Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

20. 6. 2018

Host Lucie Výborné – Jana Hercogová (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:07

První letní den! Hostem proto bude kožní lékařka prof. Jana Hercogová. I když se dny začnou krátit, čekají nás ještě týdny pobytu na Slunci. Jak to dělat, aby nám letní žár neuškodil? I na to se zeptá moderátorka Lucie Výborná.

Natočeno 2018. Premiéra 21. 6. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).

Vizitka – Ondrej Lenárd (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:06

Ondrej Lenárd, dirigent SOČR. Moderuje Eva Hazdrová-Kopecká. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.

Natočeno 2018. Premiéra 21. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza  21. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).

Host do domu – Jan Pištěk (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:30

V případě Jana Pištěka nepadlo jablko daleko od stromu. Syn kostýmního výtvarníka a vnuk slavného českého herce Theodora Pištěka je rovněž kostýmním výtvarníkem a malířem. I když se specializoval na figurální malbu a krajinomalbu, tak se svým tatínkem spolupracovali na mnoha společných inscenacích. Připravovali muzikál Rusalka, Monte Christo, sci-fi román Duna i Dobře placenou procházku. Jaké to je být potomkem slavných? Jaké to je, hledat svoji vlastní výtvarnou cestu? Na to vše se známého kostýmního výtvarníka a malíře zeptá Martina Kociánová.

Natočeno 2018. Premiéra 21. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).

K čemu jsou užitečné řeky? (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:04

Host: Jiří Petr, Povodí Labe. K čemu jsou užitečné řeky? Kteří živočichové v nich žijí? A proč vznikají povodně? Čím je výjimečná řeka Labe a kudy protéká? Odpovíme ve středečním Klubu Rádia Junior. Moderuje Zdeněk Novák.

Připravil ČRo Hradec Králové v roce 2018. Premiéra 20. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.

Pro a proti – Summit Trump – Kim Čong-un (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:52

Americký Kongres hodnotí setkání prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem rozdílně. Republikánská strana jako krokem směrem k míru a opoziční demokraté přirovnali summit k reality show. Jak hodnotit výsledek summitu? A přinese Trumpovi důležité body na domácí politické scéně? Zeptá se Karolína Koubová.

Hovoří publicista Jefim Fištejn a Tomáš Klvaňa, publicista a pedagog z New York University Prague.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 6. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: Koubová, Karolína – Luptáková, Věra: Kim Čong-un je brutální vrah a krvežíznivý diktátor. Summit v Singapuru mu dal legitimitu, říká publicista Klvaňa. In web ČRo Plus, 20. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kim a Trump dohodli denuklearizaci KLDR. Existují k tomu efektivní nástroje? Pro a proti​

Na tom, jestli byl summit prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem průlomový, nebo ne se dnes neshodnou ani američtí kongresmani. Neshodli se ani publicisté Jefim Fištejn z Rádia Svobodná Evropa a Tomáš Klvaňa z New York University Prague.

Byl to rozhodně průlomový summit. To, že se později začalo říkat, že šlo o prohru Spojených států, je dáno vnitropolitickými událostmi v USA.

Jefim Fištejn

Byl to spektakulární summit, ale přinesl toho daleko méně než dřívější jednání prezidentů Billa Clintona nebo George W. Bushe. Ti nepřímo a alespoň na papíře dostali daleko konkrétnější ústupky a nedali Kimovi legitimitu v podobě summitu.

Tomáš Klvaňa

Podle novináře Jefima Fištejna z Rádia Svobodná Evropa nedošlo za posledních 70 let k žádnému reálnému kontaktu se Severokorejci. „Diktatura kvetla a poddaní mohli dál úpět v lágrech. Říkat, že toto kvetení diktatury je dílem Trumpa, je prostě nehoráznost,“ tvrdí.

Příslib denuklearizace korejského poloostrova není první, ve skutečnosti ale KLDR dál zbrojila. Proč? „Protože tady neexistovaly nástroje nátlaku na režim. Ten máme až teď. A pokud poslouchám, že Severní Korea je bez jaderných zbraní už od dob Clintona, tak je to jako postavit se na hlavu a spokojeně se rozhlížet na svět kolem. Tak to přece není.“

Jen pár měsíců před Singapurským summitem Kim Čong-un provedl nejednu zkoušku balistických raket s jadernými hlavicemi, které už ohrožují USA. „Kde je ta denuklearizace?“ Ptá se Jefim Fištejn.

Z denuklearizace nebude nic. Nikdy

Pedagog New York University Prague a publicista Tomáš Klvaňa bere podobné výroky zastánců amerického prezidenta za argumentační fauly. „Nikdo nikdy přece neřekl, že Severní Korea je bez jaderních zbraní. Oni to jen mnohokrát slíbili a nikdy neudělali. Všechny dohody porušili a podle mého poruší i ty slíbené Trumpovi.“

Kim Čong-un je podle publicisty opravdu velmi schopný a chytrý člověk, který dělá všechno s jediným cílem: uvolnit napětí, a pak přimět čínské a další asijské firmy k nátlaku svých vlád na uvolnění sankcí vůči KLDR. „Prezident Trump pak, bez toho, aby se obtěžoval o tom informovat svého nejdůležitějšího jihokorejského spojence či své generály, k tomu ještě řekne, že zruší provokativní vojenské manévry v oblasti. Přitom klidně použije slovník severokorejské diktatury,“ zlobí se Klvaňa.

„Efektivní nástroj, který by Severní Koreu donutil vzdát se jaderních zbraní totiž neexistuje. Nikdy k tomu nedojde. Protože tento režim přece nespáchá sebevraždu. Do jisté míry ale Singapurský, amatérský a velmi trapně, narychlo připravený summit nějaké výsledky má. Bohužel, naprosto vágní,“ dodává.

Kim jako filmová hvězda?

Podle Klvani taky už jen samotný fakt setkání legitimizuje tohoto diktátora v očích veřejnosti. „Viděli jsme Kima dělat si selfie v Singapuru a lidé se k němu chovali jak k filmové hvězdě. Přitom je to brutální vrah a krvežíznivý diktátor. Je jasné, že pokud se Trump rozhodl vyjednávat, tak za to taky zaplatí, ale říkat o Kimovi, že je to skvělý vyjednávač, který miluje svůj lid, je čistá nehoráznost.“

Podle Fištejna ale legitimizuje každého diktátora jakýkoli summit. S tím nikdo nic nesvede. „Ale kdo víc udělal pro osud lidí v korejských lágrech než americký prezident? Jedině otevření země světu (v podobě inspektorů nebo turistů) je zárukou dodržování lidských práv. Ne, že Trumpa pouze obviníme, že mu hned neplivl do tváře a nejednal o lidských právech,“ dodává novinář a spisovatel Jefim Fištejn.

Interview Plus – Stanislav Grospič (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:37

Proč KSČM mluví do personálního obsazení vznikající vlády, když by měla kabinet jen tolerovat? A jak ven ze zablokované patové situace při sestavování vlády? Odpovídá poslanec a místopředseda KSČM Stanislav Grospič. ​Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 6. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).

Větrník – Host ve studiu – Martin Kašpar (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:34

Připravila Dita Vojnarová.

Natočeno 2018. Premiéra 15. 6. 2018 (ČRo Olomouc).

Lit.: Vojnarová, Dita: Fotograf Martin Kašpar: Neříkám, že barva je špatná, ale černobílá je pro dokumentaristu skvělá. In web ČRo Olomouc, 15. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Martin Kašpar rád fotí časosběrný dokument, líbí se mu hlavně v černobílé. „Vždycky mě fascinovaly fotky Jindřicha Štreita nebo Josefa Koudelky,“ říká olomoucký fotograf.

Patří ještě k ročníkům, které musely povinně na vojnu. Martin Kašpar se jí však vyhnul, přišlo mu smysluplnější trávit čas cestováním po Norsku než stáním na buzerplacu. Nicméně mezi vojáky se později dostal jako člen archeologické výpravy po Mali a západní Sahaře. „Byli jsme v oblastech, kde se přepadávalo, takže jsme s sebou měli vojenskou ochranu,“ vysvětluje. Absolvoval tenkrát i střelecké kurzy.

Berbeři věří, že fotoaparátem se krade duše. „Je těžké si tyhle lidi naklonit, je to na dlouho,“ vzpomíná fotograf. Byl trpělivý, jezdil za nimi, žil u nich, snažil se komunikovat. A vyplatilo se.

Aktuálně se Martin Kašpar věnuje designu. Nedávno si „odskočil“ do Moravského divadla, pro které vytvořil plakát k inscenaci Boží mlýny. „Dohodli jsme se se šéfem činohry, že mi dá volnou ruku, a jsem rád, že se plakát líbí,“ dodává ke své spolupráci s divadlem.

Autor na dnes – Jerome David Salinger (2011?)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 11:19

Připravila Hana Makovická.

Účinkují Peter Himič, Alena Ďuránová, Beáta Drotárová a Juraj Zetyák.

Repríza 20. 6. 2018 (Rádio Litera, 13:40 h).

Pozn.: V rámci cyklu „Autor na dnes“ si priblížime osobu amerického prozaika JEROME DAVIDA SALINGERA. Zadumaného samotára, ktorý mnohých čitateľov silno zasiahol svojim románom Kto chytá v žite.

Fokus – Aleš Vojtášek (2018)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 10:40

Hovoří výtvarník Aleš Vojtášek.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 6. 2018 (Rádio Devín, 13:00 h).

Pozn.: O diktátoroch, migrantoch, cudzincoch, transportoch ľudí v dobytčích vagónoch, fotografii v mestskom priestore a interaktívnych inštaláciách na hudobných festivaloch príde do dnešného Fokusu na vizuálne… porozprávať výtvarník ALEŠ VOJTÁŠEK.  Počúvajte nás naživo od 13:00 alebo kedykoľvek neskôr z online archívu. (anotace)

Portréty – Michal I. (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:28

Když Michal I. koncem roku 2017 zemřel, bylo mu požehnaných šestadevadesát let. Na pomyslném rumunském trůnu seděl všeho všudy deset let. Jak se do jeho života promítlo složité 20. století, nad tím se zamýšlí historik Jan Adamec. Připravil David Hertl.

Natočeno 2018. Premiéra  21. 6. 2018 (Český rozhlas Plus, 20:05 h).

Lit.: Hertl, David - Král s korunou, ale bez království. In Týdeník Rozhlas, červen 2018 (článek).Hertl, David – Král s korunou, ale bez království. In Týdeník Rozhlas, červen 2018 (článek).

Lit.: Hertl, David: Michal I. – král s korunou, ale bez království aneb Monarchie s komunistickým premiérem. In web ČRo Plus, 28. srpen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Byl to unikát: monarchie s komunistickým premiérem. Tohle prazvláštní soužití praktikovali po konci druhé světové války v Rumunsku. Premiérem byl Petru Groza, předseda levicové strany Fronta oráčů – a rumunským králem mladý Michal I.

Důležité je vědět, že král samotného Grozu jmenoval předsedou rumunské rady ministrů nikoli ze sympatií s komunistickými myšlenkami. Ale po enormním nátlaku sovětského pověřence pro Rumunsko Andreje Vyšinského, neblaze známého prokurátora z předválečných stalinských monstrprocesů.

Vyšinský to provedl typicky sovětskou formou „vyjednávání“. Dal králi Michalovi dvě hodiny a pět minut na rozmyšlenou, aby si „vybral“ nového předsedu vlády, pokud nechce „ohrozit existenci nezávislého rumunského státu“.

Zároveň jej upozornil, že sestavením nové vlády musí pověřit Grozu, jediného kandidáta přijatelného pro sovětskou vládu. Psal se únor 1945 a Rumunsko začalo naplno chápat realitu života v zemi, obsazené Rudou armádou. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress