Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

25. 9. 2018

Host Lucie Výborné – Petr Nutil (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:56

Už vám někdo řekl, že ne všechno, co vidíme v televizi, musí být pravda? A pamatujete na to každý den? Petr Nutil napsal knihu, ve které připomíná o médiích mnoho známých faktů, jimiž se ale pořád ne a neřídíme. Proč fungují některé lži? A jak s nimi nakládá náš někdy až příliš rychlý mozek? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2018. Premiéra 26. 9. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).

Lit.: Švarcová, Alžběta – Výborná, Lucie: Jsme emotivní tvorové. Věříme každé blbosti, která se objeví na internetu, říká Petr Nutil. In web ČRo 1 Radiožurnál, 26. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už vám někdo řekl, že ne všechno, co vidíte v televizi nebo na webu, musí být pravda? A pamatujete na to každý den? Petr Nutil, zakladatel webu Manipulatori.cz, o tom napsal knihu. „Začalo mě zajímat, proč jsou lidi připraveni věřit každé blbosti, kterou vidí na internetu. A výsledkem je tato kniha,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou.

Lidé rádi věří zjevným nesmyslům. I to při své práci dennodenně zjišťuje Petr Nutil, a dnes tak říká: „I když si myslíme pravý opak, jsme tvorové vysoce emotivní. Rozhodujeme se spíše na základě emocí a intuice než na základě racionality.“

Jak potvrzují i mnohé studie, jde prý o chování, které má biologický základ. Představte si to, jako když tělo jede na autopilota: zkrátka nám šetří intelektuální práci. „Těmto automatismům bohužel podléhá i vyhodnocování komplikovaných informací, a když se na ně nesoustředíme, sklouzáváme ke stereotypům a předsudkům.“

Ve své knize s názvem Média, lži a příliš rychlý mozek: průvodce postpravdivým světem Petr Nutil cituje i výzkum socioložky Dany Hamplové, podle kterého až polovina Čechů věří nadpřirozeným silám, amuletům, převtělování a věštce. „Je to samozřejmě zcela legitimní. Ať si každý věří, čemu chce. Problém pak je, když lidé zaměňují víru a vědění a své rozhodování v reálném světě zakládají nikoliv na faktech, ale na víře.“

Přestože se Češi prsí tím, že jsou ateistickým národem, silně inklinují k magickému myšlení: k souhlasu s horoskopy a podobnými věcmi. Petr Nutil

Promediovaná doba

Ještě větší problém pak podle Petra Nutila nastává, když od „neškodných“ horoskopů přejdeme ke skutečné mediální manipulaci. A té je prý dnešní doba plná. 

„Svět kolem nás se proměňuje. Už dávno neplatí, že máte rádio, televizi a noviny, dnes existují všelijaké weby a je velmi snadné si vlastní web založit – nazvat ho třeba Jediná pravda na světě a začít na něm publikovat cokoliv. O publikum už se postarají sociální sítě.“

Podle amerického průzkumu přitom až 60 procent lidí čerpá informace z Facebooku. „Zapomíná se ale na to, že Facebook není obraz reálného světa. Každá zeď je určována našimi zájmy, pokročilé facebookové algoritmy vám nabízejí, co se vám líbí. Člověk se v tom snadno může ztratit.“

Uvízlé věty Karla Hvížďaly – Zlatá šedesátá léta a jejich závoj (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:55

Karel Hvížďala. Zlatá šedesátá léta a jejich závoj. Esej v autorské interpretaci. Účinkuje Karel Hvížďala. Režie Jaroslav Kodeš.

Natočeno 2018. Premiéra 26. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.;  14 min) v cyklu Esej.

