Jak slaví mladí Číňané a Vietnamci usazení v Česku nástup nového roku? Co jim říkají tradice jejich prarodičů a rodičů, mají pro ně ještě pochopení? O tom bude v pátečním ArtCafé debatovat Tomáš Novotný se svými hosty. Hudbu vybírá Eliška Vidomus.
Natočeno 2019. Premiéra 1. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).
Lit.: Novotný, Tomáš: Začíná rok prasete. Jak jej slaví Vietnamci a Číňané v Česku? In web ČRo 3 Vltava, 5. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po psovi přichází 5. února vepř, který vládu nad čínským zvěrokruhem zakončí 24. ledna 2020. Mladí Číňané a Vietnamci usazení v Česku jsou v dodržování tradic rozpolcení.
Tak jako je zvířat čínského zvěrokruhu přesně dvanáct, připadá i celý čínský rok po každých dvanácti letech jednomu znamení. Nadcházející rok vepře má být podle předpovědí úspěšný, radostný a veskrze pozitivní. Vietnamci navíc velmi věří i v numerologii a číslice 2-0-1-9 prosperitu nového roku jen potvrzují. A jak se čínský nový rok slaví? „S příchodem nového roku jsou spojeny především ohňostroje. Vyhání se jimi zlí duchové, což souvisí s mýty, kdy se Číňané bránili před zlými duchy házením dělbuchů a kraválem,“ vypráví Filip Jirouš. Podle Suzy Duong z neziskové organizace Viet Up bude příchod nového roku slavit asi jen polovina Vietnamců usazených v Česku. „Druhá generace Vietnamců žijících v Čechách je rozdělena do dvou skupin. Jedna je velmi ovlivněna vietnamskou kulturou, počeštěná větev slavit nebude.“
Chytrý jako myš
Výklad zvířecí sestavy zvěrokruhu není jednoznačný. Sinolog Martin Kříž ze serveru Cinsky.cz uvádí, že pověstí je hned několik. Prvním zvířetem čínského zvěrokruhu je myš. Ta totiž byla tak chytrá, že si sedla na buvola, který se prodral před ostatní zvířata. A ve správný moment před něj předskočila.
Naopak posledním zvířetem je prase, které nyní přebírá vládu a zakončí dvanáctiletý cyklus. Dvanáctiletá perioda zvěrokruhu se však dále kombinuje s pětiletou periodou elementů a dvouletou periodou tzv. nábojů. Za elementy se považuje kov, voda, dřevo, oheň a země, náboje pak představují principy jin a jang. Čínský rok netrvá přesně 365 dní, ale jeho délka se řídí lunárním kalendářem. Čínský zvěrokruh se s obměnami užívá i v dalších zemích Asie jako je Vietnam, Korea, Tibet nebo Mongolsko. Podle sinologa Filipa Jirouše z projektu Ústavu dálného Východu Sinopsis.cz se s čínským zvěrokruhem poprvé setkáváme mezi 8. a 6. stoletím př. n. l. Legendy však jdou ještě dále a odkazují na mytického čínského vládce, Žlutého císaře, a období 2600-2500 př. n. l.
Poradí almanachy, kněží i aplikace
Vietnamský zvěrokruh je velmi podobný tomu čínskému, z něhož vychází. „Mytologické příběhy jsou stejné, jen ve vietnamském zvěrokruhu není zajíc, ale kočka,“ upřesňuje Suzy Duong.
Každý rok vycházejí v Asii almanachy, ve kterých se odkazuje na lidové tradice a mýty. „Rodiče si kupují almanachy. Zajímá je, jestli přichází dobrý nebo špatný rok. Čtou si příběhy všech příbuzných,“ popisuje Suzy „Vietnamci milují technologie a v dnešní době mají v mobilech aplikace na výpočet lunárních pohybů. Tyto aplikace také umí porovnat kompatibility partnerů, vypočítat vhodné datum sňatku nebo ideální den pro finanční rozhodnutí.“ Filip Jirouš doplňuje, že klíčová rozhodnutí se často konzultují třeba s taoistickými kněžími či tamními astrology.
Poslechněte si celé Artcafé s hudbou podle výběru Elišky Vidomus a reportáží Kateřiny Čopjakové z komikdového festivalu ve francouzském Angoulême.