Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Tomio Okamura o současném dění v politice.

Natočeno 2019. Premiéra 27. 2. 2019 (Svobodné rádio, 23 min.). K poslechu zde.

Poslanec Lubomír Volný (SPD) o současném rozkolu mezi ním a Tomiem Okamurou. Moderuje Vladimír Kapal.

Natočeno 2019. Premiéra 1. 3. 2019 (Svobodné rádio).

Lit.: anonym:   Když Okamura mluví, tak já taky. Lubomír Volný odhalil celý rozkol v SPD. In web Parlamentní listy, 4. 3. 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Nedávno se na Svobodném rádiu o krizi v SPD vyjadřoval předseda hnutí Tomio Okamura. Osočil Lubomíra Volného, že se choval nedemokraticky a bránil čekatelům ve členství. Nyní na Svobodném rádiu hovořil Lubomír Volný. A obvinění létala všude. Především na pražské vedení, které situaci neudrželo pod pokličkou.

Moderátor Kapal na úvod shrnul dění okolo poslance Volného, které sledoval v médiích a dle jeho názoru poškodilo SPD, a zeptal se, zda tento „tajfun“ musel přijít před volbami. Volný na to odpověděl, že má připravené prohlášení bývalých členů regionální organizace SPD v Moravskoslezském kraji. „Členové předsednictva ani žádný z členů původní RK SPD MSK neučinily v předcházejícím období ani jedno mediální vystoupení zaměřené proti vedení SPD anebo proti hnutí jako takovému. Byl to pan poslanec Zdeněk Podal a bohužel posléze sám předseda hnutí osobně, kdo ve veřejném prostoru jako první napadli členy vedení RK SPD MSK nepravdivými tvrzeními a obviněními na adresu členů bývalého předsednictva RK SPD MSK. Bez jakékoliv komunikace s vedením RK SPD MSK rozhodli odsud, z pražské kanceláře, o zrušení historicky nejúspěšnější krajské organizace a vyvolali současnou mediální krizi. (more…)

Poslanec za SPD Lubomír Volný „o jeho stíhání za pravdu“.

Natočeno 2019. Premiéra 12. 1. 2019 (Svobodné rádio). K poslechu zde.

Poslanec Lubomír Volný z SPD o aktuálním dění ve sněmovně.

Natočeno 2018. Premiéra 16. 11. 2018 (Svobodné rádio). K poslechu zde.

Čeští hokejisté v nejlepší lize světa nejsou jen stroje na góly a na peníze. V zámoří žijí se svými partnerkami, manželkami a také dětmi. Jaký je jejich nehokejový život? Připravil František Kuna.

Natočeno 2019. Premiéra 4. 3. 2019 (ČRo Plus, 14:33 h.). K poslechu zde.

Módní časopis, jedno z největších světových vydavatelství, jehož historie sahá až do první poloviny 20. století. Připravila Jitka Škápíková. Hudební spolupráce Jiří Litoš. Dramaturgie Magdalena Šorelová.

Provází Jan Kovařík.

Natočeno 2019. Premiéra 5. 3. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 30. 7. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Lit.: Škápíková, Jitka – Šorelová, Magdalena: Burda: módní časopis a světové vydavatelství vzniklo kvůli nevěře. In web ČRo 2 Praha, 30. červenec 2019  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Historie jednoho z největších světových vydavatelství sahá až do první poloviny 20. století. Spíše než skandální vznik ale může za jeho úspěch něco jiného.

Franz Burda byl německý nakladatel a knihtiskař, který si kromě ženy Aenne Burdy vydržoval i několik milenek. Jedné z nich, Elfriede Breuerové, dokonce financoval vlastní módní vydavatelství Effi. Když na to jeho žena přišla, dostal nůž na krk.

Franz Burda si vybral setrvání v manželství se třemi syny. Aby ale utěšil svoje špatné svědomí, zafinancoval své ženě vlastní vydavatelství. To nejprve neslo jméno Favorit, ale vzápětí bylo přejmenováno na Burda Moden. (more…)

Marek Janoščík představuje v ArtCafé svou knihu Nespavost, soubor datovaných zápisků a textů, zařaditelný pod pojem „spekulativní fikce“. Moderuje Tomáš Pivoda, hudbu vybírá Václav Havelka.

Natočeno 2019. Premiéra 5. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h).

Lit.: Pivoda, Tomáš: Nespavost souvisí s dnešní dobou, s tlakem vydělávat a konzumovat, říká filozof Václav Janoščík. In web ČRo 3 Vltava, 25. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zápisky z deníku roku 2026, spekulativní fragmenty a fikce jako metoda, ne smyšlenka… Filozof a kurátor Václav Janoščík vydal knihu myšlenkových fragmentů Nespavost.

„Knížka Nespavost je založena na mých zápiscích, které jsem si zaznamenával, když jsem nespal. Spíš než o metaforu jde tedy o metodu, jak psát a zakoušet čas,“ říká její autor Václav Janoščík a dodává: „Až postupně jsem do ní začal zapojovat témata, která se týkají společnosti nebo filozofie.“ Základem knihy a klíčem k jejímu čtení je tak rytmus přerušovaného psaní, které více než po linii nějakého příběhu postupuje po větách a fragmentech.

Zrychlený systém časovosti 24/7

Zápisky v knize jsou rozděleny do kapitol, pojmenovaných podle jednotlivých let, které však ve snaze potlačit její deníkový charakter nejdou lineárně po sobě a začínají rokem 2026.

I když je tam obsažena řada smutných nebo osobních záležitostí, byl bych nerad, aby to někdo četl bolestínsky.

„Samotná posloupnost let byla inspirována náhodným řazením zápisků ve Wordu,“ prozrazuje autor. Vznikla tak časová spirála, kterou rok 2026 povznáší na určitou spekulativní až provokativní rovinu, aby byl obsah brán trochu nadlehčeně. Absolvent filozofie Janoščík nicméně vysvětluje, že se především snažil zachytit sílu toho, co dokáže měnit myšlení.

Balancování s filozofií, banalitou i patosem

„Fikce není jenom to, že si něco vymyslím nebo napíšu příběh, který se reálně nestal. Je to metoda, jak se dopracovávat k tomu, co je skutečné, co je například pravda nebo láska,“ doplňuje v Artcafé autor, který sám vyučuje teorii médií a umění na AVU.

Svou sebe-fikcionalizaci v knize využívá v kontextu sociálních sítí, tedy v kontextu problémů jako jsou post-pravda, post-fakta nebo hoaxy. „Neustále čelíme politickým nebo jiným strategiím, jak unikat realitě, jak ji fikcionalizovat a vykrádat, proto jsem se snažil využít metodu postů na sociálních sítích a zkoumat, jak může tato forma posunout samotný text dál k nějakým filozofickým obsahům,“ vysvětluje autor.

Filozofická ekvilibristika

Knížkou se vine celá řada politických problémů a samotná autorova přiznaná nespavost není brána jako osobní trauma, ale jako něco, co souvisí s dnešní akcelerovanou dobou – nutností být nepřetržitě dostupný, neustále se sebe-prezentovat a ukazovat svůj potenciál.

Profesionálové z marketingové branže naplňují náš jazyk podle Janoščíka významy, jimiž do něj kódují zjednodušující stereotypní role, se kterými se pak musíme nějak vyrovnávat. Podobně jako je jazyk abstrakcí, stáváme se jí i my sami, když jsme „převáděni na jednotky ve statistikách nebo na trhu práce nebo jsme-li chápáni jako konzumenti, od kterých se sbírají data na facebookových profilech, aby nám mohla být ušita nejlepší reklama přímo na tělo.“

Troufnout si na nižší formu

Chceme-li proti těmto dnes již každodenním procesům bojovat, buď se podle Janoščíka můžeme vracet k poezii a knihám, tedy tradičním formám komunikace, nebo můžeme zkusit uvažovat zrychleným způsobem, tj. myslet dopředu a pokusit se nové techniky, formy a strategie sami něčím naplnit: „Troufnout si psát něco, co je spojeno s takovou nízkou formou, jako jsou posty na Facebooku.“

Podle autora Nespavosti často příliš lpíme na tradičních formách jako je kniha nebo ve výtvarném umění výstava a zapomínáme, že se tyto formy nějak vyvíjejí.

Pozitivní politika nespavosti

Spánek je podle Janoščíka médiem, skrze které se ve společnosti ukazují mnohé problémy, které máme. V České republice například převládá obrovský důraz na to, pracovat hodně a dlouho, hraničící až s fetišizací práce. Zatímco bdělost a spánek, den a noc nebo práce a odpočinek fungují běžně v komplementárním rytmu, je podle autora nespavost vyšinutím, výchylkou systému, která nás činí ostražitými vůči tomu, co se právě děje. A ve výchylce se může ukrývat kreativita.

Celý rozhovor včetně hudebního výběru dramaturga Václava Havelky a jeho hosta Jakuba Čermáka, vystupujícího pod uměleckým jménem Cermaque, si můžete poslechnout zde.

Okupace minutu po minutě. Reportáže jako z doby přesně před 80 lety, historici, redaktoři v terénu a pamětníci přímo ve studiu.  Speciální vysílání Českého rozhlasu k 80. výročí od invaze moderují Jan Pokorný a Martin Veselovský.

Hovoří Veronika Kellerová a Vojtěch Boldig, pamětníci Asaf Auerbach, Helena Sofrová, historik Miloš Řezník, pamětnice Dagmar Evaldová, Petr Koura, pamětník Toman Brod a politik Petr Pithart, historik Vít Smetana a profesor a pamětník Tomáš Radil, Jan Dobeš, Mikuláš Kroupa.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 3. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 4:00 – 11:00 h.).

Pozn.: Český rozhlas Radiožurnál chystá živou, zpravodajskou rekonstrukci. Unikátní, sedmihodinové vysílání minutu po minutě zmapuje jedno z nejtemnějších období naší historie – okupaci vojsky nacistického Německa z 15. března roku 1939. Vysílání nabídne dobová svědectví, vstupy reportérů z klíčových míst tehdejšího dění v reálném čase i hosty a pamětníky ve speciálním studiu na pražském vlakovém Hlavním nádraží. Začínáme ve 4 hodiny ráno a celou rekonstrukci můžete poslouchat ve vysílání Radiožurnálu a Český rozhlas Plus. (anotace)

Pozvánka moderátorů na YouTube

Lit.: Pokorný, Jan –  Veselovský, Martin  –  Hladíková, Kristýna:  SERIÁL. ZÁZNAM: Živá rekonstrukce okupace 1939. In web ČRo 1 Radiožurnál, 15. březen 2019 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Záznam živé zpravodajské rekonstrukce Radiožurnálu a ČRo Plus Studio ’39. Unikátní, sedmihodinové vysílání minutu po minutě mapuje jedno z nejtemnějších období naší historie – okupaci vojsky nacistického Německa z 15. března roku 1939.