15. 5. 2018
Interview Plus – Daniela Zemanová (2018)
Pro a proti – Guerilla gardening (2018)
Fenoménem současných velkých měst je tzv. guerilla nebo také street gardening. Lidé osazují veřejná prostranství kolem stromů nebo chodníků, aby zvelebili své okolí, ale bez povolení úřadů. Nedávno se vyznavači této aktivity dostali do sporu s radnicí Městské části Praha 3. Tamní starostka nazvala zahradničení na vlastní pěst nepřípustnou privatizací veřejného prostoru.
„Celá debata měla být zaměřena na něco jiného: oplocování veřejného prostoru,“ uvedla v pořadu Pro a proti zmíněná starostka Prahy 3 Vladislava Hujová (TOP 09).
Podle ní jde až o půlmetrové ploty z drátů nebo z neopracovaných prken s ostrými hranami. „Člověk si myslí, že ochraňuje svou zahrádku, ale může ve veřejném prostoru někomu ublížit. Mně jde především o bezpečnost.“
„Veřejný prostor je pro všechny, jak pro pejskaře, tak pro ty, kteří v něm chtějí zahradničit. Nikdo si nemůže ale nárokovat veřejný prostor víc.“
Nejde o zahradničení ve veřejném prostoru. Problém je v jedné jediné věci: svévolném oplocení nějakého prostoru… Mně to připadá jako pogrom na pejskaře, ale i ten pejsek je součástí přírody ve městě. Vladislava Hujová
Starostka prý zahradničení ve veřejném prostoru podporuje. „Ale může se stát, že pokud se trend oplocování bude dále rozšiřovat…, tak si někdo může v parku vykolíkovat políčko a začít tam něco pěstovat.“
Radnice proti sázení květin ve městě nic nemá. „Už v minulých letech jsme rozdávali cibulky, vypsali jsem dotační tituly na osazení truhlíků v oknech nebo budování komunitních zahrad ve vnitroblocích.“
„Zvažujeme také zavedení možnosti adopce stromů s minizahrádkou. Nejde nám to sice tak rychle jako partyzánskému zahradničeni, ale máme zmapováno téměř 3 tisíce stromů,“ upozornila Hujová.
Pro a proti – Ženy ve vrcholovém sportu (2018)
Vizitka – David Grossman (2018)
Hrdina jeho románu, Dovaleh, muž v krizi středního věku, se prostřednictvím stand-up komedie snaží vyrovnat se svou minulostí. Dojít k tomu, kdo vlastně je. Ve hře je tu nejenom osobní historie, ale i historie státu Izrael, lemovaná etnickým napětím, nenávistí a násilím. „Vtipy mu umožňují vpašovat do vystoupení i něco jiného, mnohem dramatičtější obsah…,“ vysvětluje spisovatel.
Grossmana vtipy fascinují jako literární žánr, jako určitý přesný způsob vyprávění, které má univerzální charakter, protože jakmile se začne vyprávět vtip, víme, že přichází něco, čemu se budeme smát. Ať žijeme v Jeruzalemě, Praze nebo New Yorku.
Lidé jsou při vtipu dodnes překvapeni tím, jak je možné změnit pohled na věci. Lidi vtipy osvobozují, dávají jim obrovskou flexibilitu. Nic nemá jedno vysvětlení, nebo jednu možnost, jak se na věci dívat.
Podobnou schopnost převrátit zaběhaný pohled a vykolejit lidi z dráhy jejich tradičních předsudků má podle Grossmana celá literatura. Díky psaní, které je kromě vyprávění příběhů především upřesňováním výpovědí, popisů a charakteristik, hledáním pravých a pravdivých slov, se člověk může na svět podívat s odstupem a jinak, může lépe pochopit druhé i sebe sama. A to je důležité zejména dnes, kdy se naší době začalo říkat post-faktická, „doba falešných zpráv“, v níž podstatnou roli ve vytváření názorů a postojů hrají média, připomíná Grossman:
Média používají klišé, předsudky, kýč a kýč je velmi silná složka vzduchu, který dnes dýcháme. Když ale píšete literární dílo, musíte trvat na přesném vyjádření, na nuancích, musíte nazývat věci přesnými a vhodnými jmény, a když nás média podvádějí a manipulují, my to i díky literatuře víme! A to je důležité pro spoustu lidí.
„Komediant“ Dovaleh se v Grossmanově románu nakonec po dlouhých letech propracuje ke svému skutečnému já, které kvůli malé odvaze a tlaku okolí v sobě potlačil. Literatura jakožto inscenovaná stand-up komedie mu otevře cestu k sobě. Jak říká Grossman: „Poznat, kým skutečně jsme, to je důležité nejen pro individuální život, ale i pro společnost a národ. Po všech těch katastrofách, uvidět život, který jsme mohli žít a najít tak novou cestu pro nové pokračování života.
