Host Minh Ngoc Mai, představitel spolku VietUp, průvodce tržnicí Sapa. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Eva Kličková.
Natočeno 2019. Premiéra 29. 1. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).
29. 1. 2019
Akademie – Romantikem proti své vůli (2019)
Klavírista, pedagog a muzikolog Václav Štěpán a jeho pohled na hudební formu. Připravili Viktor Velek a Libor Vacek.
Natočeno 2019. Premiéra 29. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 21:15 – 23:00 h).
ArtCafé – Aleš Stuchlý, Pavel Klusák a Karel Veselý (2019)
Čtrnáct let, vždy v lednu nebo v únoru, pořádal publicista Pavel Klusák poslechový pořad, během kterého se s posluchači dělil o to nejzajímavější, co se urodilo na hudební scéně. Letos ho se svými kolegy Alešem Stuchlým a Karlem Veselým pořádá naposledy. Proč tyto poslechové večery založil, jaký musí být současný pop, aby to dotáhl na desku roku, a co loni patřilo ke klíčovým hudebním momentům? O tom bude v ArtCafé mluvit Hana Slívová se zmíněným pořadatelským trojlístkem, hudbu do pořadu vybírá Martin Starý.
Natočeno 2019. Premiéra 29. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h).
Káva o čtvrté – Nová Dvojka (2019)
Diskusní pořad, dnes na téma nová Dvojka. Hosté Ondřej Nováček, ředitel Programu Českého rozhlasu a Milan Pokorný, Ombudsman Českého rozhlasu. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2019. Premiéra 29. 1. 2019 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Lit.: Kamberský, Jakub: Srdečně vás zdravím, pane Pokorný. In Facebook, 30. 1. 2019 (dotaz ombudsmanovi). – Cit.: Vyslechl jsem úterní pořad Káva o čtvrté, kde jste s Ondřejem Nováčkem probírali změny ve vysílání Dvojky. Jsem poněkud zneklidněn některými okolnostmi, hlavně pak některými reakcemi pana Nováčka. Jistý posluchač správně podotklže ze schématu dvojky zmizí hra pro mládež, dnes pro celou rodinu, že ubyde prostoru pro delší rozhlasové hry (než je stopáž 55 minut), dodávám já. Pan Nováček poněkud arogantně reagoval, že hra má svůj čas, že nevnímá úbytek prostoru, hru přeci nelze vysílat v sedm ráno. Omlouvám se za tvdší odsudek, ale pan Nováček dělal z posluchačů, kteří se proti tomuto vymeovali, s prominutím úplné blbce, kteří nemluví pravdu.
To mě přivádí k jednomu znepokojujícímu shrnutí: Je dosti nešťastné mísení žánrů. rozhlasová četba, dokument, dokudrama, dokuseriál, není totéž co rozhlasová hra, kdysi přezdívaná jako Královská disciplína. V roce 2017 pro ni ubyl prostor na Vltavě, zůstala úterní současná hra a sobotní rozhlasové jeviště, Hra pro tento večer, kde se vysílaly lehčí žánry a archivní hry, se stal nevyhovujícím.
Nyní dochází k omezení prostoru už i na Dvojce, kde logicky zůstává nedělní rozhlasová pohádka, ale tradiční hra pro mláderž, potažmo pro celou rodinu na dvojce zanikne., kdy tento krok je nelogicky vysvětlován snahou o příliv posluchačů na stanici Junior. Proč tradiční Hajaja a rozhlasová pohádka nevadí, ale hra pro mládež ano?
Zůstává nám tedy prostor v čase bývalé hry pro děti, který přináší mnohá omezení, zejména pak ve stopáži. Potom nutně musí docházet k lapsům typu rozdělení celistvé hry Ondina na dvě soboty. Posluchač, volající do Kávy o čtvrté, měl pravdu, prostor pro hru nad 55 minut z dvojky v únoru zmizí. Půlit hry považuji za nešťastné, hry devalvující řešení.
Stejně tak je velmi necitlivé rušit jeden z pilířů, hru pro děti, kdy pohádka a Hajaja zůstávají. Argumentovat,že Junior vysílá několik pohádek a her týdně, je naprosto nedostačující. Předpokládám, že sobotní prostor pro hru bude vyhraze lehčím žánrům, detektivkám. Nic proti tomu, ale nebylo by vhodné ponechat sobotní prostor hrám pro celou rodinu, kdy v rámci této řady vznikaly finančně náročné premiéry, hodny zařazení v celoplošném vysílání, zároveň vyhradit čas pro dospělou rozhlasovou hru s variabilní stopáží, tak jak tomu bylo do konce ledna tohoto roku?
Budu upřímně rád, když tento podnět nebude zameten pod koberec, vyvolá přinejmemším zamyšlení nad nastalou situací.
V úctě Jakub Kamberský.
Reflexe: Vizuální umění! – 2051: Algorithm (2019)
Připravila a uvádí Petra Švecová. O výstavě 2051: Algorithm v Oblastní galerii Liberec, která se zabývá neuchopitelností pravdy v dnešní přeinformované době, hovoří se Šárka Basjuk Koudelová, Lenka Sýkorová a Ondřej Basjuk. V druhé části Reflexí poté hovoří malíř a ilustrátor Martin Lacko o své tvorbě.
Natočeno 2019. Premiéra 29. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.). Repríza 29. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin); 23. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.; 23:00 h).
Osobnost Plus – Jiří Mádl (2019)
Jiří Mádl, herec a režisér. Před pár lety mladý herecký talent, dnes už taky režisér a scenárista a už ne tak úplně mladý. Za pár dní jde do kin jeho očekávaný film Na střeše. A ztvárnil v něm téma, které možná od něj nikdo nečekal. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2019. Premiéra 29. 1. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.). Repríza 22. 4. 2019 (ČRo Plus, 10:33 h.). K dispozici na YouTube.
Lit.: Chvátalová, Kateřina – Tachecí, Barbora: Jazyk sociálních sítí mě ničí, říká Jiří Mádl. In web ČRo Plus, 29. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Herec, režisér a scenárista Jiří Mádl původně plánoval kariéru hokejisty. Sportovní život ale opustil a vyměnil ho za film, herectví, režii a psaní. „Čím jsem starší, tím víc vím, že když dva dělají totéž, není to totéž,“ říká.
„Vnímám, jak je personální zajištění filmového projektu důležité. A že je takový projekt silný tak, jak je silný jeho nejslabší článek. Občas jsem proto váhavý střelec, protože nevím, koho si mohu dovolit oslovit.“
Herec, režisér a scenárista Jiří Mádl hrál ve filmech Konfident, Colette, Snowboarďáci, Gympl, Probudím se včera nebo Děti noci. Jako režisér a scenárista debutoval v roce 2014 filmem Pojedeme k moři, který získal mnohá ocenění po celém světě. Jeho druhým celovečerním počinem je snímek Na střeše (2019). Je nejmladším hercem, který kdy dostal ocenění Křišťálový glóbus za nejlepší mužský herecký výkon na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Je členem Evropské filmové akademie a dramaturgické rady Mezinárodního filmového festivalu pro děti a mládež ve Zlíně.
Volit slova
Jiří Mádl vystudoval Biskubské gymnázium J. N. Neumanna v Českých Budějovicích a pochází z věřícího prostředí.
„Vyrůstal jsem mezi katolíky i evangelíky a určitě mě to ovlivnilo. Nemám rád obecné věci. Každý v sobě máme nějaké duchovno. Věřím v Boha, ale když o tom člověk mluví, musí být opatrný a dobře volit slova a vysvětlit, proč a jak věří. V naší společnosti je mnoho nevěřících a člověk, když chce skutečně něco sdělit, nebýt diskvalifikovaný z řady témat, musí lidem své myšlenky dobře artikulovat,“ vysvětluje.
Jsem naučený očekávat průšvih. Vše nad tím je bonus. Jiří Mádl
Potřeba iniciativy
Herec a režisér byl aktivní také v době politických kampaní a v roce 2010 vymyslel společně s herečkou Marthou Issovou a dalšími projekt Přemluv bábu. „Dnes už nemám potřebu iniciativy. Ze současné politiky mám nejsilnější dojem z toho, co vše může lidem projít a jak malou sílu mají fakta,“ říká a dodává:
„Jazyk sociálních sítí mě ničí. To, o čem by se lidi neměli odvahu bavit po třetí hodině ráno a po pěti pivech, teď hrdě svým jménem prezentují. To je pro mě vždy děsivé.“
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Jiřím Mádlem. Dozvíte se ještě, jak se lišily představy režiséra o prvním filmu Pojedeme k moři od skutečnosti a jeho realizace. Hovořit bude také o obsazování rolí, o svém příteli, herci Janu Třískovi, a v této souvislosti i o svém dalším filmu Na střeše, který brzy přijde do kin.
Host Lucie Výborné – Jaroslav Dušek (2019)
Herec Jaroslav Dušek jednou dostal od diváka knihu, která by ho prý mohla zajímat. Jmenuje se Chvála strojů a měst, jejím autorem je synovec ministra Aloise Rašína a je to 90 let stará vize pokroku naší civilizace. V čem je tak trefná,že podle ní vzniklo nové představení? Zeptá se moderátorka Lucie Výborná.
Natočeno 2019. Premiéra 29. 1. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).
Lit.: Švarcová, Alžběta – Výborná, Lucie: Naše civilizace se snaží ubavit k smrti, tvrdí Jaroslav Dušek. Na Jezerce měla premiéru jeho nová hra. In web ČRo 1 Radiožurnál, 29. leden 2019 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Některé bláznivé, jiné inspirativní. Takové jsou prý knihy, které Jaroslavu Duškovi nosí jeho fanoušci k přečtení. A někdy prý jde vysloveně o trefu do černého. Jako třeba v případě knihy s názvem Sláva strojů a měst, jejímž autorem je synovec ministra Aloise Rašína. Podle této 90 let staré vize pokroku naší civilizace nyní dokonce vzniklo divadelní představení.
Města jsou bezútěšná, nedá se v nich žít a člověk podlehl faustovskému syndromu – má totiž pocit, že může zasahovat do přirozeného chodu života. O tom všem píše Jaromír Rašín ve své Slávě strojů a měst, v předloze k Duškově hře.
Bavte nás, bavte nás! Nebo zešílíme hrůzou z naší samoty! Dáme vám vše, co máme, ale bavte nás. Dejte nám iluzi zdraví, krásy a souzvuku! Z představení Sláva strojů a měst
„Všechno je to Rašín, slovo od slova,“ zdůrazňuje v rozhovoru s Lucií Výbornou Jaroslav Dušek. „Nebyl tehdy úspěšný spisovatel. Řídil druhou největší pojišťovnu a každý den ve dvě hodiny odjel z kanceláře do Polabí na svůj statek, kde trávil čas v meditacích. Musel to být hodně zvláštní chlapík.“
Představení Sláva strojů a měst, které v současnosti můžete vidět na prknech Divadla Na Jezerce, přitom působí, jako by ho autor předlohy napsal včera – a ne před 90 lety. „Naše civilizace se snaží ubavit k smrti. Ubrzdit to nejde, jde to jen hladčeji projít,“ soudí Jaroslav Dušek.
Divadlo je magické místo
Na Divadle Na Jezerce není Dušek žádným nováčkem. Třeba jeho Manželské vraždění se tam hraje už 14 let. „Honza Hrušínský už ale dlouhou dobu říkal, že bychom mohli udělat něco nového. A pak se vynořil ten Rašín.“
Divadlo jako takové považuje Jaroslav Dušek za magické místo. Jak se totiž domnívá, právě tam se člověk – ať už divák, nebo účinkující – může dotknout toho, kým skutečně je. „Divadlo je jedním z momentů, ve kterém si můžeme připomenout svou božskou podstatu,“ vysvětluje herec. „Jednou za čas se objeví lidé, kteří chtějí divadlo vrátit do momentu, kdy ve vás něco zavibruje a vy si uvědomíte to společné. To se může stát jen v přítomnosti, jindy to nejde.“
„Ve filmu se mi leccos nechce hrát“
Se současným filmem už je na tom Jaroslav Dušek ovšem o něco hůř. „Mám obavu, že scénáře, které mám doma, nemůžu hrát. Trochu těm dílům nerozumím, jsou krutě neladná a bolestivá, nechce se mi je natáčet,“ vysvětluje.
Přitom třeba taková Pustina nebo Úsměvy smutných mužů, ve kterých si zahrál relativně nedávno, jsou úplně jiný příběh. „Je pod nimi lidská, pro mě srozumitelná rovina. Pro mě je těžké, když scénář ubíhá do fantazijní roviny. O něčem můžu číst, ale ve filmu, který se v současnosti stal naturalistickým, se mi zkrátka leccos nechce dělat.“
Žít tady a teď
Jaroslav Dušek je dnes známý nejen jako herec, ale také jako muž, který se po vzoru indiánů naučil žít přítomností. „Tak to má od narození každý, my tomu ale pak dítě postupně odnaučíme,“ soudí. „Zmatek dnešní civilizace je založený na tom, že žijeme v konceptech a představách, ne v přítomném okamžiku. V tom, že sledujeme myšlenky, které vedou za roh.“
„O tomto je mimochodem film Čistá duše. Onen matematik-génius se také postupně naučí nesledovat své fantomy – a ti tak blednou a blednou… až nakonec zmizí.“
Pro a proti – Novela zákona o dopravních stavbách (2019)
Ministerstvo dopravy přišlo s novelou zákona, která podle resortu umožní rychlejší přípravu a povolení dopravních staveb. Mimo jiné v ní navrhuje zavést až desetitisícové kauce, pokud by se občané chtěli odvolat proti umístění či realizaci stavby. Omezí tento plán možnost veřejnosti vyslovit se ke stavbám, nebo zabrání zbytečným průtahům a zrychlí výstavbu dálnic? Připravila a moderuje Karolína Koubová.
Hovoří mluvčí resortu dopravy Lenka Rezková a advokát Pavel Černohous z Ateliéru pro životní prostředí.
Natočeno 2019. Premiéra 29. 1. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Slovník přejatých myšlenek 1/10 (2011)
Gustav Flaubert. Četba na pokračování. Připravil Petr Turek. Režie Petr Adler.
Účinkují Petr Adler a Rudolf Kvíz.
Natočeno 2011. Premiéra v cyklu Půlnoc (ČRo 3 Vltava, 0:05 h; 10 x 5 min.).
Obsah: 1. Absint až Četnictvo
Vizitka – Peter Darovec (2019)
Peter Darovec, literární vědec. Rozhovor ke 100. výročí narození spisovatele Ladislava Mňačka. Moderuje Lukáš Matoška. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.
Natočeno 2019. Premiéra 29. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 29. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).