Lidé bez domova mají obtížný přístup ke zdravotní péči. V nemocnicích jsou někdy odmítáni, nebo v nich mohou strávit jen minimální dobu. Nejpřívětivější je k nim Armáda Spásy, Naděje nebo studentská iniciativa Medici na ulici. Bezdomovectví je u nás fenoménem posledních 30 let, proto se u nás tzv. pouliční medicína teprve začíná rozvíjet. Mezi mediky na ulici natáčela Andrea Skalická.
Natočeno 2019. Premiéra 28. 6. 2019 (ČRo Plus, 14:33 h.). Repríza 28. 6. 2019 (ČRo Plus, 22:39 h.).
Jonas Hassen Khemiri. Dvoudílná rozhlasová hra pro mládež.
Natočeno 2001. Repríza 1. dílu 18. 1. 2003 (Rádio Slovensko), 2. dílu 25. 1. 2003 (Rádio Slovensko, 14:05 h.).
Pozn.: Hra z nabídky Prix Ex Aequo ’96. Napsal ji švédský spisovatel tuniského původu.
Dnešní Hovory jsou filmové. Julianne Moore, Patricia Clarkson, Billy Crudup nebo Casey Affleck tentokrát v roli režiséra, to jsou světové hvězdy, které představí 54. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, který začíná právě dnes. Co nás letos čeká, prozradila mluvčí festivalu Uljana Donátová. Ptá se Vladimír Kroc.
Natočeno 2019. Premiéra 28. 6. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Host cestovatel Ivan Monev. Kdy započala jeho dobrodružná cesta kolem světa? Jak těžké je vystudovat filozofickou fakultu a přitom objet zeměkouli? Kolik krásy viděl a kolikrát se bál o zdraví i život? Moderuje Zuzana Maléřová.
Natočeno 2019. Premiéra 28. 6. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).
Před třiceti lety, koncem června 1989, bylo v Československu zveřejněno prohlášení Několik vět. Výrazně přispělo k urychlení demokratických změn a po mnoha letech propojilo disidenty, umělce i takzvaně „obyčejné“ občany. Jak se tehdy o prohlášení Několik vět mluvilo v našem i zahraničním rozhlasu, to vám připomene pořad Archiv Plus, který připravila Milada Štráfeldová.
Natočeno 2019. Premiéra 28. 6. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus.
Lit.: Štráfeldová, Milada: Několik vět. Prohlášení, které v létě 1989 posunulo dějiny. In web ČRo Plus, 28. červen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Byl to text sotva na stránku, přesně 458 slov. Přesto provolání Několik vět, zveřejněné 29. června 1989 ve vysílání Svobodné Evropy, nemalou měrou přispělo k pádu komunistického režimu v Československu. Do listopadu 1989 je totiž podepsalo přes 40 tisíc lidí.
Podle tajné situační zprávy, kterou pro nejvyšší vedení země denně vydávalo Federální ministerstvo vnitra, nebylo v průběhu 29. června 1989 na území ČSSR zaznamenáno závažné narušení veřejného klidu a pořádku ani závažná činnost vnějšího protivníka. Svobodná Evropa přitom právě toho dne odvysílala text prohlášení Několik vět.
Jeho autoři požadovali například to, aby byli okamžitě propuštěni političtí vězni, přestala být omezována svoboda shromažďování, skončila cenzura nebo aby se zahájila svobodná diskuze o 50. letech a o vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.
Provolání končí výzvou, aby je každý, kdo souhlasí, podpořil svým podpisem zaslaným na adresu Stanislava Devátého, Václava Havla, Jiřího Křižana nebo Saši Vondry. A podpisy se hned začaly scházet. Svobodná Evropa je zařazovala do svého vysílání prakticky denně.
Reakce komunistického režimu v Československu na sebe nenechala dlouho čekat: už 30. června vyšel v Rudém právu proslulý článek Kdo seje vítr, kde se mimo jiné psalo: „Oč jde chartistům, víme. Ale co chtějí ti druzí? Také rozvrat, konfrontaci, návrat ke kapitalismu?“
K Rudému právu se záhy přidal i tehdejší Československý rozhlas. Aby komunistická média svůj odpor proti provolání Několik vět stvrdila, opřela se o hlas lidu. Z rozhlasu se ozývala prohlášení rozhořčených horníků, frézařů nebo železničářů.
K dobovému kontextu je ovšem třeba uvést, že podobně jako u Charty 77 i zde odsuzovali Několik vět lidé, kteří se z oficiálních zdrojů nemohli s textem seznámit – nebyl nikde publikován. Nemohli si ho přečíst ani členové strany, to právo měli nanejvýš okresní tajemníci.
Na Několik vět reagovali i vedoucí komunističtí funkcionáři. Prohlášení generálního tajemníka Miloše Jakeše z Červeného Hrádku o „milé holce paní Zagorové, která bere šest set tisíc každý rok,“ je dostatečně slavné. Ve stejném vystoupení ale požadoval, aby se komunisté Několika větám rozhodně bránili.
Nezůstalo jen u výzev. Federální ministerstvo vnitra okamžitě přijalo „opatření ke stanovení trestní odpovědnosti konkrétních osob“. Přese všechnu perzekuci režimu, výslechy signatářů, domovní prohlídky a vyhrůžky ztrátou zaměstnání se výzva Několik vět neustále šířila.
Během necelých pěti měsíců ji podepsalo na 40 tisíc signatářů. A nejde jen o počet, ale především o to, že vedle disidentů či známých umělců byly pod provoláním podpisy dělníků, úředníků, učitelů, lékařů, vědců i sportovců z celé republiky. Obyčejných lidí, kteří se dosud režimu více či méně přizpůsobovali.
Podpisem pod Několika větami dali zřetelně najevo: máme toho dost! Cesta k listopadu 1989 se tak zas o něco víc otevřela.
Rozhovor o protiimigrační italské politice, současné situaci v Libyi a Středozemním moři. Připravil Jarda Petřík.
Hovoří Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Natočeno 2019. Premiéra 27. 6. 2019 (ČRo Rádio Wave, 19 min).
Lit.: Petřík, Jarda: Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům: Podle mezinárodního práva lidem na moři pomoci musíte. In web ČRo Radio Wave, 27. červen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před několika dny informovala média o německé kapitánce Pie Klemp, které hrozí v Itálii odsouzení až k dvaceti letům vězení za nelegální pomoc migrantům ve Středozemním moři. V podobné situaci je také španělský požárník Miguel Rodán a další lidé. „Jsem si téměř jistý, že pokud se ty případy dostanou k Evropskému soudu pro lidská práva, tak Itálie prohraje, protože jsou v rozporu s mezinárodním právem,“ komentuje situaci Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Italská vláda navíc před pár dny představila nové bezpečnostní nařízení, prostřednictvím kterého mohou nevládní organizace, které s migranty zachráněnými ve Středozemním moři připlují k italským břehům, dostat pokutu až 50 tisíc euro. „Italové nejenže neplní svou povinnost zachraňovat lidi na moři a otevřít jim bezpečný přístav, ale co je horší, brání ostatním, aby lidem na moři pomáhali,“ říká Martin Rozumek a dodává, že podle mezinárodního mořského práva musí být lidem na moři v nouzi poskytnuta pomoc. „Kterýkoliv kapitán na jakékoliv lodi plující okolo situace na moři, kdy lidé potřebují pomoci, je povinen zasáhnout a dopravit je do bezpečného přístavu. Právníci už v současnosti mají podané žaloby na celou Evropskou unii, protože italská protiimigrační opatření vedou ke smrti tisíců lidí.“ (more…)
Připravili a hovoří Jindřich Bálek a Petr Veber.
Hovoří Franz Welser-Möst a David Mareček.
Natočeno 2019. Premiéra 28. 6. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 20:20 h.) v přestávce závěru sezóny České filharmonie.
Martin Mareček představuje svůj film Dálava a Michal Hogenauer snímek Tiché doteky, se kterými promluví do soutěžního programu 54. ročníku karlovarského festivalu. Ten začíná právě dnes. Moderuje Hana Slívová. Hudbu vybírá Jiří Špičák.
Natočeno 2019. Premiéra 28. 6. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).
Diskusní pořad, dnes na téma les jako přirozená zásobárna vody. Host Vladimír Krchov, ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2019. Premiéra 28. 6. 2019 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).
Natočeno 2019. Premiéra 27. 6. 2019 (ČRo Brno, 25 min.).
Lit.: Myslivečková, Jana – Veselý, Luboš Xaver: Jaroslav Svěcený: Rád hraji na housle i v jeskyních, mají úžasnou akustiku. In web ČRo Brno, 27. červen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Houslový virtuos Jaroslav Svěcený přinesl do našeho rozhlasového studia hned troje housle. A to navíc housle velice vzácné, historické. Ty nejstarší pocházejí z Itálie z roku 1690. Zbylé dvoje spatřily světlo světa v Paříži, jedny v roce 1811, druhé v roce 1836. A dokonce nám na ně během rozhovoru s Lubošem Xaverem Veselým zahrál.
Jaroslav Svěcený má ke každému ze svých nástrojů zvláštní vztah. Podle něj jsou housle jako setkání s člověkem, protože stejně jako je každý z nás jiný, tak i housle jsou různé, mají odlišný zvuk a své typické vlastnosti. „A ty staré housle mám navíc rád proto, že když si je dám pod bradu, tak mám pocit, že ten nástroj a ta energie té historie mnou skutečně prostupuje,“ svěřil se houslista.
Před pár dny se vrátil z Indie, kde absolvoval několik koncertů. A našel si i čas na to, aby se na chvíli ponořil do ruchu indického velkoměsta. „Já miluju trh v Dillí. Sice to tam zapáchá, ale má to neopakovatelné kouzlo. Je tam k sehnání skoro všechno, je to jako obrovský bleší trh,“ říká Jaroslav Svěcený. (more…)
Powered by WordPress