Hostem je ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Jana Maláčová. Zvýší se rodičovský příspěvek pro všechny, nebo jen pro děti narozeném po novém roce? Kolik dostanou přidáno důchodci? A kde na to všechno vláda vezme peníze? Moderuje Marie Bastlová.
Natočeno 2019. Premiéra 29. 3. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h).
Připravil Tomáš Pilát.
Natočeno 2019. Premiéra 16. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava) k 50. výročí sebeupálení J. Palacha.
Lit.: Pilát, Tomáš: Bez Palachova činu by razance odporu v roce 1989 nebyla tak silná, říká Eva Kantůrková. In web ČRo 3 Vltava, 16. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dnes je to přesně padesát let, co se na pražském Václavském náměstí polil benzínem a zapálil student Jan Palach.
Jan Palach zemřel o tři dny později, 19. ledna 1969. Svým činem chtěl probudit národ z počínající odevzdanosti a postupného přijímání potupné situace po sovětské okupaci Československa v srpnu 1968 a pozdější parlamentní legalizaci pobytu sovětských vojsk u nás.
Pohnutky Jana Palacha k jeho statečnému činu ukazuje film Roberta Sedláčka Jan Palach, který před pár dny odvysílala Česká televize. Scenář k němu napsala spisovatelka Eva Kantůrková.
Myslím si, že bez Palachova činu by razance odporu v roce 1989 nebyla tak silná. Po těch 20 letech jeho čin zapůsobil tak, jak chtěl, aby zapůsobil v momentě, kdy to udělal.
„Než jsem napsala scénář, nastudovala jsem spoustu literatury o dění kolem roku 1968, abych se orientovala v situacích, které jsme popisovali. A pokud jde o Palacha, to bylo horší – když zemřel, bylo mu 20 let, takže jeho život byl velice krátký a na události chudý. Jediný pramen, ze kterého se člověk něco dozvěděl, byla Ledererova knížka, kde Lederer shromáždil všechny údaje, které byly dostupné. Zachovaly se také hodně rozsáhlé policejní protokoly a z nich se také dalo něco získat,“ popisuje práci na scénáři Eva Kantůrková.
Natočeno 2019. Premiéra 15. 1. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Šustrová, Petruška: Petruška Šustrová: Stop nenávisti. In web ČRo Plus, 15. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Polsko zahalil smutek. V neděli těsně před osmou večer při hudební benefiční akci v Gdaňsku vpadl na pódium sedmadvacetiletý Stefan W. a pobodal dlouholetého primátora města Pawła Adamowicze.
Ten v pondělí po poledni zemřel.
Adamowicz byl vystudovaný právník a jako politik velmi úspěšný, byl primátorem Gdaňsku více než 20 let, od roku 1998.
V pondělí večer se v mnoha desítkách polských měst konaly smuteční pochody, shromáždění a mše, vyjádřily se desítky politiků včetně těch nejvyšších. Na shromážděních se recitovaly básně, pochody byly většinou mlčenlivé, hlavní heslo ovšem bylo společné: Stop nenávisti. Vražda zemi skutečně šokovala. (more…)
Hovoří herec Viktor Zavadil.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 21. 8. 2018 (ČRo Olomouc).
Lit.: Ševců, Petra: Nezapomínejte. To je odkaz, který ve svém činu Jan Palach zanechal, myslí si herec Viktor Zavadil. In web ČRo Olomouc, 21. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na protest proti postupné rezignaci společnosti po srpnových událostech 1968 se 16. ledna 1969 upálil student Jan Palach. Posledním měsícům jeho života se věnuje nový film.
Právě dnes, kdy si připomínáme 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, má premiéru film Roberta Sedláčka, který mapuje poslední dva roky Palachova života. Jaké byly? Jaký asi byl Jan Palach a jak jeho odkaz vnímá představitel hlavní role ve filmu, herec Viktor Zavadil?
„Do dnešních dnů si z jeho činu můžeme vzít to, co po nás Jan Palach chtěl. Abychom nezapomněli a abychom mysleli na to, že věci jdou změnit, jenom k tomu musí být vůle chtít je změnit,“ říká v rozhovoru.
Dnes je to přesně 50 let co se v Praze upálil Jan Palach. Jeho čin stále vybízí k zamyšlení o motivu a smyslu činu, o reakci společnosti a o základních otázkách lidského života. Pokusíme se na odpovědět.
