Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 5. 2019

Host Dne na Moravě – Zuzana Masopustová (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:23

Akce Týden pro rodinu v těchto dnech napříč republikou připomíná důležitost rodiny. Do studia jsme pozvali psycholožku Zuzanu Masopustovou, aby nám přiblížila trendy ve fungování rodiny, ale také upozornila na prvotní chyby rodičů, které později mohou znamenat velký problém, případně rozpad rodiny. Připravil Zdeněk Truhlář.

Připravilo Brno v roce 2019. Premiéra 14. 5. 2019 (ČRo Brno, 17:35 h.).

Lit.: Truhlář, Zdeněk: Host Dne na Moravě: psycholožka Zuzana Masopustová. In web ČRo Brno, 14. květen 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Akce Týden pro rodinu v těchto dnech napříč republikou připomíná důležitost rodiny. Jaké jsou trendy ve fungování rodiny a prvotní chyby rodičů?

Vrahovy nevěsty (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:55

130. díl cyklu Historie českého zločinu. Nebylo to tak idylické, jak se nám může zdát na základě z pohodových fotografií ze starého Rakousko-Uherska. I tehdy se vraždilo, a ne málo. Jedním z vrahů, kteří se zapsali do Historie českého zločinu (i když ještě z časů starého mocnářství), byl Hugo Schenk. V roce 1883 se ho snažili dopadnout policisté a četníci z Vídně, Čech i Moravy. Poslyšte příběh, v němž záhadně mizí mladé ženy. Podle skutečných událostí jej pro vás napsala Tereza Vojtová.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 5. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h).

Káva o čtvrté – Škůdci okrasné zahrady (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:49

Diskusní pořad, dnes na téma škůdci okrasné zahrady. Hosté Ludmila Dušková a Jan Kopřiva.  Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 5. 2019 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).

Reflexe: Film! – Tranzit a Free Solo (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:48

Recenze filmů a klíčová témata současné kinematografie v diskusi. Připravili Pavel Sladký a Šárka Gmiterková.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.). Repríza 15. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin).

Vizitka – Katerina Ghannudi (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:47

Katerina Ghannudi, harfistka, sopranistka, kulturoložka žijící v italské Peruggii. Moderuje Daniela Čermáková. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 5. 2019 (ČRo Plus, 10:00 h.). Repríza  15. 5. 2019 (ČRo Plus, 19.00 hodin).

Blízká setkání – Dara Rolins (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:43

Host zpěvačka Dara Rolins (vlastním jménem Darina Rolincová). Moderuje Stáňa Lekešová. Zpěvačka Dara Rolins rozjela svou kariéru ve svém rodném Slovensku už v osmi letech. Zvonky štěstí s Karlem Gottem jí otevřely cestu i na českou popovu scénu. Jak vzpomíná na roli porotkyně v talentových soutěžích? Jaká hudba ji teď nejvíc baví? A jakou radost jí dělá dcera Laura? Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 5. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Osobnost Plus – Cyril Höschl (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:39

Profesor Cyril Höschl. Patří k ikonám české psychiatrie, i když v tom oboru původně pracovat nechtěl. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2019. Premiéra 14. 5. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.). Repríza 15. 5. 2019 (ČRo Plus, 4:05 h.).

Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Cyril Höschl: Se současným světem se nepochybně něco děje. In web ČRo Plus, 14. 5. 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Cyril Höschl patří mezi uznávané psychiatry, současně je zakladatelem Národního ústavu duševního zdraví. „Někdy člověk hraje simultánku, kdy je šachovnic víc, ne na všech vyhrává. To mu na náladě nepřidá, ale jindy je to zase lepší,“ říká o svém rozpoložení.

„Lidé, kteří se dnes pozastaví a přijde jim na mysl společenský a filozofický přesah toho, v čem žijí, musí zažívat určitou existenciální obavu,“ komentuje celkový stav společnosti.

„Na jednu stranu si pojďme zcela otevřeně říct, že to není nic nového, že svět se vždycky řítil do katastrofy po celou dobu své existence a nikdy k tomu úplně nedošlo, až na různé peripetie. Ale na druhou stranu existuje obava, do určité míry oprávněná, a možná je i prevencí toho, abychom se do oné katastrofy nedořítili.“

Se současným světem se podle Höschla nepochybně něco děje: mění se poměry a sociální psychologie ve velkých civilizacích. „Vezměme si imigrační vlnu, politickou korektnost, hnutí MeToo, hnutí na univerzitách, ten obrovský posun doleva v takové zemi, jako je Amerika, kde si to nikdo nedovedl představit, Jeremy Corbyn v Anglii… To vše má své důsledky, o kterých se můžeme bavit, každý na to může mít jiný názor, ale nepochybně se se světem něco děje, asi tak jako s klimatem.“

O možné budoucnosti lidstva psychiatr říká: „Každá predikce je tady těžká. Jistě jsou lidé, kteří se možnostmi něco predikovat zabývají mnohem více. Ale mám stále z přírodovědy přinesenou víru v autokorekci složitých systémů, které lze nejlépe měnit tak, že je necháme, ať se změní samy,“ uzavírá téma.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Cyril Höschl se ještě zaměří na problematiku závislostí a na možnosti, jak je společensky i individuálně řešit.

Interview Plus – Jan Kalvoda (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:35

Advokát, bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda je hostem Interview Plus. Nástup Marie Benešové do funkce ministryně spravedlnosti provázely demonstrace v ulicích. Jejich organizátoři se ptají, zda má tato výměna ve vládě něco společného s trestním stíháním premiéra Andreje Babiše. Nehrozí, že kvůli kontroverzní ministryni neprojdou návrhy reforem, které by justici prospěly? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2019. Premiéra 14. 5. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.). Repríza 15. 5. 2019 (ČRo Plus, 3:33 h.).

Lit.: Bumba, Jan – Luptáková, Věra: Kalvoda: Nezávislost justice je ohrožena. V právním státě by takový hradní kancléř už dávno seděl. In web ČRo Plus, 14. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Demonstrace v ulicích proti jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti jsou pořádány v kontextu varování před možným ohrožením nezávislosti justice. Podle advokáta a bývalého ministra spravedlnosti, člena hned dvou vlád Václava Klause, poslance a předsedy ODA Jana Kalvody, je ale taky možné objednat stíhání.

To, že se lidé v ulicích o nezávislost justice zajímají, vzbuzuje u Kalvody radost. „Justice a její nezávislost je ohrožena vždy. Nikdy není hotovo a zajištěno. Protože ta hra se hraje mezi politickými elitami, exekutivou, justicí a občanskou společností, tak budeme vděčni za jakýkoli akt zájmu občanské společnosti o něco tak důležitého, jako je nezávislost justice,“ říká advokát a bývalý ministr spravedlnosti.

„Je tady nepřímá úměra – justice je v bezpečí tím víc, čím méně je politikům jedno, že veřejnost protestuje,“ dodává.

Nijak si ale netroufá odhadnout, kam mohou protesty proti Marii Benešové nakonec dojít. Není na plná náměstí brzy, když je ve funkci jen pár dní? Což je ostatně častý argument těch, co demonstrovat nikdy nepůjdou.

„Lidé jsou na náměstích proto, co očekávají, že by mohla ministryně udělat, nebo co si myslí, že je instrukcí vybavena udělat… V tomto smyslu je profylaktická role demonstrací nepochybně správná… Je dobře, že veřejnost dává najevo, že politikům hodlá hledět na prsty,“ myslí si Kalvoda.

Soudní moc je bariérou před svévolí

Po roce 1989 jsme začali budovat stát na moderních principech dělby moci, kdy politika nesmí zasahovat do moci soudní a justice jako takové. „To je velmi důležité, protože soudní moc je poslední bariérou před mocenskou svévolí. Proto je hodna tak výjimečné ochrany.“

Hroší kůže politiků se za tu dobu jen zvětšila, místo toho, aby se zmenšovala a rostl respekt k moci soudní. „Jestliže hlava exekutivy a prezident vyšle svého kancléře, tedy úředníka, za soudci s nepokrytým cílem projednávat běžící věc… tak je to něco, za co by v právním státě, tak jak si ho představuji, dotyčný seděl za pohrdání soudem,“ zvyšuje Kalvoda hlas.

