Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

18. 7. 2018

Zaostřeno na vodáky (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:35

Roste počet zájemců o oprávnění Vůdce malého plavidla. Jsou na nápor zájemců připravené řeky a úřady? A co lidi k takovému koníčku táhne? O tom bude dnešní Zaostřeno. Moderuje Kristýna Křupková.

Natočeno 2018. Premiéra 17. 7. 2018 (ČRo Plus, 15:34 h.).

Interview Plus – Tereza Pelechová (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:33

O pravdu? Toto motto letošních Týdnů mediálního vzdělávání připomínalo důležitost rozlišování pravdivých a důvěryhodných informací v době, kdy se na sociálních sítích rychle šíří lži a dezinformace. Desítky novinářů o tom koncem školního roku diskutovali s žáky a studenty škol po celé republice. Akci pořádá projekt Jeden svět na školách. Zástupkyně ředitele Tereza Pelechová je dnešním hostem. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2018. Premiéra 17. 7. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).

Fokus – Ivana Šáteková (2018)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 10:30

Připravil a moderuje Omar Mirza.

Natočeno 2018. Premiéra 18. 7. 2018 (Rádio Devín, 13:00 h).

Pozn.:  Typický je pre ňu nekompromisný a často provokatívny humor, irónia a nadhľad, pomocou ktorých sa vyjadruje k aktuálnym témam a udalostiam, pretože jej nie je ľahostajné, čo sa v našej spoločnosti deje. Rada prepája históriu, folklór a ľudové tradície so súčasným svetom, na základe čoho komentuje hlboko zakorenené paradoxy a absurdity našej „slovenskej nátury“. (anotace)

Noční Mikrofórum – Jiří Rajlich (2018?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:26

Moderuje Magdalena Šorelová. Host: Jiří Rajlich, historik. Osobnosti si zvou osobnosti.

Natočeno 2018 (?). Premiéra (?) 22. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).

Buďte Dobro-druzi! (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:21

Hosté: Kristina Papoušková, Martina Vaňková a děti z klánovické školy. I děti můžou uspořádat dobročinné akce! Stačí vymyslet, komu chcete pomoct a jak na to vyberete peníze. Zorganizujte třeba koncert, představení nebo bazárek a Nadace Via, vám pomůže s jeho realizací. Buďte Dobro-druzi! Moderuje Klára Nováková.

Natočeno 2018. Premiéra 22. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.

Folklór žije! – Po stopách loupežníka Babinského (2018?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:07

Připravila Daniela Brůhová.

Repríza 22. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 9:30 h.).

Text Borise Pasternaka (2018?)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 10:00

Boris Pasternak.  Slova ze sna a do snů.  Překlad Jaroslav Kabíček. Připravil Rudolf Matys. Režie Vladimír Tomeš.

Účinkují Jiří Schwarz a Hana Houbová.

Repríza 22. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 0:00 h.) v cyklu Sny.

Noční Mikrofórum – David Uličník (2018?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:57

Moderuje Radka Fišarová. Host: David Uličník, zpěvák a muzikálový herec. Osobnosti si zvou osobnosti.

Repríza 21. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).

Reflexe: Opera! – Folklorní vlivy a lidové písničky v Janáčkových operách (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:54

Z cyklu Rok Leoše Janáčka Janáček folklorista. V národní písni je celý člověk, tělo, duše, okolí, vše…Kdo roste z národní písně, roste do celého člověka. Host Jarmila Procházková. Připravila Simona Kostrhunová.

Natočeno 2018. Premiéra 21. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19:00 – 20:00 h.).

Smrt ministra (2018)

Filed under: Literární pásma,Radiodokument — Premek @ 9:46

Podle romámu Ľuboše Juríka s použitím vlastního překladu připravila a režii má Irena Žantovská. Dramaturg Libor Vacek.

Účinkují Marko Igonda a Jiří Klem.

Natočeno v roce 2018. Premiéra 21. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 58 min.) v cyklu Velcí Slováci v českých dějinách.

Po premiérovém uvedení následovala beseda k dokumentu (ČRo 2 Praha, 21:00 – 22:00 h).

