Diskusní pořad, dnes na téma nespavost. Host mgr. Karolina Janků, Národní ústav duševního zdraví. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2019. Premiéra 11. 7. 2019 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
9. 7. 2019
Reflexe: Literatura! – Troll, Zlatý dům (2018)
Tereza Semotamová hovoří se slovenským kosmopolitním spisovatelem Michalem Hvoreckým o jeho románu Troll. A Hana Ulmanová s amerikanisty Ladislavem Nagyem a Richardem Olehlou o románu Salmana Rushdieho Zlatý dům. Připravily Blanka Stárková a Milena M. Marešová.
Natočeno 2018. Premiéra 18. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h). Repríza 18. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin); 11. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.; 23:00 h).
Vizitka – Noemi Smolik a Adam Vačkář (2019)
Noemi Smolik a Adam Vačkář, kulturní síťovači. Moderuje Petr Šourek. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.
Natočeno 2019. Premiéra 11. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.).
Lit.: Slívová, Hana – Šourek, Petr: Noemi Smolik: Čeští kurátoři naše přednášky zahraničních osobností ze světa umění ignorují. In web ČRo 3 Vltava, 11. červenec 2019 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Kritička umění Noemi Smolik a výtvarný umělec Adam Vačkář spojili síly, aby českou uměleckou scénu propojili s kulturním životem ve světě.
Noemi Smolik se podařilo uniknout z normalizační pasti na poslední chvíli. Inspirovaná svobodným životem v Anglii, kam se s kamarádkou dostala v roce 1969, odešla hned po maturitě v roce 1971 do Německa. V Kolíně nad Rýnem pak vystudovala dějiny umění.
I čtyřicetiletý výtvarník Adam Vačkář opustil Česko okamžitě poté, co se mu naskytla příležitost. V osmnácti odletěl do Japonska objevit zemi, které se profesně věnoval jeho otec – japanolog Martin Vačkář. Po krátké pauze v Praze se přestěhoval do Paříže, kde strávil dohromady deset let.
Brzký odchod do zahraničí, zkušenosti s fungováním výtvarné scény, ale i hlad po informacích a touha setkávat se s charismatickými osobnostmi světové umělecké scény spojuje oba hosty Vizitky. Před třemi lety společně založili projekt Hope Recycling Station (Recyklatoř naděje), která vozí do Prahy zajímavé umělce, kurátory, filozofy či teoretiky umění.
Naděje nám chybí. Ale zlepšuje se to
„Název Hope Recycling Station jsem viděl napsaný na jakémsi panelu v poušti v Arizoně. S Noemi jsme se shodli, že naděje tady chybí a že je pro to třeba něco dělat,“ vysvětluje Adam Vačkář genezi názvu aktivit, které by rády propojily českou kulturu s tou světovou. Například na letošní podzim má Hope Recycling Station v plánu uvést v Praze osm zajímavých osobností z různých koutů umělecké scény. Budou mezi nimi například šéf kurátoři belgické a ukrajinské instituce.
Hosty si Smolik s Vačkářem nezvou na základě předem dané, dogmatické dramaturgie. Oba totiž spojuje averze vůči „silovému“ kurátorství. „Kurátoři z českých institucí to pochopili a na naše přednášky příliš často nechodí,” konstatuje s úsměvem Noemi Smolik. „Chodí hlavně mladí kurátoři a mladí umělci, což mě dost překvapuje, protože když přijede například ředitel Ludvíkova muzea, myslela bych si, že pro kurátory Národní galerie nebo městských galerií je taková přednáška skoro povinnost.“
Blízká setkání – David Kareš (2019)
Host plk. ing. David Kareš, zástupce velitele Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru ČR. Moderuje Tereza Kostková. Plukovník David Kareš je příslušník hasičského záchranného sboru. Jak mu bylo při pohledu na zřícenou lávku v Troji? Může si říct Velitel roku 2018 „tam nepůjdu“? Ani když jde o muniční sklady? Co ho děsí a co ho přitahuje na jeho bohulibé praci? A co dělá, když se zrovna nic neděje?
Natočeno 2019. Premiéra 11. 7. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Stařec a moře 1/6 (1988)
Ernest Hemingway. Četba na pokračování. Překlad František Vrba. Připravila Ludmila Pokorná. Režie Pavel Linhart.
Účinkují Jan Kačer, Lubor Tokoš a Jiří Langmajer.
Natočeno v roce 1988. Obnovená premiéra 1. dílu 18. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min).
Lit.: Turek, Petr: Ernest Hemingway: Stařec a moře. In web ČRo 3 Vltava, 18. červenec 2019 (článek). – Cit.: Z prostého příběhu kubánského rybáře vytvořil drama o základních lidských ctnostech, hrdinství a urputné odvaze. Hemingwayovu mistrovskou novelu Stařec a moře, která se stala během několika let od svého prvního vydání v roce 1952 jedním z největších děl americké prózy 20. století, poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání. Účinkují Jan Kačer, Lubor Tokoš a Jiří Langmajer.
„Jste všichni ztracená generace,“ napsala Gertruda Steinová o amerických spisovatelích, kteří prošli 1. světovou válkou a v životě si nesli s sebou její traumata. Z amerických prozaiků sem patří William Faulkner, Francis Scott Fitzgerald a Ernest Hemingway. Posledně jmenovaný se narodil roku 1899 v Oak Park (dnes předměstí Chicaga) jako jedno ze šesti dětí v rodině lékaře a velmi zbožné matky. Jeho otec spáchal sebevraždu. Hemingway později napsal, že pro spisovatele je nejlepší školou nešťastné dětství.
V roce 1918 nastupuje do války, na italské frontě je vážně zraněn. Po skončení rekonvalescence se vrací do Evropy jako žurnalista. Ve 20. letech žije v Paříži a ve Španělsku, autentické zážitky přetavuje do prozaických textů a vypracovává si vlastní stručný moderní styl, za který je později obdivován a odměněn Pulitzerovou cenou (1952) a Nobelovou cenou za literaturu (1954).
Je to moje jediná kniha, která se mi psala lehce… Ale promýšlel jsem ji třináct let. (…) Když jsem po třinácti letech stoupl k psacímu pultu, věděl jsem o těchto lidech všechno: čím žijí, co milují, co nenávidí, co je jim lhostejné. Znal jsem tam každou rodinu a životopis každého člena rodiny. Mohl bych o těch lidech napsat knihu o tisíci stránkách. Vzal jsem však jen maličký zlomek jejich života. Zlomek, do něhož je vložena celá jejich duše. Protože i na malé věci je možno ukázat něco významného a důležitého. Ernest Hemingway o svém díle Stařec a moře
Jeho soukromý život je rozháraný, je celkem čtyřikrát ženat, trpí nespavostí, depresemi, bolestmi hlavy. Vyhledává dobrodružství, cestuje, obdivuje lovce, toreadory, muže na hraně nebezpečí. Stává se bohatým a obdivovaným spisovatelem, žije na Kubě, sympatizuje s revolucí Fidela Castra. Neustále bojuje se strachem z vyčerpání tvůrčí potence, s každou novou knihou překonává vlastní úzkost. Je mistrem dialogu, jeho styl je formálně jednoduchý, s hlubokým vnitřním prožitkem v podtextu, psychologicky věrohodný bez vysvětlování, mužný. Jeho líčení jsou metaforická, ať je to zápas toreadora s býkem nebo rybáře s rybou. Skrytý smysl nacházíme i v povídkách, kde se zdánlivě jenom vysedává v kavárnách a mlčí. Díky smyslu pro detail a atmosféru jsou jeho texty svým způsobem dokumentem doby, v níž žil, se všemi omyly, humanitními ideály i vášní pro násilí.
Ernest Hemingway nakonec zápas se sebou samým prohrává. Zastřelil se časně ráno před svým domem v Idaho 2. července 1961.
Je autorem mnoha velkých románů a silné příběhy přináší i řada Hemingwayových kratších próz. Mistrovská novela Stařec a moře se stala během několika let od svého prvního vydání v roce 1952 jedním z největších děl americké prózy 20. století. Z prostého příběhu kubánského rybáře, jenž sám na moři v nevelkém člunu podstupuje zápas s obrovským marlinem a potom do posledních sil bojuje s přesilou útočících žraloků, kteří napadají jeho nevšední úlovek, dokázal Hemingway vytvořit drama o základních lidských ctnostech, hrdinství a urputné odvaze.
Hovory Plus – Michaela Pejčochová (2019)
Hostem Hovorů je sinoložka a kurátorka Národní galerie v Praze Michaela Pejčochová. Mluvit bude o sbírce umění Asie a Afriky, která loni v únoru opustila pražský Palác Kinských, ale také o své knižní novince, unikátní publikaci Posel z dálného východu.
Natočeno 2019. Premiéra 9. 7. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Martin Chleban (2004)
Silvester Lavrík. Povídka. Dramaturgie Jana Hevešiová. Režie Igor Hrabinský.
Účinkuje Karol Machata.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2004 (29 min.). Repríza 4. 2. 2019 (SRo 3 Rádio Devín).
Večerní Host Radiožurnálu – Alena Antonovičová a Asdrubal Torres (2019)
Nadační fond Arhuacos má za cíl pomáhat indiánům v kolumbijských horách Sierra Nevada. Jeden z projektů nadačního fondu má za cíl vrátit indiánům kmene Arhuacos jejich půdu. Hostem je zakladatelka fondu, výtvarnice Alena Antonovičová a s ní přijde také zástupce zmíněného kmene Asdrubal Torres, který přivezl z Kolumbie duchovní poselství. Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2019. Premiéra 9. 7. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h.).
Vinohradská 12 – Kybernetická bezpečnost po česku (2019)
Lenka Kabrhelová mluví s redaktorkou zpravodajství Českého rozhlasu Janou Magdoňovou.
Natočeno 2019. Premiéra 9. 7. 2019 (IRozhlas, 29 min.).
Lit.: Kabrhelová, Lenka – Roček, Tomáš – Viktora, Antonín: Kybernetická bezpečnost po česku. Proč vláda škrtá další místa na úřadě, který ji má na starosti? In web IRozhlas, 9. 7. 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lenka Kabrhelová mluví s redaktorkou zpravodajství Českého rozhlasu Janou Magdoňovou.
Česká vláda tvrdí, že je pro ni kybernetická bezpečnost prioritou. Přitom ale ohlásila škrty nových pracovních pozic na úřadu, který ji má na starosti. Jak vážně se menší počet zaměstnanců může promítnout do práce NÚKIB? Bude Česko připravené na možná bezpečnostní rizika spojená s přechodem k mobilním sítím páté generace? Odpovídá redaktorka ČRo Jana Magdoňová.
Žena moja drahá 1/5 (Ženo má drahá, 2017)
Pavol Országh Hviezdoslav. Četba na pokračování. Sestavila Jana Juráňová. Redakce Mária Danadová. Hudební dramaturgie Ján Fiala. Zvuk Iveta Janáková. Režie Egon Tomajko.
Účinkuje Juraj Smutný.
Připravil Slovenský rozhlas Banská Bystrica v roce 2017 (5 x 30 min.). Repríza 28. 1. – 1. 2. 2019 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín); 17. – 23. 2. 2020 (SRo Rádio Litera).
Pozn.: Kniha Žena moja drahá, ktorá poodhaľuje korešpondenciu Pavla Országha Hviezdoslava svojej priateľke, snúbenke a nakoniec manželke, dolnokubínskej rodáčke Ilone Novákovej. Pokojné, vrúcne, naplnené každodennosťou, tak by sa dali charakterizovať jeho listy. Otvára sa pred nami obraz manželského spolužitia i žánrový obrázok života na Slovensku z prelomu 19. a 20. storočia, príbeh lásky, jej stálosti v každodenných premenách, i príbeh jazyka. Zostavovateľkou knihy a autorkou sprievodných textov je spisovateľka Jana Juráňová, ktorá sa vzťahu Pavla a Ilony Országhovcov venovala v románe Žila som s Hviezdoslavom.