Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Do německé Lužice se před dvaceti lety vrátili vlci, kteří jsou ve spolkové republice přísně chránění. Jedni je obdivují, druzí proti nim sepisují petice. Jaké kontroverze vyvolávají smečky saských vlků? O tom bude dnešní Zaostřeno. Připravil berlínský zpravodaj Pavel Polák.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 4. 2018 (ČRo Plus, 15:34 h.). Repríza 12. 7. 2018 (ČRo Plus, 15:34 h.).

Události roku 1948 změnily život většině obyvatel Československa a nejvíc těm, kteří s uchopením moci komunisty nesouhlasili. Patřil k nim i lidovecký ministr zdravotnictví Adolf Procházka, který byl jedním z těch, kteří v únoru 48 podali demisi. O jeho složité cestě do svobodného světa a o působení v exilové politice jsou dnešní Portréty. S historikem Michalem Pehrem je připravil David Hertl.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 4. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Hertl, David: Adolf Procházka. Zapomenutý ministr, který musel utéct před komunisty. In web ČRo Plus, 12. duben 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lidovecký ministr zdravotnictví Adolf Procházka (1900-1970) byl jeden z těch, kteří 20. února 1948 podali demisi.

Pocházel z rodiny stejnojmenného prvorepublikového právníka a mezi lety 1918 až 1939 lidoveckého senátora. Podobně jako otec vystudoval práva a působil jako advokát nejprve v Brně a od roku 1932 v Praze. O politiku se zajímal, v řadách lidovců patřil ale spíše jen k „rezervám“.

Právník a politik poprvé na útěku

Jako pětatřicetiletý sice kandidoval za lidovce v parlamentních volbách, ale neúspěšně. Jeho jméno ještě nebylo příliš známé – spíše v odborných kruzích se vědělo, že je velkým specialistou na občanské právo. Po vypuknutí války se Procházka zapojil do práce v odboji v Politickém ústředí coby zástupce lidovců.

Počátkem roku 1940 se mu za dramatických okolností podařilo odejít do exilu – přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii do Paříže, kde byl členem Československého národního výboru; odtud přijel do Londýna. Stal se předsedou právní rady naší exilové vlády v Londýně a také právním poradcem exilového premiéra.

Znamenalo to pro něj start politické kariéry: do vlasti se po válce vrátil už coby významný lidovecký politik a od dubna 1945 i ministr zdravotnictví (o svém jmenování se dozvěděl na lodi kdesi mezi Gibraltarem a Maltou).

Jednou z něj mohl být předseda lidovců

Poslancem byl Adolf Procházka po celé období takzvané „třetí“ republiky. Navenek se prezentoval jako kritik KSČ a člověk odmítající ústupky komunistům, uvnitř lidové strany byl ale vnímán jako centrista. Prosazoval moderní koncepci lidové strany jako strany křesťanské, nikoli jen katolické.

Vzhledem k relativnímu mládí byl Procházka „vstřícnější tváří“ lidové strany a výhledově se s ním počítalo jako s mužem, který by mohl nahradit Jana Šrámka na pozici předsedy lidovců.

Podle zpráv, které si o Procházkovi opatřila v letech 1945 až 1948 komunisty ovládaná Státní bezpečnost, si Procházka budoval pozici k pozdějšímu nástupu do předsednické funkce posilováním vazeb na politiky pražské organizace lidové strany. A stejně tak Státní bezpečnost zaznamenala i pnutí uvnitř lidové strany, v jejímž vedení se na přelomu let 1946 a 1947 uvažovalo o Procházkově odvolání a jeho odchodu do diplomacie (na post atašé na velvyslanectví v USA).

Na svobodu záchodovým okénkem

Adolf Procházka byl poslancem do 25. února 1948. Od tohoto dne už nespal doma ve vile v pražské Bubenči a připravoval odchod do exilu. Útěk Procházky s manželkou a dvěma dcerami by vydal na román – snažili se projít poslední únorový den roku 1948 odděleně nedaleko Klenčí pod Čerchovem, cestu ale zkomplikoval zásah klatovského oddělení Státní bezpečnosti.

Procházka vyvázl náhodou, přivolaný pracovník StB měl příkaz jej zkontrolovat, nikoli zadržet – a než se informoval, jaké jsou další instrukce, Procházka utekl. Procházkova manželka Helena, rozená Koželuhová, neteř Josefa a Karla Čapkových (její životní příběh si můžete poslechnout zde), byla Státní bezpečností zadržena s dcerou v osadě Černá Řeka a ze zajištění se dostaly útěkem z okénka záchodku.

Složitý životní příběh Adolfa Procházky připomene historik Michal Pehr.

Druhá Procházkova dcera byla zadržena v okolí Klenčí a umístěna do vazby, nakonec se za otcem dostala sama útěkem přes Vídeň v září 1948; nebylo jí ještě osmnáct let. Rodina se v exilu rozpadla, Helena Koželuhová zůstala v Evropě, Adolf Procházka odešel do USA.

Stal se členem Rady svobodného Československa a Křesťansko-demokratické unie Střední Evropy. Přednášel o situaci v nesvobodné části Evropy a psal právnické spisy. Zemřel v New Yorku, pochován je v Kojetíně.

V dětství chtěl být astronautem nebo popelářem, tyto sny se mu nesplnily. Dnes je ale mužem několika profesí – diplomatem, překladatelem, organizátorem kulturního dění a publicistou. Také držitelem dvou prestižních francouzských vyznamenání, které jsou oceněním jeho diplomatické práce ve Francii. Petr Janyška je hostem pořadu Hovory, který připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 4. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h).

Žena, která už dvacet let pomáhá romským dětem skrze hudbu se jmenuje Ida Kelarová. Vytvořila sbor Čhavorenge, jehož členy jsou romské děti jak z východního Slovenska, tak ze severních Čech. Cesta z chudoby na koncertní pódium dělá zázraky, mezi které patří i nový kompaktní disk natočený s Českou filharmonií. Jak dětem pomáhá potlesk publika a pocit, že jsou někde vítané? Co ještě vedle hudby dává mladým Romům Ida Kelarová? Jaké starosti jí z toho plynou a jaké problémy musí sama překonávat? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 4. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek navrhuje vznik menšinové vlády ODS, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Měla by 85 hlasů, což je víc mandátů, než má hnutí ANO. Včera se zástupci pěti stran sešli ve sněmovně. Kdy bude mít Česko vládu s důvěrou? Jak ven z patové situace? Co si lidovci slibují od pokusu o dohodu 6 stran na vytvoření vlády bez extremistů, ale s podporou hnutí ANO? Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek? je hostem dnešního Interview Plus. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 4. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).

Host: Zuzana Karlíková, ornitoložka. Víte, kolik druhů ptačích hnízd u nás můžete najít? A co myslíte, kdo je častěji staví? Samička nebo sameček? Zajímavosti o hnízdění ptáků, o jejich péči o potomstvo, i o tom jaké jsou začátky malých letců, se dozvíte ve čtvrtečním zvířecím Klubu Rádia Junior. Moderuje Veronika Hájková.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.) v cyklu Klub Rádia Junior.

Česko a zejména Prahu přidávají do svých itinerářů zahraniční hudebníci čím dál častěji. Co musí pořadatelé udělat proto, aby k nám muzikanty nalákali? Jak těžké je najít koncertní prostor a odhadnout kapacitu? A jak reaguje na akce promotérů české publikum? To prozradí ArtCafé s  hosty z řad větších agentur jako D Smack U nebo Fource. Připravil Ondřej Bambas.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Moderuje Patricie Strouhalová. Téma: Vstup do lesa. Hosté: Ing. Tomáš Pospíšil, ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR a Mgr. Karel Markvart, Předseda Rady značení Klubu českých turistů.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).

Glosa  o zdařilém vydání závěrečného svazku Souborného díla F. X. Šaldy (napsal Jaromír Slomek), které zajistil Institut pro studium literatury. O knize Putování jednoho slona José Saramaga debatuje Anežka Charvátová, překladatelka Lada Weissová a lusitanistka Šárka Grauová. Tamara Salcmanová o současných pohádkách, především na Plzeňsku (hovoří autoři knih pro děti Ivan Vičar a Vojtěch Jurík, vstupující pod pseudonymem Vhrsti). Připravila Milena M. Marešová.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h). Repríza  12. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin);  7. 6. 2018; 2. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.;  23.00 hodin).