Lit.: V. Ž.: Výrok v cyklu Velcí Slováci v českých dějinách. In web ČRo Ombudsman, 24. 9. 2018 (dotaz posluchače). – Cit.: Vážený pane doktore, v pořadu Velcí Slováci v českých dějinách (Clementis), moderovaném P. Žantovským, zazněla z úst Doc. Nábělkové z FF UK pro většinu posluchačů zcela nová informace, že totiž politické procesy a popravy u nás v 50. letech byly mj. také důsledkem hybridní války vedené Západem proti ČSR. Taková výbušná informace by měla být přinejmenším doplněna výzvou moderátora k vysvětlení. Takto posluchači nabyli dojmu, že kromě nich je to pro moderátora i paní docentku jasný a ověřený fakt. Není divu, že při této „úrovni“ veřejné diskuse si mohla nedávno soudkyně dovolit ve svém rozsudku srovnávat neonacisty s Miladou Horákovou. Trvám na tom, že nekomentovaná dezinformace šířená ve výše zmíněném pořadu má zhoubný potenciál. (…)

Lit.: Pokorný, Milan.: Výrok v cyklu Velcí Slováci v českých dějinách. In web ČRo Ombudsman, 24. 9. 2018 (odpověď ombudsmana posluchači). – Cit.: Vážený pane, děkuji Vám za dopis, v němž se vyjadřujete k besedě z cyklu Velcí Slováci v českých dějinách odvysílané 21. 7. 2018. Dovolte, abych Vám sdělil své stanovisko.

Při uvažování o předmětu Vaší kritiky vyjděme z funkční charakteristiky zpravodajských a publicistických žánrů. Funkcí zpravodajství je maximálně se blížit pravdivému postižení reality, funkcí publicistiky je podat subjektivní pohled, postoj, názor na tuto realitu. V rozhlase veřejné služby je povinností ověřovat zpravodajské informace ze dvou na sobě nezávislých důvěryhodných zdrojů, kdežto na výroky pronesené v publicistických pořadech se takováto povinnost nevztahuje. Moderátor by měl v rozhovoru s jedním hostem zastupovat nepřítomné oponenty s přiměřenou mírou racionální skepse, nicméně nelze po něm požadovat, aby rozporoval každý pronesený výrok, neboť by tím byl rozhovor prakticky znemožněn a posluchač by neměl možnost seznámit se s pohledem hosta na probírané téma.

V tomto kontextu je třeba hodnotit výrok M. Nábělkové, který cituji v přepisu ze zmíněného pořadu:

P. Žantovský: „Paní docentko, taková otázka „na hraně“, řekl bych: Není příznačné, že největším nepřítelem Slováka v této situaci byl zase Slovák? Vypovídá to o něčem, nebo je to jen shoda historických náhod?“

M. Nábělková: „Nemyslím si, že by se něco takového dalo zevšeobecnit. Ve slovenském prostředí mezi Slováky tradičně existovaly specifické vztahy. […] Já si myslím, že i osobní kvality, potažmo nekvality Širokého sehrály úlohy v té celé obludnosti těch procesů, ale ty tlaky ve velké míře přicházely zvenku – z Východu a existují jisté indicie, že bylo jisté podněcování v podobě falešných informací i ze Západu. V tom čase probíhaly hybridní války, pokud to mám takto nazvat. Nelze ale vyloučit ani vnitřní, osobní motivy.“

Promluva M. Nábělkové je jednoznačně (typem pořadu, formulací „Já si myslím, že…“) identifikována jako projevený subjektivní názor, nelze ji ztotožnit se zpravodajskou informací. Z tohoto důvodu bych nedoporučoval pokládat tuto promluvu za projev dezinformace.

Prosím, abyste mé stanovisko přijal s vědomím, že má povahu metodologickou. Abych užil naznačené klasifikace, byl bych schopen vyjádřit se k tématu v rámci publicistických žánrů. Posouzení historiografické roviny přesahuje mé odborné znalosti.

Lit.: Berger, Vojtěch: Radní ČTK Žantovský hájí zaměstnání své ženy v rozhlase. Možná tím ale porušuje zákon. In web Hlídací pes, 27. 7. 2018 (článek). – Cit.:  Radní ČTK Petr Žantovský i jeho manželka působí v Českém rozhlase. On jako externí moderátor a komentátor, ona jako interní zaměstnanec – režisérka. Mít zaměstnanecký poměr v médiích ale Zákon o ČTK jak radním, tak osobám jim blízkým zakazuje. Sám Žantovský jakékoli pochybení odmítá. Odborník na mediální právo a spolupracovník redakce HlídacíPes.org Aleš Rozehnal ale v jednání radního a jeho ženy vidí problém.

Petra Žantovského můžou posluchači slyšet vždy v rozmezí několika týdnů na stanici Český rozhlas – Plus coby moderátora pořadu Hovory. Teď v létě navíc jednou týdně moderuje i hodinové debaty na stanici Dvojka s podtitulem „Velcí Slováci v českých dějinách“.

Debaty následují bezprostředně po jiném hodinovém bloku na stejné – československé téma. Tuto první dokumentární část chystá v roli režisérky Žantovského žena Irena. Ta je interním zaměstnancem Centra výroby ČRo, které pořad připravuje.

Zákon o ČTK přitom říká, že „Člen Rady nebo osoby jemu blízké nesmějí mít žádný finanční zájem na provozování hromadných sdělovacích prostředků daný vlastnictvím či pracovněprávním vztahem“.

Žantovský odmítá, že by zákon porušoval: „Moje činnost pro ČRo (už od roku 2004) je založena na jednotlivých autorských a licenčních smlouvách, nikoli na pracovním poměru,“ odepsal na dotaz HlídacíPes.org. Stejně tak podle něj nevadí, že v rozhlase je zaměstnaná jeho manželka:

„Ta má částečný pracovní poměr výhradně ve výrobě dramatických pořadů, nikoli ve zpravodajství a publicistice, a proto logicky nemůže nikterak její práce kolidovat s mou činností v Radě ČTK. Jiné by to bylo, kdybych byl členem Rady ČRo, ale to nejsem,“ tvrdí Žantovský.

Vadí i „osoba blízká“

Podle právníka spolupracujícího s HlídacíPes.org a odborníka na mediální právo Aleše Rozehnala je ale zaměstnanecký poměr Žantovského ženy v rozhlase pro radního problém:

„Docent Žantovský zcela jistě zákon porušuje. Manželka je osobou blízkou, takže nemůže mít žádný finanční zájem z činnosti ČRo,“ tvrdí Rozehnal. Podle něj si radní vykládá zákon špatně.

„Zákon hovoří o finančním zájmu na provozování hromadných sdělovacích prostředků daný pracovněprávním vztahem. To celkem jednoznačně na jeho manželku dopadá. Je ale pravda, že v minulosti to celá řada lidí porušovala,“ připouští Rozehnal.

Polemizovat by se podle něj dalo i se Žantovského tvrzením, že on sám zákon neporušuje, protože moderování pořadů v rozhlase provádí jako externista na základě honorářové (licenční) smlouvy.

„Moderování pořadu je typicky závislou prací, která náleží pod úpravu pracovního zákoníku. Při moderování má totiž docent Žantovský nějakého nadřízeného, moderuje jménem ČRo, podle pokynů ČRo, v jeho prostorech, na jeho zařízení atd. Pokud se to smluvní strany nějak snaží obejít, postihuje zákon takové jednání neplatností,“ uzavírá Rozehnal.

Porušení zákonných podmínek pro členství v Radě ČTK (v tomto případě porušení zásady neslučitelnosti) je podle něj důvodem pro odvolání dotyčného člena Rady z funkce.

Dusno v Radě

Petr Žantovský je členem Rady ČTK coby nominant hnutí ANO od letošního února. Za tu dobu se vyprofiloval jako ostrý kritik současného vedení Rady v čele s Miroslavem Augustinem (také za ANO). Žantovskému vadí, že je vedení údajně málo kritické k práci ČTK.

K jeho kritice vedení Rady se přidali i další letos zvolení radní – Pavel Foltán (za ANO) a Jana Gáborová (za SPD).

Šéf rady Augustin naopak Žantovského v červenci obvinil ze střetu zájmů – vadilo mu, že Žantovský prosazoval, aby ČTK do zpravodajského servisu zařadila informaci o udílení Krameriových cen pro novináře, a přitom se na udílení cen sám Žantovský podílí coby jeden z organizátorů.

„Vadí mi nesmírně, když prosazuje své názory v ČTK tím způsobem, že žádá „četku“, aby zpravodajsky pokrývala jeho soukromé aktivity,“ řekl tehdy Miroslav Augustin pro HlídacíPes.org.

Krameriovy ceny navíc uděluje Asociace nezávislých médií blízká dezinformačním webům a žádné hlavní médium s výjimkou TV PRIMA o akci v den jejího konání neinformovalo.

Přivýdělky radních

Petr Žantovský není první člen některé z rad veřejnoprávních médií, u kterého se kontroverzní téma „přivýdělků“ objevuje.

V minulosti například museli své vedlejší příjmy z mediální branže (nad rámec odměny za výkon funkce radních) vysvětlovat mediální manažerka a členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Jana Kasalová či moderátor a člen Rady Českého rozhlasu Ivan Vodochodský.

Člen Rady České televize Vratislav Dostál během svého působení v Radě zase začal pracovat pro server Info.cz patřící společnosti CNC Daniela Křetínského.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress