Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Reportáž připravil Michael Sodomka. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Hovoří spisovatel David Zábranský a nakladatel Petr Minařík z pořadatelských Větrných mlýnů.

Připravilo Brno v roce 2018. Premiéra 11. 8. 2018 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h).

Lit.: Sodomka, Michael: Spisovatel David Zábranský na festivalu v Brně. In web ČRo Brno, 10. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Reportáž z letošního Měsíce autorského čtení natočil Michael Sodomka. Kromě Davida Zábranského v ní hovoří Petr Minařík z pořadatelských Větrných mlýnů.

Tvůrci prostřednictvím úryvků ze své tvorby představují publiku své texty, k nimž následně obdrží zpětnou vazbu v diskuzi. Festival se snaží být aktuální, čehož je důkazem i účast Davida Zábranského, jehož vloni vydaný román Za Alpami vzbudil vyhrocené reakce mezi čtenáři i kritiky. Zábranský však četl ukázku ze své teprve připravované knihy, kterou podle vlastních slov nyní „velmi žije“ a již by měly Větrné mlýny vydat v příštím roce. (more…)

Hostem je Milan Raška, přednosta Ústavu imunologie Lékařské fakulty UPOL. Jak daleko jsou vědecké týmu v hledání vakcíny na lymskou boreliózu? Proč je komplikované nalézt účinný lék proti AIDS? Moderuje Zuzana Burešová.

Natočeno 2018. Premiéra 11. 8. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h.).

V sobotním Klubu Rádia Junior se dozvíme, co se děje v lidském těle, když má člověk teplotu a jaký je rozdíl mezi teplotou a horečkou. Podíváme se i na to, jak měří teploty meteorologové a jak funguje teploměr. Budeme soutěžit a taky si poslechneme minutovou pohádku – Terezka a teplo zpod peřinky. Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2018. Premiéra 11. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.

Spisovatel, ale také scenárista, dramatik, překladatel, básník, předseda Českého centra PEN klubu a skaut Jiří Stránský  hovoří o komunistickém lágru, literatuře, šlechtických předcích nebo Janu Zahradníčkovi. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2016. Premiéra 3. 12. 2016 (ČRo Plus, 11:07 h.; 47 min.). Repríza 30. 5. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.) k úmrtí J. Stránského.

Lit.: Tachecí, Barbora: Komunismus se nevrátí, vyrůstají tu už jiné generace, říká Jiří Stránský. In web ČRo Plus,  3. prosinec 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Brání se tomu, aby ho lidé nazývali spisovatelem. „Jsem vypravěč,“ říká Jiří Stránský. „I když mám své romány a knížky, do dneška je tu takový můj zvláštní způsob psaní. Začnu až tehdy, když mně mí hlavní hrdinové oživnou a já o nich začnu vyprávět,“ vysvětluje.

Převážná část jeho autorské tvorby se týká období komunismu a osudů politických vězňů. Sám strávil ve vězení osm let. S křesťanským básníkem Janem Zahradníčkem, kterého velmi obdivoval, se nakonec sešel právě v kriminále. „Jan Zahradníček první na mě poznal, že jsem plný nenávisti a touhy se pomstít. A jednou na vycházce mně řekl: Jiříku, prosím tě, nerad radím, ale protože tě mám rád jako vlastního, musím ti to říct. Čím dřív se zbavíš své touhy se mstít, tím lépe pro tebe, protože první obětí bys byl ty sám. – Zní to jako floskule a trvalo mně rok, než jsem si to přežvýkal. Ale měl jsem o polovinu lehčí kriminál,“ vypráví, když se ho moderátorka Barbora Tachecí ptá, zda neměl chuť se svým věznitelům za všechna příkoří pomstít.

Jiří Stránský je český vypravěč a spisovatel, filmový a televizní scenárista, dramatik, překladatel z angličtiny, básník, politický vězeň, který dlouhá léta nesměl publikovat, a skaut. Narodil se 12. srpna 1931 v Praze. Po otci Karlu Stránském má šlechtické předky. Veřejnost ho zná především jako autora příběhů o osudech politických vězňů. Jeho obsáhlý román Zdivočelá země sloužil jako literární předloha stejnojmeného televizního seriálu České televize. (more…)

V Evropské unii se podle odhadů vyhodí nebo zbytečně zkazí každoročně skoro 90 milionů tun potravin. Na každého Evropana tak připadá více než 170 kilogramů vyplýtvaného jídla na rok. Celosvětově pak organizace zabývající se výživou odhadují, že bez užitku skončí celá třetina všech vypěstovaných a vyrobených potravin. Jak omezit takové plýtvání, které sebou nese i obrovské náklady na energie potřebné k výrobě potravin? Odpovídá Anna Strejcová z iniciativy Zachraň jídlo. Pořad moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2017. Premiéra 18. 9. 2017 (ČRo Plus, 11:34 h). K poslechu zde.

Lit.: Erhart, Michael – Bumba, Jan: Potraviny jsou u nás příliš levné, proto tolik plýtváme, říká aktivistka ze Zachraň jídlo. In web ČRo Plus, 18. září 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V EU se podle odhadů každoročně vyhodí nebo zbytečně zkazí skoro 90 milionů tun potravin. Na každého Evropana tak připadá více než 170 kilogramů vyplýtvaného jídla na rok. Celosvětově pak podle odhadů OSN bez užitku skončí celá třetina všech potravin. „Jídlo je asi příliš levné. V současnosti si můžeme nakoupit nejen kolik potřebujeme, ale dokonce tolik, že to ani nedokážeme spotřebovat,“ říká Anna Strejcová z iniciativy Zachraň jídlo.

Nejde přitom jen o jídlo, které vyhodí domácnosti, velkým problémem je podle Strejcové i přístup zemědělců. Například zelenina, která nesplňuje estetické standardy, se vůbec nesklidí. K plýtvání tak dochází v každé fázi potravinového řetězce.

Zatímco v rozvojových zemích je problém především se skladováním a transportem potravin, v Evropě nejvíce plýtvají restaurace a koncoví spotřebitelé. (more…)

Lit.: Kaňková, Markéta – Horáková, Kateřina:  Volyňsko-haličský masakr byl dílem racionálně uvažujících lidí, říká v knize Volyň 1943 polský historik Grzegorz Motyka. In web ČRo 3 Vltava, 10. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Během druhé světové války vyvraždili ukrajinští nacionalisté na Volyni a ve Východní Haliči asi sto tisíc Poláků. Popularizátor dějin Grzegorz Motyka v knize s názvem „Volyň 1943: Genocidní čistka – fakta, analogie, historická politika“ zkoumá příčiny masakru a ukazuje ho v širokém kontextu etnických čistek nejen druhé světové války, ale celého dvacátého století.