Glaciolog Zbyněk Engel. Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2018. Premiéra 24. 8. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).
24. 8. 2018
Host do domu – Antonín Kašpar (2018)
Host: Antonín Kašpar. Moderuje Jiří Holoubek. Hodina, v níž budeme hostiteli, ale také hosty mnoha zajímavých lidí. Sochař Antonín Kašpar se zaměřuje na plastiky, reliéfy a sochy pro interiér i exteriér. Jako jeden z 35 tisíc umělců z celého světa se zúčastnil soutěže na památník obětem útoku v New Yorku 11. září 2001. Jeho umělecký záběr je velmi široký, úspěch sklízí doma i ve světě. S jakými materiály pracuje nejraději? Kde hledá inspiraci a jaký je zájem veřejnosti o současné umění? I o tom bude s Antonínem Kašparem mluvit Jiří Holoubek.
Natočeno 2018. Premiéra 24. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
23. 8. 2018
Portréty – Alan Levy (2018)
Asi první knížku o československém roku 1968, která byla zahraniční reflexí Pražského jara a následné okupace, napsal americký novinář Alan Levy. V Československu pobýval od prosince 1967 do ledna 1971 a zachytil tak nejen období politického uvolnění, ale také začátek normalizace. Právě Alana Levyho připomene David Hertl.
Natočeno 2018. Premiéra 23. 8. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 13. 7. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Lit.: Hertl, David: Alan Levy. Srpen 68 očima amerického novináře v Praze. In web ČRo Plus, 23. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Za jediný den nadělali Rusové v Praze víc škody než Němci za celých šest let, co tu byli,“ řekl 21. srpna 1968 dopoledne jakýsi muž v Praze na Vinohradech americkému novináři, který sledoval první den okupace. Je to srovnání nesrovnatelného, je to až příliš velká zkratka. Ale právě taková zkratka se novinářům hodí. Takovým, mezi které patřil Alan Levy (1932-2004).
Levy své zážitky z okupované Prahy popsal v knížce Rowboat to Prague, která vyšla v USA od roku 1972 v několika dalších vydáních, navíc také ve Velké Británii. V roce 1975 ji v češtině vydalo v Kanadě nakladatelství manželů Škvoreckých ’68 Publishers pod názvem Pražské peřeje a roku 1991 vyšla konečně i v Praze.
Jde o jedno z prvních a asi nejlepších zachycení událostí od konce roku 1967 do ledna 1971 pohledem zahraničního novináře. Historikové upozorní, že Levy se tu a tam mýlí v popisu některých dějinných okamžiků, že zejména události „velké“ politiky se občas neseběhly tak, jak je popsal. Ale síla knížky je v zachycení atmosféry těch dnů, v popisu československé každodennosti. (more…)
Berta a ufo (2018)
Námět večerníčku Ivo Hejcman. Scénář a text večerníčku Miroslav Adamec. Ilustrace Jitka Petrová. Hudba Daniel Tůma. Zvuk Tomáš Gsöllhofer. Režie Jindřiška Nováková.
Účinkuje Jitka Molavcová.
Natočeno ve zvukovém studiu DAMU Praha, březen 2018. Vydala Česká televize – Edice ČT v roce 2018 (1 CD MP3, celková délka 202 min).
Obsah: 1. Setkání (18:13). – 2. Sváteční den (12:48). – 3. Helča má malé štěně (17:43). – 4. Tatínkova reportáž (13:18). – 5. Výlet až na konec světa (17:06). – 6. Dobrodružství s chobotnicí (16:49). – 7. Nečekaný závod (13:32). – 8. Berta a kouzelník (15:55). – 9. Kouzelný bublifuk (17:06). – 10. Karneval (10:27). – 11. Na houbách (14:20). – 12. Vánoční překvapení (17:17). – 13. Loučení (18:02).
Pozn. Veselé příhody o tom, jak se začala holčička Berta, nejmenší ve školce, přátelit s Ufíkem, nejmenším ve vesmíru. Že Ufo neexistuje? Ale ano, a dokonce je s ním velká legrace! Roztomilé příběhy z večerníčku nyní i k poslechu!
