Kybernetický útok na benešovskou nemocnici ze sklonku minulého roku vzbudil opět otázky. Jak jsou v České republice chráněné nemocnice nebo státní instituce před kyberútoky? Investuje stát do jejich zabezpečení dostatek peněz i pozornosti? A kolik zdravotnických zařízení vůbec splňuje nejpřísnější standardy? Téma pro Zaostřeno připravila Tereza Čapková.
Natočeno 2020. Premiéra 24. 1. 2020 (ČRo Plus, 14:33 h.). K poslechu zde.
Lenka Kabrhelová mluví s politologem Milanem Babíkem z Colby College v USA. Hudba Martin Hůla. Editace, rešerše, sound design Pavel Vondra, Zuzana Kubišová, Martin Hůla.
Natočeno 2020. Premiéra 24. 1. 2020 (IRozhlas – ČRo Plus, 28 min.).
Lit.: Kabrhelová, Lenka – Vondra, Pavel – Kubišová, Zuzana: Trump impeachment ustojí. Republikánští senátoři ho ochrání kvůli sobě samým, myslí si politolog. In web IRozhlas, 24. 1. 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před pěti měsíci vyšlo najevo, že prezident Donald Trump zadržel vojenskou pomoc Ukrajině, podle všeho čistě pro své politické zájmy. Sněmovna reprezentantů ho za to podrobila impeachmentu jako teprve třetího prezidenta v historii USA. Jak celé drama skončí? A kam se Amerika posunula od minulého impeachmentu, jemuž před více než 20 lety čelil Bill Clinton? Lenka Kabrhelová mluví s politologem Milanem Babíkem z Colby College v USA. (…)
Devadesáti let by se v polovině ledna dožila česká politička a dlouholetá překladatelka z anglištiny Jaroslava Moserová. Archiv Plus nabídne reportáže a rozhovory s jejim hlasem. To nejzajímavější vybrala redaktorka Milena Štráfeldová.
Natočeno 2020. Premiéra 10. 1. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 28. 4. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus; 17. 3. 2025 (ČRo Plus, 24 min.) v cyklu Devadesátky a Archiv Plus.
Lit.: Štráfeldová, Milena: Jaroslava Moserová. Lékařka, která mohla být prezidentkou. In web ČRo Plus, 10. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaroslava Moserová Davidová (1930-2006) v jednom z rozhovorů pro Český rozhlas řekla, že neumí odpočívat u televize. I díky tomu se dokázala vedle své náročné profese lékařky a vědecké pracovnice na klinice popálenin věnovat i mnoha zájmům a koníčkům.
Od dětství hrála výborně na klavír, dokonce uvažovala o profesionální hudební dráze. A skutečně nevynechala žádnou příležitost, aby si na klavír zahrála. Při návštěvě delegace českého Senátu ve Spojených státech se v městečku Spillville v Iowě hned posadila za harmonium, u kterého Antonín Dvořák o letních prázdninách skládal svůj Americký kvartet, a přehrála několik jeho skladeb. Českou hudbu přibližovala i jako velvyslankyně v Austrálii během svých přednášek pro krajany. (…)
Katarzyna Surmiak-Domańská. Četba na pokračování. Mimořádně zajímavý pohled do nedávné historie i do samého středu současného Ku-klux-klanu z nakladatelství Absynt. Překlad Jarmila Horáková. Pro rozhlas připravila Kristýna Kodrlová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.
Účinkuje Barbora Goldmannová.
Připravilo Brno. Premiéra 24. 1. – 2. 2. 2020 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Lit.: Kodrlová, Kristýna: SERIÁL. Katarzyna Surmiak-Domańska: Ku-klux-klan. Tady bydlí láska. In web ČRo Plus, 24. leden 2020 (článek). – Cit.: Autorka se vydala přímo na sjezd Ku-klux-klanu ve státě Arkansas, kde mluvila se současnými i bývalými členy, místními pastory i náhodnými obyvateli okolních měst. Reportáž pak kombinuje s epizodami z historie amerického rasismu.
Je až s podivem, že organizace, která má na svědomí tolik vražd a násilí, vznikla z nudy. Dnes působí jako černé svědomí Ameriky, ve které bylo ještě do poloviny 19. století legální otroctví a do 60. let 20. století akceptována rasová segregace. Současné postavení amerických černochů je důsledkem rasistických právních instrumentů – otroctví, leasing vězňů, tzv. zákony Jima Crowa nebo lynč.
Při čtení knihy mrazí. Nejen z příběhů obětí Ku-klux-klanu, kterých bylo za ta léta nespočet, ale také z toho, že ve městě, odkud byli černoši na počátku 20. století vyhnáni a stalo se z něj tzv. město zapadajícího slunce, dnes slyší věty jako: Já mám Hitlera rád.
Nevzpomínám si, že bychom se o Ku-klux-klanu učili ve škole. A pokud ano, patrně tomu chyběl, stejně jako v mnoha jiných případech, kontext.
Právě kontext je to, co kniha polské reportérky, kterou vydalo vydavatelství Absynt v edici Prokletí reportéři, do našeho evropského vnímání KKK přináší. Kontext toho, jak moc je do americké společnosti ve skutečnosti Ku-klux-klan vrostlý. (…)
Autoři četby: Kristýna Kodrlová, Alena Blažejovská a Lukáš Kopecký, i Barbora Goldmannová, která výňatky z knihy načetla, odvedli výbornou práci.
300stránková kniha „Ku-klux-klan. Tady bydlí láska“ vyšla v edici Prokletí reportéři nakladatelství Absynt v roce 2017. Z uvedené edice jsem četl nedávno knihu výrazné postavy polské reportážní literatury 20. století Ryszarda Kapuścińského (1932-2007) „Impérium“, která pojednává o Sovětském svazu převážně v čase 80. a 90. let v době rozpadu. Vyšla v roce 2018 a má 328 stran. Mohu ji doporučit k četbě Českému rozhlasu i čtenářům. (…)
Hostem dnešních Hovorů je spisovatelka Jana Renner. Vladimír Kroc s ní bude mluvit o její pozoruhodné knize o ženách a nejen pro ženy „První – statečné – jedinečné“.
Natočeno 2020. Premiéra 24. 1. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Ukliďme Česko – celorepubliková dobrovolnická úklidová akce, kterou založili Miroslav Kubásek a Radek Janoušek s cílem uklidit černé skládky a nepořádek po celé ČR. Při jarním úklidu v roce 2019 se podařilo zapojit přes 65 000 dobrovolníků, kteří během úklidového víkendu sesbírali 1 120 tun odpadů na 2 273 místech v celé České republice. Zapojíte se? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2020. Premiéra 24. 1. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h.).
Zakázka za 400 milionů na elektronické dálniční známky stála funkci ministra dopravy Vladimíra Kremlíka za hnutí ANO. Premiér Andrej Babiš chce dokonce kvůli ní podat i trestní oznámení. Jde v podobných případech o selhání jednotlivce, nebo máme nějak špatně nastavený systém? Zeptáme se Michala Bláhy, zakladatele platformy HlídačStátu.cz. Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2020. Premiéra 24. 1. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h).
Lit.: Erhart, Michael – Bumba, Jan: Na zakázce k dálničním známkám měl dodavatel 66% zisk, upozorňuje Bláha z HlídačStátu.cz. In web ČRo Plus, 24. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zakázka za 400 milionů na elektronické dálniční známky stála funkci ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO). Premiér Andrej Babiš (ANO) pak chce podat trestní oznámení.
Že se zakázkou není něco v pořádku přitom bylo podle zakladatele projektu HlídačStátu.cz Michala Bláhy jasné už na podzim. Tehdy Státní fond dopravní infrastruktury rozhodl, že bude v utajovaném režimu.
„Systém stál na Slovensku přibližně třetinu, v Rakousku je za asi 80 % ceny toho našeho. Pokaždé je ale jinak rozsáhlý,“ upozorňuje Bláha s tím, že tato zakázka vzbuzuje pochybnosti i vzhledem k funkcím, které měla mít. (more…)
Václav Dejčmar, podnikatel a filantrop. Souzní s tezí, že těžší je peníze utrácet, než vydělávat. Podporuje projekty jakkoli šílené a bláznivé. Moderní umění jako pražské centrum DOX či Meet Factory také nesou jeho finanční podpis. A má i další koníčky – psychologii, filosofii či film. Proč se podílí na filmu o Václavu Havlovi? Moderuje Lucie Vopálenská.
Natočeno 2020. Premiéra 24. 1. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Brezovská, Katarína – Vopálenská, Lucie: Lidem, co vydělají hodně peněz, se mění charakter. Stejně to umí psychedelika, myslí si Dejčmar. In web ČRo Plus, 24. leden 2020 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Je ekonom a jeden z našich největších mecenášů. Je spolumajitelem finanční skupiny RSJ, galerie DOX, pohybuje se kolem módy, podporuje bláznivé projekty, jeho vášní je filozofie a psychologie. Hostem Osobnosti Plus je Václav Dejčmar.
„Nikdy jsem nebyl byznysmen. Jsem spíš více intelektuál, filozof, baví mě číst knížky, psát o věcech, zkoumat je. Vždy jsem věřil, na rozdíl od různých levicových umělců, že si svoji zábavu budu muset zaplatit sám. Proto jsem se v poměrně brzkém věku rozhodl, že si na ni musím vydělat,“ říká.
