Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Dnešní pořad vás zavede mezi moderní špiony, kteří – jak bychom řekli – „dělají“ do průmyslu. Připravil Arnošt Sever. Dramaturgie Mackovičová.

Natočeno 1964. Premiéra 21. 11. 1964 (Československo I, 11:20 h).

Hostem Hovorů je novinář a vydavatel Erik Best, Američan, který žije už 30 let v České republice. Říká, že víru má v základech svého života a že se promítá do jeho žebříčku hodnot. Jeho rodina je rozprostřena na dvou kontinentech, a to je podle jeho slov velký logistický problém. Rodina je u něj na prvním místě a rodinné vazby v Česku se mu zdají zdravější, než v Americe. V Čechách se rozhodl žít, protože mu byla blízká mentalita zdejších lidí. Jako národ jsme podle jeho názoru trochu cyničtí, ale zdůrazňuje, že je to zdravý cynismus. Více v Hovorech. Moderuje Eva Hůlková.

Natočeno 2019. Premiéra 19. 7. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h.). K poslechu zde.

50. výročí letu Apolla 11 si připomíná celý svět. Před půl stoletím to byl svět rozdělený studenou válkou a dobývání vesmíru mělo svůj politický a vojenský rozměr. Co přinesla mise Američanů na Měsíc z čistě vědeckého hlediska? Jak posunula naše poznání Měsíce a sluneční soustavy? Astrofyzik Jiří Grygar je hostem Interview Plus. Ptá se Jan Bumba.​

Natočeno 2019. Premiéra 19. 7. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).

První lidé se po Měsíci procházeli před padesáti lety. Letem Apollo 11 vyvrcholily kosmické závody a samotné přistání sledovala téměř celá planeta v přímém přenosu. Malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo si už za chvíli připomeneme v pořadu Archiv Plus, který připravil Jiří Zeman.

Natočeno 2019. Premiéra 19. 7. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 21. 7. 2019 (ČRo Plus, 14:34 h.); 21. 7. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.).

Lit.: Zeman, Jiří: Půlstoletí od malého krůčku a velkého skoku. Jak o přistání na Měsíci vysílal rozhlas? In web ČRo Plus, 19. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od prvního přistání lidí na Měsíci uběhlo už 50 let. V přímém přenosu ho sledovaly snad všechny rozhlasové a televizní stanice na světě. Nechyběl ani Československý rozhlas.

Letem Apollo 11 vyvrcholily kosmické závody mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Posádku americké lodě Columbia tvořili Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins.  Hlavním úkolem bylo přistát na Měsíci a hlavně se zase vrátit zpátky.

Jejich mise začala 16. července 1969 středoevropského času na mysu Canaveral na Floridě. Cesta Columbii trvala asi tři dny, 19. července dorazila vesmírná loď a její tříčlenná posádka k Měsíci. Další den přišel na řadu hlavní úkol.

Armstrong řídil modul při přistání ručně

Přistání na Měsíci se bez komplikací neobešlo. Automatika selhala a velitel Neil Armstrong musel lunární modul pilotovat ručně. „Eagle“ i tak přistál na určeném místě v Moři klidu úspěšně. Samotný výstup na Měsíc astronauti naplánovali na druhý den.

Většina světových televizních i rozhlasových stanic historický okamžik vysílala v přímém přenosu díky kamerám v modulu. Před čtvrtou hodinou ráno středoevropského času velitel mise Neil Armstrong otevřel dveře do nového světa a po několika nejistých pohybech se jeho noha dotkla měsíčního prachu.

Astronauti měli za úkol fotografovat, filmovat nebo rozmístit vědecké přístroje. Vzorky hornin sbírali do dvou speciálních boxů. Na měsíčním povrchu strávili něco přes dvě hodiny.

Nebezpečný start z Měsíce byl bez komplikací

Úspěšný byl i start zpátky na oběžnou dráhu. Jednalo se nejnebezpečnější část výpravy. Motor lunárního modulu musel bezchybně fungovat přibližně sedm minut, aby Armstronga s Aldrinem vynesl do správné výšky. Pokud by se motor porouchal, nebyla za něj náhrada a astronauti by zůstali na Měsíci.

Všechno šlo podle plánu a pilot mateřské lodi Michael Collins úspěšně posádku lunárního modulu vyzvedl. Američtí hrdinové se na naší planetu vrátili 24. července 1969. Jediná potíž při přistání byla, že kabina se při dopadu na hladinu oceánu otočila. Prvních několik minut po návratu na Zemi tak musela trojice astronautů strávit hlavou dolů.

Ani objímání s rodinami, přáteli a kolegy se po návratu nekonalo. Všechny tři astronauty čekala třítýdenní karanténa. Pravděpodobnost sice nebyla veliká, ale panovaly obavy z mimozemské infekce. Nákaza se nepotvrdila a vítací turné v největších amerických městech mohlo začít.

Natočeno 2019. Premiéra 18. 7. 2019 (ČRo Olomouc, 26 min).

Lit.: Veselý, Luboš Xaver – Formánková, Šárka: Hrát Noc na Karlštejně přímo v prostorách hradu je pro mě vždycky úžasný zážitek, říká Pavel Vítek. In web ČRo Olomouc, 18. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pavel Vítek je nejenom zpěvák, ale i rozhlasový moderátor. A také herec, což je profese, kterou vystudoval, a teď se k ní občas vrací. Třeba v muzikálovém představení Noc na Karlštejně, které se každé léto hraje přímo v prostorách slavného hradu. I o tom si povídal s Lubošem Xaverem Veselým.

Připravil Miroslav Kobza.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2019. Premiéra 18. 7. 2019 (ČRo Olomouc, 4 min).

Lit.: Kobza, Miroslav: Bukovice u Písařova byla založena jako samostatná obec patrně počátkem 15. století. In web ČRo Olomouc, 18. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Cestou ze Štítů směrem k hlavní silnici ze Šumperka do Červené Vody, čeká poutníka na posledních metrech před křižovatkou těchto hlavních komunikací, průchod či průjezd místní částí Písařova, odpradávna zvanou Bukovice.

Připravila a moderuje Veronika Sedláčková.

Hovoří europoslanec za ODS Jan Zahradil a ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Natočeno 2019. Premiéra 19. 7. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.; 26 min.).

Lit.: Sedláčková, Veronika – Erhart, Michael: Racketeová je hrdinka jako Winton, tvrdí Rozumek. Podporuje pašeráky, kontruje Zahradil (ODS). In web ČRo Plus, 19. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Německá kapitánka Carola Racketeová je terčem výhružek na sociálních sítích i předmětem vyšetřování italskými úřady. Důvodem je to, že koncem června s humanitární lodí Sea-Watch 3 i přes zákaz vplula do přístavu na ostrově Lampedusa se 40 africkými migranty na palubě. Snažila se o záchranu lidských životů, anebo svým jednáním podpořila pašerácké gangy, které hledají jistou cestu do Evropy?