Petr Nagy recenzuje knihu Krzysztofa Vargy Piliny, kterou v překladu Jana Fabera vydalo ostravské nakladatelství Protimluv.
Natočeno 2015. Premiéra 25. 5. 2015 (ČRo 3 Vltava).
Lit.: Nagy, Petr: V piliny našich rakví se obrátíme. In web ČRo 3 Vltava, 25. květen 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Druhá kniha polského spisovatele a novináře Krzysztofa Vargy je próza s názvem Piliny V ní skrze vděčnou postavu obchodního cestujícího a mizantropa podrobuje autor kritice Polsko a jeho obyvatele. V překladu Jana Fabera dílo vydalo ostravské nakladatelství Protimluv.
Když před pěti lety vyšla česky Vargova kniha nazvaná Guláš z turula, byl její autor pro svou snahu o literární portrét jiného národa, a to maďarského, srovnáván s u nás mnohem známějším Mariuszem Szczygiełem. Krzysztof Varga, po matce Polák a po otci Maďar, byl ovšem takříkajíc pozorovatelem zúčastněným. Jeho pohled navíc překračoval maďarský obzor a dotkl se některých podstatných rysů takzvaného středoevropanství.
Mnohé z toho platí i pro Vargovu knihu Piliny, kterou do češtiny výtečně přeložil a řadou užitečných vysvětlivek opatřil Jan Faber. Namísto souboru esejů však autor tentokrát zvolil formu prózy, byť esejisticky laděné, a kritické reflexi podrobil rodnou Varšavu, polskou vlast i celý zbytek Evropy. V jistém ohledu tak připomíná proslulého „káleče do vlastního hnízda“, za něhož býval označován rakouský spisovatel a dramatik Thomas Bernhard. Také Vargův hrdina Petr Augustyn patří k bernhardovskému typu sžíravých glosátorů vlastní domoviny i soukmenovců a jeho povolání – jak sám říká – „obchodního cestujícího se zbytečností“ jako by jej k nemilosrdné analýze Poláků a Polska přímo předurčovalo.