Příběhy 20. století – Marie Chalupová (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:50

Na Vysočině žila na jednom statku Marie Chalupová. Po roce 1948 majetek její rodiny znárodnili komunisté. Dvacetiletou Marii zatkla StB, prokurátor jí navrhl trest smrti. Od soudu odešla s 15tiletým trestem vězení. Odseděla si osm.  Připravil Mikuláš Kroupa.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 9. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.; 48 min.). Repríza 14. 7. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Kroupa, Mikuláš: Modlila se, aby nikoho neudala, když ji táhli estébáci na výslech. A ztratila řeč. In web ČRo Plus, 23. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Marii Chalupovou zatkla Státní bezpečnost v polovině roku 1949. Zrovna ukládala ke spánku děti v mateřské školce.

Policisté jí oznámili, že za chvilku bude zpátky. Vrátila se za osm a půl roku. Ve vězení prožila obrovská muka, když jí vyšetřovatelé například lámali prsty přes tužky. Z vyšetřovny v Bartolomějské jí vyvedli zakrvácenou. Ošetřovali jí na hromadné cele spoluvězeňkyně prostitutky a zlodějky.

Věřící katolička Marie Chalupová u výslechu vzdorovala a vysvětluje to svojí vírou. Duchovní pomoc si podle svých slov vyprosila v modlitbách. Vypráví, že když jí táhli na výslech, modlila se v duchu k Panně Marii, aby nikoho neudala, aby jí odejmula řeč. U výslechu, během kterého jí čtyři muži mlátili, mlčela, nekřičela ani bolestí. Chtěla prý vypovídat, ale nemohla ze sebe vydat ani slovo.

Marie Chalupová zemřela ve 92 letech na Štědrý den roku 2017. Krátce před tím vyprávěla svůj příběh pro Paměť národa, ze které čerpají dokumenty Příběhy 20. století.

(more…)

Na návštěvě – Jiří Grygar 1/2 (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:39

Připravil Lukáš Hurník.

Natočeno 2018. Premiéra 29. – 30. 9. 2018 (ČRo D-Dur, 8:00 – 12:00 h).

Lit.: Hurník, Lukáš:  Jiří Grygar: „Jsem revírník, rechtor i farář“. In web ČRo D-Dur, 20. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Astrofyzik Jiří Grygar bývá často tázán na poslední objevy vědy, na vztah víry a vědeckého myšlení a na potírání pavědy. Málokdo se ho ptá na hudbu, a přitom právě ona je zásadní součástí jeho života. Na návštěvu k Jiřímu Grygarovi jdeme 29. a 30. září.

Návštěva se odehrála v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze, z oken bylo vidět Národní divadlo. Jiřího Grygara v dětství nejprve oslovila opera, maminka ho na ni brávala v Opavě. Pak se přidaly další žánry. Zatímco o vědě Jiří Grygar referuje spíše věcně, při vyprávění o hudbě mluví o dojetí, o velké lásce a obdivu a o tom, jak po poslechu Zelenky měl „oči jak tenisáky“.

Hudba a věda se v mnohých bodech tematicky protínají, ale ještě častější jsou přátelství, která propojují vědce a hudebníky, kteří se navzájem uznávají a inspirují. Řada planetek nese jména českých hudebníků, vědci mají svá pevná místa v Rudolfinu, Obecním domě, Besedním domě při abonentních koncertech. Vzájemně si obstarávají pianina a dalekohledy.

Jiří Grygar si do osmihodinového vysílání vybral Bacha, Zelenku, Smetanu, Beethovena, Suka, Glasse, Kabeláče, Janáčka. Nevybral si Holstovy Planety. To je podle něho špatná astrologie a také dost špatná hudba…

Soňa Šinclová hovoří o Otokaru Březinovi (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:37

Připravila Alena Blažejovská.

Hovoří PhDr. Soňa Šinclová.

Připravilo Brno v roce 2018. Premiéra 22. 9. 2018 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h).

Lit.: Blažejovská, Alena: Otokar Březina měl ve své knihovně čtyři a půl tisíce svazků. In web ČRo Brno, 21. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Knihy a časopisy z Březinovy pozůstalosti jsou uloženy v Moravské zemské knihovně. Účastníci komentované prohlídky je mohli vidět.

Letos si připomínáme 150. výročí narození básníka, esejisty a mistra korespondenčního umění Otokara Březiny (13. září 1868, Počátky – 25. března 1929, Jaroměřice nad Rokytnou). Při této jubilejní příležitosti se Moravská zemská knihovna v Brně rozhodla zaměřit první z komentovaných prohlídek, které po prázdninách zahájila, na Březinovu osobní knihovnu. 10. září se proto zájemci sešli v Malém sále Moravské zemské knihovny (dále MZK), aby nejprve vyslechli přednášku PhDr. Soni Šinclové.

Osobní knihovna Otokara Březiny čítá přes čtyři a půl tisíce svazků knih a časopisů a je jednou z mála ucelených sbírek uložených ve fondech MZK. Zdrojem sbírky je soubor knih a časopisů, které básník v průběhu života nashromáždil a které byly uloženy v jeho bytě v Jaroměřicích nad Rokytnou. V jaroměřickém domě je v současnosti Muzeum Otokara Březiny a v knihovních skříních je umístěna stálá expozice.

Podle Soni Šinclové osobní knihovna Otokara Březiny vypovídá i o tom, jaké byly tehdy poměry venkovského učitele – a co si mohl na přelomu 19. a 20. století vůbec dovolit. Člověk, který tvořil a chtěl být v obraze, pokud jde o současné evropské umění a literaturu, musel tehdy vzdorovat řadě problémů. (more…)

Mnichovský přízrak 1/10 (2018)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 14:51

Georges-Marc Benamou. Četba na pokračování. Překlad Zuzana Tomanová. Pro rozhlas připravil Viktor Bezdíček. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Účinkují Barbora Goldmannová, Vladimír Krátký a Jiří Valůšek.

Nastudovalo Brno v roce 2018. Premiéra 25. 9. – 4. 10. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 1. Zjevení přízraku. – 3. Odlet – 4. Konečně v Mnichově

Pozn.: V Radioknize ode dneška uslyšíte literární zpracování událostí kolem podpisu Mnichovské dohody v roce 1938. Georges-Marc Benamou v knize Mnichovský přízrak zachytil strhující drama osudného zářijového dne očima tehdejšího francouzského premiéra Édouarda Daladiera. Právě jeho navštíví v Paříži americká novinářka s českými kořeny, aby příběh zaznamenala. (anotace)

Lit.: Bezdíček, Viktor: Mnichovský přízrak a pachuť zrady. In Týdeník Rozhlas 39/2018 (článek).

Mnichovský přízrak a pachuť zradyLit.: Bezdíček, Viktor: Georges-Marc Benamou: Mnichovský přízrak. In web ČRo Plus, 25. září 2018  (článek). – Cit.: Přirozená mediální vlna kolem slavných osmičkových výročí zní množstvím hlasů, vzpomínajících a reflektujících, z jiného než domácího prostředí jich ale bývá menšina. Pohled zvenčí u nás nebývá populární. Co o nás ti cizinci vlastně můžou vědět?!

Možná vědí méně, možná naopak více, nezatíženi naší domácí debatou, která se často musí vejít do úzkých hranic několika témat, otázek, pohledů. Právě tato myšlenka stála před deseti lety za českým vydáním románu Mnichovský přízrak francouzského novináře, scenáristy a spisovatele Georgese-Marca Benamoua, který si od 25. září připomínáme v rozhlasové Radioknize.

Ačkoli jde o fikci, založenou ale na poctivých rešerších memoárové a historické literatury, čtenář (a posluchač) pochopí mnohé o francouzském chápání událostí ze září 1938. O tamních domácích i mezinárodních politických podmínkách, v nichž se rodila mnichovská dohoda, i o pohledu jejích hlavních i z naší dnešní perspektivy méně viditelných aktérů.

Lavírování tváří v tvář neomalenosti

Situací, která příběh otevírá, je fiktivní rozhovor americké novinářky s českými kořeny s Édouardem Daladierem v roce 1968. Události v Mnichově sledujeme dvojí optikou: očima úřadujícího francouzského premiéra, který se setkává se svými protějšky nad sudetskou krizí, a očima starce po třiceti letech od těchto okamžiků.

Množství otázek a témat spjatých s Mnichovem se tu ukazuje v plné šíři. Cítíme intenzitu ostrého střetu demokratického světa s diktaturou, i po desetiletích nás zaskočí podivný vztah francouzské politiky a diplomacie k československému spojenci a zejména k Edvardu Benešovi, nahlédneme trapnost zbabělosti a pokrytectví demokratů a jejich lavírování tváří v tvář neomalenosti, zpupnosti a agresivitě diktátorů.

Podivíme se skupinové hlouposti davů a krátkozrakosti politiků, ale i prozíravosti některých účastníků. V příběhu ji spíše tušíme, ale stojí za to poznamenat něco o její motivaci: je jí nepokrytý rasismus v Hitlerově chování vůči francouzskému diplomatovi alžírského původu, mimochodem téhož původu, jakého je sám autor knihy.

Pachuť zrady

Spletitost historické látky však Benamoua nesvádí k relativizaci postojů. Naopak. Mravní pozice ztělesněná vypravěčkou, novinářkou Milenou, je neotřesitelná a pachuť zrady neztrácí ani po desetiletích na vtíravosti.

Látka, kterou autor pro své dramatické líčení zvolil, se ukazuje jako stále živá a podněcující. Nejde však o esej, ale o historický román, a tak jako v každé dobré knize tohoto žánru zde historie před našima očima ožívá, zalidněná autentickými bytostmi s jejich fyzickými i psychickými projevy, pohnutkami, náladami, charakterem.

Hovory Plus – Ladislava Chateau (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:48

Ladislava Chateau je původní profesí právnička a pedagožka, po listopadu působila i na české ambasádě v Paříži, píše pro řadu českých kulturně zaměřených periodik a spolupracovala také s Českým rozhlasem. Z jejího díla je nejvýznamnější román Vlak do Výmaru, který se zabývá méně známou peripetií z období nacismu. Právě do Výmaru si tehdejší ministr propagandy Goebbels zval pravidelně evropské intelektuály, aby demonstroval kulturnost svého režimu. Právě skutečnost, že tak mnozí – a nejčastěji právě francouzští spisovatelé či dramatici se těchto akcí zúčastňovali, vedlo Ladislavu Chateau k napsání této knihy, v níž se zabývá i v obecné rovině selháním intelektuálů tváří v tvář moci. Ladislava Chateau je je hostem Hovorů, které moderuje Petr Žantovský.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 9. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h).

Večerní Host Radiožurnálu – Paul Millar (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:47

O životě ve Skotsku, o zajímavých místech, lidech i historkách z první ruky bude mluvit generální honorární konzul Paul Millar, který ve Skotsku žije padesát let. Moderuje Zuzana Burešová.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 9. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:06 h).

Noční Mikrofórum – Janek Rubeš (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:46

Hostem je reportér, kameraman, dokumentarista a režisér Janek Rubeš. Patří mezi nejvýraznější tváře mezi mladými reportéry – odhaluje nepoctivé pražské taxikáře, směnárníky nebo falešné mnichy. Co ho nasměrovalo k jeho profesi? Proč se na svět rád dívá skrze kameru? Na jaké kauzy má políčeno napříště? Moderuje Eva Kličková.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).

Můj otec Renoir (1978)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 14:45

Jean Renoir. Překlad Věra Smetanová. Připravila a uvádí Dagmar Hubená. Režie Josef Melč.

Účinkuje Karel Urbánek.

Natočeno 1978. Obnovená premiéra 25. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress