Hostem je zvěrolékař Alexandr Skácel. Kromě běžných veterinárních zákroků se zabývá také psychologií zvířat. Kdy se pro zvíře stává návštěva veterináře traumatem? Jaký vliv mají rodinné hádky na psychický stav psa nebo kočky? A může být spouštěčem stresu u zvířat nevhodná strava? Moderuje Michaela van Erne.
Natočeno 2019. Premiéra 31. 8. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 23:05 h.).
Koláž z básnických textů Jiřího Ortena. Režie Hana Kofránková.
Účinkují Jiří Ornest, Pavel Soukup a Rudolf Kvíz.
Repríza 31. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.; 13 min) v cyklu Svět poezie.
Lit.: Gojda, Petr: Pro všechno na světě. Koláž z básnických textů Jiřího Ortena. In web ČRo 3 Vltava, 31. srpen 2019 (článek). – Cit.: Koláž z básnických textů Jiřího Ortena připravená při příležitosti 100. výročí jeho narození. Účinkují Jiří Ornest, Pavel Soukup a Rudolf Kvíz. (…)
Krátký medalion představuje osobnost Jiřího Ortena, následuje výbor z jeho poezie ze sbírek i sešitů v tísnivé kompozici, ve které se střídají všichni tři interpreti. Například ve chvíli, kdy informace o protektorátních omezeních pronikají mezi verše Zimní procházky křížem krážem:
Tak spí vítr za bezvětří,
jak by mrtev byl,
ale větve, ruce vichru,
bijí prostor, v němž je prázdno,
opuštěné dno,
pláčí, ale není slyšet
jejich kvílení. (…)
Pásmo z tajemných zaříkání a příběhů z Vysočiny, které napsal i sesbíral Miloš Doležal, doprovází hudba skupiny The Bad Seeds. Připravil Lukáš Vrbovský. Režie Markéta Jahodová.
Účinkují Miroslav Hanuš, Martin Finger a Andrea Černá.
Natočeno v roce 2018. Premiéra 31. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava) v cyklu Jazzový podvečer. Repríza 31. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 18:00 h.; 28 min) v cyklu Jazzový podvečer.
Pokusy o hledání současného světa – s nadhledem filozofickým i očima humanitních věd. Připravil Petr Šourek.
Natočeno 2019. Premiéra 31. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h). Repríza 31. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.); 1. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 6:00 h.).
Radiožurnál jede o víkendu na Slovácko. Hosty našeho vysílání z Garden Food Festivalu budou špičkový šéfkuchař Jan Punčochář a Ilona Družbíková ze Skanzenu Modrá. Zavítáme do tradiční kuchyně, kde se pečou slovácké svatební koláčky, pojmenujeme některé místní ingredience. Jaké renomé má vlastně na Moravě pivo? A jak se peče pštros? Zeptá se Patricie Strouhalová.
Natočeno 2019. Premiéra 31. 8. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:05 h.).
Do Hovorů dnes přišla Zuzana Briksius. V osmnácti letech, ještě před maturitou, podepsala Chartu 77, a nešla k volbám. Přátelila se s undergroundovými hudebníky, výtvarnými umělci, nebo literáty a pohybovala se v opozičním hnutí komunistického Československa. Před vystěhováním do Rakouska v roce 1982 byla bez práce a studovat nesměla. Na její pestrý život se bude ptát Vlastimil Ježek.
Natočeno 2019. Premiéra 30. 8. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Libor Šteffek se už 20 let věnuje dílům malíře a grafika Kamila Lhotáka. Napsal několik monografií a byl kurátorem řady výstav. Ta poslední je nejrozsáhlejší. V Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou představuje tvorbu Kamila Lhotáka od třicátých let až do konce jeho tvůrčí aktivity. Moderuje Zuzana Burešová.
Natočeno 2019. Premiéra 30. 8. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h.).
V pořadu Archiv Plus připomeneme léto roku 1949. Prezident a předseda KSČ Klement Gottwald tehdy pronášel české i slovenské, otcovské i bojovné projevy. A připomeneme si také začínající soudní procesy – v jednom z prvních bylo popraveno pět vedoucích představitelů odbojové skupiny, která v Československu chystala ozbrojený převrat. Připravil Pavel Hlavatý.
Natočeno 2019. Premiéra 30. 8. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus.
Lit.: Hlavatý, Pavel: Léto 1949: Odboj, propaganda a duševní hygiena. In web ČRo Plus, 30. srpen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V polovině roku 1949 komunisté stabilizovali svou moc.
Problémy se stále v maximální míře svalovaly na imperialisty a jejich domácí přisluhovače, ale oněch přisluhovačů – stejně jako problémů – jako by neustále přibývalo.
Československý prezident a předseda KSČ Klement Gottwald pronesl v námi sledovaném období několik zvukově zachycených projevů. Ty se od sebe výrazně liší nejenom tematicky, ale i jazykově.
Dva z nich – k brigádníkům na stavbě Trati mládeže Hronská Dúbrava – Banská Štiavnica a při příležitosti 5. výročí Slovenského národního povstání – jsou proneseny osobitou slovenštinou, která musela rodilým mluvčím znít velmi nezvykle. V prvním projevu Gottwald nadšeně hovoří o úspěších, ve druhém pak spílá kdekomu a kdečemu – i když to s oslavovaným výročím nemělo žádnou souvislost.
Až bodrý tón zazněl při přijetí hornických učňů v Lánech a slza dojetí skanula při přejmenovávání dolu Alexandr na důl Prezident Klement Gottwald.
Dobově hojně traktované hornické téma pak doplňuje záznam přímého přenosu Gottwaldova projevu ve Vladislavském sále Pražského hradu při příležitosti slavnostního vyhlášení vítězů soutěže ke Dni horníků.
Z vystoupení dalších politiků v daném období se v rozhlasovém archivu dochoval krátký záznam projevu lidoveckého kolaboranta Josefa Plojhara, v té době ministra zdravotnictví a místopředsedy zglajchšaltované lidové strany (o dva roky později se stal jejím dlouholetým předsedou). Ten zase na cyrilometodějských oslavách v Sázavském klášteře bouřil proti imperialistům.
Zcela neznámé a unikátní nahrávky tentokrát reprezentuje záznam výslechu odbojáře Miloslava Jebavého (vedoucího protikomunistické odbojové skupiny) před soudem.
Původní půlhodinová nahrávka je bohužel velmi nevyrovnaná a technicky nekvalitní, ale některé klíčové pasáže jsme přesto mohli zařadit. Miloslav Jebavý a další čtyři vedoucí představitelé této skupiny byli popraveni 18. července 1949.
Kuriozitou, kterou jsme v našem pořadu rovněž zařadili, je rozhlasová přednáška O programu duševní hygieny, kterou pronesl významný psychiatr Josef Hádlík.
Tento odborník se stal expertem Organizace spojených národů a ve své přednášce hovoří o zkušenostech z tohoto působení. I tento zdánlivě tematicky apolitický záznam, nesoucí se nejprve v odbornickém žargonu, nakonec vyústil v dobovou komunistickou propagandu. (…)
Málokterý současný český fotograf či fotografka má na první pohled tak rozeznatelný rukopis jako Bára Prášilová. Na milimetr přesné kompozice, ze kterých často doslova zamrazí, přinesly Báře řadu českých i zahraničních ocenění i zajímavých pracovních zakázek. Její fotografii s názvem Větrná ponožka prodávala IKEA, plakáty ke svým představením si u ní objednalo Národní divadlo, fotí také pro časopisy nebo pro módní návrhářky. Bářiným posledním projektem – a také jedním z témat rozhovoru v pátečním ArtCafé – bude kombinace fotky a krátkého filmu na téma biologických hodin. Jak Bářiny fotografie působí na ostatní? Proč má pozitivní ohlasy hlavně z Asie? A jaký má vztah k úspěchu? Moderuje Hana Slívová, hudbu vybírá Pavel Zelinka.
Natočeno 2019. Premiéra 30. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.; 43 min.).
Lit.: Slívová, Hana: Fotky mě nutí zpracovat věci, které jsou mi nepříjemné, přiznává fotografka Bára Prášilová. In web ČRo 3 Vltava, 9. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Fotografka Bára Prášilová, mimo jiné držitelka dvou cen Czech Grand Design, nedávno zveřejnila nový projekt ovlivněný biologickými hodinami a chystá autorskou knihu.
Milimetrově přesná kompozice, humor – někdy černý, jindy jen trochu poťouchlý – a netuctová krása. To jsou tři základní vlastnosti fotografií Báry Prášilové. Její výrazný autorský rukopis, vycházející z práce s humorem a vysokých nároků na kompozici i finální provedení, jí pravidelně přihrává řadu zajímavých zakázek ze světa českých i zahraničních médií, módy anebo třeba divadla. Pro sezonu 2016-2017 například nafotila plakáty pro činohru Národního divadla.
„Bára je specifická v tom, že má silný nápad a je hrozně vtipná. Když jsem chtěl, aby to pro nás udělala ona, nemyslel jsem si v tu dobu na nikoho jiného na světě,“ ocenil v ArtCafé její kvality šéf činohry Daniel Špinar. Za sérii plakátů pro Národní divadlo pak Prášilová získala prestižní cenu v New Yorku.
Úspěch přitom pro ni dlouho bylo něco, co si držela od těla. „Teď jako úspěch vnímám fakt, že jsem si z něj dovolila mít vědomou radost,“ říká. „Dřív jsem si myslela, že s každým dalším úspěchem na mě budou kladené vyšší nároky. A těch se nyní přestávám bát. Zjišťuju například, že nejlíp se vyspím před velkým focením.“
Nároky na sebe i ostatní, subjektivní vnímání krásy i celá řada nekomfortních situací – to všechno jsou momenty, které Báru vědomě i nevědomě ovlivňují. I proto se na jejích snímcích tak často objevují vlasy, spletené i rozpuštěné, z nichž má ve skutečnosti fóbii. „Při focením se řídím tím, co se odehrává se mnou a ve mně. Hodně to ovlivňuje, co ze mě formou fotek vychází. Štítím se i hadů, ale přirozeně mě napadají fotky, kde si musím s hadem poradit. Fotografie mě nutí, abych si zpracovala věci, které jsou mi nepříjemné,“ líčí. Terapie, jak sama přiznává, je jeden z vedlejších produktů její tvorby.
Terapeutický je pro ni i nejnovější, na internetu nedávno zveřejněný projekt. Bára v něm zachytila tikot biologických hodin.
K výsledné, do červena laděné fotografii a krátkému videu přidala i sestřih, díky kterému mohou diváci zjistit, co všechno příprava jedné fotky v Bářině podání obnáší: skicování, řezání dřeva, lakování, šití rekvizit. Báru, rozený kutilský talent, přípravné fáze baví. Věnuje se jim už proto, aby je mohla spolu s fotkami vystavovat na autorských výstavách. Nejraději ze všeho ale svoje nápady skicuje. „Moment vymýšlení a kreslení je nepopsatelně skvělý,“ usmívá se.
Bára vystudovala Institut tvůrčí fotografie v Opavě a začínala s černobílou reportážní fotkou. Pak ale zjistila, že sbírat záběry na ulici a spoléhat na náhodu ji nenaplňuje. A začala své obrázky plánovat a aranžovat. „Byla jsem nespokojená s tím, že moje fotky nevypadají tak, jak jsem si je vysnila,“ popisuje. „A to doslova. Než jsem usnula, často mi běhaly dokonalé záběry v hlavě. A já byla zklamaná, že to v reálu takhle nevychází.“
Co by ale hned napoprvé vyjít mohlo, je autorská kniha, již Bára chystá pro italské nakladatelství s mezinárodní distribucí. Na všechny vlastní projekty včetně podkladů pro publikaci si dala uzávěrku do konce letošního roku. Pak její plány naberou zase jiné, ovšem jak jinak než pečlivě naplánované obrysy.
Poslechněte si celé ArtCafé, ve kterém Bára Prášilová mluvila také o kráse, (ne)příslušnosti ke skupině, o sociálních sítích nebo o tom, jakou profesi by si ráda zkusila. Hudbu vybíral Pavel Zelinka, který se zaměřil na hudebníky, kteří jsou současně fotografy, popř. mají k focení blízko.
Třetinu rozlohy Německa zabírají lesy, a Němci je berou za důležitou součást své kultury. Váže se k nim řada středověkých legend, pod hustými korunami jehličnanů přemítali romantičtí básníci, a dálnice jsou záměrně budované tak, aby do lesů co nejméně zasahovaly. Tato místa ale postupně chřadnou a problém nabírá na síle i na rychlosti. Co za zkázou německých lesů stojí? Připravil Václav Jabůrek.
Natočeno 2019. Premiéra 30. 8. 2019 (ČRo Plsu, 14:33 h.).
Powered by WordPress