Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Host: Eva Plášilová, Český hydrometeorologický ústav. Jak vzniká počasí? Kde se bere duha, blesky nebo vítr? Jak může mrak unést vodu, které pak říkáme déšť? Proč jsou na obloze červánky? Díky čemu můžou meteorologové předpovídat počasí? Moderuje Romana Lehmannová.

Připravil ČRo České Budějovice v roce 2018. Premiéra 4. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.

89. díl cyklu Historie českého zločinu. Kam až může jít láska matky k synovi zjistí detektivové v kriminálním případu z jižní Moravy. Ze začátku to vypadalo jen jako série krádeží cenných obrazů ze zámků a galerií, ale pak dostává případ z roku 1960 mnoho dalších rozměrů. Budou detektivové luštit dokonce i tajné písmo? Scénář k 89. dílu Historie českého zločinu podle skutečnosti napsala Bronislava Janečková.

Natočeno 2018. Premiéra 4. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h). Repríza 25. 8. 2018 (ČRo Plus, 14:07 h.); 21. 4. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:00 h.).

„Ani spisovatelé a umělci zastoupení na této výstavě nepřicházejí s hotovými odpověďmi, neumějí za nás vyřešit naši uprchlickou krizi. Ale pomáhají nám pochopit, že svět, ze kterého ‚uprchlíci‘ přicházejí a svět ve kterém žijeme, je jeden a ten samý. Že jejich válka je i naše válka. Že se nás jejich utrpenítýká,“ říkají organizátoři projektu I WELCOME, jehož výstavní část můžete od minulého týdne navštívit v pražském Centru současného umění DOX. Do ArtCafé přijde o projektu mluvit za DOX kurátorka Michaela Šilpochová a za organizaci Amnesty International, z jejíhož popudu výstava vznikla, Šárka Antošová. Moderuje Jaroslava Haladová, hudbu vybírá Dominik Gajarský.

Natočeno 2018. Premiéra 4. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Film Plážoví povaleči o dospívání a sexuální identitě recenzuje Jana Čížkovská. Francouzský režisér Arnaud Desplechin, který byl hostem Febiofestu, v rozhovoru přibližuje svoji novinku Ismaelovy přízraky, kterou promítají česká kina. Připravili Pavel Sladký a Šárka Gmiterková.

Natočeno 2018. Premiéra 4. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h). Repríza 4. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin).

Hostem je spisovatel Michal Viewegh. O čem je jeho nová kniha? Pro koho je napsaná a proč se rozhodl vstoupit do světa elektronických knih? Stalo se mu někdy, že ho s rukopisem nakladatel vyhodil? Hodlá někdy skončit s psaním deníku a proč vlastně píše tolik o sobě, když říká, že je sebekritický? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2018. Premiéra 4. 4. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 – 10:00 h).

Sluch patří k těm nejdůležitějším smyslům a přitom děláme vše pro to, abychom o něj přišli. Lidé v padesáti dnes slyší stejně špatně jako dřívější šedesátníci. Čím si sluch poškozujeme a proč vadí poslech hudby přes sluchátka typu pecky a dá se odstranit hučení v uších, poví přední český otorinolaryngolog doc. MUDr. Aleš Hahn. I za posluchače se zeptá Stanislava Lekešová.

Natočeno 2018. Premiéra 4. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Lit.: Lekešová, Stanislava – Horálková, Elena: Sluchátka jedině velká. Pecky ne. Poškození sluchu jsou nevratná, varuje přední český odborník. In web ČRo 2 Praha, 4. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Sluchová hygiena je velmi důležitá. „Lidi by měli eliminovat hlasitou hudbu. Když už sluchátka, tak velká. Ne pecky,“ radí Aleš Hahn.

Sluch patří k nejdůležitějším smyslům a lidi přitom dělají všechno, aby o něj přišli. Používají sluchátka do učí, chodí na rockové koncerty a na silvestra odpalují petardy. Ztráta sluchu je přitom definitivní.

O zrak lidi pečují. O sluch skoro vůbec. „Přitom je to jediný orgán, který funguje neustále od narození až do smrti. Oči při spánku zavíráme,“ vysvětluje přední český otorinolaryngolog Aleš Hahn. „Když už je sluch poškozený, je to nevratný jev.“ Degenerativní procesy dokážou lékaři jen zpomalit.

Horší než metal jsou snad jen petardy

Na hlukový smog narazíte všude: v ulicích, nákupních centrech i kavárnách. Po rockovém koncertu můžete několik hodin trpět tinnitem: hučením, zvoněním a pískáním v uších. To ale za pár hodin přejde. Střelba nebo silvestrovské petardy už můžou být vážně nebezpečné. „Může dojít k poškození vláskových buněk a s tím se nedá dělat absolutně nic.“  (more…)

Obhájce Jevgenije Nikulina Martin Sadílek je hostem Interview Plus. Jaké okolnosti celý případ provázely? A proč se o Nikulina tak silně zajímal Pražský hrad?​ Ptá se Jan Bumba.

Natočeno 2018. Premiéra 4. 4. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).

Pozn.: Jevgenije Nikulina chtěli postavit před soud Američané i Rusové. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán nakonec rozhodl o tom, že mladý muž podezřelý z internetové kriminality bude vydán do Spojených států. Jaké okolnosti celý případ provázely? A proč se o Nikulina tak silně zajímal Pražský hrad? Zeptáme se obhájce Jevgenije Nikulina Martina Sadílka.  (anotace).

Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Josef Pánek, spisovatel. Moderuje Blanka Stárková.

Natočeno 2018. Premiéra 4. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h).  Repríza  4. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin); 29. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 19:00 h).

Lit.: Stárková, Blanka: Josef Pánek: Skutečnost říká „Je to jinak“. In web ČRo 3 Vltava, 4. duben 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S románem Láska v době globálních klimatických změn vyhrál v kategorii próza Cenu Magnesia Litera. Josef Pánek není spisovatel profesí, je vědec, molekulární genetik, pracuje v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR. Žil v Norsku a v Austrálii, procestoval řadu zemí světa.

Když se na delší čas ocitnete v cizí zemi, zažijete kulturní šok. Člověk je postaven do rozporu s tím, co si myslí. Projde přitom určitou sebereflexí a začne vnímat vlastní předsudky. Začne si uvědomovat sama sebe. A najednou zjistí, že celá ta skutečnost, ve které žil, je úplně jinak, říká vědec a spisovatel Josef Pánek.

Molekulární genetik Josef Pánek je autorem knihy povídek Kopáč opálů (2013) a novely Láska v době globálních klimatických změn (2017). Tato novela je nominována mezi šesti knihami v kategorii próza knižní ceny Magnesia Litera, jejíž výsledky byly vyhlášeny 4. dubna večer. V obou literárně zužitkoval zažitou zkušenost z dlouholetých zahraničních pracovních pobytů v Norsku a v Austrálii. Sama odlišná skutečnost nutí postavy jeho textů přehodnotit své předem připravené představy, navyklé postoje, obecně sdílené názory či hodnoty. V situaci krize, kterou tato srážka přináší, hledají klíč k porozumění jiné realitě i sobě. Přitom se často střetávají s obdobně předsudečným souborem postojů těch druhých.

Josef Pánek přesně ví, kdy začal psát: „Bylo to 13. dubna 2002. Od té doby každý den, hodinu, dvě, tři, ať jsem kde jsem, ať nemocný, nebo zdravý, něco napíšu. Člověk se tím učí se vyjadřovat, hledat náměty. Takhle jsem začal sepisovat. Já tomu ani neříkám psaní. Nejsem spisovatel, nechci být spisovatel, doufám, že ze mě ani nikdy nebude,“ říká poněkud překvapivě autor, jehož novelu Láska v době globálních klimatických změn přijala kritika velmi kladně.

Navíc se hodlá rozloučit s mediální pozorností:

Do literárního provozu jsem vstoupil až teď a zároveň z něj chci rychle vystoupit. Zjistil jsem totiž, že mediální pozornost člověka strašně ruší. Věda je práce, na kterou se musíte hluboce soustředit, a koneckonců na psaní taky. Řekl jsem si, že do 4. dubna (do slavnostního vyhlášení Magnesie Litery), pozvání k rozhovorům a čtení přijmu. Ale pak je konec. A to bude dneska.