení ukončit? „Jeden farník mi říkal: víte, když je nešťastný manžel, tak je nešťastná manželka. Ale když je nešťastný farář, tak je nešťastná celá farnost, a to je na několik generací. Řekl jsem si tehdy, že má kus pravdy,“ říká v rozhovoru Pavel Šmýd.
Během povídání s Hanou Kašpárkovou dále popisuje, že to, co po mnoha letech kněžství prožíval, už nebyla radost ze služby. „Říkal jsem – už tady zavazím, Hospodine, už těm lidem ubližuju. A v této chvíli jsem si uvědomil, že to už dál nepůjde. Protože ubližovat druhým, to nesmím. V té chvíli jsem musel říct – jdeme dál, musíme to řešit,“ popisuje své rozhodování. Kněžství z něj však podle jeho slov nikdo nesebere. „Funkci kaplana jsem však vyměnil za funkci manžela a ředitele,“ dodává Pavel Šmýd.
Připravila redaktorka Eva Burdová.
Hovoří Jan Petrmichl, Jiří Fried a Miroslav Florian.
Natočeno 1960. Premiéra poslední části 30. 6. 1960 (Praha I – Praha III, 22:18 – 22:30 h.).
Obsah: Beseda na závěr cyklu. Premiéra 30. 6. 1960.
Druhá procházka po novém Československu. Připravil Vladimír Merhaut. Použitá hudba Antonín Dvořák (Koncert h-moll pro cello, II. věta), Josef Suk (Smyčcová serenáda op. 6, II. věta), anonym (Východoslovenské čardáše; Doubravěnko zelená), Alois Wolf (Pražské lipsi) a Kirill Molčanov (Píseň o Praze). Režie Vladimír Merhaut.
Průvodní slovo Jiřina Jirásková a Karel Hlušička.
Natočeno 1960. Premiéra 30. 6. 1960 v cyklu Půlhodinka pro ženy (Praha I – Praha III – Bratislava I-III, 20:15 – 21:15 h.).
Obsah. 1. Ivo Fischer: Od hlavy k patě (6:00) – 2. L. Vančo: Trenčín – Trnava, růža voňavá (4:00) – 3. V. Illek: Bratislavská humoreska (8:00) – 4. A. Svoboda – A. Tučková: Cípek neznámé Moravy (10:00) – 5. Ivo Fischer: Praděd. Praděd (4:00) – 6. Jiří Melíšek: Firn nebo prašan? (6:00) – 7. J. Vaníček: Zahrada Čech (4:00) – 8. M. Kratochvíl: O jednorublové bankovce (5:00).
Černá. Reportáž.
Natočeno 1960. Premiéra 30. 6. 1960 v cyklu Půlhodinka pro ženy (Praha I – Praha III – Ostrava, 11:03 – 11:35).
Powered by WordPress