Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

23. 9. 2019

Pro a proti – Greta Thunbergová (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:47

Švédská aktivistka Greta Thunbergová v pondělí vystoupí na klimatickém summitu v newyorském sídle OSN. Proč snahu o zlepšení životního prostředí studentského hnutí Fridays for Future zastiňují debaty o šestnáctileté copaté školačce? A co to vypovídá o nás? Moderuje Veronika Sedláčková.

Hovoří publicista Jaroslav Šonka a bývalý europoslanec Ivo Strejček, který působí v Institutu Václava Klause.

Natočeno 2019. Premiéra 23. 9. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: Čihák, Ondřej – Sedláčková, Veronika: S Gretou přicházejí ti, kteří chtějí zničit náš tradiční svět, tvrdí Strejček z Klausova institutu. In web ČRo Plus, 23. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Páteční stávky za klima se podle odhadů zúčastnily rekordní miliony lidí ve více než 150 zemích světa. Dnes globální studentské hnutí přibližně před rokem odstartovala švédská aktivistka Greta Thunbergová osamoceným bojkotem vyučování. Za to si vysloužila nejen obdiv následovatelů, ale i nevybíravou kritiku odpůrců.

„Debata by se měla vést ne o Gretě, ale o tom, co za ní je,“ vyzývá v pořadu Pro a proti bývalý europoslanec a člen správní rady Institutu Václava Klause Ivo Strejček.

Podle něj je aktivistka jen zneužívaným, nemocným, mladým člověkem. „Za ní je armáda velmi intenzivních a silných byznysových, společenských a politických lobbistů. Greta je jen nevinná tvář nasazená k tomu, aby vše šlo lépe a lépe se to podařilo.“ (more…)

Host Lucie Výborné – Hynek Čermák (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:45

Vypadá jako člověk, kterého nic nerozhází a na kterém nepoznáte, co si právě myslí. Hynek Čermák je ale herec a vyjadřování pocitů musí používat podle potřeby. Kdo ho to naučil? Zachovává si své umění vojenského boje zblízka? A zmýlil se někdy v někom, od koho se mohl hodně naučit? Zeptá se Lucie Výborná.

Natočeno 2019. Premiéra 23. 9. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).

Lit.: Výborná, Lucie – Havel, Prokop: Správný chlap si musí jít za svým, říká herec Hynek Čermák. In web ČRo 1 Radiožurnál, 23. září 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: O co jde ve fotografických aktech Hynka Čermáka? Především o čas, který nelze zastavit. „Umožňuje nám to prožít si okamžik,“ přibližuje herec svou vlastní filozofii. A kdo je podle oblíbeného herce drsňák? Třeba schopnost jít si za svým, nebýt obětí a neříkat jenom „kdyby“. Například rvačku v sauně ve filmu Národní třída natáčeli tři dny, ale i přesto, že to bylo náročné, tak na roli nezanevřel. Na čem Hynek Čermák nyní pracuje a co všechno chystá do budoucna?

Vizitka – Jan Žůrek (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:44

Host Jan Žůrek, divadelní dramaturg, Divadlo na cucky. Moderuje Aleš Spurný. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Připravila Olomouc v roce 2019. Premiéra 23. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 23. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).

Lit.: Spurný, Aleš: Jan Žůrek, divadelní dramaturg, Divadlo na cucky. Moderuje Aleš Spurný. In web ČRo 3 Vltava, 23. září 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Jan Žůrek je divadelní dramaturg a ředitel obecně prospěšné společnosti DW7 provozující olomoucké Divadlo na cucky a pořádající festival Divadelní flóra. Aleš Spurný s ním bude ve Vizitce mluvit o plánech Divadla na cucky pro letošní sezonu i o nových prostorách na Dolním náměstí, kde si divadlo vybudovalo vyhovující prostory s galerií.

Lit.: Slívová, Hana – Spurný, Aleš: Jan Žůrek: Teď a tady. V Divadle na cucky dáváme tvar aktuálním společenským tématům. In web ČRo 3 Vltava, 23. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jako kulturní prostor pro všechny generace, který dokáže rozpumpovat dění v Olomouci – tak vidí tamní Divadlo na cucky jeho ředitel Jan Žůrek. Letos se souborem vstupuje do třetí sezóny ve vyhovujících prostorách a s dramaturgií, jež víc než dřív reflektuje to, čím žije společnost. Do Vizitky si Jana Žůrka pozval Aleš Spurný.

Dva roky sídlí olomoucké Divadlo na cucky v nové budově v samém centru města na Dolním náměstí. Díky vstřícnému majiteli si pronajaté prostory mohlo přetvořit podle svých představ, a tak dnes tato scéna působí spíš jako kulturní centrum: kromě divadla je tu i kavárna, Galerie XY a probíhají tu také různé workshopy, debaty a vzdělávací programy pro malé i starší návštěvníky. Zařadilo se tak po bok brněnské Industry nebo pardubického Divadla 29, které též cílí na širší kulturní komunitu.

„Regionální nezávislá divadla dnes už často nejsou výhradně divadla, ale fungují jako prostor pro nejrůznější kulturní aktivity. U nás to nyní funguje dobře, navíc tento model umožňuje získávání dalších finančních zdrojů a dovoluje mísení umělců z různých oborů i koutů nezávislé scény. Vznikají tak živé kulturní uzly,“ řekl host Vizitky Jan Žůrek, ředitel společnosti DW7, která chod Divadla na cucky zajišťuje po produkční stránce.

Chtěl jsem to dotáhnout k doktorátu

Jan Žůrek nepochází z kulturní rodiny, jeho jméno je však s olomouckou scénou spojené od středoškolských let. Se spolužáky hrál v „revivalové kapele neexistující španělské skupiny“ a později se začal angažovat v divadle. Ve svých představách to dotáhl až na kritika s doktorátem, publikujícího v odborném tisku a aktivně experimentujícího s divadlem.

Realita je ale nakonec jiná: Žůrek na Univerzitě Palackého vystudoval bakalářský obor filozofie – divadelní věda a pak ho naplno pohltil divadelní provoz. Práci dramaturga s důrazem na současné, dříve nikdy neprezentované dramatické texty ovšem vystřídala manažerská a fundraisingová péče o tuto instituci. O dramaturgickou linku se nyní stará společně se slovenskou uměleckou vedoucí Silviou Vollmannovou a společně vstupují do třetí sezony.

Vollmannová zaujala Jana Žůrka svým dokumentárním přístupem k divadlu a také inscenacemi, které v Olomouci externě dělala dříve. Žůrek si pochvaluje, že poslední kusy Opuštěná společnost (na motivy stejnojmenné knihy Erika Taberyho), Opletal a 1993 o rozpadu Československa očima mladých Čechů a Slováků jezdí po festivalech a mají úspěch u publika v Olomouci i dalších českých a slovenských městech.

„Silvia svým příchodem nasadila linku autorského divadla. Režiséry, které si zveme, dostáváme do pozice spoluautorů. Klademe větší důraz na reflexi toho, co se děje teď a tady. Autorská práce je příležitost věci více vtáhnout do místního kontextu,“ míní Žůrek.

S aktuální poetikou Divadla na cucky se může setkat i pražské publikum, ve čtvrtek 26. října přijede Opuštěná společnost na festival Next Wave do Divadla X10.

Jakým způsobem se Jan Žůrek snaží do Olomouce dostat zahraniční soubory a co obnáší práce pro Asociaci nezávislých divadel? Poslechněte si celou Vizitku.

Blízká setkání – David Netuka (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:40

Host: neurochirurg David Netuka. Moderuje Tereza Kostková. David Netuka je další z excelentních odborníků na lidský mozek. Má za sebou 3,5 tis operacií Je každý nový zákrok výlet do neznáma? Konají se v lékařství zázraky? Kterou část mozku má nejraději? A jak se daří jeho nervové soustavě?

Natočeno 2019. Premiéra 23. 9. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).

Lit.: Kostková, Tereza – Horálková, Elena: To, co nám lidi povídají při operaci mozku, by mohlo občas zajímat policii, usmívá se neurochirurg. In web ČRo 2 Praha, 23. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je nejmladším jmenovaným profesorem v neurochirurgickém oboru u nás. Má za sebou už kolem čtyř tisíc operací mozku, včetně těch, které se provádějí při plném vědomí.

„Provádíme je, pokud jsme přesvědčeni, že musíme monitorovat některé funkce. Pacient je celou dobu vzbuzený a můžeme s ním komunikovat,“ osvětlil průběh celého zásahu David Netuka v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou a dodal, že nejtěžší je přesvědčit pacienta, že nebude cítit bolest. „Po vysvětlení proč a jak to děláme, to 95 % lidí zvládne bez problémů.“

Lidé se prý často při operaci mozku rozpovídají. „Nemáme na to velkou studii, ale je to pravda. Povídají nám občas věci ze soukromí, ze zaměstnání, občas se dozvídáme i zajímavé věci z jejich obchodního života. V nadsázce říkám, že Policie ČR by to možná ráda využívala, ale můžu uklidnit naše pacienty, že to zůstává tzv. na sále,“ ujistil specialista.

Dá se nádor mozku způsobit úrazem, životním stylem či přetěžováním mozku? Je možná prevence? Dokáže operatéry něco překvapit? Změnilo se chování pacientů? Jaké jsou jeho rodinné kořeny?

Noční Mikrofórum – Vladimír Mulač (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:33

Host MUDr. Vladimír Mulač, gynekolog. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Tereza Boučková.

Natočeno 2019. Premiéra 22. 9. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:30 h). Repríza 5. 4. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Hovory Plus – Jiří Ignác Laňka (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:31

Hostem Hovorů je Jiří Ignác Laňka, šéfinstruktor Útvaru rychlého nasazení Policie České republiky a generální prefekt Křesťanské policejní asociace. Mluvit bude o možnosti poskytovat duchovní službu pro policisty a také o tom, v čem se potkává práce policistů s duchovním rozměrem života. Moderuje Eva Hůlková.

Natočeno 2019. Premiéra 22. 9. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h). K poslechu zde.

Z celé slavné přestavby zbyl nedostatek alkoholu (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:29

Klíčovou otázkou podzimu roku 1989, opakovanou při mnoha příležitostech, bylo: Jak zareaguje Sovětský svaz na rozpad svého impéria? David Hertl prošel desítky hodiny archivních záznamů vysílání Svobodné Evropy z roku 1989 a vybral pro vás ukázky těch nejzajímavějších zpráv o Sovětském svazu z doby před pětadvaceti lety. Uslyší je v pořadu Archiv Plus.

Natočeno 2019. Premiéra 20. 9. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 22. 9. 2019 (ČRo Plus, 14:34 h).

Lit.: Hertl, David: Z celé slavné přestavby zbyl nedostatek alkoholu. I o tom v roce 1989 vysílala Svobodná Evropa. In web ČRo Plus, 20. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V listopadu roku 1989 mysleli aktéři tehdejších politických změn na všechno možné – a pročítáte-li jejich vzpomínky, často se v nich objevuje úvaha „co udělá Moskva“? Že neudělala nic, víme teď. Tehdy bylo všechno jinak.

Když zmlkly rušičky…

Pokud jde o informace o Sovětském svazu, československý občan nebyl roku 1989 odkázán jen na náš rozhlas nebo televizi. Řadu měsíců u nás vysílala sovětská televize a v Praze ze zahrady sovětského velvyslanectví i středovlnný vysílač, přenášející program ruského všesvazového rádia.

Naladit si Hlas Ameriky nebylo složité – a od druhé poloviny 80. let měl už v Sovětském svazu zpravodaje, jehož reportáže byly mimořádně zajímavé. Zkušenějším posluchačům se nabízelo Rádio Svobodná Evropa. V roce 1989 byl jeho poslech daleko jednodušší než desetiletí předtím, vždyť Svobodná Evropa patřila k nejdéle rušenému rozhlasovému vysílání.

I tady ale sehrál roli nedostatek peněz: v pátek 16. prosince 1988 v 16 hodin rušičky zmlkly. V železné oponě se tak udělala díra. Lidé v Československu si mohli naladit nejen Karla Kryla, ale především Události a názory a mnoho dalších pořadů. A konečně se dozvědět, jak to v Sovětském svazu vypadá…

Tvářit se jako velmoc

Koncem 80. let byl Sovětský svaz v těžké krizi. Zemi vyčerpávaly vysoké náklady na zbrojení; sovětská armáda přitom prchala počátkem roku 1989 z Afghánistánu jako poražená a sovětské zbraně nedokázaly zabránit ani tomu, aby v červnu 1987 19letý západoněmecký pilot Mathias Rust nepřeletěl bez povolení v malém letadle z Helsinek až do centra Moskvy.

Situaci na sovětském venkově nejlépe charakterizovala zpráva jednoho západního novináře, podle kterého vesnické obchody nabízely koncem 80. let jen chléb, vodku a portrét generálního tajemníka. Sovětský obr tak skutečně stál na hliněných nohách, jakkoli se snažil přesvědčovat celý svět, že je velmocí.

Sovětský svaz před světem prezentoval především údajnou touhu socialistických zemí žít v míru – skutečnost ale byla jiná: Hladová velmoc neměla na pokračování dlouholetých závodů ve zbrojení peníze.

Vyklízení pozic

Tempo změn v roce 1989 bylo ohromující. Důkazem může být zpravodajství Svobodné Evropy z 18. prosince 1989, ve kterém se rozebírala tisková konference Michaila Gorbačova, který řekl, že vystoupení NDR z Rady vzájemné hospodářské pomoci je věcí, „na kterou Sovětský svaz není připraven.“

O dva dny později Gorbačov prohlásil, že „NDR je svrchovaný demokratický stát a může o sobě rozhodovat sám.“ Jenže konec roku 1989 je také dobou, kdy se začíná pomalu hroutit i moc samotného Michaila Gorbačova. Události, které sám uvedl do pohybu, nabraly daleko větší razanci, než si patrně sám dokázal připustit.

Zatímco neustále cestoval se svým ministrem zahraničí Eduardem Ševardnadzem do zahraničí a společně se stali jakousi „mediální tváří přestavby“ pro celý svět, doma komunistická strana vyklízela jednu pozici za druhou.

Má se komunista klanět papeži…?

Už v prosinci 1989 se začalo zcela vážně hovořit o tom, že komunistická strana se musí v Sovětském svazu vzdát ústavně zakotvené „vedoucí úlohy“, současně s tím začala debata na téma, zda a jak mohou svazové republiky opustit federaci a osamostatnit se (směr a tempo diskuse určovaly baltské státy, násilně připojené k SSSR Stalinem).

Americký časopis Time sice koncem prosince označil Gorbačova za Muže roku 1989, krátce předtím jej ale na politbyru v Moskvě zaskočili skalní komunisté otázkou, zda je vhodné, aby se komunistický vůdce klaněl papeži… (Šlo o reakci na Gorbačovovo setkání s Janem Pavlem II.)

A ani nepřekvapí, že 2. ledna 1990 vyšli obyvatelé mnoha sovětských měst do ulic, aby protestovali, že při tradičních oslavách Vánoc a Nového roku byl nedostatek alkoholu…

Host Radiožurnálu – Ivana Korolová (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:24

Jít za svým snem je krásné, ale jak to jde dohromady s realitou? Ivana Korolová je herečka a dabérka, která dává český hlas Líze Simpsonové. Jak se žije generaci herců a hereček, kteří si musejí živobytí leckdy tvrdě zasloužit? Nakolik je řemeslo a umění dnes v branži skutečně ceněno? A kdy se dostavuje odměna a pocit, kvůli kterému do toho člověk šel? Zeptá se Patricie Strouhalová.

Natočeno 2019. Premiéra 22. 9. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Lit.: Havel, Prokop – Strouhalová, Patricie: Nechci žít svůj život přes telefon, přiznává herečka Korolová, která dabuje Lízu Simpsonovou. In web ČRo 1 Radiožurnál, 22. září 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Četníci z Luhačovic, pohádka Na vlásku nebo český hlas Lízy Simpsonové. Ivana Korolová ale není jen herečka, ale i zpěvačka, která vydává desku. „To vychází ze mě úplně nejvíc, jinak vše hraju,“ přiznává. Dabing dnes podle ní nelze nijak podceňovat – spousta lidí nechce číst titulky ani poslouchat angličtinu, ale u televize relaxovat. A sociální sítě? Ty ráda používá, ale nikoliv „přeaktivně“ – nechce se každou hodinu někde s někým fotit a žít život přes telefon.

Česká dabingová škola (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:20

Pořad k 25. výročí Cen Františka Filipovského za dabing. Připravil Ondřej Kepka. Spolupráce Petr Šplíchal, Radek Veselý a Hana Vrbová.

Hovoří Jan Přeučil, Marie Drahokoupilová, Tereza Bebarová, Ilona Svobodová, Jiří Klem a další.

Natočeno 2019. Premiéra 22. 9. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Lit.: Kepka, Ondřej: Česká dabingová škola. Známí režiséři, herci a překladatelé se zamýšlejí nad jedním fenoménem. In web ČRo 2 Praha, 22. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je dabing umění, anebo jenom řemeslo? Čím to je, že u nás získal takové renomé? Proč nedaboval třeba Vladimír Menšík nebo Josef Kemr? A kdo je Anna Kareninová, která je podepsaná skoro pod každým filmem? Speciál k 25. výročí udílení Cen Františka Filipovského.

V začátcích to bylo tak, že nám film promítli a potom se po smyčkách zkoušelo. Režisér dbal nejenom na to, aby to přesně sedělo, ale abysme měli dobrý herecký výraz. A když se mu nějaký herec nezdál, snažil se, abychom my byli lepší než ten, kdo v tom filmu hrál. Jeden film se dělal pět dopolední. Marie Drahokoupilová, herečka a režisérka

Autor vyzpovídal Jana Přeučila, Terezu Bebarovou, Ilonu Svobodovou, letos oceněného Jiřího Klema a další. V pořadu uslyšíte i ukázky z předávání cen z minulých let, archivní záznamy se slavných českých dabingů a známou filmovou hudbu. Zazní i ukázka z rozhlasové hry Let do nebezpečí.

Knižní pól – Martin Nodl (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:16

Ze své knihovny vybírá historik a nakladatelský redaktor Martin Nodl. Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Připravila Blanka Stárková.

Natočeno 2019. Premiéra 22. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.). Repríza 23. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 22.30 h.); 27. 6. 2020 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress