Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravili Jan Sedmidubský a Ivana Chmel Denčevová.

Natočeno 2019. Premiéra 1. dílu 27. 11. 2019 (ČRo Plus, 20:00 h.; 28 min.); 2. dílu 4. 12. 2019 (ČRo Plus, 20:00 h.); 4. dílu 18. 12. 2019 (ČRo Plus, 20:00 h); 5. dílu 1. 1. 2020 (ČRo Plus, 20:30 h.), 7. dílu 15. 1. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.); 8. dílu 22. 1. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.); 9. dílu 29. 1. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Repríza 1. dílu 1. 12. 2019 (ČRo Plus, 13:34 h.); 6. dílu 12. 1. 2020 (ČRo Plus, 13:34 h.); 1. dílu 8. 1. 2023 (ČRo Plus, 14:34 h.) k 90. narozeninám Viléma Prečana.

Obsah: 1. Příběh Viléma Prečana a jeho ženy. Osudy historika Viléma Prečana, zakladatele exilového Československého dokumentačního střediska. –

2. Cestou k altánu – čili na co všechno se dá přijít během procházky starou pražskou botanickou zahradou? Druhá část desetidílného cyklu „Můj konec starých časů“ je věnovaná Tobiáši Jirousovi – básníkovi, prozaikovi, herci a hudebníkovi. –

3. Systematik. Příběh disidenta, vydavatele časopisu Vokno a později důstojníka BIS Františka Stárka v sobě zahrnuje všechny možné paradoxy listopadového zlomu v roce 1989. Člověk, který byl ještě před několika měsíci politickým vězněm, se běhěm několika měsíců stává šéfem těch, kteří ho dřív pronásledovali. O dvou stranách jedné barikády. –

4. Eda Kriseová. Čtvrtá část dokumentárního cyklu „Můj konec starých časů“ sleduje osudy disidentky a spisovatelky Edy Kriseové. Přelom osmdesátých a devadesátých let ona sama označuje za „hvězdnou dobu našich životů“. –

5. Byli jsme vlastně všichni amatéři a náš první půlrok na Hradě byl v podstatě zázrakem a improvizací, kterou nejde opakovat. Michael Žantovský vzpomíná na přelomovou dobu konce 80. a začátku 90. let. –

6. Zátiší s dr. Benešem – tak se jmenuje další část dokumentárního cyklu „Můj konec starých časů – tentokrát se vypravíme do Slavonic za bývalým disidentem, dnes galeristou, fotografem a také vídeňským občanem Abbé Libánským.

7. Josef Kordík – bývalý disident, katolický kněz, správce farnosti v Železnici u Jičína. V roce 1989 se živil už několik let manuálně jako truhlář – o tzv. státní souhlas totiž přišel už v první polovině 80. let . Kordík ovšem byl neposlušným za všech režimů, i toho demokratického po roce 1989. Například je jednoznačně toho názoru, že politika patří do kostela. Další část cyklu Můj konec starých časů natočili Ivana Chmel Denčevová a Jan Sedmidubský.

8. Jan Kalvoda. V cyklu dokumentů „Můj konec starých časů“ vám dnes představíme Jana Kalvodu. V letech po revoluci jedním z nejvýraznějších stranických šéfů a ministrů v české politice. Svůj vztah k politice charakterizoval i v předmluvě ke vzpomínkám svého strýce, Vladimíra Ležáka Borina: Politika je lecčím, ale rozhodně není jen tím, co nám druzí dovolí. Dokument s názvem „Nejen to, co nám druzí dovolí“ natočili Ivana Chmel Denčevová a Jan Sedmidubský.

9. Odmítám se nechat škatulkovat – to říká protagonista dnešního dokumentu z cyklu „Můj konec starých časů“. Pražský kavárník Martin Kotas patřil v roce 1989 jako šestnáctiletý k nejmladší generaci stávkujících středoškoláků. Jak se na polistopadovou cestu dívá po třiceti letech, zaznamenali dokumentaristé Ivana Chmel Denčevová a Jan Sedmidubský.

Lit.: Chmel Denčevová, Ivana – Sedmidubský, Jan: Můj konec starých časů: Po každém převratu se čeká, že z lidí budou andělé, vzpomíná historik Prečan. In web ČRo Plus, 27. listopad 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pražský dejvický byt, kde žije historik Vilém Prečan se svou manželkou Helenou, je typickým bytem vědce a badatele, který pracuje s historickými dokumenty. Pracovna s knihami v policích až po strop a zásuvky plné nejrůznějších historických dokumentů, stejně tak i počítač.

Unikátní jsou deníky, které jsou nejen osobními záznamy Viléma Prečana, ale také dokumentem o tehdejším dění, době a lidech. (more…)

V říjnu roku 1971 došlo v Praze k přepadení a okradení věhlasného numismatika. Případ vzbudil značnou pozornost i v zahraničí, protože oloupený měl sbírku značné hodnoty. Podaří se vypátrat pachatele? Poslouchejte 149. díl Historie českého zločinu, který podle skutečnosti sepsal Emil Hruška. Režie Jaroslav Kodeš. Hudební spolupráce Petr Šplíchal. Autorka projektu Bronislava Janečková.

Účinkují Otakar Brousek II., Petr Havlíček, Libor Vacek, Ondřej Lechnýř, Martin Matejka, Ján Bavala, Filip Kaňkovský, Marek Kuta, Simona Vrbická.

Natočeno 2019. Premiéra 27. 11. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Lit.: Duchková, Anna – Hruška, Emil: Velká numismatická loupež. In web ČRo 2 Praha, 27. listopad 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V říjnu roku 1971 došlo v Praze k přepadení a okradení věhlasného numismatika. Případ vzbudil značnou pozornost i v zahraničí, protože oloupený měl sbírku značné hodnoty.

„Do pusy mi nacpali můj noční čepec, hlavu mi ovázali noční košilí a svázali mě prádelní šňůrou z koupelny. Pak mě odvlekli do kuchyně, praštili do hlavy a povalili na kanape. Slyšel jsem, jak vedle otvírají skříně a zásuvky…“ popsal přepadení, ke kterému došlo v neděli 3. října 1971, numizmatik Štěpán Fiala.

Z jeho bytu si dva slovensky mluvící lupiči odnesli část jeho cenné sbírky včetně mincí velmi vzácné takzvané kremnické ražby v celkové hodnotě půl milionu korun, k tomu navíc 32 tisíc v hotovosti a troje stříbrné kapesní hodinky. (…)

Hostem je Martin Kolovratník z hnutí ANO, předseda sněmovního podvýboru pro dopravu. Zjednodušit a urychlit přípravy dálničních staveb má novela takzvaného liniového zákona, kterou v pondělí schválila vláda. Je to krok správným směrem? Bude mít stát na dopravní stavby dost peněz? A kdy se u nás dočkáme skutečně vysokorychlostní železnice? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2019. Premiéra 27. 11. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.; 22 min.).

Lit.: Pancíř, Tomáš – Havel, Prokop: 21 kilometrů dálnic v příštím roce? Stavba dálnice není rodinný domek, vysvětluje Martin Kolovratník z hnutí ANO. In web ČRo 1 Radiožurnál,  27. listopad 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Příští rok chce stát otevřít 21 kilometrů nových dálnic. To je o třetinu méně než v letošním roce. Je to dobrá vizitka vlády? „Není to žádná sláva,“ shrnuje v rozhovoru s Tomášem Pancířem Martin Kolovratník z hnutí ANO, předseda sněmovního podvýboru pro dopravu. 

„Kdyby šlo o 100 kilometrů dálnic ročně, bylo by tempo mnohem uspokojivější. Není to ale vina mých kolegů, proces přípravy každého kilometru dálnice zkrátka zabere čas. Není to rodinný domek,“ vysvětluje.

Urychlit stavbu nových dálnic teď má novela takzvaného liniového zákona, kterou v pondělí schválila vláda. „V dnešní době je průměrná délka přípravy stavby deset až dvanáct let, u staveb, které letos začínají, jsme na devíti letech. A pokud bude tato novela schválena, tak se dostaneme na šest let,“ počítá Martin Kolovratník. (…)

Polská literární scéna přináší další jméno hodné pozornosti. Mladá spisovatelka a filmová režisérka Marta Dzido (1981) letos získala za svůj román Frajda (česky Slast) Cenu EU za literaturu. V rodné zemi je známá také jako autorka dokumentárních filmů s tematikou emancipace žen v Polsku. Marta Dzido ve svém oceněném textu Slast, který vznikal na stipendiu v Praze nepatetickým jazykem evokuje tělesnost i fyzický prožitek lásky způsobem, který nemá v české kontextu obdoby. Rozhovor natočený během Bardzo fajného festivalu polské kultury v Praze vedla Petra Kultová. Hudbu vybírá a živě ve studiu komentuje Ondřej Bambas.

Natočeno 2019. Premiéra 27. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.; 37 min.).

Lit.: Kultová, Petra: V Polsku mi chyběla radostná literatura, říká spisovatelka Marta Dzido, vyznamenaná Cenou EU za literaturu. In web ČRo 3 Vltava, 4. prosinec 2019 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Polská spisovatelka a dokumentaristka Marta Dzido získala se svou novelou Slast letos v říjnu Cenu Evropské unie za literaturu. Kniha vznikala v jarem probuzené Praze a je to na ní znát.

Z břevnovského literárního domku z výhledem do sadu si před pár dny odskočila Marta Dzido do Prahy na besedu k oceněné knize. Slast nás zavádí do Varšavy 90. let a formou intimního milostného rozhovoru nám představuje příběh dvou mladých lidí, kteří nedokáží být spolu, ale ani bez sebe. „Je to generační výpověď, ale i univerzální příběh o dospívání a velmi krátkém období bezstarostné svobody, což si v tu chvíli málokdo uvědomuje. Později nám začíná chybět čas na vlastní prožitky a emoce,“ přibližuje autorka. (…)

Jak se v Martině tvorbě prolíná literární a filmový jazyk? Jak se překladatelka Anna Plasová popasovala s erotickými pasážemi v knize nebo co si Poláci myslí o feminismu? Poslechněte si celé ArtCafé i s ukázkou ze Slasti a včetně hudby podle výběru Ondry Bambase. Rozhovor s Martou Dzido tlumočila Lucie Zakopalová.

Žadatelé o azyl z řad čínských křesťanů před českými soudy vyhrávají. Průlom přinesly verdikty Nejvyššího správního soudu. Co vytýkají ministerstvu vnitra a krajským soudům? Dostanou Číňané azyl anebo ne? A jak se jim tu žije? Připravila Lucie Vopálenská.

Natočeno 2019. Premiéra 27. 11. 2019 (ČRo Plus, 14:33 h.). K poslechu zde.

Diskusní pořad, dnes na téma vypínání vysílačů DVB-T. Host Lukáš Polák, editor webu Českého rozhlasu Digitální rádio. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2019. Premiéra 27. 11. 2019 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Francouzský film Portrét dívky v plamenech. Recenze filmů a klíčová témata současné kinematografie v diskusi. Připravili Pavel Sladký a Šárka Gmiterková.

Natočeno 2019. Premiéra 27. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.). Repríza 27. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin).

Hostem je historička umění a příbuzná TGM Charlotta Kotíková. Moderuje Eva Kézrová.

Natočeno 2019. Premiéra 27. 11. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Luptáková, Věra – Kézrová, Eva: Chtěla bych absolutně nezávislé a otevřené vyšetřování smrti Jana Masaryka, přeje si praneteř Charlotta Kotíková. In web ČRo Plus, 27. listopad 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Státní zástupce po 16 letech znovu, už popáté, otevře vyšetřování nevyjasněné smrti poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka. Jeho praneteř, a tak i pravnučka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka (TGM) Charlotta Kotíková v Interview Plus říká, že se pokusí být vyšetřovatelům nápomocná.

„Kdyby se to vyjasnilo, tak by to bylo ohromné. Vidím to jako pozitivní krok,“ říká Kotíková.

Chtěla by, „aby se teď využily všechny zdroje, bez ohledu na to, komu pomohou, nebo nepomohou. Je otázka, jakým způsobem bude vyšetřování vedeno, jestli bude absolutně nezávislé a otevřené. To je moje velká otázka. Další pak, jak se s výsledky a odpověďmi bude dál zacházet,“ dodává. (more…)

Jiří Weigl, výkonný ředitel Institutu Václava Klause a bývalý kancléř. Pevný konzervativec, který soudí, že demokracie je postupně nahrazována globálním vládnutím samozvaných elit. Kdo s tím nesouhlasí či má odvahu protestovat, je okřikován a umlčován, říká. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2019. Premiéra 27. 11. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Tachecí, Barbora – Tesařová, Kateřina: Představa, že se o směřování země a složení vlády má rozhodovat na ulici, je špatně, říká Jiří Weigl. In web ČRo Plus, 27. listopad 2019 (článek+  nahrávka k poslechu). – Cit.: Ekonom Jiří Weigl, který stojí po boku Václava Klause už řadu let, teď jako ředitel jeho Institutu, vyjádřil z pohledu konzervativce znepokojení nad polarizací společnosti.

„Spolek Milion chvilek pro demokracii je zhoubným jevem a parlamentní demokracie před ním musí být chráněna,“ řekl Václav Klaus. Co si o tom myslí Weigl?

„Nepoužil bych zřejmě stejná slova, ale fenomén Milionu chvilek a demonstrací, které svolal, jsou pro mě velmi znepokojivým jevem, protože jsou důkazem toho, jak velmi hluboce se rozestupuje propast v naší společnosti,“ odpovídá.

Skutečnost, že se čtvrt milionu lidí neváhá vydat na Letenskou pláň a dát najevo, že je velmi znepokojena s poměry v situaci, kdy na druhé straně ti, proti kterým protestují, vedou žebříčky popularity a mají podporu voličů, prý ukazuje polarizaci společnosti. „Mám obavy, jak bude demokracie dále fungovat.“ (…)