Lit.: Fajmon, Kamil: Konečně nový audiovečerníček! In web Naposlech.cz, 5. 9. 2018 (recenze). – Cit.: Přestože tradice vydávání českých televizních večerníčků ve zvukové podobě sahá až do druhé poloviny 60. let, nové tituly současných autorů se v mluveném slově v poslední době neobjevovaly. Až letos natočila společnost Albatros Media v Edici ČT Bertu a Ufo – rozpustilé vyprávění o nejmenší holčičce ve školce a nejmenším Ufíkovi ve vesmíru. Dobrý zvyk přizvat ke vzniku audiovečerníčku téhož herce jako u televizní podoby zůstal zachován, a tak mohou Berta a Ufo i v audioknižní verzi promlouvat hlasem Jitky Molavcové.
Jitka Molavcová patří k interpretkám, které umějí dát každé řečené větě konkrétní význam. K takovému způsobu přemýšlivého čtení dává samozřejmě velké množství podnětů i autor předlohy Miroslav Adamec. On i interpretka pracují s jemnou dávkou sarkasmu a ironie, nenuceně si hrají s jazykem, což vedle dětí ocení i dospělí. Molavcová uplatňuje svůj komediální talent v humorných situacích a ze svého rejstříku vybírá pro jednotlivé postavy dosud nevyužité hlasy. Její maminka je v dobrém míněno praštěnější dáma, tatínek v modulaci robustnější pán, filmový režisér a vedoucí výzkumného ústavu pro hračky si v dodané nadsázce honí ega. Dynamika projevu je nejlépe patrná v momentě, když se někdo někam rozběhne či rozletí a při zabrždění jsou jeho slova řečena zprudka. To vše by snad při troše dobré vůle dokázala Jitka Molavcová zvládnout sama, svou nezastupitelnou roli ovšem má režie Jindřišky Novákové. Ta nejenže dohlédla na to, aby interpretka vše dobře přečetla, ale spolu se zvukařem Tomášem Gsöllhoferem nechala kupříkladu hlášení v metru doplnit potřebným echem.
Přestože bývají audiovečerníčky většinou podbarveny televizní muzikou, vzniklo v minulosti hned několik s hudbou odlišnou, složenou speciálně pro audioknižní verzi, aniž by jim to ubralo na půvabu. Také režisérka Berty a Ufo nechala skladatele Daniela Tůmu natočit zcela nové originální melodie a ukázalo se, že udělala krok správným směrem – zatímco v televizní verzi hudba funguje jako rytmizující prvek a vesmírnou atmosféru obstarává obraz, v audioknize by stejné motivy nefungovaly. Každá příhoda je ohraničena vlastním, snadno zapamatovatelným a chytlavým předělem, který v různých obměnách navozuje třpyt hvězd či let. V závěrečné skladbě pak motiv sílí přidáním dalších nástrojů. Podkresy uvnitř příběhu znázorňují tajemný vesmír a jsou použity při určité akci navozující plutí vzduchem, míchání dortu nebo plavbu po moři. Kratičké tóny slouží coby interpunkce k rozdělení dílu na menší celky.
Srovnáme-li dřívější zvukové večerníčky, všimneme si ještě jednoho aspektu. Starší nahrávky byly často, kvůli limitu nosičů, sestaveny jen z některých epizod seriálu. Audiokniha Berta a Ufo nabízí posluchačům kompletní první sérii. Natočí Edice ČT ve společnosti Albatros Media i druhou? Věřím, že by se jednou mohla holčička s Ufíčkem zapsat do zlatého fondu dětských audioknih.
Host Lucie Výborné – Přemek Forejt (2018)
Zajímavé osobnosti mluví o věcech, jimž rozumějí. Hostem je šéfkuchař Přemek Forejt. Proč stálo za to ustát tříletý učednický dril v přední londýnské restauraci? Proč říká, že olomoucký tvarůžek je hanácký lanýž? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2018. Premiéra 23. 8. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Lit.: Švarcová, Alžběta – Výborná, Lucie: Olomoucké tvarůžky? Naše lokální lanýže, říká šéfkuchař Přemek Forejt, který z jídla dělá show. In web ČRo 1 Radiožurnál, 23. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zní to jako pohádka o splněném snu. Sedmi vyhlášených šéfkuchařů se zeptali, ke komu by v Česku zašli na večeři –a pět z nich doporučilo Přemka Forejta. Do jeho olomoucké restaurace dnes lidé jezdí i z druhého konce republiky. „Od začátku jsme se snažili dělat to jinak, podařilo se nám spojit interiér, obsluhu a jídlo. Je to show,” říká v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Životnost kuchaře v michelinském podniku jsou přibližně dva měsíce. I s tímhle poznatkem se Přemek Forejt vracel z tříletého učednického drilu v přední londýnské restauraci. Jak dnes vzpomíná, tlak (nejen) na mladé kuchaře tam je skutečně obrovský. (more…)
Jeden den v Evropě (1999)
Helmut Kopetzky. Dokument. Česká verze Zdeněk Bouček. Režie Miroslav Buriánek.
Natočeno 1999. Premiéra únor 1999. Repríza 4. 1. 2003 (ČRo 3 Vltava, 0:05 h) v cyklu Radioateliér 31; 23. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Radiodokument; 30. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h); 13. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h).
Lit.: anonym: HELMUT KOPETZKY: Jeden den v Evropě. In web ČRo 3 Vltava, 3. leden 2003 (článek). – Cit.: Co všechno se děje v Evropě, když je dopoledne? Odpověď na tuto otázku vám dá Český rozhlas 3 – Vltava v pět minut po půlnoci v dokonalém stereofonním zvuku. Průvodcem nahrávky Helmuta Kopetzkyho je režisér plzeňského rozhlasu Miroslav Buriánek. Pro politiky je Evropa zejména Evropskou unií. Australané a Američané ji vnímají jako starý, dobrý, trochu pošetilý, konzervativní kontinent. Chudí přistěhovalci z východu o Evropě sní jako o životní vidině. Zcestovalým rozhlasovým posluchačům je pak Evropa směsicí nejnepředstavitelnějších zvuků, hlasů a slévajících se sluchových zážitků. Z této představy vycházeli kolegové z hessenského rozhlasu, když zadali Helmutu Kopetzkymu projekt celodenního vysílání, mapujícího ve zvuku jeden den v Evropě. Unikátní pořad jsme sledovali u rozhlasového přijímače koncem února roku 1999.
Lit.: anonym: Zdeněk Bouček: Den v Evropě (ráno) + Den v Evropě (noc). In web ČRo 3 Vltava, 30. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozhlasový reportážní obraz Helmuta Kopetzkyho. Českou verzi připravil Zdeněk Bouček.
Den v Evropě I. – ráno
První díl rozhlasového projektu Helmuta Kopetzkeho Den v Evropě I. Ráno nechává ranní situace z různých míst v Evropě plynout v jejich čisté zvukově bohaté formě bez dalších zásahů. Rozličné zvukové pohlednice doprovází komentář orientující posluchače v prostoru. Rumunsko, Bělorusko, Itálie a další místa Evropy v prchavých okamžicích přítomnosti.
Den v Evropě V. – noc
Poslední díl rozhlasové procházky Den v Evropě V. Noc Helmuta Kopetzkeho, který českým posluchačům představil Zdeněk Bouček v roce 1999, se uzavírá scénami z nočního života.
Jaké jsou noci Evropy roku 1999? Zvukové pohlednice z různých míst doprovází komentář. Udivené diváky představení na březích Loiry vystřídá jízda noční Paříží. O chvíli později naruší příjezd motorkářů nevinnou vesnickou oslavu. Jsou Evropské noci idilické? Ptá se vypravěč a odpovídá: Odpovězte si sami. Atmosféry zvukové procházky Evropou přináší nezkreslené výpovědi.
Českou verzi připravil Zdeněk Bouček.
Zaostřeno na H-Systém (2018)
Části bývalých klientů H-systému dnes měla končit lhůta na vystěhování domů v Horoměřicích u Prahy. Spor o dostavěné domky trvá už přes dvacet let. Ústavní soud v úterý předběžným rozhodnutím odložil vykonatelnost rozsudku Nejvyššího soudu. Tím ale celý příběh rozhodně nekončí. Připravil Adam Bejšovec.
Natočeno 2018. Premiéra 23. 8. 2018 (ČRo Plus, 15:33 h.; 22 min.).
Lit.: Bejšovec, Adam: Kauza H-System. In web ČRo Plus, 23. srpen 2018 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Části bývalých klientů H-systému dnes měla končit lhůta na vystěhování domů v Horoměřicích u Prahy. Spor o dostavěné domky trvá už přes dvacet let…
ArtCafé – Formy a styly současné malby? (2018)
Jaké jsou formy a styly současné malby? Hosty budou čerstvý absolvent AVU Adam Kašpar a Stanislav Poláček, který působí na Katedře výtvarné výchovy a kultury Západočeské univerzity v Plzni. Ve vysílání nebudou chybět ani pozvánky na hudební festival Rock For Churchill a filmovou přehlídku Marienbad. Moderuje a hraje Ondřej Bambas.
Natočeno 2018. Premiéra 23. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).
Nová hvězda italské pravice Matteo Salvini (2014)
Adam Černý. Komentář. .
Natočeno 2014. Premiéra 5. 12. 2014 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h).
Lit.: Černý, Adam: Adam Černý: Nová hvězda italské pravice Matteo Salvini. In web ČRo Plus, 5. prosinec 2014 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Pro Itálii od nástupu Silvia Berlusconiho před dvaceti lety platilo, že poválečnou křesťanskou demokracii na pravici nahradila lidověji vyhlížející a zároveň pevněji šéfovsky vedená Forza Italia.
Od chvíle, kdy se Silviovi Berlusconimu přestalo dařit unikat před řadou nejrůznějších soudních procesů, ve kterých žaloby sahaly a dosud sahají od daňových podvodů až po prostituci nezletilých, bylo jen otázkou času, kdy se nějaký politik pokusí uvolněný prostor obsadit.
Prvním překvapením je, že se jím stal nový šéf strany Liga severu, kterou dosud omezovalo její regionální vymezení, protože hlavním heslem bylo osamostatnit tradičně bohatší část Itálie od chudších sousedů na jih od údolí Pádu. (more…)
Matteo Salvini šíří pohádky o zlém Bruselu (2018)
Robert Schuster. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 23. 8. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus).
Lit.: Schuster, Robert: Robert Schuster: Matteo Salvini šíří pohádky o zlém Bruselu. In web ČRo Plus, 23. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Minulý týden postihla Itálii katastrofa v podobě zřícení dálničního mostu v Janově. Při jednom z největších podobných neštěstí za několik let nakonec zahynulo přes 40 lidí.
Současná vláda, kterou tvoří populisté dvojího druhu, protisystémové Hnutí pěti hvězd a pravicová Liga, měla při hledání viníka brzy jasno, když prstem ukázala dvěma možnými směry. Jednak na dálniční společnost, která skutečně mohla zanedbat údržbu vytíženého a z hlediska konstrukčního ne úplně jednoduchého mostu.
Avšak druhá linie, kterou razí zejména šéf Ligy a ministr vnitra Matteo Salvini, je překvapivá. Za všechno údajně může Brusel a jeho instituce. Nutily totiž předchozí italské vlády, aby odbourávaly zadlužení státu tím, že škrtaly, kde se jen dalo. Mimo jiné i na investicích do silniční a jiné dopravní infrastruktury.
Salvini, který od nástupu nové vlády začátkem června úspěšně hraje roli „muže naplněného spravedlivým hněvem“, pohrozil směrem k Evropské unii, že jeho země si nenechá zvenčí diktovat, jestli může nebo nemůže použít miliardy na nové silnice a mosty. Vláda v Římě prý jednoduše „vezme peníze do hrsti“ a nebude se starat o nějaká bruselská rozpočtová kritéria. (more…)