Hostem je ústavní právník Jan Kysela. Proč a jak upravuje česká ústava abolici, tedy možnost prezidenta zastavit trestní stíhání? Není taková pravomoc hlavy státu přežitkem? A je načase uvažovat o zásadnější úpravě a zpřesnění české ústavy? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2019. Premiéra 23. 9. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:05 h.).
Petr Voldán. Glosa.
Připravil ČRo Hradec Králové v roce 2019. Premiéra 23. 9. 2019 (ČRo Hradec Králové, 2 min.) v cyklu Glosa dne.
Lit.: Baják, Milan – Voldán, Petr: Petr Voldán: Ve vlastní pasti. In web ČRo Hradec Králové, 23. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Titulek dnešní glosy připomíná, že občas sami sebe až přílišnou, na první pohled prospěšnou aktivitou, dostaneme do potíží, které jsme na počátku poněkud podcenili. Jednomu příkladu z oboru telekomunikací je věnována právě glosa Petra Voldána.
Kolik jen pocuchaných nervů je za problémy s pokrytím celé republiky kvalitní sítí, umožňující jak využívat přednosti mobilních telefonů, tak výhod internetu. A jsou stále místa, světe div se v době vysoce rozvinutých kosmických technologií, optických a jiných propojení – kde se zkrátka pořádně nedovoláte, natož abyste si pomohli internetem. Nejde přitom jen o zapadlé kouty v horách nebo záhadně nedostupné lokality, která operátoři nějak opomíjejí. Slavné to není s telefony ve vlacích, včetně hlavních tratí, kde stabilita signálu kolísá jako křivka EKG a podobně se vleče vstup moderní komunikace i do metra.
(more…)
Jan Němec. Ranní úvaha.
Natočeno 2019. Premiéra 23. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 7:00 h.; 4 min.).
Lit.: Němec, Jan: Jan Němec: Tělo řeči a řeč těla. In web ČRo 3 Vltava, 23. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Letos v květnu Prahu navštívili dva držitelé Nobelovy ceny, Peruánec Mario Vargas Llosa a Němka s rumunskými kořeny Herta Müllerová.
Teď v říjnu pro změnu přijedou dva držitelé Pulitzera: Američan s dominikánskými kořeny Junot Díaz a také Michael Cunningham. Díky veletrhu Svět knihy a Festivalu spisovatelů Praha jsou v Česku světoví autoři přítomni nejen svými texty, ale občas také fyzicky. Příslušná marketingová oddělení jednotlivých nakladatelství z toho samozřejmě těží, ale jde o více než jen o tváře, které zvyšují prodejnost.
Zatímco smysl autogramiád mi vždy unikal – ty fronty! ten fetiš podpisu! – autorská čtení mě naopak už dlouho zajímají. Má to více důvodů, ale ten hlavní se asi týká toho – jak to říct? -, že autorské čtení k sobě navrací tělo a slovo. A tím, že je k sobě navrací, vytváří mezi nimi vztah. (more…)
Když lékař rodičům sdělí těžkou diagnózu jejich dítěte, jeho práce tím končí. Těžký příběh rodičů tím však často začíná. Má smysl doufat v zázraky medicíny? A proč potřebujeme špatné zprávy slyšet víckrát? Poslechněte si Diagnózu F s Petrou Tomalovou.
Natočeno 2019. Premiéra 23. 9. 2019 (ČRo Rádio Wave, 18 min.).
Lit.: Paulik Lichková, Adéla: O rodinách s těžce nemocnými dětmi: Naděje musí být reálná, jinak ztrácí smysl. In web ČRo Radio Wave, 23. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S těžkými diagnózami se potýkají všichni. Staří, mladí, dospělí i děti. Když má ale dítě nevyléčitelnou nemoc a rodičům nezbývá než doprovázet jej k blížícímu se konci, je to pro ně obrovská zátěž. Může ji něco zmírnit? Má vůbec někdo čas na rodiče těžce nemocných dětí? O tom mluvila v Diagnóze F Petra Tomalová z Centra provázení.
„Pro lékaře je důležitý dětský pacient, jsou na to špičkově vybaveni, neustále se vzdělávají, ale není tam nikdo, kdo by se staral o rodiče, když se dozvídají nějakou zásadní diagnózu svého dítěte,“ říká Petra Tomalová. Centra provázení proto působí právě na dětských klinikách několika nemocnic, aby byli jejich pracovníci k dispozici hned na začátku příběhu – při sdělení diagnózy nebo těsně po něm. Emoce, se kterou pracují nejčastěji, je strach. „Rodiče se bojí o své dítě, o rodinu, jak to zvládnou, a také o širší okolí, jak přijmou tu diagnózu,“ popisuje komplikovanou situaci poradkyně. (more…)
Karel Häring napsal a přečetl o fotbale nespočet článků. Jeho zkušenost i inspirace v zahraničí ho přivedla k myšlence fotbalového čtvrtletníku Football Club. Dlouhá léta dělal sportovního novináře, později s dalšími kolegy spoluzaložil čtvrtletník Football Club. Inspirovali se zahraničními magazíny – dlouhé texty, které jdou do hloubky a které by v mainstreamových médiích nedostali takový prostor. A jak sám říká, ohlasy jsou přiznivé. Připravil Štěpán Pokorný.
Natočeno 2019. Premiéra 21. 9. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 23:05 h.). K poslechu zde.
Leo Pavlát.
Natočeno 2019. Premiéra 22. 9. 2019 (ČRo Regiony, 3 min).
Lit.: Pavlát, Leo: Zamyšlení Leo Pavláta: Před 75 lety byli zavražděni významní čeští židovští umělci. In web ČRo Regiony, 22. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jedenatřicet dní mezi 28. zářím a 28. říjnem 1944 není zpravidla zvlášť připomínáno. Ale byly to právě tyto dny před 75 lety, které zásadně ochudily českou kulturu.
Antisemitismus obecně označuje nepřátelství nebo předpojatost vůči Židům ať již jsou vyjádřeny slovem, písmem nebo násilně. Termín sám zdomácněl v poslední třetině 19. století, kdy se již Židé v nejrozvinutějších evropských zemích těšili občanské rovnoprávnosti. Mnozí této příležitosti dokázali využít. Zdaleka ne všichni byli Rothschildové, ale zejména v Německu, Francii a Rakousko-Uhersku se někteří plně emancipovaní Židé dokázali prosadit v průmyslu, obchodu i umění. Německý novinář a protižidovský aktivista Wilhelm Marr byl pak v roce 1879 prvním, kdo ve snaze stigmatizovat židovskou populaci použil termín antisemitismus. (more…)
Připravili a hovoří Jindřich Bálek, Daniel Jäger a Dita Hradecká. Aktuální témata hudebního života u nás a v zahraničí.
Natočeno 2019. Premiéra 23. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.).
Hostem Interview Kateřina Valachová. Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2019. Premiéra 23. 9. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Luptáková, Věra – Rozsypal, Michael: Nejsem z prezidentova „co by, kdyby“ vůbec šťastná, komentuje Valachová výroky o abolici. In web ČRo Plus, 23. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pokud by nejvyšší stání zástupce Pavel Zeman obnovil trestní stíhání aktérů kauzy Čapí hnízdo, udělí prezident premiérovi abolici. Poslankyně a předsedkyně stálé parlamentní komise pro Ústavu ČR Kateřina Valachová (ČSSD) tvrdí, že mluvit o tom, co by bylo kdyby, je chyba.
„Těžko prezidentovi republiky Miloši Zemanovi vyčítat, že řekne, že má na něco právo z ústavy. On to může udělat i vůči komukoli jinému. Řekl, co by, kdyby, ale všichni ústavní činitelé, včetně prezidenta, by takové co by, kdyby neměli lidem vyprávět, ale jednat, až když to skutečně nastane,“ říká v Interview Plus Vlachová.
Prý nemá vůbec žádný smysl se nějak strachovat o to, „co by, kdyby“, ale spíš lidi uklidňovat. V dalším rozhovoru (pro Blesk) šel prezident ve svých úvahách ještě dál a prohlásil, že bude jen na premiérovi Andreji Babišovi (ANO), jestli by případnou milost vůbec přijal.
Kryštof Kozák, vedoucí Katedry severoamerických studií FSV UK. Ve svém kurzu na fakultě chtěl dát prostor bývalému šéfovi ku klux klanu Davidu Dukovi. Rektor to zatrhl, ale haló z toho tehdy před deseti lety bylo. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2019. Premiéra 23. 9. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Tesařová, Kateřina – Tachecí, Barbora: Černobílé vidění světa je snaha o to, zjednodušit si v něm orientaci, říká amerikanista Kozák. In web ČRo Plus, 23. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kryštof Kozák působí jako zástupce vedoucího Katedry severoamerických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Stejně jako své studenty vtahuje do aktuální problematiky USA a souvislostí i čtenáře čerstvě vydané publikace České probuzení z amerického snu.
„Měli bychom se na Spojené státy dívat ne tak, že je tam všechno buď nejlepší, nebo naopak nejhorší, ale vidět tu, z mého pohledu, nádhernou a inspirativní různorodost názorů a debat, které tam probíhají,“ říká.
Odborník přitom upozorňuje na podobnost témat, o kterých se ve Spojených státech vedou spory. Jako příklad uvádí otázku zdravotnictví a školství. Je tedy možné se poučit. Odmítá také vidět Ameriku jako monolit.
„V USA existují dramatické regionální rozdíly. Také společnost je velmi rozdělená,“ poznamenává Kozák a upozorňuje na to, jak silně polarizuje společnost osoba amerického prezidenta,a to i v Čechách. A překvapivě dokládá, že Donalda Trumpa není možné pokládat za politika s pravicovým pohledem na ekonomiku. (more…)
Jan Gogola je divadelní, televizní a filmový dramaturg a profesor Divadelní fakulty JAMU. Podílel se na tvorbě 45 hraných filmů a několika televizních seriálů i filmů animovaných a dokumentárních. Pracoval jako dramaturg Slováckého divadla, Filmového studia Zlín (Gottwaldov), Filmového studia Barrandov a Krátkého filmu Praha. Jeho životopisné vyprávění pro rozhlas připravila Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Připravilo Brno v roce 2019. Premiéra 23. – 27. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Býti dramaturgem. Osudy Jana Gogoly. In web ČRo 3 Vltava, 23. září 2019 (článek). – Cit.: „Jsem válečné dítě. V roce 1944 jsem se narodil slovenskému otci a moravské máti v Uherském Hradišti,“ začíná své životopisné vyprávění Jan Gogola. Jako divadelní, televizní a filmový dramaturg je reprezentantem chronicky nedoceňované profese. Je také pedagogem dramaturgie, v roce 2011 byl jmenován profesorem Divadelní fakulty JAMU v Brně, kde donedávna vedl Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. Poslechněte si jeho Osudy.
Za svůj život se Jan Gogola podílel na tvorbě 45 hraných filmů a několika televizních seriálů i filmů animovaných a dokumentárních. Pracoval jako dramaturg Slováckého divadla, Filmového studia Zlín (Gottwaldov), Filmového studia Barrandov a Krátkého filmu Praha. (more…)
Powered by WordPress