Operace Svatého města proběhla (2018)
Jan Fingerland. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 14. 5. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h).
Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Operace Svatého města proběhla. In web ČRo Plus, 14. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak řekl, tak učinil. Spojené státy na popud Donalda Trumpa oficiálně přemístily své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Odpůrci i podporovatelé souhlasí s tvrzením, že americký prezident se zapsal do historie.
Zpočátku se zdálo, že nakonec se celá věc obejde bez velkého hluku – to, co by před pár lety vzbudilo masové protesty v ulicích muslimských zemí a velmi nepřátelskou reakci u jejich vlád, náhle vyvolávalo jen nesouhlasné mručení a opravdové emoce bylo možné zaznamenat převážně jen u Palestinců. Ti to chápou jako prohru své verze světa a jako americké vybočení z neutrální pozice.
Mistr světa, pudlík a nešťastný ředitel (2018)
Ondřej Konrád. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 15. 5. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.).
Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Mistr světa, pudlík a nešťastný ředitel. In web ČRo Plus, 15. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pamatujeme ministry tak nenápadné, že se o nich takřka nevědělo. I když je pravda, že pokud jde o resort obrany, několik jeho šéfů na sebe upozornit dovedlo.
Například Antonín Baudyš z prvé Klausovy vlády, když během jeho cesty do Švédska kdosi, možná sám ministr, později známý coby astrolog, prostřelil podlahu letadla.
A z dnešního kabinetu v demisi se zase asi vůbec nejčastěji hovoří právě o ministryni obrany Karle Šlechtové. Na sociálních sítích populární od svého loňského absurdního počínání těsně před startem motocyklových závodů v Brně, když ještě byla šéfovou ministerstva pro místní rozvoj.
Host do domu – Pavel Gruber (2018)
Mezi nebem a zemí aneb O některých paradoxech izraelské státnosti (2018)
Ženu ani květinou neuhodíš 1/5 (2018)
Tereza Semotamová. Příběh tragického skonu spisovatelky populárních ženských románů, kterou v roce 2011 zavraždil její manžel. Případ otevřel diskusi o problematice domácího násilí. Zvukový mistr Lukáš Dolejší. Dramaturgie Hana Hložková. Režie Lukáš Kopecký.
Osoby a obsazení: knihovnice Blanka (Hana Briešťanská), čtenářka Marie (Ivana Hloužková), psycholog Čičmák (Vladimír Hauser), ředitelka knihovny (Gabriela Štefanová), vypravěčka (Jaroslava Jarka Vykoupilová).
Nastudovalo Brno v roce 2018. Premiéra 14. – 18. 5. 2018 (ČRo Brno, 21:30 h) v cyklu .
Lit.: Kozler, Pavel (Hložková, Hana): Ženu ani květinou neuhodíš. In web ČRo Brno, 14. 5. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Příběh tragického skonu spisovatelky populárních ženských románů, kterou v roce 2011 zavraždil její manžel. Případ otevřel diskusi o problematice domácího násilí.
Hloubavá knihovnice Blanka se při své výpůjční službě seznámí se čtenářkou Marií, velkou milovnicí románů známé spisovatelky. Díky ní se pokusí přijít na kloub tomu, proč je právě tato literatura tak oblíbená a začne se více zajímat i o okolnosti smrti této úspěšné ženy.
Osobní zájem ji poté přiměje k tomu, aby si promluvila se stálým návštěvníkem knihovny, psychologem specializujícím se na problematiku domácího násilí. Dozví se, proč k němu vůbec dochází a jakým způsobem může zamezit, anebo pomoct případné oběti.
Pětidílná série Ženu ani květinou neuhodíš vznikla na motivy skutečné události, která se stala v rodinném domě v Brně, kde byla známá spisovatelka ubodána svým manželem. Neočekávané úmrtí veřejně známé osoby podnítilo celorepublikovou diskusi o problematice domácího násilí v českých rodinách. (more…)
Prezident Zeman působí jako ruský vlivový agent (2018)
Libor Dvořák. Komentátor o reakcích na prohlášení prezidenta Miloše Zemana.
Natočeno 2018. Premiéra 4. 5. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Dnešní Plus.
Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Prezident Zeman působí jako ruský vlivový agent. In web ČRo Plus, 4. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:
Prezident opět šokoval, když včera prohlásil, že se v Brně testovalo malé množství nervově paralytického jedu Novičok. Ne někdy před lety, ale loňského listopadu. Citoval ale jen zprávu BIS, která říká, že jed byl pak ihned zničen.
„Podobná prohlášení pomáhají Moskvě v její klasické taktice zamlžování,“ myslí si komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák. Tímto způsobem totiž Rusko vždy vytváří několik pseudoteorií a variant, a to vlastně u všech důležitých událostí.
„Když ale s takovým výrokem přijde hlava unijního státu, země, která je členem NATO, je to pro ruskou politickou scénu velice užitečné.“ (more…)