Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

11. 3. 2019

Fašismus – Varování (2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:16

Madeleine Albrightová. Kompletní audiokniha. Z anglického originálu Fascism: A Warning, vydaného nakladatelstvím HarperCollins v New Yorku roku 2018, preložil Tomáš Vrba. Režie, zvuk a mastering Pavel Kadlec. Hudba Richard Mlynář. Úprava obalu pro CD Emil Križka. Odpovědná redaktorka Tereza Melicharová.

Čte Tána Fischerová.

Natočeno 2019. Vydalo Tympanum, březen 2019 (1 CD MP3, celková délka 11 hodin 50 minut).

Pozn.:  Téměř celé 20. století probíhalo ve znamení střetu demokracie s fašismem. Po hrůzách druhé světové války se zdálo, že svět už nepřipustí, aby se duchovní dědicové Hitlera a Mussoliniho pokusili o návrat. Audiokniha přední osobnosti světové diplomacie s českými kořeny, Madeleine Albrightové, v jedinečném podání Táni Fischerové tento optimistický předpoklad zpochybňuje. Kyvadlo dějin směřující po pádu Berlínské zdi k demokracii se vydává opačným směrem. V řadě zemí světa posilují extrémy a objevují se vůdcové s podobnými taktikami, které používali ve dvacátých a třicátých letech fašisté a nacisté. Audiokniha Fašismus – Varování je výzvou k pochopení vážnosti situace, jež je nezbytné k tomu, abychom se vyhnuli opakování tragických chyb minulosti. (more…)

Příběhy 20. století – Příběhy našich sousedů (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:32

Přes tisíc osm set dětí ve věku od deseti do patnácti let se loni účastnilo vzdělávacího programu Příběhy našich sousedů. Měli jednoduchá úkol, objevit zajímavého člověka, který by jim vyprávěl svůj osobní příběh. Žáci vyprávění natočili a sestříhali do rozhlasových reportáží. Jsou jich stovky. Poslechnout si je můžete na webu projektu: příběhy našich sousedů tečka cé zet. Deset z nich uslyšíte v sestřihu v následující hodině, příběhy vás provede Mikuláš Kroupa.

Natočeno 2019. Premiéra 10. 3. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Lit.: Kroupa, Mikuláš: Roste počet žáků, kteří tvrdí: „Minulost k ničemu není, neotravujte nás s dějepisem!“ In web ČRo Plus, 10. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Mladý český národ ztrácí historickou paměť. Podle sociologických průzkumů NMS a CVVM každý druhý osmnáctiletý Čech neví, co se stalo 25. února 1948, nebo co byla mnichovská dohoda.

Může za to nejen nedostatečný počet vyučovacích hodin věnovaných 20. století na základních a středních školách, ale i nudný způsob výkladu zaměřený na biflování letopočtů, míní odborníci.

Agentury zjistily, že dějepis objevují více muži kolem čtyřicítky, ale věnují se raději než 20. století starověké civilizaci. Co se týká moderní historie, nejčastěji řeší otázku, zda jsme se měli či neměli bránit v roce 1938.

Lidé národní hrdost spojují s krásou naší země a se sportovci. Vlastenectví chápou jednoduše: narodili se tu a jsou tu doma. Čehož lze poměrně snadno využít k manipulaci proti EU, cizincům, jiným rasám, náboženstvím, či jiné kultuře. Roste počet žáků a studentů, kteří vám řeknou, že minulost je nezajímá, protože neví, k čemu by se jim hodila.

Z vlastní zkušenosti z besed se školáky mohu průzkumy doplnit: žáci a studenti neumí vyprávět příběhy historických postav, neznají minulost své rodiny, o válce nebo komunismu si s dědečkem nebo babičkou povídají jen zcela výjimečně. To se ale netýká dětí, které se zapojují do vzdělávacího programu Příběhy našich sousedů. (more…)

Host Radiožurnálu – Pavel Kopp (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:02

Na analogovou Leicu M5 fotí od roku 1973. Pavel Kopp se etabloval jako fotograf italských měst, jehož černobílé fotky zachytili neopakovatelné minipříběhy. Jaký je typický děj tamní každodennosti? Jak se člověk z fotografa stane diplomatem? A jaké to bylo fotit Miroslava Horníčka? Ptá se moderátorka Patricie Strouhalová.

Natočeno 2019. Premiéra 9. 3. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Lit.: Škoulová, Tereza – Strouhalová, Patricie: Chybí nám italská uvolněnost, neumíme nechat věci plynout, myslí si Pavel Kopp. In web ČRo 1 Radiožurnál, 9. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Původním povoláním elektroinženýr, později obchodník a diplomat. Pavel Kopp fotografuje od roku 1973, kdy si na výletě v Itálii pořídil Leicu M5. Začal s ní fotografovat italská města a jejich mikropříběhy. Itálii miluje dodnes, změnila mu život.

Do Itálie se poprvé dostal v 70. letech. Jeho černobílé fotografie byly tak zdařilé, že z nich vznikla knížka Chvilky s Itálií. Doprovodné texty k fotografiím Pavla Koppa napsal Miroslav Horníček. „Mně v nakladatelství nabídli publikaci fotografií, když budou mít slušný slovní doprovod. A tak jsme se s Miroslavem dohodli, že k fotografiím napíše příběhy,“ vypráví Pavel Kopp.

Díky knize Chvilky s Itálií získal místo diplomata v Římě. Dostala se k italskému velvyslanci, který nechal knihu přeložit o italštiny – a Pavlu Koppovi nabídlo místo. Tam také zažil rozdělení Československa z pohledu diplomata: „Byl to životní zážitek. Československá ambasáda se rozdělila na dvě poloviny, tu slovenskou vedl můj kamarád Stanislav Valo. Máme fotku, jak sedíme u svěšené cedule Československého velvyslanectví, podáváme si ruce a Československo končí.“ (more…)

Ranní interview – Nedostatek dětských psychologů (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:32

Nedostatkem dětských psychologů nejvíce trpí děti s vývojovými vadami. Čím déle se čeká na diagnózu, tím hůře jim můžeme pomoci.

Hovoří Karolína Malá z Asociace klinických psychologů, psycholožka Martina Pastuchová z Bohumína a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Natočeno 2019. Premiéra 7. 3. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál,  7:50 h).

Lit.: Chum, Jiří – Škoulová, Tereza:  V Česku chybí dětští kliničtí psychologové. Roli hraje délka studia i finanční ohodnocení. In web ČRo 1 Radiožurnál, 7. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Rodiče dětí, které trpí duševními nemocemi, mají problém sehnat psychologa. V tuto chvíli u nás funguje asi jen osmdesát dětských klinických psychologů. Aby byla péče o děti s poruchami autistického spektra, schizofrenií nebo poruchami chování dostatečná, dětských psychologů by u nás muselo být desetkrát víc.

Situaci by mohlo vyřešit lepší ohodnocení práce i zjednodušení vzdělávání, říká Karolína Malá z Asociace klinických psychologů. „Ideálem by bylo sedm dětských klinických psychologů na sto tisíc obyvatel. Budeme považovat za úspěch, když se nám do čtyř pěti let podaří současný počet zdvojnásobit. A to jsme na desetině počtu.“

Zkrácení doby vzdělávání připustil i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V současnosti trvá vzdělávání dvanáct let. Členka Asociace klinických psychologů a dětská klinická psycholožka Martina Pastuchová z Bohumína říká: „Posledních zhruba pět let se opakovaně ocitáme v situaci, že musíme odmítat klienty, protože jsme kapacitně přeplněni.“ Problém vidí v počtu specialistů v oboru dětských klinických psychologů. (more…)

Blogshow Na volné noze (2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:24

Blogshow Na volné nozeRobert Vlach, Jan Řezáč. Kompletní audiokniha. Vše, co potřebujete vědět o podnikání.

Čte Martin Vlček.

Natočeno 2019. Vydal Audiolibrix, březen 2019 (MP3, 37 min.).

Pozn.:  2. nejprodávanější v kategorii Obchod a marketing. Pro začínající podnikatele, volnonožce i lidi uvažující o tom, že by potřebovali změnu, je tu audioshow Na volné noze.

Spousta z nás si neuvědomuje, co všechno takové podnikání skýtá a jaká jsou i jeho negativa. Tým webu Na volné noze vám představí všechna zákoutí podnikání, abyste se sami mohli informovaně rozhodnout, jestli se vydáte po této cestě.

A pokud už podnikáte, podá vám pomocnou ruku. Protože v tom nejste sami.

Zdravé audiozprávy Margit Slimákové (2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:21

Zdravé audiozprávy Margit SlimákovéMargit Slimáková.  Zdravý život vůbec nemusí být složitý. Kompletní audiokniha.

Čte Petra Vlčková.

Natočeno 2019. Vydal Audiolibrix, březen 2019 (MP3, 80 min.).

Pozn.: 3. nejprodávanější v kategorii Sport a zdraví. Přední česká odbornice na zdravou výživu se dívá na různá témata lidským pohledem, který vás naučí, že zdravé jídlo nemusí být žádný strašák. Stačí k tomu přistupovat s rozumem.

Jaké jsou současné trendy ve výživě, co je pravda a kde se vědci pletli? Existují vůbec zdravé cukry? Jsou tuky opravdu špatné? A jak je to s tou solí? To a mnohem víc se dozvíte ve Zdravých audiozprávách Margit Slimákové.

Dos grojse genareraj (2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:05

https://d2emjept89nv7b.cloudfront.net/covers/35/3561/1/500/Audiokniha-Ve-stinu-Rise-Dos-grojse-genareraj-Frantisek-Kotleta.jpgFrantišek Kotleta. Novela z antologie Ve stínu Říše.

Čte Josef Kaluža.

Natočeno 2019. Vydalo Nakladatelství Epocha, březen 2019 (MP3 ke stažení, 1 hod. 54 min.).

Ukázka k poslechu zde

Pozn.: Německá říše ustupuje na všech frontách a zoufalý Hitler se stále usilovněji upíná k magické záchraně. A společnost Thule má skutečně plán, který jej může zachránit. Klíč se nachází ve starém hradu v srdci Pruska. Nejmocnější mágové Říše ale potřebují pomoc, obrátí se proto na nejlepšího českého okultistu a nadšeného fašistu Felixe Cámaru a jeho dávného přítele, nekromanta Jakuba Horáka. Obrovská moc leží na dosah a začíná boj největších okultistů o to, kdo ji nakonec využije ve svůj prospěch.

Lit.: Tománková, Alena: Kotleta k svačině. In web Naposlech.cz, 12. 3. 2019 (recenze). – Cit.: František Kotleta je ve světě audioknih stale častějším hostem. Po Hustém nářezu a především po postapokalyptické trilogii Spad, kterou pozvedl Borek Kapitančik a která potvrdila, že načítat drsnou akční fantastiku není úplně špatný nápad, se v poměrně rychlém sledu vynořila trilogie s Tomášem Koskem v hlavní roli, následována superhrdinskými akčními Lovci. Čekání na další várku neskutečných eskapád s množstvím sexu a odkazů na rozličné mytologie a okultní vědy si mohou Kotletovi fanoušci zkrátit novou povídkou – dvouhodinovou jednohubkou s názvem Dos grojse genareraj.

Text se objevil v antologii Ve stínu Říše, která vyšla koncem roku 2017 a která sdružuje povídky sedmnácti českých autorů fantastiky. Ti se měli zaměřit na období druhé světové války a dostali volnou ruku v tom, zda k povraždění pár nácků využijí mimozemšťany, vlkodlaky nebo nekromanty.A právě toho se chopil i František Kotleta, kterého zaujala osobnost reálné postavy této doby – Felixe Achilla de la Cámary del Campo, nechvalně prolulého válečného kolaboranta, ale také známého spisovatele brakové literatury, scenáristy a take okultisty. Hlavní postavou příběhu je však Jakub Horák, který toho času už dva roky hnije v Osvětimi, ačkoli vlastní doklad o tom, že je árijského původu. Proč? To se dozvídáme až v průběhu a nebude to úplně příjemné zjištění – ostatně jako většina zásadních skutečností z Kotletových světů. A je to právě Felix de la Cámara, který jeho služby potřebuje.

Audioknižní povídka je v podstatě taková, jako Kotletovy příběhy samy. Bez velkých cavyků se ocitáme přímo uprostřed děje, v tomto případě přímo uprostřed koncentračního tábora, který je cítit stolicí a smrtí, kde je snad více blech než čehokoli jiného a kde se mísí nářek Židů s pokřikem esesáků. Ani audioknižní interpret Josef Kaluža se nesnaží situaci nijak přikrášlovat. Vzhledem k rozpoložení hlavního hrdiny a vypravěče, který se ani po dvou letech v Osvětimi nesložil, je jeho hlas dostatečně pevný a sebevědomý. Tempo, které nasadil na začátku, drží až do konce. Co se však v průběhu této krátké audioknihy notně vylepšuje, je Kalužovo sžití s jednotlivými rolemi. Zatímco na začátku jsou rozdíly v přímých řečích jen nepatrné, ke konci už postavy mají i své přízvuky. Nejsem si však jistá, zda by protagonista, jehož očima se na celou situaci díváme, vydržel takto relativně klidný i ve vypjatých a akčních scénách ze závěru. Opět musím zavzpomínat na výkon Borka Kapitančika ve Spadu a jeho pokračováních, kde vypravěčův projev v těchto situacích dodává na akčnosti a důvěryhodnosti.

Nahrávka začíná úvodem, ve kterém se dozvídáme, co že to vlastně jdeme poslouchat a od koho. Uměla bych si představit, že by hned poté zazněla řízná znělka, nějaké industriální zvuky prodchnutné střelbou nebo třeba klezmer. Nezazní však nic a po celou dobu tomu tak zůstane. Škoda – hudební složka by mohla audiopovídku vyšperkovat.

Dos grojse genareraj (což v jidiš znamená Velký podfuk) může sloužit jak Kotletovým fanouškům k připomenutí atmosféry druhoválečné antologie, tak i pro nepolíbené jako vstupní brána do autorovy imaginace a stylu. Dvě hodiny se přežít dají, i když jde o koncentrák (většinou), a lze tak zjistit, jestli si budete chtít dát Kotletu z audioknižního menu zase příště, nebo ne.

Odpolední host – Zdeněk Svěrák (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:58

Spisovatel, scénárista, herec a textař se při té příležitosti zastavil také ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice. Řeč byla nejen o jeho nejnovějším díle. Rozhovor, který doplňují písně z pera Zdeňka Svěráka, moderuje Luboš Voráček.

Připravil ČRo České Budějovice v roce 2018. Premiéra 15. 12. 2018 (ČRo České Budějovice, 14:00 h.).  K poslechu zde.

Strážce nádrže (2018, 2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 9:56

Audio CD: Strážce nádrÃ…¾eZdeněk Svěrák. Kompletní audiokniha. Hudba Jaroslav Uhlíř, hraje autor.

Čte Zdeněk Svěrák.

Nahrávka dokončena 11. 10. 2018 (studio MI 91). Vydal Supraphon 8. 3. 2019 (3 CD, katalogové číslo: SU 6478-2).

Pozn.: Starý strážce vodní nádrže Jiří Smrček si dopisuje s generálním ředitelem povodí. Jsou to zprávy o stavu přehrady, ale také o stavu jeho duše. Nevadí, že ředitel ani na jeden z 23 dopisů neodpoví. Smrček, bývalý venkovský učitel, na sebe prozrazuje i věci, které každému nesvěříme. Je zjitřený úkolem, který ho zaskočil: má najít mezi spoluobčany obce Horní Znělá svého nástupce. Bude to plukovník Dekl, nebo někdo jiný? Je možné, aby to bylo veselé čtení? Zdeněk Svěrák se o to pokusil. (anotace)

Lit.: Horák, Jakub: Dopisy nejvyššímu. In web Naposlech.cz, 13. 3. 2019 (recenze). – Cit.:  Zdeněk Svěrák v kterémsi rozhovoru nedávno uvedl, že všechno, co napsal, také načetl. Neplatí to samozřejmě doslova, na to je jeho tvorba příliš rozsáhlá, avšak o Svěrákových knihách určených dospělému čtenáři to do jisté míry říci lze. Po celkem devatenácti samostatných povídkách (s nimiž autorovi interpretačně pomohly i dvě jeho herecké kolegyně) a později zfilmovaném Po strništi bos, přichází nyní ve zvukové podobě také nejnovější Strážce nádrže.

Vydavatelství Supraphon se i tentokrát přidrželo zavedených zvyklostí. Převzalo jednotnou grafickou podobu obálek Svěrákových knih, o kterou se postarali pánové Michal a Jaroslav Weigelovi. I audiokniha je tedy na pultech díky jednoduché grafice a prosté kresbě nepřehlédnutelná. Zachován zůstal i formát audioCD, který si sice i u poměrně krátké nahrávky vyžádal tři nosiče, ale alespoň nezamotá hlavu generaci posluchačů, která si s mp3 nedovede dost dobře poradit (a která bude nejspíše významnou cílovou skupinou). Beze změn zůstal i tvůrčí tým: režisérka a producentka Naďa Dvorská, zvuk Ivan Mikota, hudba opět pochází z dílny Jaroslava Uhlíře. A nezměněn zůstal samozřejmě i interpret.

Svěrák tentokrát sesbíral hrst více či méně anekdotických korálků, ty pak provlékl postavou hlavního hrdiny, aby je nakonec vložil do dopisní obálky a odeslal na naši adresu. Příběh důchodce Jiřího Smrčka, který si přivydělává coby strážce vodní nádrže, nese už v textu samotném některé autorovy rysy: je to především oběma společný seniorský věk a někdejší učitelování. Jestliže si navíc čtenář či posluchač z paměti promítne ještě postavu Josefa Tkalouna z filmových Vratných lahví, nabyde fyzická podoba strážce nádrže ještě zřetelnějších obrysů. Ve zvukové nahrávce je pak díky Svěrákovu hlasu a jeho nezaměnitelnému projevu ztotožnění autora s hrdinou už zcela neochvějné.

Zvolená forma umožnila Svěrákovi pustit se do témat, která by jen těžko uplatnil jinde. Smrček v dopisech vzpomíná na historické chvíle, které se promítly v jeho životě – na rok 1948, 1968 a léta normalizace i například na hospodské setkání s prezidentem Havlem, které je mimochodem jedním z míst, kde Svěrák svůj text posunul vlastní interpretací o úroveň výše. Spolu s tím ale hlavní postava knihy rozvíjí řadu úvah, představ a dokonce snů a tuh, které u vědomí toho, komu jsou adresovány, působí přinejmenším nevhodně. Pro důchodce Smrčka jsou však právě tyto všednosti kořením jeho života a jsou natolik podstatné, že je s občasným váháním sděluje i nadřízenému. S až posvátnou úctou, potěšen jakoukoliv reakcí, kterou mu od nejvyššího shora přináší anděl. Tedy Ing. Anděl.

Svěrák svůj svět postupně plní dobře vykreslenými postavami a těm přiřazuje většinou jednoznačné charaktery. Už díky tomu nehrozí, aby se čtenář ztratil – autor je zkušený vypravěč, dobře a přesto lehce pracuje s gradací a své příběhy umí vystavět velmi zručně. Při autorské interpretaci už jen vhodná místa podtrhuje a zdá se, že si četbu užívá. A posluchač s ním. Přestože má Svěrákova interpretace technické nedostatky, které by „cizímu“ interpretovi neprošly, je to právě ona, která dodává zpovědi odcházejícího strážce na opravdovosti.

DNA (2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 9:51

Book coverYrsa Sigurðardóttir. Kompletní audiokniha. Překlad Milan Lžička. Režie Jitka Škápíková.

Čte Klára Cibulková.

Natočeno 2019. Vydal OneHotBook, březen 2019 (1 CD MP3, katalogové č.: AK194; EAN: 8594169481944; délka nahrávky: 14 hodin 37 minut).

Ukázka k poslechu

Pozn.: V Reykjavíku došlo k vraždě mladé ženy, pachatel však netušil, že po celou dobu brutálního činu byla pod postelí schovaná sedmiletá dcerka oběti. Oficiální vyšetřování vede mladý detektiv Huldar, který musí spolupracovat s psycholožkou Freyjou pověřenou výslechem malé svědkyně. Jejich pátrání však komplikuje skutečnost, že spolu před časem strávili noc, aniž se pak znovu kontaktovali. Jenže na nevraživost není čas – vrah v zabíjení pokračuje a zanechává za sebou zdánlivě nesmyslné indicie: číselné řady, varovné SMS a záhadné výpočty načmárané na útržcích papíru. (anotace)

Yrsa Sigurðardóttir (* 1963)

Islandská spisovatelka, která bývá označována za islandskou odpověď na Stiega Larssona, vystudovala stavební inženýrství a v tomto oboru stále pracuje. Psaní se věnuje od roku 1998, kdy vydala svou první knihu pro děti. Pro menší čtenáře napsala celkem pět příběhů a dva z nich byly oceněny. Daleko více ji však proslavily detektivky – jako první vyšel román Poslední rituál (2005), který byl přeložen do více než 30 jazyků a v prodejnosti dokonce předehnal knihy Dana Browna. Za následující román Mrazivé světlo (2006) byla nominována na cenu společnosti The Private Eye Writers of America. Česky zatím vyšlo osm z jejích třinácti detektivek (naposledy v roce 2017 DNA).

Klára Cibulková (* 1975)

Po studiu herectví na pražské DAMU nastoupila do souboru CD 94, odkud v roce 2002 přešla do Švandova divadla, kde jako stálý host působí i v současnosti. Televizní diváci ji znají především díky úspěšným seriálům (Černí baroni, Ordinace v růžové zahradě, Kriminálka Anděl, Polda, Rapl), ale i celovečerním filmům (Smrt pedofila, Město bez dechu, Mamas and Papas).

Lit.: Macháček, Tomáš: Slibný začátek nové série. In web Naposlech.cz, 6. 6. 2019 (recenze). – Cit.: Chladné vody skandinávské detektivní školy jsou po několikaletém intenzivním kniho-lovu již trochu prořídlé. Aby ukojili napětí chtivé čtenáře, vyplouvají vydavatelé krimirománů stále častěji až k islandským břehům. Zdejší úlovky si totiž svou temnotou v nejmenším nezadají s lahůdkami, na něž jsou fanoušci tohoto žánru zvyklí od jejich severských sousedů. Jednou z nejznámějších islandských autorek je Yrsa Sigurðardóttir, jejíž román DNA uvízl v síti vydavatelství OneHotBook. Proč by měl tento příběh skončit na vašem talíři právě v audioknižní podobě?

Jméno Yrsy Sigurðardóttir, působí na první pokus téměř nevyslovitelně, ale ani u nás nepatří k neznámým. Její starší série detektivek s mystickým nádechem, v níž je hlavní hrdinkou právnička Tóra, sice zatím pozornosti audioknižních vydavatelství uniká, o to aktuálnější je ale zpracování románu DNA, kterým spisovatelka nedávno odstartovala svůj další cyklus se zcela novými hrdiny. Detektiv Huldar a psycholožka Freyja, kteří spolu před časem prožili kratičký románek, v něm musejí chtě nechtě spojit síly při vyšetřování záhadných sériových vražd, prováděných nezvyklým způsobem. Pachatel si ovšem nevšiml, že jednomu z jeho činů byla přítomna sedmiletá dcerka oběti. Tu je tedy potřeba nejen chránit, ale zároveň od ní zjistit co nejvíce podrobností o neznámém člověku, kterého snad zpod postele zahlédla.

Yrsa sice v DNA násilí přímo nepopisuje, bohatě však stačí náznaky provedení zločinů, které se v mysli posluchače samy složí v nehezký obrázek lidské krutosti. Je až s podivem, kam seveřané na podobně morbidní způsoby vraždění chodí. Autorka se ale naštěstí soustředí i na logiku příběhu. Ačkoliv po celou dobu odvádí pozornost jiným směrem, na konci posluchačům poctivě odhalí všechny karty, takže nezůstávají nezodpovězené otázky či hluchá místa. V knize jsou z psychologického hlediska zajímavé zejména pasáže, v nichž se Freyja snaží šetrně vyslýchat malou Margaret, aniž by při tom holčičce podsouvala některou vyšetřovací verzi, což by mohlo policii zavést na falešnou stopu. Ty také zároveň patří k těm nejlepším momentům, které nabízí zvuková podoba příběhu.

Vydavatelství OneHotBook pokračuje v hledání nových hlasů pro své nahrávky. Pro DNA sáhlo po neoposlouchaném hlase Kláry Cibulkové, která se ve své audioknižní premiéře svěřila do rukou zkušené režisérky Jitky Škápíkové. Ta s herečkou proplula s jistotou všemi zálivy příběhu, aniž by během plavby ztroskotaly na útesech spletitých událostí, popisovaných z pohledu několika osob, či uvízly na mělčinách zákeřných islandských jmen. Cibulková kormidluje spletitým dějem s jistotou, jako by ani nešlo o její první četbu takovéhoto rozsahu. Hlasově odděluje hlavní hrdiny tak, aby se v dialozích navzájem nepletli, nenechá se ale naštěstí ani vynést na vlnách směrem k přehrávání. Naopak, i postavu sedmileté svědkyně vykresluje svébytně, aniž by ji přitom karikovala. Její rozhovory s Freyjou či výslechy na policii, při nichž můžeme sledovat věrohodnou policejní práci při získávání dětských svědeckých výpovědí, jsou v hereččině podání posluchačským zážitkem.

Výslednému dojmu z více než čtrnáctihodinové plavby po moři napětí napomáhá i zvolený hudební doprovod, který dodává příběhu tu správně tísnivou atmosféru. Táhlé tóny kláves s pomalým brnkáním klavíru občas jako blesk prořízne tón elektrické kytary, doplněný tu tikáním hodin, tu houkáním sanitky či hlasy z policejních vysílaček. Za výslednou hudební koláž si její tvůrce, byť na obale neuvedený, zaslouží stejnou pochvalu, jako interpretka za své podání jedné z nejlepších severských detektivek poslední doby. Nezbývá než se těšit na konec léta, kdy OneHotBook slibuje další díl této série, nazvaný Černá díra.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress