Moderuje Tomáš Vacek. Host: Martina Lehmannová, ředitelka Památníku Lidice. Osobnosti si zvou osobnosti.
Natočeno 2018. Premiéra 11. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).
11. 6. 2018
Povětroň 1/5 (1992)
Karel Čapek. Dramatizovaná četba na pokračování. Připravila Eva Petrošová. Hudební improvizace Boris Urbánek. Režie Ivan Misař.
Účinkují Stanislav Šárský, Miloslav Čížek, Jana Lukešová, Tomáš Jirman a Josef Novák.
Natočeno v Československém rozhlase v roce 1992 (5 x 30 min.). Repríza 11.-15. 6. 2018 v cyklu Čtení pro celou rodinu (ČRo 2 Praha, 20:00 h).
Pozn.: „Cokoliv, nač se díváme, je ta věc a zároveň něco z nás, něco našeho a osobního; naše poznání světa a lidí je cosi jako naše zpověď.“ Noetickou trilogii Karla Čapka tvoří romány Hordubal, Povětroň a Obyčejný život. Tři moderní filosofické prózy napsal Čapek v krátkém časovém odstupu a znamenaly v jeho tvorbě jistý zlom, vždyť Hordubal byl autorovou první rozsáhlejší prózou s jiným než fantastickým námětem.
Úvahy o možnostech lidského poznání najdeme v řadě Čapkových textů. Ale v noetické trilogii jsou otázky týkající se hranic lidského poznání položeny přímo do centra pozornosti.
V Povětroni Karel Čapek ukazuje, nakolik vlastní osud a osobnost ovlivňuje vidění světa. A tak příběh neznámého letce nechává nad jeho nemocničním lůžkem vyprávět tři různé postavy: jasnovidce, jeptišku a básníka.Vznikají tak tři stejně pravděpodobné příběhy, ale pravda přesto zůstává skryta… (anotace ČRo)
Linka důvěry – Digitální detox (2018)
Umíte vypnout? Tedy myslíme vypnout od používání všech moderních komunikačních technologií? Jak často používáte internet, mobil a počítač? A víte, že i na mobil a počítač může vzniknout závislost? Jak předejít takové závislosti anebo jak se jí zbavit? I to poradí psycholožka Bára. Moderuje Romana Růžičková.
Natočeno 2018. Premiéra 11. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.
Česká kronika 1/100 (2018-2019)
Připravil David Hertl.
Natočeno 2018. Premiéra – (ČRo Plus, 13:34 h. a ČRo 2 Praha, 18:10 h).
Obsah: 4. Atentát Vladimíra Blažky. Scénář Michal Beck, Jan Mazanec a Veronika Šaumanová. Režie Jakub Doubrava. Účinkují Jonáš Špaček, Marek Mikulášek, Michal Štěrba a Jindřich Koutný. O významu brněnského atentátu pro odboj hovoří Jiří Skoupý. Premiéra 14. 6. 2018 (ČRo Plus).
Rok 1953: Měnová reforma aneb Antonín Zápotocký jde mezi lid. Dokudrama napsal Lukáš Csicsely. Režie Simona Nyitrayová. Účinkují Michal Čapka, Stanislav Šárský a Josef Kaluža. Hovoří Veronika Kindlová a historik Jaroslav Rokoský. Natočeno 2018. Premiéra 18. 6. 2018 (ČRo Plus, 13:34 h).
V červnu roku 1924 zemřel Franz Kafka. Svého přítele spisovatele Maxe Broda v předtuše blízké smrti žádal, aby poté, co zemře, byly zničeny všechny jeho dosud neuveřejněné texty, včetně dopisů a deníků. Max Brod ovšem Kafkovo dílo postupně vydal. Premiéra 26. 6. 2018 (ČRo Plus, 13:34 h).
Rok 1949: Přemýšlejte o tom, pane faráři… Příběh kněze, který spolupracoval s StB. Padouch – nebo hrdina? To napadne každého, kdo se seznámí s osudem kněze Josefa Jelena (1921-2006). V září 1949 byl zatčen StB, když věřícím přečetl při mši pastýřský list. Dokudrama napsal David Hertl. Režie Jakub Doubrava. Účinkují Jindřich Kout, Michal Štěrba a Marek Mikulášek. Hovoří Veronika Kindlová a historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů. Premiéra 27. 6. 2018 (ČRo Plus, 13:34 h).
Rok 1976: Stavíme paneláky. Scénář Lukáš Csicsely. Režie Jiří Seydler. Účinkují Jana Kouhoutková Ondrušková, Petr Matyáš Cibulka a Martin Valouch. Hovoří historik Martin Krsek z Muzea města Ústí nad Labem a Veronika Kindlová. Premiéra 28. 6. 2018 (ČRo Plus, 13:34 h).
Státní bezpečnost byla tajná politická policie tvořící hlavní pilíř komunistického totalitního režimu. Co se v StB dělo těsně po sametové revoluci v roce 1989? O tom vypráví další díl České kroniky. Lidé prý špatně balí kufry do letadel – jak to dělat dobře? Přiblížila se britská politice k odhalení pachatelů útoku na bývaléoh agenta Skripala a jeho dceru? Moderuje Jan Bumba. Premiéra 3. 7. 2018 (ČRo Plus, 13:44 h.) v cyklu Odpolední Plus.
Rok 1955: Karel Svolinský a orloj v Olomouci. Dokudrama napsal Eduard Burget. Režie Jiří Seydler. Osoby a obsazení: Karel Svolinský (František Špaček) a předseda kulturní komise v Olomouci Stanislav Křupka (Jiří Kalužný). Hovoří hstorik Petr Hlaváček a redaktor Pavel Hlavatý. Premiéra 4. 7. 2018 (ČRo Plus, 13:44 h.) v cyklu Odpolední Plus.
Rok 1923: Atentát na Aloise Rašína. Scénář a režie Luboš Koníř. Osoby a obsazení: Alois Rašín (Josef Kundera) a sestra Františka (Lenka Schreiberová). Hovoří historik Jaroslav Rokoský (PF UJP v Ústí nad Labem) a redaktorka Veronika Kindlová. Premiéra 5. 7. 2018 (ČRo Plus, 13:44 h.) v cyklu Odpolední Plus.
1951: Křehký básník Konstantin Biebl. Premiéra 6. 7. 2018 (ČRo Plus, 12:20 h).
Rok 1949: Číhošťský zázrak. Scénář Eliška Kováříková. Režie Simona Nyitrayová. Účinkují Marie Lojdová, Robert Finta a Izabela Firlová. Hovoří Miloš Doležal. Premiéra 9. 7. 2018 (ČRo Plus, 12:20 h).
Rok 1989: Za svobodou přes Prahu. Proč se občané NDR rozhodli jít v roce 1989 hromadně za svobodou právě přes Prahu – o tom hovoří historik Rudolf Vévoda a Pavel Hlavatý. Dokudrama napsal a režii má Lubomír Koníř. Účinkují Štěpán Tuček, Richard Vokůrka a Eva Čurdová. Premiéra 10. 7. 2018 (ČRo Plus, 12:20 h).
Rok 1941: Chlebíčková aféra. Dokudrama napsali Michal Beck a Jan Mazanec. Režie Simona Nyitrayová. Osoby a obsazení: Alois Eliáš (Norbert Lichý), jeho osobní lékař Miloš Klika (Dušan Urban) a dva aktivističtí novináři – Karel Lažnovský a Vladimír Krychtálek (Ondřej Brett a David Viktora). O protektorátním premiérovi Aloisi Eliášovi hovoří Veronika Kindlová a historik Jaroslav Rokoský z Ústavu pro studium totalitních režimů. Premiéra 13. 7. 2018 (ČRo Plus, 12:20 h).
Rok 1975: Kostel jede! I posun o 840 metrů může být vnímán, jako technický zázrak, právě ten se odehrál v roce 1975 v severočeském Mostě. Těžbě uhlí musel ustoupit – nebo spíš ujet – gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dokudrama o stěhování mosteckého kostela napsal Lukáš Csicsely. Režie Jiří Seydler. Účinkují Martin Valouch, Petr Matyáš Cibulka a Lenka Loubalová Peřinová. Další podrobnosti o přesunu cenné stavby prozradí Zuzana Klimplová z Národního památkového ústavu. Premiéra 17. 7. 2018 (ČRo Plus, 12:20 h).
Rok 1964: Motor dáme dozadu. Scénář a režie Lubomír Koníř. Účinkují František Mitáš, Petr Soumar a Lenka Schreiberová. Hovoří historik Miloš Hořejš z Národního technického muzea v Praze a Pavel Hlavatý. Premiéra 20. 7. 2018 (ČRo Plus, 12:20 h.)
Rok 1970: Tankem oponu neprorazíš. Kuriózní pokus o útěk na Západ v obrněném vozidle vlastní výroby. Pokusy o přechod československé státní hranice v době budování socialismu často končily tragicky. My v rámci cyklu Česká kronika přibližme příběh, který sice zpočátku vypadal beznadějně, přesto měl nakonec dobrý konec. V roce 1970 se o přechod hranice pokusila rodina Benešových z Břeclavska, a to kuriózním způsobem, v podomácku vyrobeném tanku. Scénář Michal Beck, Jan Mazanec a Veronika Šaumanová. Režie Pavel Krejčí. Účinkují Romana Chvalová, Jiří Kalužný a Michal Przebinda. Některé méně známé okolnosti útěku rodiny Benešových pak přiblíží historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů, s nímž si povídala Veronika Kindlová. Premiéra 1. 8. 2018 (ČRo Plus, 13:34 h.).
Rok 1989: Zelený Gottwald. Dokudrama napsala Ester Fischerová. Přeneseme se do jedné pražské hospody, kde si povídají dva mladíci, kteří si právě vydělali peníze na brigádě. Režie Pavel Krejčí. Účinkují Petr Matyáš Cibulka, Jiří Kalužný a Martina Hamaďáková. Hovoří Pavel Hlavatý a historik Rudolf Vévoda. Připravil ČRo Hradec Králové v roce 2018. Premiéra 3. 8. 2018 (ČRo Plus, 13:34 h.).
Rok 1988: Nedostatek určitého zboží byl za doby totality častý, nikdy však nevyvolal takovou odezvu jako při krizi zásobování toaletním papírem v roce 1988. Tehdy se situace ještě více zdramatizovala po požáru Harmaneckých papíren. Další díl České kroniky přiblíží mimo jiné skutečnost, že nedostatek tohoto zboží řešil dokonce Ústřední výboru Komunistické strany Československa. Připravila Eva Kézrová. Premiéra 6. 8. 2018 (ČRo Plus, 13:34 h).
Rok 1939. V květnu 1939 byly na vyšehradském hřbitově uloženy ostatky národního básníka 19. století, Karla Hynka Máchy. V tichém vzdoru proti německé okupaci tak Praha pohřbívala básníka – slavného autora Máje – jehož pozůstatky byly po Mnichovské dohodě narychlo převezeny z Litoměřic, kde v roce 1836 zemřel. Právě této kapitole z naší historie se věnuje Česká kronika. Premiéra 7. 8. 2018 (ČRo Plus, 13:34 h).
Rok 1967: Chceme světlo! 31. října 1967 vyšli do ulic studenti strahovských kolejí na protest proti častým výpadkům elektřiny na těchto ubytovnách. Zhruba dvoutisícovka studentů skandovala „Cheme světlo“. Veřejná bezpečnost ale průvod na Malé Straně brutálně rozehnala. Událost pronikla do médií a zásah odsoudili akademičtí hodnostáři i veřejnost. Rozhlasový autor a spisovatel Jiří Kamen vydal 24 grotesek všedních dní – knihu nazval Elvis ze Záluží – proč ji tak nazval a čemu všemu se jako autor podivuje? Dnes slaví sedmdesáté narozeniny sovětská kosmonautka Světlana Savická. Proslavila se jako první žena, která vystoupila do volného prostoru – bylo to v roce 1984. Premiéra 8. 8. 2018 (ČRo Plus, 13:44 h).
Rok 1950: Sto let samostatnosti – sto příběhů z našich nejnovějších dějin. Ten dnešní se odehrál v roce 1950. 24. března skupinka pilotů Československých aerolinií při koordinovaném útěku za železnou oponu unesla naráz hned tři dopravní letadla. Byli to bývalí příslušníci RAF, kteří se všemi třemi letadly přistáli v Erdingu nedaleko Mnichova. Celá akce proběhla v naprostém poklidu, nikdo tehdy nebyl zraněn, mnozí cestující teprve po přistání dakot v Západním Německu pochopili, že nejsou v Praze na Ruzyni. My se teď přeneseme do kokpitu jednoho z letadel, které toho březnového rána startovalo z Brna. Sedí v něm dva piloti, dva bývalí kolegové z Britského královského letectva – Vít Angetter /angetr/, který únos připravil, a kapitán letu Josef Klesnil /klesnil/, který o plánovaném útěku nevěděl. Premiéra 9. 8. 2018 (ČRo Plus, 13:34 h).
Rok 1937: V dnešním dokudramatickém dílu České kroniky připomeneme knihu s názvem „Budujme stát pro 40 milionů lidí“. Autorem téhle vizionářské publikace je Jan Antonín Baťa a knížka vyšla poprvé v roce 1937. Premiéra 16. 8. 2018 (ČRo Plus, 13:34 h).
Rok 1966: Metro, nebo podpovrchová tramvaj? Dokudrama napsala Eliška Kováříková. Zavede nás do roku 1966, kdy už je jasné, že minimálně část hromadné dopravy se musí v Praze dostat pod zem. „Nastudované“ to má i řidič jedné z tramvají, která zrovna uvízla v dopravní zácpě… Režie Martina Schlegelová. Účinkují Jan Dvořák, Tomáš Drápela a Beata Kaňoková. Premiéra 22. 8. 2018 (ČRo Plus, 13:34 h).
1964: Falešná hra Státní bezpečnosti. Jak vypadaly přípravy Akce Neptun? Dokudrama napsal Lukáš Csicsely. Režie Martina Schlegelová. Účinkují Pavel Oubram, Tomáš Drápela a Václav Švarc. Premiéra 27. 8. 2018 (ČRo Plus, 13:34 h).
Rok 1969: Hořící pochodeň. Sebeupálení Jana Palacha. Premiéra 30. 8. 2018 (ČRo Plus, 13:34 h).
Rok 1962: Soudruh Stalin odstřelen. Detonace byly slyšet po celé Praze. Dokudrama napsala Tereza Nováková. Režie Olga Šubrtová. Účinkují Věra Hlaváčková a René Šmotek. Za jakých okolností se největší skupinové sousoší v Evropě bouralo a kam zmizely desítky tisíc tun betonu a žuly, o tom přímo na místě, kde stával Stalin v nadživotní velikosti, natáčel redaktor Ondřej Ševčík. Premiéra 4. 9. 2018 (ČRo Plus, 13:34 h).
Rok 1944: Konečně doma! Česká kronika dnes připomene boje o Duklu v říjnu 1944. Na naše území tehdy vstoupil 1. československý armádní sbor pod velením generála Ludvíka Svobody. Dokudrama napsal Antonín Pelíšek. Režie Olga Šubrtová. Účinkují Petr Červinka a Kamila Janovičová. Co bylo smyslem vojenské operace v Dukelském průsmyku, zjišťoval Dan Mrázek, hovoří historik Zdenko Maršálek z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Premiéra 11. 9. 2018 (ČRo Plus, 13:34 h).
Rok 1918: Jen ho sejmi! V neděli 3. listopadu 1918 byl na Staroměstském náměstí v Praze stržen barokní sloup Neposkvrněné Panny Marie. Postarala se o to pivní společnost kolem pražského bohéma Franty Sauera. Sloup byl považován za symbol habsburské nadvlády. Dokudrama napsala scenáristka Veronika Dvorská. Režie Olga Šubrtová. Účinkují Pavel Oubram a Tomáš Drápela. Na podrobnosti o stržení této barokní památky se ptal Pavel Hlavatý, hovoří historik Jaroslav Šebek. Premiéra 12. 9. 2018 (ČRo Plus, 13:34 h).
Rok 1946: Americká akce. Krvavá historie nacistického „štěchovického pokladu“. V únoru 1946 vyzvedli američtí vojáci v lesích nedaleko obce Hradišťko nacistické dokumenty. Mělo tu být údajně nacistickým komandem a vězni z nedalekého koncentračního na konci války kromě důležitých písemností zakopáno i zlato a umělecké předměty. To se však zatím nepotvrdilo. O „štěchovickém archivu“ je další díl České kroniky. Hovoří historik Prokop Tomek. Premiéra 9. 10. 2018 (ČRo Plus, 15:20 h).
Rok 1989: Tanky na Prahu. Dokudrama připravil Jan Mazanec. Zavede nás do listopadu 1989, kdy se zástupci Občanského fóra Michael Kocáb a Václav Klaus přicházejí zeptat velitele Západního vojenského okruhu Mojmíra Zachariáše, zda armáda proti demonstrantům na ulicích zasáhne. Režie Pavel Krejčí. Účinkují Jiří Zapletal, Jan Vápeník a William Valerián. Připravil Hradec Králové. Premiéra 11. 10. 2018 (ČRo Plus).
Rok 1975: Umírá Antonín Novotný. Dokudrama napsal Eduard Burget. Mistr zvuku Marek Hoblík. Režie Simona Nyitrayová. Účinkují David Viktora, Tomáš Jirman a Josef Kaluža. Dokudrama bylo natočeno v Českém rozhlasu Ostrava. Premiéra 12. 10. 2018 (ČRo Plus).
Rok, 1942: Až do poslední chvíle. O posledních minutách života pátera Štemberky i dalších lidických mužů. Dokudrama napsala Klára Kučerová. Mistr zvuku Marek Hoblík. Režie Simona Nyitrayová. Účinkují Stanislav Šárský, Šimon Krupa, Tomáš Jirman a Josef Kaluža. Dokudrama bylo natočeno v Českém rozhlase Ostrava. Premiéra 15. 10. 2018 (ČRo Plus, 14:34 h).
Rok 1989: Devalvace. Napsal Lukáš Csicsely. Dramaturgie Jan Sedmidubský, RežiePavel Krejčí. Účinkují Jiří Zapletal, Kamila Sedlárová, Ondřej Vaňura a Jan Skorunka. Hovoří Martin Kupka. Premiéra 7. 1. 2019 (ČRo Plus, 15:20 h.).
Únor 1989: Zemětřesení u spisovatelů. Dokudrama napsal Eduard Burget. Režie Martina Schlegelová. Účinkují Jiří Untermüller, Tomáš Drápela, Tomáš Kobr, Pavel Oubram a Václav Švarc. Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2019. Premiéra 22. 1. 2019 (ČRo Plus, 15:20 h).
Duben 1989: Budou i nepříjemné diskuze. Rekonstruovala podle dobových pramenů Jitka Škápíková. Účinkovali Norbert Lichý, Jan Fišar, David Viktora, Josef Kaluža, Tomáš Jirman a Robert Finta. Režie Simona Nyitrayová. Nastudoval Český rozhlas Ostrava. Premiéra 24. 1. 2019 (ČRo Plus, 15:20 h.).
Březen 1939: Hrdinové z Místku. Jediná větší ozbrojená akce proti okupantům. Připravila Markéta Ševčíková. Hovoří historik z Masarykova ústavu Martin Jemelka. Premiéra 15. 3. 2019 (ČRo Plus, 15:20 h.).
V těchto dnech si připomínáme 80. výročí vyhlášení protektorátu Čechy a Morava v březnu roku 1939. Prvním protektorátním předsedou vlády se stal rodák z jižních Čech Rudolf Beran. Premiérem byl už od prosince předchozího roku, ale po okupaci republiky hitlerovským Německem se ocitl v úplně jiné situaci. Premiéra 21. 3. 2019 (ČRo Plus, 15:20 h).
Květen 1989: Havel na svobodě. Dokudrama napsal Adam Struhala. Mistr zvuku Michal Kolář. Režie Martina Schlegelová. Účinkují Tomáš Drápela, Dan Kranich a Pavel Oubram. Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2019. Premiéra 23. 9. 2019 (ČRo Plus, 15:20 h.).
Dokudrama „Podepsala přeci i Hanka Zagorová“ se vrací k petici Několik vět, která byla v Československu zveřejněna na konci června 1989. Premiéra 3. 10. 2019 (ČRo Plus, 15:20 h.).
Červenec 1989: Bůh žehnej Rudému právu. Dokudrama. Dramaturg Jan Sedmidubský. Mistr zvuku Michal Kolář. Režie Jakub Doubrava. Účinkují Petr Červinka, Jan Dvořák a Jiří Šesták. Nastudoval ČRo České Budějovice. Premiéra 10. 10. 2019 (ČRo Plus, 15:20 h).
Srpen 1989: Panevropský piknik. Tři hodiny otevřených hranic. Dokudrama napsala Jitka Škápíková. Režie Simona Křístková. Mistr zvuku Marek Hoblík. Účinkují Tereza Cisovská, Vojtěch Lipina a Robert Finta. Nastudovala Ostrava v roce 2019. Premiéra 18. 10. 2019 (ČRo Plus, 15:20 h).
Lit.: Peňás, Jiří: Na stanici Český rozhlas Plus dávali před chvíli „dokudrama“… In Facebook, 9. 10. 2019 (status). – Cit.: Na stanici Český rozhlas Plus dávali před chvíli „dokudrama“ o tom, jak to bylo s Jakešovým projevem na Červeným Hrádku… ok. A spočívalo to v tom, že na Sašu Alexandr Vondra (kdo jiný taky do rádia?) zvoní brzo ráno… Josef Vohryzek… Saša otevírá a říká: ahoj, Josefe, co mě budíš a Josef Vohryzek vtrhne k Vondrům do bytu, mává kazetou a huláká: Sašo, to si musíš pustit! To je bomba, to je úplná senzace, fakt, chápeš to, Jakeš, a plete bojlery a brojlery! No fakt úlet! Bomba! Tohle musíme hned poslat Milanu Schulzovi do Svobodky, hned dneska se to musí vysílat! A pak ještě chvíli Josef Vohryzek projevuje pubertální nadšení a Vondra je taky stržen.
Hm, chápu, že autoři to mysleli dobře a herci taky. A že nejspíš o Josefu Vohryzkovi nic nevěděli, herci asi nikdy neslyšeli. Ale Josef Vohryzek nebyl žádnej hejhula, kterej by vykřikoval bomba a senzace a choval se jak jeliman… Literární kritik, editor a překladatel Josef Vohryzek byl jeden z nejdelikátnějších, nejuvážlivějších a nejmírnějších lidí, které jsem měl čest poznat, bylo mu ostatně v té době přes šedesát a na Jakešův projev by, jak jsem přesvědčen, reagoval nějakou ironickou poznámkou, neboť by mu bylo vůbec trapné se tím nějak zabývat. Proč si ti autoři v rozhlase vybrali právě jeho, mi je záhadou, asi že se jmenoval Josef…
Lit.: anonym: Česká kronika: sto let našeho státu ve sto příbězích. In web ČRo Plus, b. d. /červen 2018/ (článek). – Cit.: Století, ohraničené letopočty 1918 a 2018, přineslo našim zemím nejednu převratnou událost. Získávání a opětovné ztráty samostatnosti, válečný konflikt, vojenské okupace, léta svobody i nesvobody. Nebyly to ale vždy jen zásadní politické události, které ovlivňovaly život obyvatel Československa a České republiky.
Sto let od 28. října 1918 připomínáme stodílným cyklem Česká kronika. Prostřednictvím méně známých, nebo i zcela zapomenutých událostí z posledních sta let nabízíme posluchačům tak trochu jiný pohled na naše dějiny. Vždyť třeba právě v onom roce 1918 nedošlo jen k vyhlášení naší samostatnosti. (more…)
Kontexty – Písňobraní Jiřího Plocka III. 1/5 (2018)
Připravil Jiří Plocek.
Hovoří Martha Elefteriadu (1), Vladimír Merta (2), Vlasta Redl (3), Petr Ulrych (4).
Natočeno 2018. Premiéra 11. – 15. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h). Repríza 1. dílu 12. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hod.).
Obsah: 1. Rozhovor s Marthou Elefteriadu. Povídání se známou zpěvačkou o kulturních kořenech, nacházení identity skrze písně a o životě na hranici mezi dvěma odlišnými kulturními okruhy – českým a řeckým. – 2. Rozhovor s Vladimírem Mertou. Píseň jako výpověď, jako veřejné gesto, jako prostředek komunikace a setkání. – 3. Rozhovor s Vlastou Redlem. Jak vzniká píseň, jak člověk nachází způsob, aby vyjádřil to podstatné. Jakou roli hraje text, hudba a rytmus. – 4. Rozhovor s Petrem Ulrychem. O hledání kořenů, oscilaci mezi populární hudbou a lidovou zemitostí. O hlučném a tichém poselství písně. – 5. Písničkáři o písních. Mozaika reflexí výrazných osobností, jejichž písně měly široký dopad či dokonce měly charakter generační výpovědi. Zazní slova například Boba Dylana, Neila Younga, Stinga a dalších.
Lit: Plocek, Jiří: Písňobraní Jiřího Plocka III. In web ČRo 3 Vltava, 15. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:
Brněnský publicista a muzikant hledá a komentuje krásy a souvislosti písňové tvorby v nejširším slova smyslu. Třetí pětice pořadů je věnována tvůrcům a interpretům písní. Tuzemským i zahraničním.
Autoři písní, v našem případě jde především o písničkáře, kteří si své písně z velké části i sami interpretují, jsou něco jako duchovní čidla. Ať namíří do svého nitra či ven, vždy jsou schopni podněty a inspirace rozeznít a přetvořit do podoby písně.
O různých přístupech k tvorbě písní a k jejich interpretaci si v této sérii Písňobraní ve čtyřech dílech povídá Jiří Plocek se zpěvačkou a příležitostnou autorkou Marthou Elefteriadu a s písničkáři Vladimírem Mertou, Vlastou Redlem a Petrem Ulrychem. Pátý díl je mozaikou výpovědí výrazných písničkářů zahraničních (B.Dylan, N. Young a další).
ArtCafé – Goethe Institut (2018)
Jak úzkost přetavit v kreativní sílu a o čem vyprávěli lidé v posteli Goethe-Institutu? Činnost Institutu úzkosti přijdou přiblížit zakladatelky této nové platformy. Moderuje Petra Kultová. Hudebním výběrem Petra Dorůžky vás pozveme na Respect Festival.
Natočeno 2018. Premiéra 11. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h).
Káva o čtvrté – Ošetřovné (2018)
Moderuje Tomáš Voženílek. Téma: Ošetřovné.
Natočeno 2018. Premiéra 11. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).
Host Lucie Výborné – Karel Kovář (2018)
Hostem je Karel Kovář alias český youtuber KOVY. Jeho kanál sleduje přes 700 tisíc odběratelů. Proč ho zajímá politika? Umí dnešní televize mluvit k mladým lidem? Jak donutit přemýšlet diváka mezi 13 a 16 lety? Proč nechal školy? A kolik firem ho oslovuje s lákavými finančními nabídkami? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2018. Premiéra 11. 6. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).
Vizitka – Knihex ve Vizitce (2018)
Knižní jarmark malých nakladatelů představí Karolína Voňková a Vojtěch Mašek. Moderuje Petr Šrámek. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.
Natočeno 2018. Premiéra 11. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h).
Host do domu – Josef Formánek (2018)
Do kin se chystají Úsměvy smutných mužů. A právě o tomto filmu si budeme povídat s autorem literární předlohy Josefem Formánkem. Je příběh Jaroslava Duška, který se snaží opustit protialkoholní léčebnu, pravdivý? Podle jakých událostí vznikla stejnojmenná kniha? A jaké životní zkušenosti se odrazily ve filmu? O filmu, démonu jménem alkohol, cestování i psaní si bude povídat s Josefem Formánkem Jitka Novotná.
Natočeno 2018. Premiéra 11. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
Lit.: Taud, Rostislav – Novotná, Jitka: „Dělal jsem věci, které mi nepřísluší.“ Rozhovor s Josefem Formánkem o šamanismu i alkoholismu. In web ČRo 2 Praha, 11. 6. 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdybych nasbíral veškerý vědomosti, jak léčit léčivejma kytkama, jak vstupovat do tranzových stavů, jak komunikovat s dušema zmřelejch předků, odjel bych s tím do Čech, kde bych to nemohl používat, svěřuje se Josef Formánek.
Poslechněte si povídání o natáčení filmu Úsměvy smutných mužů s Jaroslavem Duškem, o démonu jménem alkohol, o cestování i psaní.
„Nikdy jsem nezkoušel dělat věci mezi nebem a zemí. Ale dělal jsem věci, které mi nepřísluší,“ přiznává Josef Formánek na svou zkušenost mezi Mentawejci. „Jeden šaman měl sen, že se mám stát šamanem. Nabídl mi to a já po tom skončil, protože jsem byl mladej nadšenej kluk. Že uvidím, co je za tou oponou. Ale to bylo jenom sobecký.“
„Chtěl jsem to dělat jen pro svoje vlastní potěšení zjistit, co je za tou oponou. Nedocházelo mi, a došlo mi to až teď, že kdybych se stal právoplatným šamanem, tak bych to lidu kmene Mentawej nikdy nevrátil. Sobecky bych s tím odjel do Čech, kde bych to nemohl používat. Dnes to vidím tak, že to nebylo úplně šťastný rozhodnutí, ale už ho nezměnit. A asi bych do toho znovu nešel.“
Proč si myslí, že protialkoholní léčebnu by si měli zkusit i abstinenti? Proč věří, že žijeme v mysli Boha? Jak se podílí na filmu podle své vlastní knihy Úsměvy smutných mužů? Poslechněte si ze záznamu.