Jiří Suk. Četba na pokračování. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize. Připravila Martina Toušková. Dramaturg Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava. Zvuková spolupráce Ondřej Franěk.
Účinkují Apolena Veldová, Michal Štěrba a Ivan Řezáč.
Nastudovala Plzeň v roce 2019. Premiéra 4. – 18. 11. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha. Repríza 1. dílu 14. 11. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. Na vlně a pod vlnou masových demonstrací – 2. Jak se rodila strategie Občanského fóra – 3. Hledání vlastní totožnosti – 4. Václav Havel v roce 1989 – mezi nezávislým intelektuálem a politikem – 5. Václav Havel jako ústřední postava Občanského fóra a lidé kolem něj – 6. Hledání ministerských kandidátů do české i federální vlády – 7. Vyjednávání s premiérem Adamcem pokračuje – 8. První dopis Adamcovi – 9. Druhý dopis premiérovi – 10. Ke kulatému stolu – 11. Kdo by měl být československým prezidentem – 12. Havel a Dubček, dva kandidáti na prezidentský úřad – 13. Komunisté prosazují přímou volbu prezidenta – 14. Pragmatický komunista Marián Čalfa – 15. Václav Havel a odvrácená tvář politiky.
Lit.: Toušková, Martina: Revoluce, kterou málokdo čekal. In Týdeník Rozhlas 45/2019 (článek).
Lit.: Toušková, Martina: SERIÁL. Jiří Suk: Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize. In web ČRo Plus, 4. listopad 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Mým cílem byla vyváženost. Přál jsem si, aby vědecká systematičnost nezadusila lidský (leckde až „příliš lidský“) rozměr dění,“ píše v úvodu své knihy historik Jiří Suk. A to se podařilo. I hlavní nebo vedlejší hrdinové takzvané sametové revoluce jsou v jeho textu jenom lidé se svými názory, představami, ambicemi a emocemi.
„Pamatuji se, jak se v jednu chvíli dole v prostorách Laterny chodilo po špičkách a říkalo se: ‚Tiše, on tam sedí s Havlem už třetí hodinu a pláče… Nikdo tam nesmí!‘“ Takhle se třeba pokusil vyjádřit pohnutou atmosféru na první schůzce prezidentských rivalů Alexandra Dubčeka a Václava Havla Petr Pithart.
Jiří Suk měl především díky videím a magnetofonovým páskům možnost sledovat drama doby, kdy u nás pukaly ledy, takřka z bezprostřední blízkosti, někdy i hodinu po hodině. Audiovizuální prameny spolu s těmi tradičnějšími písemnými mu poskytly poměrně širokou databanku názorů a výroků pronesených hlavními účinkujícími někdy v relativním klidu, jindy ve vypjatých situacích.
„Já nevím, jak řídit ministerstvo, je to pro mě úplně cizí resort, je to pro mě skutečně spojené s velkými obtížemi!“ Takhle se například cítila Dagmar Burešová 5. prosince večer, krátce před svým jmenováním ministryní spravedlnosti. (…)