„Jsem a vždycky jsem byl investorem. Hledám lidi, kteří jsou šikovnější než já, mají nápady. A já se snažím vytvářet prostředí,“ popisuje Dejčmar své aktivity.
Investiční příležitosti vyhledává nejen v současných klíčových odvětvích, ale angažuje se i v umění a módě. „Musí to být, lidově řečeno, dostatečně šílené, aby mě to bavilo,“ přiznává. (….)
Elena Ferrante. Četba na pokračování. Režie Mária Danadová.
Čte Jana Pilzová.
Natočeno 2015. Repríza 23. – 28. 1. 2020 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Zumríková Kekeliaková, Monika: Cinka Panna, Žofia Bosniaková, ale i Elena Ferrante. Téma týždňa. In web SRo Rádio Litera, 20. 1. 2020 (článek). – Cit.: Tento týždeň si pripomenieme viaceré osudy slovenských žien, ktoré boli vo svojom odbore priekopníčkami. Niektoré predstavil už filmový dokumentárny projekt PRVÁ. A v roku 2019 vyšla kniha SuperŽeny z pera Andrey Kellö Žačokovej. Čitateľ a čitateľka sa tu mohli stretnúť s prvou slovenskou herečkou, evanjelickou farárkou, prvou profesorkou, fotografkou… Ale aj rozhlasový archív má viaceré relácie, ktoré boli venované týmto ženám. Osud ŽOFIE BOSNIAKOVEJ si oživíme v Čítaniach na pokračovanie v cykle Bosniakovci. Ivica Ruttkayová niečo odhalí aj o začiatkoch ženského horolezectva v relácii Navždy prví… Nebude chýbať trojdielny príbeh CINKY PANNY, ani osud prvej rómskej spisovateľky ELENY LACKOVEJ. Nenechajte si ujsť pásmo o režisérke MAGDE HUSÁKOVEJ-LOKVENCOVEJ. V relácii Dolná Krupá sa zasa dozviete o šľachtiteľke ruží – grófke MÁRII CHOTEKOVEJ. Týždeň obohatíme aj súčasnými autorkami, rozhlasovou hrou JANY BEŇOVEJ, a v ponuke bude aj pásmo o diele ELENY FERRANTE a podobizeň AGATHY CHRISTIE. Na želanie našich poslucháčov sa do vysielania dostane aj rozhlasová hra o starnúcich manželoch od Jána Beňa Prvá noc, prvý deň.
(…) Dve dievčatá vyrastajú vo svete chudoby a násilia, v uzavretom vesmíre, v ktorom je nutné prispôsobiť sa, dodržiavať pravidlá a zvyky, byť ako ostatní. Dve dievčatá, od začiatku iné, k sebe nachádzajú cestu, až sa stanú neoddeliteľnými. Talianska autorka Elena Ferrante napísala román Geniálna priateľka, ktorý je ich portrétom. Vykresľuje ho s vášňou a nehou až do dna ich duše. Freska z hluku, obrazov a farieb, poodchýlené okno do druhého sveta, do inej doby tvorí nezabudnuteľný príbeh priateľstva. Uvádzame v cykle Krajina kníh, čítať vám bude Jana Pilzová. (…)
Vypadá to trochu jako laciná filmová zápletka. Napaří vám veřejně prospěšné práce a při tom vás objeví filmaři. Zdeněk Godla tuhle situaci skutečně zažil a loni exceloval v seriálu Most. Jaký byl jeho život v té době? Čím mu pomohla, ale čím ho taky stresuje příležitost hrát v nekonečném seriálu? A jaké slýchá ohlasy na svoje hraní? Zeptá se Lucie Výborná v RadioCafé Vinohradská 12.
Natočeno 2020. Premiéra 24. 1. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Lit.: Hladíková, Kristýna – Výborná, Lucie: Beru to, co mi život nabízí, říká Zdeněk Godla. Hraní ho vytáhlo z nezaměstnanosti. In web ČRo 1 Radiožurnál, 24. leden 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (….) Zdeněk Godla loni exceloval v seriálu Most!, díky němuž se z něho stal profesionální herec. Na začátku jsem si myslel, že to je podfuk, přiznává. Dneska se se mnou lidi chtějí fotit na ulici. V Mostu jsem si nemusel na nic hrát, především jsem improvizoval. Scénář byl odvážný, radši jsem se neptal mámy, jestli seriál viděla. Po Mostu už se nestane, že by vás jako Roma nepustili do hospody, podařilo se mu pohnout s předsudky.
Powered by WordPress