Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

30. 4. 2018

Kontexty – Písňobraní Jiřího Plocka II. 1/5 (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:44

Připravil Jiří Plocek.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 4. – 4. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h). Repríza 1. – 5. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin); 17. – 21. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h).

Obsah: 1.  Oživená slova. Písně z pohledu literáta, který miloval lidovou píseň. Pořad věnovaný památce překladatele a spisovatele Antonína Přidala (1935 – 2017) a jeho inspirativním úvahám o Sušilově písňové sbírce a textech lidových písní.  – 2. Znovuzrozená píseň. Příběh zmizelé hudby, východoevropského klezmeru. Tradiční židovská hudba víceméně zmizela ve svém původním kulturním prostoru v důsledku nacistické genocidy. Povstala však znovu k životu na druhé straně oceánu ve Spojených státech a její mladistvý náboj probudil novou klezmerskou vlnu v Evropě. – 3. Hlas jako nositel života písně. Cesta za esencí moravské tradiční hudby, za regionálním zpěvem, který je od nepaměti zřídlem tradice v projektu Moravské hlasy. – 4. Hudba jako energie. Hudba a píseň jako přenašeč či budič energie. Role hluku a ticha v hudbě – nesoustavné rozpravy nad jejich působením. Jaký má vztah hlasitost k písňovému poselství?  – 5.  Píseň jako prostor ducha. Cesty do jiných světů a cesty k sobě. Hudba a píseň jako pomocník k zážitkům transcendence, jako komunikace s posvátnem a či nadosobním pojetím světa, s božstvím. Dva póly vnímání hudby. 

Eine kleine jazzmusik (2018)

Filed under: Povídky — Premek @ 11:39

Josef Škvorecký. Povídka českého autora o lásce k jazzu i o nelehké době pro rozhlasové zpracování upravila Klára Fleyberková. Režie Apolena Novotná. 

Účinkuje Dušan Sitek.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.) v cyklu ČeskoSlovenský rok. Repríza 27. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) k 100. výročí narození Josefa Škvoreckého.

Lit.: Mačas, Dominik – Fleyberková Vičíková, Klára: Malá pražská matahára, Eine kleine Jazzmusik, Krpatovo blues a další jazzové povídky Josefa Škvoreckého. In web ČRo 3 Vltava, 23. září 2024 (článek). – Cit.: Povídky zaujímají v rozsáhlém díle Josefa Škvoreckého významné místo. Nejen jako rozběh k rozsáhlejším prózám, ale v duchu tradic angloamerické literatury, jež byla Škvoreckému předmětem profesního zájmu i důležitou inspirací, představují zcela svébytné, mistrně vystavěné, stylisticky i jazykově dokonalé útvary. Ke stému výročí narození autora jich sedm vybíráme do vltavské Povídky.  (…)

Spisovatel Josef Škvorecký se narodil před sto lety (27. září 1924) v rodině bankovního úředníka v Náchodě. Během studií na zdejším reálném gymnáziu se začal věnovat své celoživotní lásce – jazzu. Po maturitě pracoval jako pomocný dělník v rámci válečného totálního nasazení. V roce 1945 začal studovat nejprve na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, po prvním semestru však přestoupil na Filozofickou fakultu UK, kde vystudoval angličtinu a filozofii. Poté nastoupil na umístěnku jako učitel do pohraničí. V letech 1951-1953 absolvoval vojenskou službu u tankistů. Od poloviny padesátých let pak pracoval v angloamerické redakci Státního nakladatelství a umění. V roce 1957 se stal zástupcem šéfredaktora dvouměsíčníku Světová literatura, z něhož po skandálu, který vyvolalo vydání jeho románu Zbabělci, musel odejít, mohl se však vrátit do svého předchozího místa. Od roku 1963 byl spisovatelem z povolání. V roce 1969 pohostinsky přednášel na univerzitách v USA, od podzimu téhož roku, kdy se rozhodl nevrátit do tehdejšího Československa, přednášel na Toronto University v Torontu. V roce 1975 byl jmenován řádným profesorem a působil zde až do svého odchodu do důchodu v roce 1990. (…)

Josef Škvorecký napsal tuto povídku  v roce 1957 a věnoval ji památce Bedřicha Weisse, kapelníka „the Ghetto Swingers“ v Terezíně. Vrací se v ní do období protektorátu a vypráví příběh jedné gymnaziální kapely a jejího zásadního koncertu, který změnil osudy každého z hudebníků. Povídka vyšla v souboru Sedmiramenný svícen. (…)

Reflexe: Hudba! – Svátek hudby, dialogu a svobody (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:37

Třicátý duben vyhlásilo v roce 2011 UNESCO jako jazzový svátek na popud Herbieho Hancocka. Poprvé je jazz oficiálně oslavován nikoli jen proto, že je to krásná hudba, ale také pro svou schopnost sbližovat lidi. Jak se k oslavám připojuje Česká republika a její sousední státy? Připravil a uvádí Marian Friedl.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h). Repríza 30. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23.00 h.).

Interview Plus – Silvana Jirotková (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:36

Nová generální ředitelka Czechinvestu Silvana Jirotková chce zásadně změnit fungování této státní agentury. Hodlá podporovat malé a střední podniky, rozvíjet start-upy. Skončil čas lákání velkých firem jako jsou automobilky a výrobci pneumatik? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 4. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.).

 

Pro a proti – Karl Marx (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:36

Hosty dnešního pořadu jsou filozof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa a Petr Kužel z Filozofického ústavu. 5. května uplyne 200 let od narození Karla Marxe. Právě tento den bude v jeho rodném Trevíru za účasti předsedy Evropské komise Jean-Clauda Junckera odhalena čtyř a půl metrová socha, kterou zaplatili Marxovi dědicové z Číny. Jak dnes hodnotíme Marxe, jehož myšlenky inspirovaly mezinárodní levicové hnutí i totalitní režimy? Zeptá se Tomáš Pavlíček.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 4. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h).

Osudy – Miloš Rejchrt 1/5 (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:35

Rozhlasové vzpomínání evangelického faráře, disidenta, překladatele, publicisty i písničkáře. Připravila Lenka Kopecká.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 4. – 4. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu ČeskoSlovenský rok. Repríza 1. dílu 1. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 0.00 hodin).

Host do domu – Michal Pazderník (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:33

Jak zdravá či naopak postižená jsou srdce české populace? Co trápí srdce africká nebo asijská? Na to nám zasvěceně odpoví zakladatel Nadačního fondu České srdce MUDr. Michal Pazderník z Institutu klinické a experimentální medicíny, který je ve svých 33 letech ohromným srdcařem. Profesí i založením. K poslechu vás zve Jitka Novotná. Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).

 

Ranní úvaha Martina C. Putny – Ti veselí pohané (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:29

Martin C. Putna. Fejeton.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Putna, Martin C.: Ranní úvaha Martina C. Putny: Ti veselí pohané. In web ČRo 3 Vltava, 25. duben 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Máj už se nám dere do vrat, a s ním všemožné májové svátky. Od svátku práce a studentského majálesu až třeba po muzikálně hudební oslavy Jana Nepomuckého.

Ideově se ty svátky odvolávají na nejrůznější tradice. Ale přece jenom, pod těmi tradicemi, prosvítají motivy společné, přírodně-kosmicko-biologické: jaro, světlo, život. Koneckonců i ten Jan Nepomucký byl umučen, ale oslavován je právě jakožto ten, kdo žije na nebesích a přimlouvá se za život své země.

Život, a ovšem láska. I když, na studentském majálesu se láska projevuje trochu jinými formami než na oslavách Jana Nepomuckého. Ale, jak se zpívá v operetě Netopýr, Chacun à son goût, každému podle jeho gusta.

Jeden z nejpozoruhodnějších pokusů sestoupit ke kořenům oněch kosmobiologických tradic májových svátků představuje film Robina Hardyho Wicker Man. Jeho název se do češtiny převádí buď doslovně, Proutěný muž, nebo podle smyslu – a podle literární předlohy: Rituál.

Neboť smyslem filmu je ukázat ve fikci, co by se stalo, kdyby ony původní kosmobiologické tradice prorostly, jako bujné májové rostlinstvo, všechny pozdější kulturní vrstvy, vystoupily na povrch moderní společnosti a ujaly se samy vlády.

Film Wicker Man z roku 1973 (neplést prosím s hovadnou stejnojmennou nápodobou z roku 2006!) vypráví o tom, že na jednom skotském ostrově znovu zavládlo keltské pohanství. Policista z pevniny sem přijíždí vyšetřovat tajemné zmizení dvanáctileté dívky a postupně zjišťuje, že na ostrově je všechno jinak: kostel je pobořen, farář není, městečko chystá keltský svátek Beltine, děti stavějí májku a zpívají přitom o falu, z něhož proudí nový život…

(more…)

Vizitka – Rudy Linka (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:24

Rudy Linka, jazzový kytarista.  Moderuje Renata Klusáková. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h) k Mezinárodnímu dni jazzu. Repríza 6. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h).

 

Host do domu – Helena Illnerová (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:50

Host: biochemička Helena Illnerová, bývala předsedkyně AV ČR. „Náš den trvá 16 hodin,“ říká odbornice na biorytmy. Co říká na změny času? Moderuje Jiří Holoubek.

Natočeno 2017. Premiéra 1. 8. 2017 (ČRo 2 Praha, 11:00 h).

Lit.: Holoubek, Jiří – Horálková, Elena: „Náš den trvá 16 hodin,“ říká odbornice na biorytmy Helena Illnerová. Co si myslí o změně času? In web ČRo 2 Praha, 1. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Recept na spokojené manželství Heleny Illnerové: „Není o moc jiný, než který si každý může přečíst v Malém princi: růži je na světě spousta, ale jen o jednu pečuješ“.

Významná česká vědkyně toho ví spoustu o tikotu našich biorytmů. Patří jí v tom jeden světový objev. Takže její názor na změny letního a zimního času nelze brát na lehkou váhu.

Na tolik diskutovanou změnu letního času na zimní má profesorka Helena Illnerová jednoznačný názor. „Když se letní čas zaváděl, trval od května do září. A to má logiku. To je jaro a léto. Konec března není léto! A až do konce října?! To je taky hloupůstka.“ myslí si. A ptá se, jestli lidi změnu vůbec chtějí.

Už ne depka, ale sezónní blues

„Pokud ano, tak rozhodně zavádět později, později, později.“ Světlo totiž významně ovlivňuje lidský organismus. „Náš den trvá 16 hodin, protože si doplňujeme to přirozené světlo umělým. Když je den tak dlouhý, je člověk vysoce aktivní. Když je světla méně, zkracuje se doba intenzivní psychické aktivity.“

Elektřina přesto neřeší všechno. Důkazem jsou problémy, které mají lidi v severských zemích nebo na Sibiři. „S nástupem krátkých podzimního dnů je tam více takového sezónního blues: špatné nálady nebo až depresí.“ Dá se od toho pomoct přisvícením.  (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress