Režim musí pracovat s dostupným aparátem, říká historik k žalobcům s komunistickou minulostí. Legitimaci člena KSČ mělo více než 200 ze současných 1250 státních zástupců. Okolnosti vysvětlil historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Pažout. Připravil Jiří Chum.
Natočeno 2019. Premiéra 7. leden 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 3 min.). K poslechu zde.
Připravila Dita Vojnarová.
Hovoří Lenka Trnková.
Připravila Olomouc v roce 2018. Premiéra 21. 12. 2018 (ČRo Olomouc).
Lit.: Vojnarová, Dita: Hasičina je moje srdeční záležitost, říká nositelka ceny Křesadlo 2018 Lenka Trnková. In web ČRo Olomouc, 21. prosinec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Cenu Křesadlo pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci, dostala dobrovolná hasička z Náměště na Hané Lenka Trnková za práci s mládeží, které se věnuje přes 30 let.
Mezi dobrovolné hasiče vstoupila v devíti letech. „Měly jsme hodně dobré dívčí družstvo, porážely jsme na krajských soutěžích i kluky,“ vzpomíná a zdůrazňuje, že hasičina není jen o hraní si. „Je to sport na vysoké úrovni. Musíme mít dobrou kondici, proto hodně trénujeme. Běháme štafety, překonáváme překážky,“ vyjmenovává Lenka Trnková.
V Náměšti na Hané má na starosti mládež. Začínala jako instruktorka, mnoho let už je vedoucí. S dětmi trénuje, připravuje pro ně volnočasové aktivity, jezdí s nimi na soutěže. Je také vedoucí rady mládeže celého olomouckého okresu.
Lenka Trnková je pyšná na to, že Náměšť na Hané patří mezi sbory s nejsilnější členskou základnou okresu Olomouc. Momentálně opravují zbrojnici. Trénovat jezdí na bývalé koupaliště. „Je to trochu problém, když chci cvičit s dětmi požární útok s vodou, musím se domluvit s chlapama, aby nám přišli pomoct.“
Jsi-li hasičským dobrovolníkem, buď jím celou duší a celým tělem, nemáš-li dobré vůle, nejsi dobrovolníkem a jsi dobré věci na obtíž – píše se v Hasičském desateru, které najdete na stránkách Sboru dobrovolných hasičů Náměšť na Hané. Lenka Trnková tento bod bohatě naplňuje.
Natočeno 2019. Premiéra 4. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).
Lit.: Pivoda, Tomáš: Láska není hra, ale strašně těžká práce, říká nad novelou Hry bez hranic Michal Kašpárek. In web ČRo 3 Vltava, 7. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Publicista Michal Kašpárek napsal provokativní sondu do života internetové generace Y. Hrdinou novely Hry bez hranic je mladý programátor, který se shodou okolností dostane do uprchlického tábora a svou zkušenost zužitkuje k vytvoření nového startupu.
„Postava mé knížky nejsem já. Ale namodeloval jsem ji tak, že bych to možná já byl, kdybych v životě nepotkal určité lidi,“ říká o hlavním hrdinovi svého prozaického debutu komentátor a šéfredaktor webu časopisu Finmag Michal Kašpárek. Knížka je zasazena do současných globálních událostí a reflektuje životní náhled takzvané generace Y. Autor se přesto nepovažuje za mluvčího jedné generace: „Všechna témata, kterým se kniha věnuje, představují univerzální motivy, které procházejí celou společností a nejsou vázány pouze na lidi mého věku a mého prostředí.“ (more…)
Pavla Jazairiová, spisovatelka. Moderuje Lukáš Matoška. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.
Natočeno 2019. Premiéra 8. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.). Repríza 8. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).
Lit.: Matoška, Lukáš: Pavla Jazairiová: Jela jsem do Afriky proto, abych se tam brodila v prachu. In web ČRo 3 Vltava, 8. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozhlasová novinářka vydala rozšířenou verzi knihy Jiná Afrika. Můžou se Evropané na tento kontinent začít dívat bez předsudků?
Zrovna se vrátila z cesty po Etiopii. Na konkrétním příkladu ukazuje, jaké jsou tam a v sousední Keni poměry. Všímá si velkých skleníků nedaleko letiště. Pěstují se v nich květiny, které putují do evropských supermarketů. Používají se tu pesticidy.
„Pracují tam ženy, které nemají žádnou ochranu. Když budou pracovat pár let, tak zkapou na rakovinu. (…) Taková žena si za měsíc vydělá 37 dolarů. Pracuje 12 hodin denně. Ve chvíli, kdy řekne, že se jí to takhle nelíbí, zaměstnavatel odpoví: No tak dobře, tady je fronta.“
Aby Pavla Jazairiová mohla poznávat, klidně se během cesty vzdá pohodlí. Zdá se, že jinak si opravdové poznání cizí země ani nedovede představit. „Já jsem do Afriky jela proto, abych se tam brodila v prachu, abych se toho dotkla,“ vysvětluje. Proto má výhrady k dnešnímu turismu.
Turismus má z mého pohledu obludné rozměry a přispívá k nepoznání národů mezi sebou.
Jako reportérka se pokouší psát o Africe bez iluzí. Popisuje ji jako místo, kde do značné míry vládne bída a beznaděj. Uvažuje ale i o tom, jak z toho ven. „Podle mého názoru se musí kousek po kousku zužitkovat to, co ten kontinent může poskytnout, a ne ho plenit, jako se to po staletí děje,“ říká Jazairiová v narážce na kolonialismus.
Opakování prosincové kalamity na D1 má zabránit zákaz předjíždění kamionů v levém jízdním pruhu. Může návrh skupiny poslanců ANO, ČSSD a KSČM vyřešit dopravní problémy na dálnicích? Připravila a moderuje Veronika Sedláčková.
Hovoří generální tajemník Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia Vojtěch Hromíř a místopředseda sněmovního hospodářského výboru a předseda podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník z hnutí ANO.
Natočeno 2019. Premiéra 8. 1. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Sedláčková, Veronika – Erhart, Michael: Kamiony vozí ekonomický růst, zákaz předjíždění nic neřeší, tvrdí šéf sdružení dopravců. In web ČRo Plus, 8. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Skupina poslanců ANO, ČSSD a KSČM navrhuje zákaz předjíždění a jízdy v levém jízdním pruhu pro kamiony, který by platil ve všední dny mezi šestou a dvaadvacátou hodinou. Může takové opatření vyřešit dopravní problémy na dálnicích?
„Problémy to nevyřeší. Je to pokus řešit následek a nikoli příčinu,“ míní generální tajemník ČESMAD BOHEMIA Vojtěch Hromíř. Ta prý tkví v tom, že dálniční sít není postavena v dostatečné kvalitě, chybí tříproudé úseky i místa pro odstavení vozidel a odpočinek.
Stát prý také dlouhodobě zanedbává zimní údržbu, která by neměla být soutěžena pouze s ohledem na co nejnižší cenu, a nedostatečná je i kontrola projíždějících zahraničních řidičů ze strany policie: „Mají pocit, že si zde mohou dovolit více než jinde,“ tvrdí.
Těšíme se z ekonomického růstu, který vozí nákladní silniční doprava. Zajišťuje 75 % přepravy zboží. Bez ní bychom růst neměli. Vojtěch Hromíř
Poukazuje na to, že na rok 2020 se plánuje dramatické zvýšení výběru mýta: „Nedokáži si představit, že stát zakáže kamionům používat dva pruhy na dálnici, a přesto budou platit mýto. Bavme se o elementární spravedlnosti,“ vyzývá Hromíř, který varuje před vznikem dlouhých kolon kamionů kvůli nemožnosti předjet pomalu jedoucí vozidlo.
„Ti řidiči jsou zaměstnanci v pracovním procesu. Nesedí v kamionu, aby se pobavili a projeli. Mají nějaký úkol a na každé straně je zákazník. Tímto plošným zákazem bychom jim tak znepříjemnili život, že by někteří z nich tu profesi opustili. Bavme se o příčině, a tou je nedostatečná údržba, dohled policie a informovanost dopravců,“ shrnuje.
Poslanec hnutí ANO Martin Kolovratník připouští, že stát má rezervy v kontrole i údržbě silnic. Prostředky, které Ředitelství silnic a dálnic vynakládá na provoz a údržbu, jsou prý podhodnocené. Navrhovaný zákaz má ale přesto smysl:
„Nevyřeší to všechny problémy, ale jsem přesvědčen, že by mohl pomoci u těch nejzávažnějších, kterých jsme byly svědky například teď před Vánoci,“ upozorňuje.
Na televizních záběrech jsme viděli, jak kamiony zabraly ten nejrychlejší pruh a nemohla se tam dostat policie ani sypače. Martin Kolovratník
Na pomalu se předjíždějící kamiony si podle Kolovratníka řidiči stěžují dlouhodobě. „Vycházeli jsme z toho, že vozidla nad 3,5 tuny stejně nemohou jet rychleji než 80 kilometrů v hodině. Rychlý pruh by skutečně měl být přístupný pro předjíždění a neblokování provozu,“ podotýká poslanec.
Podle něj je pravděpodobné, že během projednávání ve Sněmovně dojde ke zmírnění zákazu. Už jeho stávající podobu ale Kolovratník označuje za kompromis a nejde prý o nijak drakonické opatření – například na Slovensku totiž zákaz předjíždění na dálnicích pro kamiony platí trvale.
Host Martin Balucha, zahraniční zpravodaj Českého Rozhlasu. Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2019. Premiéra 8. 1. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Pozn.: Původně plánovaným hostem byl Petr Kolečko, dramatik, scénárista a umělecký šéf Divadla A studia Rubín.
Lit.: Horálková, Elena – Kroc, Vladimír: „Poškození Vítězného oblouku je pro Francouze tragédií,“ hlasá létající zpravodaj Martin Balucha. In web ČRo 2 Praha, 8. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Létám na místa, kde se něco děje a kde mě rozhlas potřebuje mít,“ vysvětluje svoji pozici v Českém rozhlase Martin Balucha. Teď aktuálně ho zaměstnává dění ve Francii.
Říká se, že protestovat je ve Francii tradice a součást folklóru. „Ale žluté vesty si dokázaly vydemonstrovat docela zásadní vládní ústupky. Francouzi si umí říct, když se jim něco nelíbí, a umí si to prosadit,“ myslí si Martin Balucha. Důvod poměrně razantních zásahů policie je podle něj opodstatněný.
„Na hnutí parazitují výtržníci, kteří chtějí ničit památky a bouchnout si do policistů. Policie je předem vytipovává a zadržuje. Ale je těžké určit, kdo je výtržník a kdo ne,“ připouští. „Poškození Vítězného oblouku je pro Francouze tragédií. Politici vyzývali, aby se demonstranti vyvarovali ničení památek. Je ale těžké zabránit těmto výstřednostem. Takový počet lidí představuje velkou sílu a pro policisty je složité to zvládnout.“
Bylo složité naučit se francouzsky? Jaký byl život v Bruselu, kam se dostal s rodiči? Dovede si představit, že by žil ve Francii? Co má nejraději z francouzské kuchyně? A co víno?
Reportážní fotografie, to není kdejaký záběr z mobilu. Fotografka Alžběta Jungrová založila spolu s několika kolegy fotografický spolek 400 ASA, jehož cílem je posilovat prestiž dokumentárních záběrů a zvýšit povědomí o skutečných reportážních fotkách. Existuje něco jako česká fotoreportážní škola? A dá se v dnešní době trvat na konzervativním přístupu a nesledovat módní trendy? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2019. Premiéra 8. 1. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Lit.: Švarcová, Alžběta – Výborná, Lucie: Musíme se vrátit ke skutečnému obsahu. Nejen v dokumentární fotografii, říká Alžběta Jungrová. In web ČRo 1 Radiožurnál, 8. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jako reportážní fotografka cestovala po rozvojových zemích – a pak najednou po deseti letech skončila. „Bylo to fyzicky i psychicky vyčerpávající. A částečně jsem také chtěla začít vytvářet něco sama,“ vysvětluje fotografka Alžběta Jungrová v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Během svých reportážních cest po světě viděla mnoho utrpení a bídy. A tak dnes hledá jejich protipól – například v souboru fotografií, které zobrazují lidské štěstí. „Zároveň oceňuju, že mám neomezený čas, abych pracovala na tématu. Užívám si, že fotím doma, že rozumím zdejší mentalitě. Přitom čím víc se do ní člověk dostane, tím může udělat kvalitnější věc.“
Je to jen pár měsíců, co Alžběta Jungrová a dalších šest českých fotografů založilo nový fotografický spolek s názvem 400 ASA. „Jsme malý rybník a každý si hlídá své teritorium. To, že jsme byli schopni dát dohromady sedm lidí, kteří chtějí něco společně vytvářet, je malý zázrak,“ komentuje to.
A co nyní společně chystají? Jejich cílem je například vznik archivu a také vybudování nové smíchovské galerie. Ta by měla ukazovat mladé talentované dokumentaristy. „Dokument v rámci všech současných sítí upadá. Každý den padají miliony fotek, v nekoordinovatelném sledu. Chceme prosazovat čistý dokument a kvalitní fotografie.“
Zároveň dodává: „Doufám, že se nám povede dokumentární fotografii zachránit. Je to pro mě návrat k obsahu. A ten by se měl vrátit nejen ve fotografii.“
Trendem fotografií na sociálních sítí v posledních letech je formát „selfie“, kdy člověk fotí sám sebe. Alžběta Jungrová svůj postoj k tomuto typu fotek neskrývá: „Na škole nám říkali: ‚Pokud nejste striptérka nebo neděláte něco zajímavého, nefoťte se, nikoho to nezajímá‘,“ usmívá se.
Žijeme v období dekadence. Touha zaujmout je tak velká, že děláme úplné nesmysly. Alžběta Jungrová
Rozumí ale tomu, že jde vlastně o formu sebepropagace: „Chápu, že je to selfpromo. Přijde mi ale děsivé, jak se používají filtry a retuše, a pak všechny obličeje vypadají stejně. Chtěla bych říct hlavně holkám: ‚Nedělejte to! Co je na vás krásné, je vaše osobitost!‘“
Melissa Hartwigová a Dallas Hartwig. Kompletní audiokniha.
Čte Markéta Pešková.
Natočeno 2018. Vydal Jan Melvil Publishing v roce 2018 (MP3, celková délka 9 hodin 45 minut).
Pozn.: Vyzkoušejte Whole30 a změňte svůj život k nepoznání aneb paleo mýtů zbavené – audiokniha, která je teoretickým i praktickým návodem, jak změnit své stravování k lepšímu návratem k základním potravinám.
Nejedná se o další módní dietu, ale o návrat k průmyslově nezpracovaným základním potravinám a nízkosacharidovému složení pokrmů. Kniha vysvětluje nejen teoretické výhody přechodu na nový systém výběru potravin, ale nabízí i praktický postup, jak životní změnu začít. Množství receptů a tipů je doplněno vysvětlením, jak na jednotlivá jídla reaguje naše tělo, obsahuje i kapitoly věnované vegetariánům, těhotným, sportovcům a dětem.
Od roku 2009, kdy Hartwigovi začali s programem Whole30 – třicetidenním metabolickým restartem organismu, se desítky tisíc lidí přesvědčily o pozitivním přínosu této změny jídelníčku. Kniha Jídlo na prvním místě je logickým vyústěním úspěchu tohoto programu, který se stal pro mnohé překvapivě i prvním krokem léčby chronických onemocnění. Stylem spojujícím v sobě vědecké poznatky, dlouhodobé zkušenosti, zdravý rozum a vtip vysvětlují autoři, co je pro organismus „opravdové jídlo“. (more…)
Ruth Ware. Kompletní audiokniha. Překlad z originálu The Lying Game Věra Klásková.
Čte Magdalena Tkačíková.
Natočeno 2018. Vydala Audiotéka v roce 2018 (MP3, celková délka 14 hodin 31 minut).
Pozn.: Hra na lháře je dalším románem Ruth Ware, který chce posluchače napnout a umožnit mu bát se.
Hra na lháře má celkem jednoduchá pravidla:
1. Vyslov lež!
2. Na svém výmyslu trvej!
3. Nenech se načapat!
Isa a její kamarádky spolu kdysi v internátní škole hrávaly hru na lháře: spolužačkám, učitelkám a vlastně kdekomu vykládaly smyšlené historky. Jejich zábava se ale neodešla bez následků, a tak čtveřici nakonec vyloučili ze školy. (more…)
. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 7. 1. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Moravec versus Babiš a Tříkrálová deklarace. In web ČRo Plus, 7. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Václav Moravec jako moderátor veřejnoprávní televize v nedělní debatě obstál, Andrej Babiš zase nejspíš obstál před lidmi, kterým stačí, že mají levnější dopravu a o něco větší penzi a kteří jsou zvyklí věřit bezmezně státním úředníkům.
Zároveň ale duel odhalil asi největší slabinu stavu našeho státního uspořádání: neúctu k nezávislým státním institucím i ze strany nejvyšších státních úředníků.
Po prezidentovi, který pohrdá Ústavním soudem a chce si ústavu vykládat kreativně, zpochybnil i premiér oficiální výsledky šetření Nejvyššího kontrolního úřadu s odůvodněním, že mu šéfuje bývalý poslanec za sociální demokracii Miloslav Kala.
Spor se týkal výstavby dálnic: pan premiér měl připravené grafy, z kterých jako vždy vyplývalo, že on je nejlepší předseda vlády od roku 1989, který postavil nejvíc dálnic. (more…)
Powered by WordPress