„Politici, jestli něco musí, tak jsou povinni respektovat Ústavu ČR, na kterou skládají slib… A pokud ji pak zahodí a počínají si jak sloni v porcelánu, a ještě o tom při vysvětlování sebezálibně plkají, tak je to velký signál – justice je ohrožena,“ varuje advokát.

Objednat si stíhání samozřejmě jde

Jméno Marie Benešové se skloňuje i v dalším významu: kvůli své zprávě pro Hrad, kterou dosud nikdo neviděl, ve které se má psát, že v ČR je možné, aby si někdo objednal trestní stíhání.

„Mne ale v této souvislosti spíš zaujaly reakce různých notáblů toho systému veřejné obžaloby. Nejvyšší stání zástupce to kategoricky vyloučil, že to není možné. Ale on asi není u každého jednání, při kterém se eventuální spiklenci dohadují, jak zařídit trestní stíhání.“

Kalvoda se domnívá, že každý, kdo má co dočinění s právem a justicí, tedy i nová ministryně, ví, „že to možné je a že se to taky tady dělo. Pochopitelně, tato otázka je postavena před závorku, snad aby zamezila jakékoli diskusi.“

O podobném objednání stíhání se podle něj píše, mluví a ví, „bude obviněna státní zástupkyně Máchová, která se podílela právě na tomto. Proboha, jak je možné říct, že to možné není, když se to děje?“

Kalvoda se s ovlivňováním setkal i na vlastní kůži. „Taky jsem se s tím potkal a své podezření jsem sdělil i státnímu zastupitelství a to s tím neudělalo nic. Jestli to je běžná praxe, ale říct nemohu.“

Státní zastupitelství? Nadbytečné

Státní zastupitelství pak bývalý ministr považuje za nejslabší článek české soudní moci, přestože do justice ani formálně nepatří a je součástí moci výkonné.

„Státní zastupitelství by se mělo přestat orientovat na obranu Hradu, na obranu sebe sama. Mělo by přestat nadužívat obvyklé floskule – už jste nám to jednou oznámil a už se s vámi nebavíme – a mělo by konat. Státní zastupitelství považuji za nejslabší článek, přes okouzlující kariéry jeho představitelů,“ pustil se do nich.

Žádné velké iluze nemá ani o nejvyšších státních zástupcích, které v Praze vede Lenka Bradáčová a v Olomouci Ivo Ištván. Jsou to elitní státní zástupci?

„Můj osobní názor – já bych na vrchní státní zástupce ten přívlastek elitní nepoužil. Nechci generalizovat, ale řekněme tak v průměru,“ dodává bývalý šéf rezortu spravedlnosti (v letech 1996−1997) Jan Kalvoda.

Co říká na reformu justičního systému v ČR? A jak vzpomíná na útoky politiků směrem k moci soudní z dob, kdy byl v politice aktivní? Poslechněte si v Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.

Pro a proti – Sucho a zemědělství (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:34

Sucho působí letos problémy i chovatelům hospodářských zvířat. Chybí krmivo. Je na čase snížit počty skotu, který je extrémně náročný nejen na spotřebu vody? A jak silně se intenzivní zemědělství podepisuje na globálním oteplování? Připravila a moderuje Veronika Sedláčková.

Hovoří chovatel skotu Jan Chroust a analytik společnosti Glopolis Vojtěch Kotecký.

Natočeno 2019. Premiéra 14. 5. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.). Repríza 15. 5. 2019 (ČRo Plus, 1:33 h.).