Natočeno 2019. Premiéra 16. 1. 2019 (ČRo Plus, 15:10 – 16:00 h).
16. 1. 1969 se na Václavském náměstí v Praze zapálil Jan Palach. Jeho kamarád z dětství Stanislav Hamr se po 50 letech rozhodl promluvit: Jan podle něho nebyl žádný tichý filosof. Z čeho tak soudí? Co s malým Honzou Palachem kdysi ve Všetatech zažil? Čím se už tehdy projevovala jeho bojovná duše? Zeptá se moderátorka Lucie Výborná.
Natočeno 2019. Premiéra 16. 1. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Lit.: Švarcová, Alžběta – Výborná, Lucie: Jan Palach byl jako bratři Mašínové. Poslechněte si, jak na Palacha vzpomíná jeho kamarád z dětství. In web ČRo 1 Radiožurnál, 16. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 16. ledna 1969, tedy přesně před 50 lety, se na Václavském náměstí v Praze zapálil Jan Palach. Jeho kamarád z dětství Stanislav Hamr se po 50 letech rozhodl promluvit. Jan podle něho nebyl žádný uzavřený filozof. „Byl to normální kluk,“ shrnuje v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Nesmírně inteligentní a také myšlenkově vyspělý mladý muž. Takový prý byl Jan Palach. Alespoň soudě podle vzpomínek Palachových současníků.
Stanislav Hamr, který s ním ve Všetatech vyrůstal na jedné ulici, ho navíc označuje za bojovníka, ne nepodobného bratřím Mašínům.
„Palacha inspirovalo husitství, nasál to do sebe s Jiráskem,“ připomíná. „Vývoj po válce navíc ukazoval, že něco přijde. Palach se připravoval na to, že zaujme nějakou pozici. Oheň byl jeho zbraň. Nedokázal by ale nikoho zabít.“ (more…)
. Reportáž připravil Lukáš Milota.
Připravil ČRo Plzeň v roce 2019. Premiéra 16. 1. 2019 (ČRo Plzeň, 3 min.).
Lit.: Milota, Lukáš – Svobodová, Michaela: I v Plzni si lidé připomínají výročí sebeupálení Jana Palacha. In web ČRo Plzeň, 16. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:Také v Plzni mohou lidé uctít památku Jana Palacha, studenta, který se před 50 lety upálil na protest proti událostem v naší zemi po okupaci vojsky Varšavské smlouvy.
Svíčky za Jana Palacha lidé zapalovali včera například v budově plzeňské filozofické fakulty v Plzni, kde na dvoře studenti vytvořili pietní místo s Palachovým portrétem, českou vlajkou a květinami. Po celý den sem mohli přicházet lidé a zapálit svíčku, večer se zde odehrála vzpomínková akce za účasti pořádajících vysokoškolských organizací i středoškolských organizací a také přednáška o Janu Palachovi. Další akce v Plzni pořádaly organizace a politické strany, na Jana Palacha se vzpomínalo například na Masarykově náměstí, kde se v lednu roku 1969 upálil Plzeňan Josef Hlavatý.
Výročí připadá na dnešní den, kdy se v Západních Čechách konají další setkání. Na facebookových stránkách Milion chvilek pro demokracii najdeme mimo jiné pozvání na Mírové náměstí v Horažďovicích, lidé zapalují svíčky na schodech kostela v Kašperských Horách. Magistrát města Plzně zve občany na pietní akci, která se odehraje v 19 hodin na Anglickém nábřeží před budovou Komerční banky.
Žijeme v době digitálního rodičovství. V době digitálního narození, prenatálního profilu, digitálních únosů nebo sharentingu. Nejsou vám některé pojmy jasné? Odpovědi vám dá dnešní pořad Zaostřeno, autorka Blanka Mazalová.
Natočeno 2019. Premiéra 16. 1. 2019 (ČRo Plus, 14:33 h).
Britští poslanci jasně odmítli dohodu o vystoupení země z Evropské unie. Vláda musí do pondělí přijít s alternativním plánem. Do brexitu zbývá 73 dní. Moderuje Michael Rozsypal.
Hovoří Jiří Hošek – šéfkomentátor serveru Seznam Zprávy; Jaromír Marek – zpravodaj Českého rozhlasu ve Velké Británii; Viktor Daněk – zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu; Kryštof Kruliš – analytik Výzkumného centra AMO; Olga Cilečková – Pricewaterhouse Coopers.
Natočeno 2019. Premiéra 16. 1. 2019 (ČRo Plus, 10:10 – 11:00 h).
Lit.: Rozsypal, Michael – Erhart, Michael: Britští poslanci odmítli chaotický brexit, ten je teď ale nejpravděpodobnější, říká Hošek. In web ČRo Plus, 30. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Britská premiérka Theresa Mayová bude usilovat o změny v tzv. irské pojistce, které jsou podle ní cestou k tomu, aby dolní sněmovna schválila brexitovou dohodu. Britští poslanci v úterý přijali nezávazný dodatek vylučující brexit bez dohody a další, který požaduje, aby kontroverzní irskou pojistku nahradila blíže neupřesněná alternativa. Evropská unie ovšem okamžitě vzkázala, že od již schválené dohody neustoupí.
Britští poslanci právně nezávazně odmítli variantu chaotického brexitu, ale vylučovací metodou to právě na chaotický brexit nejvíce vypadá,“ myslí si šéfkomentátor Seznam Zpráv Jiří Hošek.
Za dva týdny premiérku Mayovou čeká klíčové hlasování, které za předpokladu, že se smlouva podstatně nezmění, podle Hoška nejspíš prohraje. „Potom už bude britskou vládu tlačit čas, protože pokud se nic nezmění, tak 29. března má země odejít z Evropské unie,“ dodává.
Premiérka Mayová odmítá odsunutí data brexitu s tím, že v časové tísni se dá spíš dospět k dohodě. Zatím jí tahle hra úplně nevychází. Jiří Hošek
Předseda Evropské rady Donald Tusk v reakci na hlasování britského parlamentu zopakoval, že vyjednaná dohoda je nejlepší a jediná možná pojistka proti vzniku pevné hranice v Irsku.
Podle zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu Viktora Daňka ale Tusk otevřel možnost jednání o politické deklaraci, která doprovází brexitovou dohodu, a totéž připustil i irský premiér Leo Varadkar. „Základní potíž je v tom, že politická deklarace je právně nezávazná a nemůže tedy změnit význam irské pojistky,“ doplňuje zpravodaj.
„Kdyby Velká Británie přišla s jasným plánem, co má nahradit spornou irskou pojistku, určitě by se o tom dalo jednat. Ale sama Británie v prosinci 2017 řekla, že uzavře jen takovou dohodu o brexitu, která zabrání nutnosti obnovovat hranici v Irsku,“ přidává se redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska.
Alternativními opatřeními podle něj zastánci tvrdého brexitu míní použití technologií pro kontrolu hranice, zároveň ale přiznávají, že takové technologie zatím neexistují. Kritici dohody tak prý čekají na zázrak.
„Jsou dvě varianty. Buď bude hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou s kontrolními stanovišti a rizikem obnovení útoků. Nebo bude hranice v Irském moři,“ podotýká Hošek.
Brexit je ale podle něj dominantně anglická záležitost. „V několika průzkumech jasně vyšlo, že 80-90 % lidí v Anglii, kteří hlasovali pro brexit, je úplně jedno, co se bude dít na irské hranici,“ přibližuje.
Podle analytika Kryštofa Kruliše z Asociace pro mezinárodní otázky se k setrvání v Evropské unii přiklánějí velká města, Skotsko a Severní Irsko, naopak Wales se v referendu o brexitu těsnou většinou přiklonil k odchodu. „Jádrem podpory pro odchod z Unie je venkovská Anglie. Je to mix konzervativního venkovského i industriálního prostředí,“ vysvětluje. (…)
Potřebujeme v demokracii referenda a jaké poučení pro nás plyne z referenda o brexitu? Chováme se v našem politickém rozhodování ekonomicky iracionálně? Měli bychom přijmout euro? Proč jsme nejeuroskeptičtější národ? A proč, když se máme nejlépe v historii, nedokáží z toho někteří lidé profitovat a nůžky mezi chudými a bohatými se rozevírají? Ptá se Michael Rozsypal.
Hovoří ekonom Tomáš Sedláček.
Natočeno 2019. Premiéra 16. 1. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h).
Powered by WordPress