Lit.: Sedláčková, Veronika – Erhart, Michael: Maso potřebujeme. Kdybychom všichni byli ekologové, tak se neuživíme, tvrdí zemědělec. In web ČRo Plus, 14. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Evropa už od poloviny května žije na ekologický dluh – její obyvatelé spotřebovávají zdroje rychleji, než je planeta stíhá obnovovat. Jednou z hlavních zátěží je intenzivní zemědělství a velkochovy hospodářských zvířat. Ve své zprávě na to upozorňuje Světový fond na ochranu přírody, omezení spotřeby masa je podle něj zásadní pro odvrácení hrozivých následků klimatické změny.

„Současná intenzivní produkce masa využívá asi 40 % světové spotřeby pšenice, kukuřice, žita a ovsa jako krmivo pro hospodářská zvířata. Tedy také 40 % půdy, herbicidů a hnojiv,“ upozorňuje analytik think tanku Glopolis Vojtěch Kotecký.

Produkce masa a mléka podle něj utvářela naši krajinu, bez ní by například nebyly louky a pastviny. „Potřebujeme zvířata chovat jinak, abychom maso a mléko, které je po tisíciletí součástí naší kultury, získávali s menší ekologickou stopou,“ vyzývá.

České zemědělství ve velkém používá dováženou jihoamerickou sóju. K jejímu vypěstování je třeba plocha jako polovina Zlínského kraje. Navíc to spotřebuje velké množství vody – jeden kilogram hovězího vyžaduje asi 15 tisíc litrů, z většiny na zavlažování plantáží. Vojtěch Kotecký

Kotecký kritizuje, že pod ekonomickým tlakem se farmy začaly specializovat – v nížinách na rostlinnou výrobu a živočišná výroba se odsunula pryč. Vymizely multifunkční farmy, které měly ornou půdu i dobytek, a organická hmota se přestala vracet do půdy.

Zároveň ale oceňuje, že zemědělství se už začíná měnit: „17 % českého skotu a 53 % masného skotu se chová v ekologickém zemědělství. Tisíce farmářů už přešly na ekologické zemědělství a spotřebitelům to nevadí,“ uvádí publicista.

Starejme se o půdu

„Kdybychom všichni byli ekologové, tak se neuživíme,“ reaguje chovatel skotu Jan Chroust s tím, že není nutné omezovat chov zvířat a spotřebu masa.

Planetu prý nějakým způsobem zatěžuje každé odvětví lidské činnosti a není kvůli tomu třeba zaměřovat se zvlášť na zemědělství. „Jako zemědělec budu ta zvířata chránit. Nemyslím si, že měla tak negativní stopu, že bychom je museli redukovat,“ dodává.

„To maso potřebujeme. Zkusme tedy vyrábět tam, kde se maso spotřebovává. Ne hned rušit chovy krav, protože to je špatná cesta,“ tvrdí s tím, že čeští zemědělci by měli být tlačeni k tomu, aby krmivo pro zvířata pěstovali sami a lépe se starali o půdu.

Český zemědělec je ekonomickou a možná i politickou situací tlačen do toho, že nemůže fungovat, pokud toto (dovážená krmiva) nepoužije. Zemědělci by asi byli schopní se přizpůsobit jiným podmínkám. Otázkou je, jestli bude spotřebitel ochotný platit za dražší potraviny. Jan Chroust

Zemědělce je podle něj třeba rozlišovat na dobré a špatné – ani intenzivně hospodařící velkochov nutně nemusí mít negativní ekologickou stopu: „Zlikvidovali jsme velké množství krav a tím pádem se zmenšila produkce organické hmoty, kterou můžeme vracet do půdy. A tam je obrovský problém, na který nemůžeme rychle reagovat.“

Hovory Plus – Miloš Doležal (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:07

Hostem Hovorů je Miloš Doležal – básník, dokumentarista, kronikář Vysočiny, donedávna redaktor Českého rozhlasu a autor několika knih. Tou nejznámější je Jako bychom dnes zemřít měli o faráři Josefu Toufarovi. V těchto dnech vyšla jeho další próza Čurda z hlíny aneb Tři dokumentární povídky z protektorátu. Ptát se bude Jana Klusáková.

Natočeno 2019. Premiéra 14. 5. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress